Stimuly k oživení norské ekonomiky a vyšší produktivitě

11. 2. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Stimuly k oživení norské ekonomiky a vyšší produktivitě Transformaci norské ekonomiky od závislosti na výkonech petrochemie provázejí větší než očekávané turbulence (hlubší a dlouhodobější propad cen ropy, vyšší nezaměstnanost). Nová zpráva OECD o stavu norského hospodářství i druhý posudek expertní komise vlády pro zvýšení jeho produktivity docházejí k podobným závěrům. Cestu od závislosti na příjmech z ropy již vláda nastoupila, nejasně však dosud stanovila, která odvětví se stanou hlavními nositeli růstu.

V nastávající éře Norsko ztratí exkluzivní příjmy z ropy, rychleji bude stárnout jeho populace a země bude ekonomicky podobnější ostatním zemím západní Evropy. Jako recept na zvýšení produktivity se navrhuje sázet na uplatnění znalostí norských pracovníků v technologicky náročných oborech, vycvičit jejich větší flexibilitu a přizpůsobivost změnám pracovních pozic, jakož i na modernizaci a zeštíhlení veřejného sektoru.

Začátkem února 2016 se Norsku dostalo kýženého ujištění, že EU se v procesu přechodu od pevných paliv k obnovitelným zdrojům energie soustředí na využívání zemního plynu. Norsko tedy může počítat s dlouhodobými dodávkami plynu do zemí EU. Stejně vstřícné jsou i vyjádření místopředsedy EK M. Šefčoviče k potenciálu dovozu elektrické energie z norských vodních elektráren do EU a o tom, že Norsko „může hrát ještě strategičtější roli v energetickém mixu Evropy než dnes“.

Norská ekonomika

Ekonomický vývoj v Norsku od začátku r. 2016 odpovídá prognózám útlumu jejího výkonu a růstu nezaměstnanosti. Obojí však probíhá dramatičtěji, než se očekávalo. Hlavní příčinou je pokles objemu těžby a cen ropy vlivem globálního vývoje. Aktuální hodnoty okolo 30 USD/barel jsou hluboko pod kalkulací příjmů státního rozpočtu na tento rok (již v r. 2015 příjmy státu z těžby a prodeje ropy klesly o 38 %).

Jiné vládu znepokojující číslo je aktuální míra nezaměstnanosti 4,6 %, která by podle Federace norského průmyslu (Norsk Industri) mohla do konce roku vzrůst až na 6 %, opět hlavně vinou propouštění v petrochemii (v těžařských krajích Hordaland, Rogaland či Aust-Agder se již dnes nezaměstnanost blíží k 5 %).

Vláda a Norská banka opakují, že norská ekonomika neprochází krizí, ale řízenou transformací. Připouštějí však, že vzestup cen ropy a jejich udržení na vyšší úrovni vbrzku čekat nelze. Export posiluje historicky mimořádně oslabená norská koruna, díky čemuž je norské zboží v zahraničí dostupnější a konkurenceschopnější.

daňové oblasti nyní vláda plní volební slib a začátkem února započala jednání mezi koaličními a provládními stranami o možné revizi norské daňové politiky směrem k tzv. zelenému zdaňování. Principem je zvýšení daní za znečišťování a emise skleníkových plynů (daně z užívání fosilních paliv) a naopak snížení daní z činnosti (fyzických i právnických osob). Navrhuje se dále mj. umožnit v Norsku nové registrace pouze zcela bezemisních osobních (od r. 2025) a nákladních (od r. 2030) aut.

Zpráva OECD

OECD dne 18. ledna 2016 zveřejnila novou zprávu o stavu norského hospodářství. Shrnuje, že norská ekonomika je robustní, ale zranitelná. Vyzývá vládu, aby pokračovala v restrukturalizaci ekonomiky a zabránila dosavadní závislosti na výkonech ropného průmyslu. OECD doporučuje, aby vláda identifikovala a podpořila jiná průmyslová odvětví, která výpadek petrochemie zacelí. Vláda se o to dlouhodobě snaží, jde však zatím o různé dílčí iniciativy bez akcentu na konkrétní obory.

OECD konstatuje, že norská ekonomika má nakročeno do nové etapy, kterou provázejí slabší vyhlídky než v uplynulých 10–15 letech. Zpráva je kritická k norské zemědělské politice, která je příliš ochranářská a také štědrá v dotacích. Otevřeně říká, že bez nich by farmáři v zahraniční konkurenci nemohli uspět. Doporučuje, aby rozvoj venkova a zemědělství byly více řízeny politikou udržitelnosti než historicky nastavenými (a často neúměrně vysokými) dotacemi. Navrhuje sloučení malých obcí.

Zpráva OECD výrazně varuje též před stavebním boomem, který by vycházel ze současného dlouhého období rekordně nízkých hypotečních sazeb, a spíše doporučuje zvýšit daň z nemovitosti (což vláda odmítá): přehřívání trhu s nemovitostmi může ohrozit hospodářskou stabilitu.

Zpráva též doporučuje upravit financování programů studijních půjček tak, aby mladí studia dokončovali v řádném termínu bez mnohaletých odkladů. OECD schvaluje záměr vlády na odklon od daní z příjmu a větší důraz na daně spotřební. Pro to, aby v rámci probíhající transformace mohla norská ekonomika více růst, je dle OECD nutno celkovou daňovou zátěž v Norsku snížit.

Produktivita norského hospodářství

Dne 10. února 2016 byla zveřejněna druhá část zjištění expertní komise pro zvýšení produktivity norského hospodářství. Komise byla zřízena vládou v únoru 2014 a její první posudek v únoru 2015 definoval ekonomická východiska, tj. že (1.) ropný průmysl přestane být motorem norské ekonomiky, (2.) stávající výkonnost norské ekonomiky v ostatních odvětvích je ve srovnání s podobnými zeměmi průměrná, (3.) podstatnou část výnosů ekonomiky představuje sektor služeb, který však vykazuje nízkou produktivitu.

Nyní komise identifikovala slabá místa. Na čelném místě stojí nízká produktivita ve veřejném sektoru a jeho finanční nákladnost. Nízký hospodářský růst země v posledních deseti letech vykrývaly ropné příjmy, produktivita ale zaostávala: zatímco v letech 1996–2005 rostla ekonomika Norska (mimo petrochemii) průměrně o 3,0 % ročně, od r. 2006 již jen o 0,8 % ročně. Podle komise se Norsko ocitlo na křižovatce: populace nyní začne rychleji stárnout a příjmy státu z ropy klesat. Předpokládá se více výdajů státu na sociální péči a zdravotnictví. Při očekávaném vývoji demografické křivky a hospodářství by pro zajištění stávající míry blahobytu a veřejných služeb muselo průměrné daňové zatížení domácností vzrůst ze stávajících 37 % na 65 % v r. 2060.

Zpráva konstatuje, že v nastávající éře bude Norsko podobnější dalším (rozvinutým) zemím, vytratí se jeho unikátní postavení založené na příjmech z nerostného bohatství. Je nutný přechod od ekonomiky založené na surovinách k ekonomice založené na znalostech. Jako recept na zvýšení produktivity zpráva navrhuje zvýšit úroveň vzdělání absolventů, zejména podpořit studium technologických, přírodovědných a ekonomických oborů. Namísto výnosů z těžby má Norsko sázet na uplatnění znalostí norských pracovníků v technologicky náročných oborech, na jejich větší flexibilitu a přizpůsobivost změnám pracovních pozic, jakož i na zlepšení organizace (zeštíhlení) veřejného sektoru.

V únorovém posudku komise se dále doporučuje administrativní reforma ve prospěch existence větších územních celků a posílení významu regionálních měst a modernizace (digitalizace) veřejného sektoru. Zpráva rovněž doporučuje změnit systém přidělování dotací na výzkum tak, aby větší váhu měl názor vědců (tj. odborné posudky namísto rozhodování úřadů). Vládě doporučuje vymezit prioritní vědecko-výzkumné cíle a upustit od dotování „slabých“ výzkumných odvětví.

Energetická problematika

Adaptace norské ekonomiky nové realitě je mnohaletým procesem, v jehož průběhu zůstanou nesporně klíčová norská aktiva, především dostupnost zdrojů energie. Namísto ropy přebírá prvenství v položkách norského exportu zemní plyn. Dlouhodobý a všestranný lobbying norské vlády v EU za využívání zemního plynu byl korunován úspěchem. Obavy, že EU ve své nové energetické koncepci plyn upozadí kvůli neblahým zkušenostem s politickým zneužitím dodávek ruského plynu v minulosti, vzaly zasvé.

Dne 5. února 2016 dostal norský ministr ropy a energetiky Tord Lien od komisaře Miguela Ariase Cañeteho ujištění, že EU se během přechodu od pevných paliv k obnovitelným zdrojům energie soustředí na využívání plynu, tj. že EU zůstane dlouhodobým odběratelem norského plynu. Do r. 2030 by EU mohla spotřebovat 380–450 mld. m3 zemního plynu a Norsko tuto možnost maximálně využije. Tato garance EU dovoluje těžebním firmám spustit nový průzkum zásob na koncesovaných polích ve vzdálenějších vodách Norského a Barentsova moře.

Za pobytu v Oslo dne 10. února 2016 místopředseda EK Maroš Šefčovič uvedl, že Norsko „může hrát ještě strategičtější roli v energetickém mixu Evropy než dnes“. Doporučuje, aby se Norsko zaměřilo na dobudování dostatečně kapacitní přenosové sítě pro elektřinu z vodních elektráren, o kterou je v EU též zájem. (T. č. jsou položeny rozvody elektřiny z Norska do Nizozemska a Dánska, ve stádiu výstavby jsou energovody do Německa a Velké Británie.)

Norsko v roce 2015 využilo naplno klimatických poměrů (vyšší srážky) a prostřednictvím velkého počtu vodních elektráren vyprodukovalo rekordních 153 TWh elektřiny (obvyklý roční průměr je 130 TWh). Díky tomu byla cena elektřiny v Norsku v r. 2015 nejlevnější od r. 2000: bez daně činila 0,177 NOK/kWh (naopak v r. 2010 byla cena 0,435 NOK/kWh). Rekordní byl r. 2015 i z hlediska podílu vyvezené elektřiny (14 %). Vyhlídkám EU na využívání norské energie odpovídá zájem o výstavbu dalších vodních elektráren: v r. 2015 byly schváleny nové projekty o souhrnném ročním výkonu 19 TWh.

Zatímco garance zájmu EU o norský plyn a elektřinu velmi potěšila vládu a koncerny, environmentalisté bijí na poplach. Norsko však kopíruje emisní cíle EU a naopak hodlá na snižování karbonové stopy aktivně přispívat. Ministerstvo ropy a energetiky dne 4. ledna 2016 uzavřelo smlouvu s koncernem Statoil, na jejímž základě firma zpracuje studii proveditelnosti zřízení tří depozitářů pro trvalé uskladnění CO2 na třech konkrétních lokalitách v podmořském šelfu Norského moře.

Statoil má s technologií ukládání CO2 ve vytěžených podmořských kavernách zkušenosti: v lokalitě Utsira (poblíž přístavu Stavanger) ukládá CO2 z těžebního pole Sleipner od r. 1996. Rozšíření technologií zachycování a ukládání CO2 je podle ministra Torda Liena jedním z hlavních prvků ke splnění emisních cílů Norska dle dohody z Paříže (COP21, prosinec 2015).

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek