Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR - přílohy

3. 1. 2012 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Kapitoly článku

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 (SMK) obsahuje celkem šest příloh. První přílohu tvoří všech 43 projektových záměrů strategie. Další přílohy se pak týkají přínosů SMK, vztahu mezi obsahem strategie a udržitelným rozvojem a s bojem proti korupci. Dvě přílohy se věnují souladu SMK s doporučeními Evropské komise, resp. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Příloha č. 1 – Projektové záměry Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

Instituce

1 Efektivní veřejná správa (Projektový záměr SMK č. 1 v PDF)
2 Zefektivnění nakládání s veřejným majetkem a prostředky
(Projektový záměr SMK č. 2 v PDF)
3 Zjednodušení přístupu ke službám veřejné správy
(Projektový záměr SMK č. 3 v PDF)
4 Vyšší kvalita a dostupnost regulace
(Projektový záměr SMK č. 4 v PDF)
5 Lepší vymahatelnost práva
(Projektový záměr SMK č. 5 v PDF)

Infrastruktura

6 Silniční doprava (Projektový záměr SMK č. 6 v PDF)
7 Železniční doprava
(Projektový záměr SMK č. 7 v PDF)
8 Letecká a vodní doprava
(Projektový záměr SMK č. 8 v PDF)
9 Státní energetická koncepce (SEK) a strategické usměrňování
(Projektový záměr SMK č. 9 v PDF)
10 Implementace státní politiky Digitální Česko
(Projektový záměr SMK č. 10 v PDF)

Makroekonomická stabilita

11 Rozpočty – transparentní a udržitelné veřejné finance (Projektový záměr SMK č. 11 v PDF)
12 Konkurenceschopný daňový systém
(Projektový záměr SMK č. 12 v PDF)
13 Mezinárodní makroekonomická stabilita ČR
(Projektový záměr SMK č. 13 v PDF)

Zdravotnictví

14 Změny v zakázkách a nákupech zdravotnické techniky a léků (Projektový záměr SMK č. 14 v PDF)
15 Zefektivnění systému financování zdravotnictví
(Projektový záměr SMK č. 15 v PDF)
16 Zefektivnění fungování zdravotních pojišťoven
(Projektový záměr SMK č. 16 v PDF)
17 Restrukturalizace lůžkové péče v ČR
(Projektový záměr SMK č. 17 v PDF)
18 Ekonomická vazba pacienta ke zdraví
(Projektový záměr SMK č. 18 v PDF)
19 Odměňování a vzdělávání zdravotníků
(Projektový záměr SMK č. 19 v PDF)

Vzdělanost

20 Zvýšení kvality a dostupnosti předškolní výchovy (Projektový záměr SMK č. 20 v PDF)
21 Změny v základním a středním školství
(Projektový záměr SMK č. 21 v PDF)
22 Reforma vysokého školství
(Projektový záměr SMK č. 22 v PDF)
23 Změny obsahu vzdělávání
(Projektový záměr SMK č. 23 v PDF)

Trh práce

24 Sladění rodinného života a pracovní kariéry (Projektový záměr SMK č. 24 v PDF)
25 Rozvoj trhu práce
(Projektový záměr SMK č. 25 v PDF)
26 Zvýšení dostupnosti nájemního bydlení
(Projektový záměr SMK č. 26 v PDF)
27 Zavedení jednotného výplatního místa
(Projektový záměr SMK č. 27 v PDF)
28 Politika migrace kvalifikovaných pracovníků
(Projektový záměr SMK č. 28 v PDF)
29 Implementace a rozvoj systému celoživotního učení
(Projektový záměr SMK č. 29 v PDF)

Finanční trhy

30 Realizace pilotního Seed fondu (Projektový záměr SMK č. 30 v PDF)
31 Transformace ČMZRB a.s.
(Projektový záměr SMK č. 31 v PDF)
32 Posílení vymahatelnosti práv věřitelů a primárních emisí
(Projektový záměr SMK č. 32 v PDF)

Efektivnost trhu a zkvalitňování charakteristik podnikání

33 Zlepšování podnikatelského prostředí (Projektový záměr SMK č. 33 v PDF)
34 Služby pro rozvoj podnikání
(Projektový záměr SMK č. 34 v PDF)
35 Služby pro inovační podnikání
(Projektový záměr SMK č. 35 v PDF)
36 Intenzivnější využívání polohové renty
(Projektový záměr SMK č. 36 v PDF)
37 Aktivní samoregulace a ověřování environmentální výkonnosti
(Projektový záměr SMK č. 37 v PDF)

Inovace

38 Rámec pro koordinaci rozvoje inovačního ekosystému (Projektový záměr SMK č. 38 v PDF)
39 Prostředí pro excelentní VaV
(Projektový záměr SMK č. 39 v PDF)
40 Rozvoj spolupráce mezi podnikovým a VaV sektorem
(Projektový záměr SMK č. 40 v PDF)
41 Spolupráce mezi podniky
(Projektový záměr SMK č. 41 v PDF)
42 Foresight a technologické oblasti strategického významu
(Projektový záměr SMK č. 42 v PDF)
43 Kosmické aktivity českých firem
(Projektový záměr SMK č. 43 v PDF)

obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

Příloha č. 2 – Opatření se vztahem k životnímu prostředí, jeho ochraně a udržitelnému rozvoji

Obecně lze říci, že Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR na období 2012 až 2020 (SMK) je zaměřena na zefektivnění české ekonomiky a její posun z fáze, kdy růst ČR táhne průmysl – zejména výroba a montovny, do fáze, kdy bude růst i HDP určován především inovacemi a česká ekonomika se stane ekonomikou znalostní. Vizí SMK je zajistit prostřednictvím zvýšení konkurenceschopnosti pro české občany a podniky dlouhodobě udržitelný ekonomický růst založený na inovacích, který povede k udržitelnému růstu životního standardu v ČR.

V tomto ohledu se SMK koncepčně hlásí k zásadám udržitelného rozvoje, a to následujícím způsobem:

  • SMK trvá na vyhodnocování nově přijímaných politik a právních předpisů metodou RIA (hodnocení dopadů regulace) – pouze takové politiky, které vyváženým způsobem kombinují přínosy ekonomické, společenské a environmentální mají potenciál dlouhodobě přispět ke konkurenceschopnosti ČR
  • SMK přináší do snah o budování konkurenceschopnosti aspekty dlouhodobého plánování opatření nutných pro budování konkurenceschopnosti tak, aby pozitivní dopady opatření realizovaných v rámci SMK byly dlouhodobě udržitelné
  • SMK se zaměřuje na opatření, která mají zvýšit efektivitu ekonomiky a rozvíjet odvětví založená na znalostech a inovacích, což by mělo vést k odklonu od neefektivních výrob, metod a technik, při nichž dochází k plýtvání surovinami, energií atp.
  • SMK se v obecné rovině hlásí k principu prevence
  • SMK má za cíl výrazně přispět ke zvyšování kvality života v ČR

Konkrétní opatření, která mají v rámci SMK pozitivní synergie s ochranou životního prostředí a zdůrazňují udržitelný rozvoj, jsou následující:

  • Státní energetická koncepce (SEK), která reflektuje vývoj v sektoru energetiky, kdy je více akcentována potřeba nízkoemisních nebo bezemisních zdrojů a zavedení nových požadavků, včetně systému obchodování s emisemi EU-ETS. SEK klade důraz na (i) dosažení vyváženého energetického mixu všech pěti základních energetických komodit (pevná, plynná, kapalná paliva, jádro a obnovitelné zdroje), (ii) zvýšení využívání obnovitelných zdrojů a (iii) snížení emisí skleníkových plynů.
  • Důsledná aplikace hodnocení dopadů regulace (RIA) na všechny právní předpisy a v adekvátní míře i na materiály nelegislativní povahy, které obsahují konkrétní implementační opatření. RIA musí obsahovat vyhodnocení nejen ekonomických dopadů (podnikatelský sektor, veřejné rozpočty, hospodářská soutěž), ale i vyhodnocení dopadů společenských a dopadů na životní prostředí; na aplikaci RIA a kvalitu provedených hodnocení by měl dbát nezávislý odborný orgán; RIA by měla být aplikována i na poslanecké iniciativy
  • Realizace projektů eSbírka a eLegislativa přinese rozsáhlou elektronizaci legislativního procesu, v důsledku čehož bude výrazně snížen objem papírové dokumentace při tvorbě legislativy
  • Zpracování předběžné RIA na připravovanou evropskou legislativu k ex ante posouzení, zda nebude mít daná legislativa pro ČR negativní dopady (ekonomické, společenské, environmentální); v případě, kdy se ukáže daná evropská regulace jako potenciálně škodlivá, aktivní prosazování její změny již v průběhu procesu přípravy
  • Zjednodušení přístupu ke službám veřejné správy, maximální míra elektronizace a odstraňování nadměrného tisku a papírové podoby dokumentů, rozšíření možností přistupovat k úřadům dálkově
  • Zvyšování efektivity veřejné správy – zavedení opatření, které by mj. měly zamezit plýtvání ve veřejném sektoru a ve zdravotnictví
  • SMK do budoucna počítá s vybudováním systému rychlých a velmi rychlých železnic, který zajistí napojení ČR na již existující síť vysokorychlostních tratí Evropy, a který výhledově zabezpečí energeticky i environmentálně udržitelnou a konkurenceschopnou dopravu do významných evropských center.
  • V rámci železniční dopravy dojde k optimalizaci současných poplatků za použití dopravní cesty tak, aby se přeprava zboží v klíčových dálkových relacích stala konkurenceschopnou a to nejen ve vztahu k silniční dopravě, ale i k železniční dopravě v okolních státech.
  • Je podporován vznik sítě veřejných logistických center (VLC) a terminálů kombinované dopravy, jako propojovacích uzlů mezi sítěmi jednotlivých druhů dopravy.
  • Důraz je kladen na rozvoj veřejné dopravy a zlepšení návaznosti systémů veřejné dopravy na systémy dopravy v klidu – na systémy P+R (Park & Ride) .
  • Aspekt životního prostředí je brán v potaz u všech tří projektů v oblasti dopravy, kdy při vytváření metodiky pro výběr prioritních projektů, musí být vždy zohledněn dopad na životní prostředí.
  • Důraz na zajištění kvalitního vzdělávání, které je podmínkou udržitelného rozvoje a přechodu na inovační ekonomiku
  • Projekty zaměřené na efektivitu trhu zboží a služeb: (i) dobrovolné přístupy k samoregulaci a managementu kvality (rozvoj metody Energy Performance Contracting, zavádění environmentálních manažerských systémů a dalších dobrovolných přístupů), (ii) zavedení systému ověřování výkonnostních parametrů environmentálních technologií (EU ETV system), který má být nápomocen MSP zvýšením důvěryhodnosti jejich eko-inovativních produktů a (iii) optimální využívání polohové renty – zlepšení rovnoměrného rozvoje území
  • Projekty zaměřené na rozvoj inovací a produkci zboží a služeb s vysokou přidanou hodnotou a na efektivní znalostní ekonomiku

Z výše uvedeného vyplývá, že ačkoliv SMK neuvádí ochranu životního prostředí jako samostatný pilíř, její aspekty se prolínají většinou navrhovaných opatření, protože jedině environmentálně efektivní ekonomika, která minimalizuje své negativní dopady na životní prostředí, může dosáhnout dlouhodobě udržitelného růstu a být konkurenceschopná na mezinárodních trzích.

obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

Příloha č. 3 – Přínosy Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR: odvrácení černého scénáře

V této příloze jsou popsány nejdůležitější přínosy SMK tak, že ukazují, jakým negativním důsledkům se ČR implementací SMK vyhne. Jedná se tedy v podstatě o úspory plynoucí z odvrácení černého scénáře vývoje ekonomiky, který by nastal bez systematického a komplexního přístupu k budování mezinárodní konkurenceschopnosti. Tento přístup považujeme za seriózní vzhledem k tomu, že je schopen konzervativně a na základě dat (českých či zahraničních) ukázat úspory v dlouhodobém časovém horizontu. Vyhodnocení úspor touto metodou je komplexnější, než by bylo umožněno analýzou přínosů a nákladů, která by se pokoušela odhadovat přínosy jednotlivých navrhovaných projektů během příštích osmi let.

Vyhodnocení úspor plynoucích z černého scénáře se soustředí na tři hlavní osy SMK – tj. na instituce, infrastrukturu a inovace, neboť právě tyto tři oblasti jsou pro ČR klíčové.

1. Instituce

Veřejné instituce jsou oblastí s nejvýraznějšími negativními dopady na konkurenceschopnost ČR. Tento fakt dokládají bez výjimky snad všechna mezinárodní srovnání zaměřená na konkurenceschopnost a veřejný sektor, jakož i drtivá většina průzkumů realizovaných mezi českými podnikateli i zahraničními investory.

V případě nepřijetí SMK, která je v oblasti institucí poměrně progresivní a způsobilá zajistit jejich postupnou koordinovanou reformu, hrozí, že se budou výrazně prohlubovat následující problémy českých veřejných institucí:

  1. korupce,
  2. nízká produktivita,
  3. oslabování právní jistoty a důvěry ve veřejné instituce (a s nimi související posilování šedé ekonomiky).

Co se týče odhadu negativních dopadů černého scénáře v oblasti dle bodu a) korupce, lze se přidržet pro ČR např. studie Vymětal (2004) . Tato studie identifikuje následující negativní následky korupce:

  • pokles zahraničních investic (inverzní závislost úrovně korupce a podílu investic na HDP – data zahraničních studií ukázala, že zvýšení korupce o jeden bod na škále 0-10 povede k poklesu investic přibližně o 1-2,8 %, což se může odrazit na HDP poklesem v řádech desetin procent),
  • ve veřejném sektoru může zkomplikovat řadu vládních projektů, čímž ještě více přispívá k nejednoznačnosti, neprůhlednosti a špatné kvantifikaci ceny a nákladů (nárůst nákladů těchto projektů a navíc i vysoké riziko, že projekt nebude udělen nejefektivnějšímu zájemci, nebo snížení kvality veřejných projektů a jejich zpoždění, v neposlední řadě pak také relativní zvýšení podílu veřejných výdajů na HDP; bylo prokázáno, že existuje negativní závislost mezi úrovní korupce a výdaji na vzdělávání a zdravotnictví a kvalitou infrastruktury),
  • zvyšování nákladů mezinárodního obchodu,
  • zvýšení cen v administrativě,
  • snížení celkové částky určené na veřejné účely a odčerpávání vládních zdrojů,
  • preference takových projektů, kde je možnost vzít/nabídnout úplatek oproti projektům lidského rozvoje (vzdělávání, zdravotnictví, výzkum, vývoj...),
  • poskytování některých nadbytečných služeb z veřejných rozpočtů na jedné straně a zanedbávání určitých veřejných služeb na straně druhé (projevuje se například preferencí nových projektů na úkor oprav a údržby již realizovaných projektů ),
  • zvýšení rozpočtové náročnosti,
  • zkomplikování vládních procedur a regulací,
  • rozšiřování byrokratického aparátu
  • preferování nekompetentních úředníků a známostí a formování elit,
  • ohrožení politické stability země.

V souhrnu je možné říci, že náklady korupce se pohybují v řádech jednotek procent HDP České republiky a tvoří objemnou mrtvou váhu, kterou musí nést soukromý sektor.

Co se týče produktivity institucí (bod b), což je druhý bolestivý problém českých veřejných institucí, ukazuje studie Evropské centrální banky (Afonso, Schuknecht, Tanzi, 2003) , že neefektivita tvořená veřejnými institucemi se pohybuje pro státy EU 15 mezi 8-35 % výdajů na veřejný sektor. Na příkladu Řecka (na něj se vztahuje zmíněná neefektivita ve výši 35 %) je zjevné, jaké může mít nízká produktivita veřejných institucí v dlouhodobém horizontu negativní dopady.

Co se týče bodu c), nízká kvalita zákonů a špatná vymahatelnost práva vede obecně k přesunu podnikání a ekonomické aktivity do tzv. šedé zóny, což má negativní dopady na příjmovou stránku veřejných rozpočtů. Obcházení zákonů a neplnění povinností v dlouhodobém horizontu zároveň způsobuje vyšší veřejné výdaje (náprava škod způsobených obcházením zákona) a negativně ovlivňuje hospodářský růst.

V souhrnu lze říci, že dopady černého scénáře v oblasti institucí mohou zasáhnout HDP České republiky v rozsahu kolem -1 % ročně (maximálně konzervativní odhad) . Vzhledem k tomu, že právě na reformu institucí se soustředí SMK, je možné, že se její implementací podaří tyto negativní dopady odvrátit a zmíněné 1 % přetavit v úsporu nákladů.

2. Infrastruktura

Dopravní infrastruktura

Vymezení a vyjádření hospodářského přínosu dopravní infrastruktury získalo podle studie Moos a Lehovec (2011) v posledních letech značně na významu a je předmětem řady národních i mezinárodních studií a hodnocení. V principu lze rozlišit dvě kategorie přínosů:

  • přímé přínosy dopravní infrastruktury,
  • nepřímé přínosy dopravních výkonů (procesů).

Jako přímé přínosy jsou označovány ty faktory, které zahrnují zejména:

  • úspory času,
  • úspory energie (PHM),
  • snížení opotřebení vozidel,
  • snížení nehodovosti.

Nepřímé přínosy zahrnují zejména:

  • zvýšení počtu pracovních příležitostí,
  • zlepšení podmínek životního prostředí (hluk, exhalace) pro obyvatele podél stávajících přetížených komunikací,
  • zvýšení hodnoty území vytvářením obchodních a průmyslových zón,
  • zvýšení ekonomické síly obcí a měst vlivem zlepšené dopravní dostupnosti,
  • zlepšení přístupnosti území pro cestovní ruch a relaxaci obyvatel,
  • oživení stavební činnosti při výstavbě dopravní cesty a následné péči.

Odhady přínosů dopravní infrastruktury za využití modelu modifikované produkční funkce ukazují, že zvýšení investic do dopravní infrastruktury o jednu jednotku zvýší agregovaný výstup ekonomiky v dané oblasti o 4 až 15 % (elasticita produkční funkce vůči změnám v investicích do infrastruktury).

Zároveň je třeba snižovat náklady mrtvé váhy (neefektivity) spojené s korupcí při výstavbě dopravní infrastruktury, která výše uvedené pozitivní efekty výstavby dopravní infrastruktury výrazně snižuje (např. jak ukazují studie MMF – znakem rozvojových zemí s vysokou mírou korupce jsou dálnice, které nikam nevedou , a které poté, co se postaví, nikdo neudržuje; taková výstavba je pro ekonomiku čistý náklad, bez přímých i nepřímých přínosů. Pokud se chce ČR dostat do první ligy zemí s nejvyšší konkurenceschopností na světě, je třeba, aby zde tento problém nevznikal). Rozvoj dopravní infrastruktury by měl zároveň být vždy v souladu s udržitelným rozvojem území a generovat co nejnižší negativní externality pro životní prostředí (které se v dlouhodobém časovém horizontu projevují jako náklad infrastruktury).

Digitální infrastruktura

Jak ukazují studie ze zahraničí, je digitální infrastruktura v současné globální soutěži jedním z klíčových předpokladů konkurenceschopnosti. Zkušenosti vyspělých zemí i poznatky ze studií o ICT infrastruktuře v ČR naznačují, že pomalým rozvojem ICT infrastruktury se může ČR při konzervativním odhadu připravit o 0,005-0,01 % růstu HDP ročně. V případě dlouhodobé stagnace ICT infrastruktury se navíc dá předpokládat, že se toto procento bude zvyšovat – v desetiletém časovém horizontu by se tak mohla nedostatečně rozvinutá ICT infrastruktura promítnout do růstu HDP až zpomalením o několik desetin procenta ročně, což by pro českou ekonomiku a její konkurenceschopnost bylo velmi negativní.

3. Inovace

Inovace

Na základě velkého množství empirických studií z vyspělých zahraničních ekonomik je možné odvodit, že celospolečenská návratnost veřejných investic do VaV se pohybuje mezi 20 až 65 %, u investic soukromých mezi 28 až 80 % . Přehledová studie EK zpracovaná DG Research a vycházející z velkého množství dílčích případových studií (viz Příloha 1) konstatuje, že odhady celospolečenské návratnosti se pohybují mezi 50 až 100 %. Přitom obecně platí, že míra návratnosti ve vyspělých zemích je vyšší než v zemích méně vyspělých. Nejméně dvě třetiny hospodářského růstu na hlavu přitom přímo souvisejí s technologickými inovacemi, pro jejichž vznik je kvalita VaV velmi důležitá. Nárůst intenzity VaV (tj. výdaje na VaV vztažené k HDP) o 1 procentní bod představuje dlouhodobě nárůst produktivity o 0,6 procentního bodu.

V ČR obdobná srovnatelná datová základna vycházející z dlouhodobých výzkumů neexistuje, nicméně v odborné komunitě panuje přesvědčení, že celková efektivita veřejně financovaného systému VaV je nižší než ve vyspělých ekonomikách. Hlavní příčiny jsou popsány v projektových kartách kapitoly Inovace. Mezi hlavní předpoklady vyšší míry celospolečenské návratnosti v ČR patří:

  • existence systému (veřejného) financování, který dokáže rozlišit kvalitu od nekvality a vytvořit tak podmínky pro kultivaci a rozvoj kvalitního výzkumu na úkor výzkumu nekvalitního,
  • zralost a absorpční kapacita na straně aplikační sféry vůči výsledkům výzkumu a vývoje, která je podmíněna na jedné straně kvalitou vzdělání a na druhé straně náročností poptávky.

V případě zefektivnění systému VaV financovaného z veřejných zdrojů na toto riziko reagují projektové karty SMK zaměřené na posilování excelence VaV (zefektivnění systému hodnocení a financování).

V případě absorpční kapacity je nutné zdůraznit, že ta hraje klíčovou roli i ve vztahu ke schopnosti absorbovat nové technologie ze zahraničí, jejichž vznik byl podpořen investicemi do VaV kdekoliv jinde na světě. V tomto ohledu jsou proto vysoce relevantní také projektové karty v oblasti inovací, především navržená opatření zaměřená na technologický upgrading firem v ČR, a podpora a rozvoj nových technologických firem.

V obou případech je obtížné exaktně vyčíslit možné společenské ztráty plynoucí ze zachování statusu quo. V kontextu celkových ročních veřejných výdajů na VaV v objemu přibližně 24 miliard Kč/rok lze uvést, že při celospolečenské návratnosti na dolním konci empiricky doloženého spektra (tj. 20 %) představuje možné zefektivnění systému veřejných investic do VaV o 1 % dodatečný celospolečenský přínos ve výši 48 mil. Kč. S rozvojem inovační poptávky podniků však není nereálné, abychom se dostali do vyšších pater návratnosti, což společně s růstem podnikových výdajů na VaV může v delším období vést k přínosům v řádu min. několika desetin p.b. tempa růstu produktivity (viz výše) a tím i HDP.

Vzdělanost

Je neoddiskutovatelným faktem, že úroveň vzdělanosti jako takové i vzdělávacího systému ovlivňuje schopnost ekonomiky produkovat a využívat inovace. Kvalifikovaná pracovní síla je jedním z nejdůležitějších aspektů, který determinuje příchod zahraničních investorů, rozvoj ekonomiky a tvorbu hodnot, na nichž může ekonomika stavět do budoucna. Podle studie (Münich, Ondko, 2011) ukazují mezinárodní srovnání gramotnosti populace patnáctiletých zemí OECD1 PISA za roky 2003 a 2009 varovně se zhoršující pozici ČR. Protože vzdělanost populace rostoucím způsobem determinuje (mimo jiné) dlouhodobé tempo hospodářského růstu, je třeba tento trend chápat v širších ekonomických a následně i společenských souvislostech.

Výsledky citované studie ukazují, že v případě sedmi modelovaných cílů (které vyjadřují tempo, s jakým budou provedeny reformy školství a cíle těchto reforem – viz Tabulka níže) mají reformy vzdělávacího systému extrémně vysoký dopad na HDP.

Reformy školství a cíle těchto reforem

Jak uvádí Tabulka níže, rozdíl HDP v důsledku zvýšení gramotnosti se pohybuje oproti základnímu scénáři (tj. bez investic do reformy vzdělávacího systému) v řádech stovek procent i v nejslabším scénáři (scénář 5 – opatření zaměřená pouze na dorovnání rozdílů mezi dětmi z rodin s rodiči bez a s maturitou).

Současna hodnota komulovaneho přírůstku HDP do roku 2010

Dopady na HDP v kratším časovém horizontu vyjadřuje níže uvedený graf pro vybrané scénáře a roky 2020, 2030 a 2050. Již v době předpokládaného ukončení této SMK se ukazuje, že důsledky případné nerealizace reforem v oblasti školství budou dopadat na český HDP 0,2 – 0,5 %. Tento efekt se pak v čase exponenciálně zvyšuje (v roce 2030 už jde o rozdíl mezi reformními a nereformním scénářem v řádu jednotek procent a v roce 2050 se pohybuje mezi 7 – 8 %).

V procentech HDP daného roku odpovídajícího bezreformnímu scénáři

V případě základního scénáře (který tato SMK považuje za scénář černý) jsou výše uvedené přírůstky HDP (modelované do roku 2020, 2030, 2050 a 2090) nákladem příležitosti. Zlepšení nebo zhoršení gramotnosti patnáctiletých v důsledku hypotetické reformy školství se v budoucnosti projeví nejen na růstu HDP. Pozdější vstup absolventů na pracovní trh a následné zvýšení průměrné produktivity práce má vliv také na penzijní systém.

Za předpokladu zachování současné legislativy byla kvantifikace těchto vlivů na 1. pilíř důchodového systému provedena ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Na výpočty byl použit makroekonomický kvantitativní model, který je používán na dlouhodobé výpočty scénářů dopadu různých forem penzijních reforem na finanční bilanci penzijního systému. Níže uvedený graf ilustruje, jakým způsobem by dopadly jednotlivé scénáře na saldo 1. pilíře důchodového systému (% HDP). Z obrázku je jasně vidět odstup mezi základním (černým) scénářem a ostatními scénáři se zohledněním reforem.

Saldo 1. pilíře důchodového systému

Přínosy celkem

Celkové přínosy plynoucí z odvrácení černého scénáře vývoje české ekonomiky díky implementaci SMK lze odhadnout (za období účinnosti SMK , tj. 2012 – 2020) následovně :

  • instituce – úspora cca 0,2 – 1 % HDP ročně, celkem 1,6 – 8 %
  • infrastruktura – úspora cca 0,5 % HDP za sledované období
  • inovace – úspora cca 0,6 % HDP za sledované období .

Přínosy z implementace SMK by se měly pohybovat kolem 2,7 – 9,1 % HDP za období 2012 – 2020, což znamená cca 99 – 334 mld. Kč.

obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

Příloha č. 4 – Opatření se vztahem k boji proti korupci

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky na období 2012 – 2020 (SMK) je zaměřena na zefektivnění české ekonomiky, s nímž nutně souvisí i odstraňování korupce, jakožto společenského jevu, který efektivitu české ekonomiky výrazně snižuje (hovoří se o dopadech až ve výši 1 – 3% HDP ročně). Vizí SMK je zajistit prostřednictvím zvýšení konkurenceschopnosti pro české občany a české podniky dlouhodobě udržitelný ekonomický růst podpořený kvalitním institucionálním prostředím. Proto se SMK hlásí v obecné rovině k Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012. Některá opatření v boji proti korupci pak SMK přejímá a rozšiřuje, vzhledem k jejich významným pozitivním synergiím s posilováním české konkurenceschopnosti. Mezi taková opatření a projekty patří:

  • Projekty zaměřené na boj proti korupci obecně:
    • Zefektivnění nakládání s veřejným majetkem, rozpočtová transparentnost
    • Důsledná aplikace RIA a CIA v legislativním procesu a s nimi spojené veřejné konzultace a transparentní lobbying
    • Otevřené vládnutí a zveřejňování dat a informací o veřejných institucích
  • Dílčí projekty zaměřené na boj proti korupci v určité oblasti:
    • Protikorupční a racionalizační změny v zakázkách a nákupech zdravotnické techniky a léků
    • Transparentnost výběrových řízení pro zajištění významu rovnováhy kvality a ceny při nákupu léků
    • Transparence v migrační politice
    • Stabilní systém hodnocení kvality VaV institucí

Pro komplexní představu jsou níže v tomto dokumentu uvedeny základní charakteristiky obecných opatření zaměřených na posilování konkurenceschopnosti a boj proti korupci.

Projekty zaměřené na boj proti korupci obecně

Zefektivnění nakládání s veřejným majetkem, rozpočtová transparentnost

Z hlediska SMK mají protikorupční aspekty následující navrhovaná opatření:

  1. finanční kontrola, finanční řízení a transparence veřejných rozpočtů,
  2. dispozice s veřejným majetkem,
  3. veřejné nákupy – zejména ty uskutečňované prostřednictvím veřejných zakázek.

Ad 1) Pro zvyšování konkurenceschopnosti a produktivity veřejného sektoru v ČR je základní podmínkou fungování finanční kontroly a finančního řízení. Základem pro navrhované změny v procesech nakládání s veřejnými prostředky je zavedený řídící a kontrolní systém na všech úrovních veřejné správy ČR se zvláštním důrazem na oblast veřejných rozpočtů.

Finanční kontrolu ve veřejné správě upravuje v současné době zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zcela nenaplňuje nejlepší praxi finančního řízení, jehož nedílnou součástí je kontrola jako prevence a jeden z účinných nástrojů pro odhalování indikátorů korupce, podvodů, zneužívání aktiv státu a EU. V rámci plnění Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 (dále jen „Protikorupční strategie“) se připravuje novela tohoto zákona, nicméně ve střednědobém horizontu se dá očekávat nutnost jeho nahrazení novou koncepční úpravou.

Realizace nového zákona o finančním řízení a interním auditu by mohla vycházet z řady analýz a projektů, které byly vypracovány v rámci a v návaznosti na dokument „Koncepce kontrolního systému v ČR se zaměřením na finanční kontrolu“ na léta 2006 až 2013, kterou vláda schválila svým usnesením č. 1570 dne 7. prosince 2005. Tato koncepce byla vypracovaná v návaznosti na negociační jednání před vstupem ČR do EU ke kapitole 28: Finanční kontrola a ostatním navazujícím kapitolám a na základě analýzy současného systému kontroly ve státní správě ČR (schválené Usnesením vlády č. 738/2005) a zohledňuje výsledky konzultací s odborníky EK a členských států EU v rámci probíhajících twinningových projektů, mezinárodních a národních konferencí k problematice řídícího a kontrolního systému veřejné správy moderního státu 21. století, jakož i poznatky z dosavadní praxe.

Realizace navrhovaného opatření ve střednědobém horizontu by měla vést k zefektivnění nakládání s veřejnými prostředky v úzké provázanosti na právní ukotvení konceptu zásadních změn v oblasti manažerské odpovědnosti, interního auditu a centrální koordinace obou těchto základních prvků řídícího a kontrolního systému veřejné správy.

S problematikou kontroly hospodaření státu a veřejných institucí souvisí ještě otázky spojené s veřejnou kontrolou. V této oblasti je dlouhodobým problémem, který efektivně znemožňuje veřejnou kontrolu, nepřehlednost veřejných rozpočtů pro veřejnost a občany. Z tohoto důvodu se navrhuje publikace veřejných rozpočtů ve formátu srozumitelném pro veřejnost a s jejich případným následným navázáním na systém Státní pokladny.

Ad 2) Roztříštěnost právní úpravy a neexistence centrálního zveřejňovacího systému v určité míře nahrává korupci a neefektivitě při dispozici veřejným majetkem, neboť zájemce ze soukromého sektoru o koupi/pronájem/směnu aj. musí sledovat mnoho různých zdrojů informací.

Tento systém tedy na straně poptávky nemotivuje dostatečnou hospodářskou soutěž – a přitom veřejné instituce každoročně pronajímají nebo prodávají majetek v řádu miliard korun. Opatření navrhované v tomto projektu se zaměřuje na zefektivnění interakce nabídky a poptávky po veřejném majetku a na zvýšení průhlednosti nakládání s ním, což by mělo přispět ke zvyšování výnosů z této činnosti.

Navrhují se dvě opatření. První spočívá v realizaci centrální platformy, kde by měly být soustředěny informace o všech dispozicích majetkem veřejných institucí a kde bude možné uživatelsky příznivé vyhledávání, bude vedena statistika o dispozici veřejným majetkem i o jeho kupcích, prodejních cenách apod. Platforma by měla být zároveň výhledově propojena se systémem Státní pokladny tak, aby mohla být efektivně využita pro účely finanční kontroly.

Druhé opatření pak směřuje k rozboru právní úpravy dispozice veřejným majetkem a k její případné změně. Změna by se mohla týkat zakotvení jednotného postupu při dispozici veřejným majetkem pro veřejné instituce, které se v současnosti řídí různou právní úpravou. Postup prací na druhém z navrhovaných opatření by měl být koordinován mezi resorty (zejména MF a MV a dalšími rezorty a institucemi).

Zvýšená efektivita při prodeji veřejného majetku má potenciál být významným prvkem v budování konkurenceschopnosti ČR i v boji proti korupci. Opět, i v tomto případě je možné říci, že by toto opatření mělo přispět k omezení korupce, větší efektivitě nakládání s veřejnými prostředky a k tlaku na zlepšení cen, za které se prodeje veřejného majetku realizují.

Ad 3) Dostupná data o veřejných zakázkách, které jsou jednoznačně považovány za jednu z korupcí nejvíce zasažených oblastí veřejných institucí, ukazují, že je na straně nabídky – tj. mezi dodavateli – nízká míra konkurence. To je významný problém, neboť nelze dosáhnout úspor z efektu konkurence. Tato situace navíc naznačuje, že řada podnikatelů se o zakázky neuchází, buď proto, že předpokládá, že je bez korupce nelze vyhrát, nebo proto, že se o nich ani nedozví.

Z tohoto důvodu je důležité, aby systém veřejných zakázek regulovaný zákonem o veřejných zakázkách (podlimitní a nadlimitní zakázky) nebo směrnicemi zadavatele (zakázky malého rozsahu) byl přehlednější, transparentnější a lépe kontrolován. K tomuto cíli směřují opatření navrhovaná v rámci tohoto projektu, která se týkají zejména lepší publicity, monitoringu, kontroly a přehlednosti zadávání veřejných zakázek. Část opatření je legislativního charakteru a předpokládá novelizace zákona o veřejných zakázkách, část opatření je pak spíše nelegislativního charakteru a zabývá se technickými řešeními, která mají vést k větší transparenci a soutěži o veřejné zakázky mezi uchazeči.

Podobně problematická jako ve veřejných zakázkách, ne-li horší, je i situace týkající se veřejných soutěží o granty, podpory a jiné veřejné prostředky. I zde se vytváří prostor pro korupci, daný složitostí procesů při žádání o veřejné prostředky, dále nízkou mírou transparence těchto procesů a obecně špatně fungující kontrolou systému. Tato oblast nakládání s veřejnými prostředky musí být rovněž zpřehledněna a lépe kontrolována – mj. proto, že jde ve vztahu k veřejným zakázkám o spojitou nádobu – tj. boj s korupcí a neefektivitou v jedné z oblastí musí být proveden i v druhé oblasti, aby došlo ke skutečnému zlepšení.

Hodnocení dopadů regulace (RIA) a transparentní lobbying

Hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment – RIA) je jedním z důležitých nástrojů pro zvyšování kvality právních předpisů i legislativního procesu jako takového. Hodnocení dopadů regulace zahrnuje soustavu analytických metod směřujících k systematickému hodnocení negativních a pozitivních dopadů navrhovaných či existujících právních předpisů v oblasti hospodářské, sociální a environmentální. Hodnoceny jsou rovněž dopady na různé ekonomické a sociální skupiny.

Právě hodnocení dopadů z hlediska zájmových skupin je nejvýznamnějším aspektem RIA v oblasti boje proti korupci. RIA se totiž zabývá hodnocením variant, jak konkrétní zákonné ustanovení v praxi aplikovat. Zvolena by měla být taková varianta, jejíž celospolečenské přínosy nejvýrazněji převyšují jeho náklady. Při vyhodnocování návrhů zákonů a jiných právních předpisů tak lze již před přijetím konkrétní varianty právní úpravy identifikovat typy opatření, jejichž přínosy budou intenzivně svědčit pouze jedné konkrétní zájmové skupině a pro všechny ostatní budou znamenat pouze náklady, a tyto návrhy již v této fázi vypustit. Díky RIA by se tak do zákonů již ve fázi jejich přípravy nemělo dostat přílišné množství jasně vylobbovaných ustanovení. Zkušenosti zemí, kde RIA zavedena správně vytvořený a implementovaný systém hodnocení dopadů napomáhá ke zlepšení efektivnosti a účinnosti vládnutí a rovněž v širším kontextu přispívá k posílení výkonnosti tržního hospodářství a zlepšení fungování hospodářské soutěže.

Hlavním přínosem RIA tedy je, že přináší zdůvodnění výběru určité alternativy regulace (proč je nejlepší...), které je podložené důkladnou analýzou a logickou argumentací, což zmenšuje prostor pro účelová a neopodstatněná ustanovení. Povinnou součástí RIA jsou navíc veřejné konzultace, v jejichž rámci se k provedenému hodnocení mohou vyjádřit všechny dotčené skupiny – de facto se jedná o transparentní lobbying. Příkladem strukturovaných konzultací je například mechanismus, kterým komunikaci s veřejností při přípravě evropských hodnocení dopadů realizuje Evropská komise1.

Tento přístup má následující výhody:

  • dotčené subjekty (asociace, jednotlivé podniky, sdružení apod.) budou mít jasně danou příležitost se vyjádřit – jakékoliv následné mediální či politické tlaky (např. v podobě přílepků) bude možné odmítnout s tím, že daný subjekt již měl možnost se vyjádřit a své stanovisko obhájit
  • náprava reputace transparentního lobbyingu – lobbying je součástí demokracie a nemusí být nutně spojován s korupcí; zavedení systému transparentního lobbyingu umožní slušným subjektům hájit v legislativním procesu oficiálně své zájmy
  • vytvoření registru lobbyistů , což je jeden ze zásadních kroků k pozvolnému boji s korupcí a ke kultivaci české politické scény, na níž se lobbying i v současnosti běžně odehrává
  • sběr užitečných podnětů z praxe (konkrétně vyjádření subjektů z řad dotčených skupin k možným ekonomickým, společenským a environmentálním dopadům navrhované právní úpravy a k jejímu možnému vlivu na korupci)
  • vytvoření kanálu pro systematické komunikace s veřejností a vzdělávání veřejnosti v právní oblasti.

K tomu, aby v České republice RIA skutečně vedla k výše popsaným přínosům pro boj s korupcí, však vede ještě poměrně dlouhá cesta, která s sebou nese několik základních nutných kroků:

  • RIA musí být povinná pro všechny subjekty se zákonodárnou iniciativou. Musí vymizet praxe, kdy zájmová skupina instruuje „své poslance“, aby do zákona projednávaného v Poslanecké sněmovně na poslední chvíli „vsunuli“ bez komentáře a odůvodnění účelové paragrafy, které členům takové zájmové skupiny následně zaručí mnohdy nemalý prospěch posvěcený zákonnou úpravou. RIA musí být povinná i na předpisy a pozměňovací návrhy poslanců a senátorů2.
  • Příprava a zpracování RIA musí předcházet tvorbě právního předpisu, který je hodnocen, zpracovávání RIA k již připravenému paragrafovanému znění zákona výrazně snižuje účinnost hodnocení a RIA se tak stává jen formálním dokumentem bez valného významu.
  • Konzultace prováděné v rámci RIA by neměly být ryze formální – musí být zřejmé, že s připomínkami dotčených skupin se bude dále pracovat a budou buď zohledněny, nebo popřeny na základě věcné argumentace. Pokud tomu tak nebude, dotčené skupiny se nebudou konzultací účastnit.
  • Transparence procesu přípravy RIA je základním stavebním kamenem nutným proto, aby RIA měla skutečně protikorupční efekty. Zpracované RIA, připomínky k nim a data pro ně využitá musí být veřejně dostupné, nejlépe v otevřeném formátu, na webu a musí v nich být možné vyhledávání.
  • Kvalita zpracování RIA musí být kontrolována nejen po formální, ale i odborně po věcné stránce, jinak nedosáhne kýžených efektů3.

Je zřejmé, že provedení výše popsaných kroků bude bezpochyby vyžadovat zásadní změny legislativního procesu (např. v Jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu, v Legislativních pravidlech vlády aj.), bude klást zvýšené nároky na kvalitu lidských zdrojů a jejich koordinaci4 a v počáteční fázi bude nepochybně vyžadovat i dodatečné prostředky ze státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že by však poctivá aplikace RIA měla přispět k omezení korupce, a to korupce zabudované do zákonů a právních předpisů, lze se domnívat, že přínosy z ní plynoucí výrazně všechny popsané náklady převýší.

Hodnocení korupčních rizik (Corruption Impact Assessment)

Provádění hodnocení korupčních rizik CIA pro všechny nové a vybrané stávající zákony je jedním z nástrojů, který by měl pomoci rozkrýt a eliminovat nekvalitní a korupci umožňující legislativní prostředí. CIA by se měla stát nejen nedílnou součástí hodnocení dopadů regulace (RIA), ale i celého legislativního procesu.

Podobně jako RIA je i CIA soustava metod, jejímž prostřednictvím jsou analyzovány faktory způsobující korupci. Prostřednictvím zavedení CIA bude možné identifikovat, zhodnotit a porovnat korupční rizika a navrhnout opatření k jejich snížení či eliminaci v nových i stávajících právních předpisech. Ještě před přijetím regulace, CIA pomáhá identifikovat determinanty korupčního rizika.
Příkladem otázek, na něž by se měla CIA soustředit, jsou následující:

  • Je v rámci dané agendy za rozhodování zodpovědná konkrétní osoba?
  • Je veřejně známo, která osoba rozhoduje? Ex ante, ex post?
  • Lze jednoznačně identifikovat, jak rozhoduje, na základě jakých podkladů?
  • Jak lze danou osobu postihnout za vadná rozhodnutí?
  • Existuje srovnání s činností jiných osob v dané agendě?
  • Počet osob, které na dané problematice pracují a rozhodují?
  • Jak funguje kontrola činnosti dané osoby (frekvence, detailnost, kontrolní orgán)?
  • Kolik je kontrolních orgánů v poměru k počtu úředníků rozhodujících o dané agendě?
  • Kde je umístěn úředník provádějící danou agendu a kde se nachází kontrolní orgán?
  • Zveřejňují se údaje o dané problematice? Zveřejňují se způsobem umožňujícím dálkový přístup? Zveřejňují se ve formátu, s nímž je možné dále pracovat (např. xml, xls...)?
  • Zveřejňují se údaje o celém procesu/agendě nebo jen jejich část? Zveřejňují se údaje ex ante, průběžně, ex post?
  • Kdo a jak často kontroluje zveřejněná data?
  • Vypovídají zveřejněná data opravdu o struktuře rozhodovacího procesu (tzn. lidově řečenou – jedná se o data, z nichž lze něco vyčíst?)?
  • Odpovídá systém zveřejňování nějakému již funkčnímu zahraničnímu vzoru (např. OECD, jiné členské státy aj.)?
  • Shromažďují se a zveřejňují se příklady dobré nebo špatné praxe? Jsou dostupné dálkově? Mohou je úředníci/regulátoři využívat při svém rozhodování a případně dále doplňovat?
  • Je jasně uvedeno, které údaje se nezveřejňují a proč? Je určeno, kdo a s jakou frekvencí kontroluje údaje, jež se nezveřejňují?
  • Jak početné skupiny se rozhodnutí týká (pozitivně i negativně)?
  • Ekonomická síla zájmových skupin?
  • Profesionalita kompaktnost dané zájmové skupiny?
  • Účastnily se všechny zájmové skupiny transparentně konzultací?
  • aj.

Několikaleté zkušenosti z Jižní Koreje ukazují, že je možné pomocí systematického hodnocení korupce dosáhnout významných pozitivních změn v kvalitě právního řádu v relativně krátkém čase. Ideálně by měl být celý proces CIA společně s RIA zastřešen nezávislou expertní institucí, kterou by mohla být například zamýšlená nezávislá rada (viz poznámka pod čarou 5).

Otevřené vládnutí a zveřejňování dat a informací o veřejných institucích

Poskytování informací je jednou ze základních služeb veřejné správy. V současné době orgány veřejné správy provozují velké množství nejrůznějších registrů, které spolu ovšem nejsou plně provázány a občan tak není schopen tyto informace efektivně využít – například pro watchdog aktivity a boj s korupcí.

V oblasti poskytování informací, která je jednou z významných činností veřejné správy, se vyskytují problémy, které lze rozdělit v zásadě na dva typy:

  • informace nejsou zveřejňovány způsobem, který by umožnil jejich efektivní využití v boji proti korupci (tj. data jsou zveřejňována v nevhodných formátech, způsobem, který neumožňuje vyhledávání apod.)5;
  • některé informace a data se nezveřejňují vůbec (popřípadě si je musí občan vyžádat dle zákona o poskytování informací) – jedná se například o informace, které mají veřejné instituce k dispozici, nicméně veřejné instituce je nikdy nezveřejnily. To se týká například řady statistik, výzkumů, analýz a auditů, které si veřejné instituce nechaly zpracovat, ale které se ovšem nikdy nedostaly dále než k příslušnému úředníkovi, který si je objednal.

Oba výše uvedené problémy blokují další užití a zvyšují náklady obětované příležitosti, neboť zahraniční praxe ukazuje, že zveřejňování dat vede k jejich dalšímu, obvykle produktivnímu, využití ze strany vědy a výzkumu, podnikatelského sektoru aj. Veřejné instituce také tajnůstkářským přístupem ke zveřejňování dat připravují občany o možnost vystupovat v roli „hlídacího psa“ (neboli neformálního kontrolního orgánu).

Jak ukazuje studie Evropské komise MEPSIR z roku 2006, má zveřejňování dat shromažďovaných a produkovaných veřejnou správou významné pozitivní ekonomické efekty v podobě veřejné kontroly, vytváření prostoru pro vznik sekundárního průmyslu (např. společnosti, které kombinují informace z veřejných rejstříků a poskytují je ve strukturované podobě klientům, poradenské společnosti) i aplikovaného výzkumu (zejména v oblasti ekonomie a společenských věd). Zatímco některé státy možností, které nabízí Open Government a Open Data hojně využívají (Velká Británie, Slovinsko, Nizozemí, Švédsko, Finsko), ČR se doposud k této vlně příliš nepřiblížila.

Vhodným, nákladově efektivním a účinným opatřením by bylo zpřístupnění Obchodního rejstříku pro stahování xml (s následným pozvolným zpřístupňováním Sbírky listin), podobným způsobem by pak měly být postupně pro další užití uvolňovány i informace z dalších registrů a rovněž z webových stránek ministerstev a dalších veřejných institucí.

  1. Systém transparentního lobbyingu předpokládá povinnou registraci subjektů, které se chtějí ke konkrétnímu předpisu (nebo skupině předpisů) vyjádřit. V rámci registrace musí každý subjekt deklarovat, jakou zájmovou skupinu zastupuje (případně, zda zastupuje pouze sám sebe) – tedy v podstatě odkrýt intenzitu svého především hospodářského zájmu v dané oblasti. Každému konzultačnímu příspěvku může pak být na základě deklarovaného zájmu na dané problematice přikládána určitá váha, s jakou je zohledňován při následném dopracování předpisu.
  2. Současný trend směřující k tomu, že se „obchází“ legislativní proces a důležité změny se prosazují poslaneckými iniciativami, je velmi negativní a podrývá významným způsobem důvěru veřejnosti v právo.
  3. Z hlediska očekávaných dopadů na podnikatelský sektor a na veřejné rozpočty apod.) a kvality jejich vyhodnocení by měla mít dohled nezávislá odborná instituce (komplement k technické podpoře zajišťované Výborem RIA na MV). Tato rada (která by mohla fungovat jako dvojče Legislativní rady vlády složené z expertů na rozpočty a regulaci) by měla fungovat jako záchranná brzda proti právním předpisům, které mohou mít zásadní negativní dopady na ekonomiku, veřejné rozpočty, zaměstnanost, hospodářskou soutěž, popř. environmentální či společenské dopady, a u nichž předkladatel intenzitu těchto dopadů nevyhodnotil nebo vyhodnotil nesprávně či nedostatečně. Posoudí-li rada, že právní předpis je nesprávně vyhodnocen (RIA či CIA) a že by mohl mít výše popsané negativní dopady, bude moci legislativní proces přerušit a předpis s RIA a CIA vrátit předkladateli k přepracování (týká se i poslaneckých iniciativ, pozměňovacích návrhů atp.). Jedině tak bude RIA efektivní cestou, jak předcházet excesům typu špatně nastavené podpory pro fotovoltaiku apod.
  4. Dobře zpracovaná RIA k zákonu vyžaduje efektivní spolupráci mezi věcnými a legislativními odbory, systematické budování analytických dovedností u osob, které RIA zpracovávají, a vzdělávání uživatelů RIA v tom, jak s ní pracovat a jak ji číst.
  5. Například informace a data zveřejněné na webu ve formě prokliků na velké pdf soubory oskenovaných dokumentů jsou pouze velmi málo využitelné. Na druhou stranu zveřejňování dat ve strukturovaných formátech (tj. tak, aby bylo možné je rovnou stahovat do databáze), prezentace dat tak, aby se v nich dalo na webových stránkách jednoduše a kvalitně vyhledávat aj. je způsob, který má potenciál velmi napomoci rozšíření a prospěchu watchdog aktivit.

obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

Příloha č. 5 – Soulad SMK s doporučeními OECD

  • OECD vydává v přibližně 18-měsíčních intervalech hodnotící zprávy (tzv. Ekonomické přehledy ČR), které se zaměřují na hodnocení ekonomického vývoje ČR. Zprávy OECD rovněž předkládají doporučení na odstranění aktuálních i dlouhodobých nedostatků v hospodářské politice ČR, které brání naplnění jejího růstového potenciálu. Poslední Ekonomický přehled ČR vypracovaný OECD byl zveřejněn dne 6.4. 2010.
  • Identifikované nedostatky ČR z pohledu OECD jsou relevantní, obdobné výsledky lze nalézt i v Analýze konkurenceschopnosti ČR zpracované MPO.
  • MPO hodnocení OECD vzalo v potaz při vypracování Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (SMK), která má za cíl vytvořit vhodné prostředí pro posílení konkurenceschopnosti a životní úrovně ČR.
  • Níže uvedená tabulka shrnuje doporučení OECD z Ekonomického přehledu ČR pro rok 2010 (levý sloupec), která jsou analyzována ve vztahu k SMK ČR (pravý sloupec).
  • Opatření navržená ve SMK s cílem posunout ČR do dvacítky nejvíce konkurenceschopných ekonomik světa jsou v souladu s opatřeními navrženými OECD.
Doporučení OECD Opatření navržená v SMK
Instituce

Další rozvoj iniciativ v oblasti elektronické správy (eGovernment)

Reforma rozpočtového procesu, zlepšení transparentnosti rozpočtového procesu, přísné ex ante a ex post posuzování výdajových programů

Přepracování postupů zadávání státních zakázek

Urychlená realizace plánů na sloučení výběru daní, cel a příspěvků na sociální zabezpečení

Přepracování procesu RIA – posílení konzultací, důslednější kontrola (screening)

Projekt Zefektivnění nakládání s veřejným majetkem a prostředky obsahuje řadu opatření v oblasti eGovernment

  1. Online rozpočty veřejných institucí
  2. Jednotný webový portál kde jsou zveřejněny všechny informace o nakládání s veřejným majetkem; Oba systémy propojeny se systémem státní pokladny
  3. Moderní finanční controlling, hlavní důraz na kontrolu ex-ante

Maximální možné zveřejňování informací ohledně veřejných zakázek, změna systému sledování a kontroly, elektronizace procesu.

Zřízení Jednoho inkasního místa – jediné instituce, zodpovědné za výběr všech typů daní a poplatků do veřejných rozpočtů

Nová metodika, implementace CIA (hodnocení dopadů z hlediska korupčního potenciálu), nezávislá instituce pro kontrolu (screening), rozšíření RIA na parlamentní fázi přijímání zákonů

Makroekonomická stabilita

Dosažení strukturálně vyrovnaného rozpočtu -  reformy rozpočtového procesu, včetně zlepšení jeho transparentnosti, rychlá realizace zavedení systému státní pokladny

Přesun daňového břemene směrem k méně distorzním daním – větší důraz na nepřímé daně, zejména spotřební, ekologické a majetkové, namísto přímého zdanění příjmů z práce a kapitálu

Sazba daně z nemovitosti by měla být zvýšena, základ daně by měl odpovídat aktuální tržní ceně

Systém dvojí DPH by měl být revidován a DPH by měla být aplikována pouze v jednotné sazbě, s minimálními výjimkami a osvobozeními.

Odstranění dalších deformací ve zdanění práce a kapitálu – daň z příjmu právnických osob a daň z dividend by měly být upraveny tak, aby se snížily nerovnosti mezi daňovou úpravou různých zdrojů financování investic.

Návrh zavedení fiskálního numerického pravidla, dokončení Integrovaného informačního systému státní pokladna (IISSP), posílení prováděcích rozpočtových pravidel

Posun od zdanění práce ke zdanění spotřeby

Návrh na zvýšení sazby daně z nemovitosti

Postupné sbližování sazeb DPH

Odstranění postradatelných výjimek

(Pozn.: jednotlivé návrhy opatření jsou zahrnuty v projektech Rozpočtový dohled – transparentní a udržitelné veřejné finance a Konkurenceschopný daňový systém

Zdravotnictví

Definovat soubor základní zdravotní péče hrazené systémem veřejného zdravotnictví

Umožnit větší rozmanitost pojistných produktů

Reagovat na stárnutí populace

(OECD tento faktor uvádí v kontextu penzijní, ale i zdravotní reformy)

V souladu se SMK – projekt Vazba pacienta ke zdraví

V souladu se SMK – projekt Zefektivnění fungování pojišťoven

V souladu se SMK – projekt Restrukturalizace lůžkové péče v ČR

Vzdělávání

Zavedení školného ve vysokoškolském vzdělání, doprovázené státem podporovanými studentskými půjčkami

Posílení vazeb mezi financováním vysokého školství a indikátory výstupu a kvality

Podpořit studentská pracovní místa

Potřeba většího srovnávání škol a studentů

Zabránění “elitářství“ ve středoškolském vzdělávání

(Pozn.: Výše uvedená doporučení čerpána z Ekonomického přehledu ČR z let 2006 a 2008)

Součástí SMK (projekt k vysokoškolskému vzdělávání)

Součástí SMK (projekt k vysokoškolskému vzdělávání)

Součástí SMK (projekt k vysokoškolskému vzdělávání – změny v legislativě u zaměstnávání studentů, aby bylo pro zaměstnavatele snazší a levnější zaměstnat studenty)

Součástí SMK (projekt k základnímu a středoškolskému vzdělání – zavést jasně definované kvalitativní standardy ve vzdělávání, zavést odpovědnost za jejich nesplnění)

Součástí SMK (projekt k základnímu a středoškolskému vzdělání – podpořit sociálně znevýhodněné žáky)

Trh práce

Revidovat systém daní a sociálních dávek, týkající se rodin s dětmi, aby bylo jednodušší kombinovat pracovní a rodinný život a nastavit systém tak, aby byl více neutrální z hlediska volby rodičů, jak toho dosáhnout

Podpořit mobilitu pracovní síly – přehodnotit politiky na trhu bydlení, které jí vytvářejí překážky

Snížit dlouhodobou nezaměstnanost (toto OECD doporučuje v posledním přehledu implicitně).

Součástí SMK – projekt Sladění rodinného života a pracovní kariéry (různé nástroje pro rodiče – “dětské skupiny“; motivování zaměstnavatelů nabízet částečné pracovní úvazky)

Součástí SMK – projekt Zvýšení dostupnosti nájemního bydlení (analýza trhu s nájemním bydlením a vytvoření nástrojů na korekci rozdílů mezi nabídkou a poptávkou)

Součástí SMK – projekt Rozvoj trhu práce (změny v politice zaměstnanosti – spolupráce mezi Úřadem práce resp. jeho pobočkami a pracovními agenturami)

Efektivní trh zboží a služeb

Využít příležitostí vytvořených implementací směrnice EU o službách k většímu otevření sektoru služeb

Zvážit snížení vysokých nákladů na zahájení podnikání (minimální výši základního kapitálu).

Snížit regulační zátěž podnikání a zlepšení kvality regulace

Poskytování kvalitních informací relevantních pro podnikání a export (rozvoj portálu BusinessInfo.cz )

Poskytování asistence a poradenství podnikatelům při jejich působení v EU (rozvoj jednotného poradenského systému pro podnikatele)

Požadavky na základní kapitál pro společnosti s ručením omezeným budou sníženy a bude existovat možnost založení společnosti s pouze symbolickým základním kapitálem.

Projekt měření a následného zrušení administrativní zátěže podnikatelů. Bude zaveden stálý ekoaudit zaměřený na přílišnou regulaci v oblasti životního prostředí. Jednotná data účinnosti vládních předpisů zlepší právní povědomí u podnikatelů.

obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

Příloha č. 6 – Soulad SMK s doporučeními Evropské komise k Národnímu programu reforem ČR 2011

  • Evropská komise zveřejnila dne 7. června 2011 své doporučení a hodnocení Národního programu reforem ČR 2011 a Konvergenčního programu ČR. Doporučení pro jednotlivé členské státy budou schválena na zasedání Evropské rady 23.-24. 6. 2011.
  • Identifikované nedostatky ČR z pohledu EK jsou relevantní, obdobné výsledky lze nalézt i v Analýze konkurenceschopnosti ČR zpracované MPO.
  • MPO na jejich základě zpracovává Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti (SMK), která má za cíl vytvořit vhodné prostředí pro posílení konkurenceschopnosti a životní úrovně ČR.
  • Vytvořením komplexní SMK již v předstihu reaguje na identifikované nedostatky, a to způsobem jak dokládá následující srovnávací tabulka.
  • Níže uvedená tabulka shrnuje Evropskou komisí identifikované překážky hospodářského růstu ČR včetně doporučení k jejich odstranění. Navržená doporučení byla analyzována ve vztahu ke SMK, kterou na základě usnesení vlády vypracovalo MPO.
  • Opatření navržená ve SMK s cílem posunout ČR do dvacítky nejvíce konkurenceschopných ekonomik světa jsou plně v souladu s opatřeními navrženými EK (SMK neřeší problematiku penzijní reformy).
Nedostatky identifikované EK Doporučená opatření v reakci na NPR ČR 2011 Opatření navržená v SMK
Makroekonomika

Navržená opatření jsou povětšinou zaměřena jen na výdajovou stránku. 

Nadhodnocený výhled ekonomického vývoje po roce 2012.

Nedostatečně specifikovaná opatření na snižování schodků veřejných výdajů po roce 2013 (dosažení cílů jen za příznivého ekonomického vývoje a dalšího zefektivnění veřejné správy). 

  • Implementace plánovaných konsolidačních opatření v roce 2011.
  • Přijetí opatření dlouhodobého charakteru pro dosažení cíle schodku veřejných financí ve výši 2,9 % HDP v roce 2013.

V souvislosti s úspornými opatřeními nekrácení výdajů na pro růstové položky (VaV, vzdělávání).

Úprava daňových sazeb (zvýšení nepřímých daní).

Zajištění dodržování daňových předpisů a omezení daňových úniků.

Kapitola Makroekonomická politika

Rozpočtový dohled – transparentní a udržitelné veřejné finance:

Zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti, Implementace směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, Dokončení Integrovaného informačního systému státní pokladna (IISSP), Zlepšení účetnictví státu, Rozpočtová Rada. Konkurenceschopný daňový systém:  Posun od zdanění práce ke zdanění spotřeby; omezení distorzí.

Trh práce

Obtížný návrat matek po mateřské dovolené do pracovního procesu (dlouhé období mimo pracovní dobu a velké rozdíly mezi muži a ženami v pracovních vztazích).

Nedostatečná nabídka práce na zkrácený pracovní úvazek

Nízký počet cenově dostupných zařízení péče o děti

Zajištění udržitelnosti a dostupnosti zařízení péče o děti (nutná další opatření a finanční podpora – možnost úspory výdajů zkrácením placené rodičovské dovolené).

Zvýšení atraktivity a dostupnosti částečných úvazků.

Zrovnoprávnění pohlaví v pracovních vztazích.

Kapitola Trh práce

Sladění rodinného života a pracovní kariéry: Rozvoj služeb péče o děti, Podpora prorodinných opatření zaměstnavatelů.

Strnulost pracovního trhu (složitost výpovědi, délka oznamovacích povinností) – vysoká míra ochrany zaměstnance s dlouhodobým pracovním úvazkem

Snížení nákladů při propuštění zaměstnance.

Snížení administrativní náročnosti zaměstnavatelů.

Podpora flexibilnějších pracovních smluv.

Podpora vzdělávacích programů pro mladé, starší a nekvalifikované osoby.

Asistence při hledání zaměstnání.

Kapitoly Trh práce a Vzdělávání

Rozvoj trhu práce: Podpora zaměstnanosti vyloučených skupin, Zpružnění trhu práce, Efektivní činnost služeb zaměstnanosti.

Změny obsahu vzdělávání: Provázání vzdělávacího systému odborného vzdělávání s požadavky budoucího trhu práce pomocí kurikulárních reforem, vytvořením efektivnějšího poradenského systému a prostředím pro lepší spolupráci škol a externích partnerů.

Implementace a rozvoj systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání):

Rozvoj nabídky kurzů CŽU (jak v rámci středních a vysokých škol, tak v rámci podniků, pro zaměstnance i uchazeče o zaměstnání), nastavení systému podpory kurzů CŽU, systému zajišťování kvality jejich kvality, systému poradenských a dalších podpůrných služeb.

Vzdělávání

Nedostatečný počet vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Nedostatečná kvalita vysokého školství.

Nízké výdaje na studenta.  

Reforma vysokého školství – důraz na inovace a konkurenceschopnost

Transparentní systém hodnocení vysokého školství.

Zajištění provázanosti mezi kvalitou školy a jejím financováním.

Kapitola Vzdělávání

Reforma vysokého školství: Výrazně vyšší kvalita vysokých škol a především univerzit, Kvalitní akreditační proces, Financování vysokých škol podle jejich opravdové přidané hodnoty, Dostupné informace pro uchazeče o VŠ studium pomocí relevantních a veřejně přístupných informací.

Veřejná správa a podnikatelské prostředí
Časté změny právního prostředí v souvislosti se změnami politické reprezentace (časté reorganizace). Přijetí služebního zákona.

Kapitola Instituce a Efektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitňování charakteristik podnikání

Efektivní veřejná správa: Analýza agend a služeb, Katalog veřejných služeb, Právní úprava postavení úředníků (zákon o úřednících), Systematizace agend a služeb veřejné správy do funkčně souvisejících celků, Centra sdílených služeb a systém řízení lidských zdrojů a vzdělávání.

Zlepšování podnikatelského prostředí: Systém snižování administrativní zátěže, zavedení jednotných dat účinnosti vládních právních předpisů s dopadem na podnikatele, rozšíření možností podnikatelů při správě společností, hodnocení dopadů environmentální legislativy (tzv. ekoaudit).

Vysoká míra korupčního prostředí

Zrušení druhu akcií společnosti umožňující anonymní převod majetku a účast ve veřejných soutěžích, aniž je znám majitel.

Upravení pravidel pro zadávání veřejných zakázek – zamezení kritérií šitých na míru a neopodstatněných kritérií.

Kapitola Instituce

Zefektivnění nakládání s veřejným majetkem a prostředky:

Posílení transparence, Restrukturalizace kontrolních mechanismů, Rozšíření informací zveřejňovaných v rámci zadávacího řízení, Elektronizace zadávacího procesu, Kontrola zveřejněných dat. 

Vyšší kvalita a dostupnost regulace: Hodnocení korupčních rizik, Veřejné konzultace a transparentní lobbying.

VaV
Nízká míra výdajů na VaV a neefektivnost

Přijetí dlouhodobého rámce veřejného financování VaV.

Zavedení nového systému hodnocení výzkumu.

Kapitola Inovace a Efektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitňování charakteristik podnikání – projekty:

  1. Institucionální rámec pro koordinaci rozvoje národního inovačního ekosystému:
    • Změna kompetenčního zákona a zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře VaVaI
  2. Prostředí pro excelentní VaV:
    • Nový systém hodnocení výzkumných organizací s dopadem na institucionální financování a
    • Manažerské řízení výzkumných organizací)
  3. Rozvoj spolupráce a transferu znalostí mezi podnikovým a akademickým sektorem,
  4. Spolupráce mezi podniky
  5. Foresight a technologické oblasti strategického významu pro ekonomický růst ČR
  6. Služby pro inovační podnikání: opatření:
    • Rozvoj netechnických kompetencí firem,
    • Služby pro podporu internacionalizace,
    • Usnadnění patentování v zahraniční,
    • Služby pro ochranu a nakládání s IP
Nízká úroveň výstupů, nedostatečné vazby mezi průmyslem a výzkumnými institucemi, zaměření VaV pouze na budování nových kapacit

Zaměření se na výstupy VaV (počet patentů).

Omezení roztříštěnosti výzkumných institucí a operačních programů.

Podpora přístupu k financím pro inovativní podniky, zvláště v počáteční fázi.

Kapitola Inovace – zejména projekty:

  1. Prostředí pro excelentní VaV:
    • Nový systém hodnocení výzkumných organizací s dopadem na institucionální financování
    • Reforma a zefektivnění systému doktorského studia.
    • Nový prestižní program na podporu špičkových zahraničních vědců
    • Nový program na podporu špičkových infrastruktur VaVaI
    • Manažerské řízení výzkumných organizací
  2. Rozvoj spolupráce a transferu znalostí mezi podnikovým a akademickým sektorem:
    • Novela zákona o dani z příjmu
    • Rozvoj kapacit CTT pro zvýšení kvality poskytovaných služeb
    • Program knowledge transfer partnership
    • Zavedení nástrojů podpory horizontální mobility
    • Zavést a realizovat českou verzi SBRI (public procurement)
    • Program na podporu “proof of concept” aktivit (“pre-seed“)
  3. Služby pro inovační podnikání (kapitola 8):
    • Služby pro rozvoj netechnických kompetencí firem
    • Portál pro inovační podnikání
    • Služby pro ochranu a nakládání s IP

Kromě kapitoly Inovace také kapitola Efektivita finančních trhů

  • Realizace pilotního seed fondu pro začínající inovační podnikatele, s ním spojených finančních nástrojů a opatření pro podporu aktivit spojených s firmami v early stage.
Energetika
Nedostatečná opatření ke zvýšení energetické účinnosti.

Podpora Smart grids.

Zajištění lepší funkčnosti přenosových soustav.

Připravenost reagovat na hospodářský vývoj (zvýšení výroby a dopravy).

Kapitola Infrastruktura

Státní energetická koncepce a strategické usměrňování: 

Dosažení vyváženého energetického mixu (tj. vyvážený podíl pěti základních energetických komodit); rozvoj inteligentních sítí; ekonomicky udržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů energie; snižování emisí skleníkových plynů.

Doprava
Nedostatečná kvalita dopravní infrastruktury.

Zvýšení kvality všech druhů dopravní infrastruktury.

Podpora budování intermodálních center.

Kapitola Infrastruktura

Infrastruktura: Dlouhodobá strategie pro koordinovaný rozvoj všech druhů dopravy, nastavení finančního rámce, nastavení způsobu pro výběr prioritních projektů, rozvoj logistických systémů

obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

Tisknout Vaše hodnocení: