Středoafrická republika: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

(c) Zastupitelský úřad ČR Abuja (Nigérie)

Středoafrická republika je suchozemským státem bez přímého přístupu k moři. Rozloha: 622 984 km². Sousedí s Kamerunem 797 km, Čadem 1197 km, KDR 1577 km, KR 467 km a Súdánem 175 km a Jižním Súdánem 990 km. Klima je tropické. Horká období sucha, vlhká teplá období dešťů. Administrativně je SAR rozdělena na 14 prefektur, 2 ekonomické prefektury a jednu oblast (commune):

Bamingui-Bangoran, Bantuj (hlavní město), Basse-Kotto, Haute-Kotto, Haut-Mbomou, Kemo, Lobaye,Mambere-Kadei, Mbomou, Nana-Grebizi, Nana-Mambere, Ombella-Mpoko, Ouaka, Ouham, Ouham-Pende, Sangha-Mbaere a Vakaga.

 

Politickým i ekonomickým centrem je hlavní město Bangui (cca 750 000obyv.). Další větší města: Bimbo 250 000 obyv., Berbérati 105 000 obyv.

 

Bývalá francouzská kolonie Ubangi-Shari se stala Středoafrickou republikou po získání nezávislosti v roce 1960. Od tohoto roku země prošla mnoha vojenskými převraty i obdobím císařství. V současné době je SAR je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Prezident je podle ústavy volen v přímých volbách na pět let.

Zákonodárná moc je ústavou svěřena jednokomorovému Národnímu shromáždění, kde zasedá 105poslanců, jeho členové jsou voleni dvoukolovým všelidovým hlasováním na pětileté funkční období (pro zvolení v prvním kole je potřeba nad 50 % hlasů, v druhém rozhoduje prostá většina mezi nejsilnějšími dvěma kandidáty).

Ústava byla schválena referendem dne 5. 12. 2004, upravena v roce 2010. Krize 2012 – 2015 však ústavní vývoj přerušila (platnost ústavy byla zastavena) a v současné době se připravuje text nové ústavy. Hlavní politické strany: Národní konvergence (KNK), Hnutí za osvobození středoafrického lidu (MLPC), Liberální demokratická strana (PLD), Středoafrické demokratické shromáždění (RDC), Aliance pro demokracii a pokrok (ADP).

 

Bývalá francouzská kolonie prošla obdobím vojenských vlád, císařstvím Jeana-Bédela Bokassy a desetiletím formálně demokratické vlády Ange-Félixe Patassého. Ten byl v roce 2003 za účasti Francie a Čadu svržen prezidentem Françoisem Bozizém. Civilní vláda byla obnovena v roce 2005, období nestability však nadále pokračovalo. Vojenským převratem skončilo několikaměsíční napětí ve Středoafrické republice (SAR). V neděli 24. března 2013 obsadili vzbouřenci pod vedením Michela Djotodii hlavní město Bangui. Prezident François Bozizé uprchl do Kamerunu a Djotodia jmenoval sám sebe na jeho místo. Takto se ujal moci za podpory koalice tvořené zástupci opozice, vzbouřenců i příznivců bývalého prezidenta. Dne 10. ledna 2014 byl Michel Djotodia nucen odstoupit ze své funkce pro naprostou neschopnost řídit zemi, která se během roku propadla do občanské války. Oddíly Séléka se osamostatnily a začaly terorizovat převážně křesťanskou část obyvatelstva. Jako reakce se vytvořily milice anti-balaka, které původně měly chránit napadené obyvatele, nakonec však způsobily exodus velké části muslimského obyvatelstva země a v metodách a teroru se nelišily od Séléky.

Prozatímní prezidentka Catherine Samba – Panza se ujala úřadu 21. ledna 2014 a setrvala v něm až do chvíle, než se moci chopil 31. března 2016 prezident Faustin Archange Touadéra, který byl zvolen ve svobodných volbách na jaře 2016. Tím se symbolicky uzavřela nehezká kapitola středoafrických dějin. Vyhráno však dosud není. V zemi působí mírová mise OSN, teprve nyní se stahují francouzské jednotky operace Sangaris. Na mnoha místech stále je stále střetávají příslušníci ex-Séléka a ex-anti-balaka. I v hlavním městě stále dochází k nábožensky podmíněnému násilí. Zemi pomohla návštěva papeže Františka I. a následné jmenování prvního středoafrického kardinála Dieudonného Nzapalaingu. 

Středoafrická republika je členskou zemí Hospodářské a celní unie zemí střední Afriky (CEMAC - Communauté économique et monétaire de l'Afrique centrale), členy CEMAC jsou Kamerun, Čad, Gabon, Konžská republika a Rovníková Guinea). CEMAC byla vytvořena v roce 1994 a je součástí širšího celku – „Hospodářského společenství středoafrických států“ (ECCAS; navíc sem patří Burundi, Rwanda, Angola,KDR a Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova). Unie je však funkční jen omezeně, existuje nerovnováha mezi pozicemi bohatších a chudších členských států. Uvnitř CEMAC platí například i dohoda o volném pohybu osob v rámci všech členských zemí, v praxi však není aplikována. viz rovněž: www.cemac.int. SAR je členskou zemí rovněž organizace The Community of Central African, Carribean and Pacific States (EACPS).

 

SAR patří do skupiny nejchudších vysoce zadlužených zemí bez přístupu k moři, hovoří se o ní jako o tzv. „zhrouceném státu“. Hospodářství je těžce poškozováno krizemi a boji mezi jednotlivými ozbrojenými skupinami (často se bojuje o kontrolu nad surovinovými zdroji) a katastrofální ekonomickou správou. Země se vedle bezpečnostních problémů potýká s mnoha dalšími problémy – rozpadem státní správy a právního systému, humanitární krizí, stovkami tisíc vnitřních uprchlíků, zcela zanedbanou infrastrukturou, nepříznivým investičním a podnikatelským klimatem, velkou korupcí, negramotnou pracovní silou, které její ekonomický rozvoj dále brzdí.

 

SAR má velké zásoby nerostných surovin (diamanty, uran, měď železná ruda, zlato...), její hospodářství ale do velké míry závisí na samozásobitelském zemědělství (poskytuje obživu 70 % obyvatelstva). Země je zcela závislá na pomoci mezinárodních donorů. Na seznamu rozvoje společnosti UNDP figuruje SAR v roce 2016 na 185. místě ze 189 hodnocených zemí. Dle posledního hodnocení provedeného organizací „Heritage Foundation“ vykazuje SAR nízkou úroveň hospodářské svobody, ze 186 hodnocených zemí se umístila na 166. místě. Obchodní a podnikatelské klima země je považováno za druhé nejhorší na světě - SAR je klasifikována z tohoto hlediska na 187. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí (viz „Doing business 2015“). Podíl průmyslu na tvorbě HDP činí zhruba 14%, nejdůležitějším odvětvím je těžební průmysl (těžba zlata a diamantů) a těžba dřeva. Větší význam má dále pouze výroba nápojů, cukru a lokální malovýroba látek a obuvi.

 

Těžební průmysl:

Ropa: Podle dosavadních informací je nadějných pět oblastí na severu země u hranic s Čadem, kde v roce 2012 zahájila průzkum čínská společnost CNPC. Odhadované zásoby jsou 1 mld. barelů.

Ostatní nerostné suroviny: francouzská Areva prováděla průzkum na ložiska uranu Bakouma, těžba nebyla z bezpečnostních i finančních důvodů zahájena. Zlato se těží tradičním způsobem v malých objemech. Produkce surových diamantů byla v roce 2012 odhadována na 500 000 karátů. Vláda ale těžební oblasti nekontroluje a část vytěžených diamantů je vyvážena ilegálně. V roce 2013 byla SAR vyloučena z Kimberleyského procesu a nesmí (oficiálně) diamanty vyvážet. Kimberley Process částečně zrušilo zákaz vývozu diamantů ze země v roce 2015, ale přetrvávající nejistota bude bránit tomu, aby HDP dosáhla své úrovně před rokem 2013.

Stavebnictví: Prozatím nevýznamné, na tvorbě HDP se podílí cca 4%. Výstavba infrastruktury (v současné době pozastavená) je z převážné části financována mezinárodními donory.

Zemědělství: Samozásobitelské zemědělství spolu s těžbou dřeva zůstává nadále páteří středoafrické ekonomiky a zaměstnává více než 70% obyvatel. Podílí se 54% na tvorbě HDP. Pěstuje se bavlna, káva, tabák, maniok, jam, kukuřice cukrová třtina a banány. Chová se zejména hovězí dobytek, v menší míře ovce, vepři a drůbež. 30% území je stále ještě pokryto tropickými pralesy. Vývoz dřeva představuje cca 50% hodnoty veškerého vývozu země a poplatky za licence a vývoz dřeva představují významný zdroj příjmů státu. SAR podepsala v roce 2011 dohodu, která měla zabránit vývozu ilegálně těženého dřeva do zemí Evropské unie. Udělování licencí, ale i ochrana lesa je řízena zákonem Régime forestier. Vývoz dřeva, který je v současnosti nejvýznamnějším zdrojem příjmů státního rozpočtu, je limitovaný špatnou dopravní infrastrukturou a průjezdností komunikace Bangui – Douala.

Služby: Sektor je velmi málo rozvinutý (zejména veřejné služby), na tvorbě HDP se podílejí cca 32%. Největší částí odvětví služeb zůstávají prosté velkoobchodní a maloobchodní služby, dále doprava a logistika pro regionální obchod a spoje. Rozvíjí se telekomunikace, třebaže jejich služby jsou drahé a počet uživatelů omezený. Turistika v zemi prakticky neexistuje, bankovní sektor malý. Služby v následujících letech porostou, hlavní roli budou hrát telekomunikace a bankovnictví.

Infrastruktura: Je již tradičně nejslabším článkem ekonomiky - je velmi špatná i ve srovnání s ostatními rozvojovými zeměmi. Páteř dopravní sítě tvoří cesty a silnice, kterých je celkem asi 25 000 km, z nichž pouhých 650 km je zpevněných (asfaltových). Převážnou část silniční sítě tedy dosud tvoří prašné silnice, zbytek „silnic“ jsou pouze neudržované (v dešťové sezóně většinou nesjízdné) cesty. Základní dopravní tepnou je silnice Douala – Bethoua – Bangui, kterou je SAR z větší části zásobována. V zemi je 2800 km vodních cest (zejména řeka Ubangi a její přítoky), řeky jsou splavné zejména v období dešťů, železnice neexistuje.
V zemi jsou tři říční přístavy (významný je pouze v Bangui – 350 000 tun). Je zde 40 letišť, z toho 2 se zpevněnou přistávací dráhou. Mezinárodní letiště je pouze v Bangui. Z Evropy sem pravidelně létá pouze společnost Air France (1x týdně). Letecké spojení se zahraničím zajišťují i Ethiopian Airlines, Kenya Airways, Royal Air Maroc a některé další africké lokální linky (ASKY, Camair Co.). Vnitrostátní dopravu zajišťuje společnost MINAIR, nepravidelně i Via Air a Lapara. Roční výroba elektřiny činila pouhých 150 mil. kWh, přesto tato kapacita stačila pokrýt plně domácí spotřebu elektrické energie v této zemi (148 mil. kWh). Současná krize se ale podepsala i na stavu infrastruktury – dodávky elektřiny (a tím i vody) v Bangui jsou velmi chaotické a prakticky nedostupné, používání generátorů omezené (nedostatek PHM). Na venkově nejsou dostupné vůbec. Úroveň telefonizace je v SAR velmi nízká, telekomunikační služby jsou velmi drahé. Pomalu se rozvíjí mobilní sítě. V současné době poskytují služby 4 operátoři (Telecel, Moov, Nationlink a Orange). V zemi je provozována jediná státní televizní a rozhlasová stanice (RNC), uděleny byly dvě licence na soukromé TV stanice. Vysílá nicméně několik soukromých rozhlasových stanic.

 

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc:

SAR, která patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí s nízkým příjmem, zůstává velkým příjemcem zahraniční humanitární a rozvojové pomoci, na které je zcela závislá. V roce 2013 přijala SAR pomoc ve výši 189 mil. USD, největšími donory byla EU (38 mil. USD), Francie (27 mil. USD), USA (19 mil. USD), IMF a Švédsko. Díky krizi byla spolupráce s donory v roce 2013 pozastavena. V květnu 2014 obnovila své programy v zemi Světová banka a MMF, které v rámci Rapid Credit Facility poskytly půjčku 13 mil. USD. V září pak poskytla Africká rozvojová banka 16 mil Euro a EU 24 mil Euro. V listopadu 2014 proběhla evaluační mise MMF, která rozhodla o další podpoře ve výši 6 mil Euro. V roce 2015 dosáhla celková zahraniční pomoc SAR částky 505 mil USD.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Středoafrická republika
  • francouzsky: République Centrafricaine (RCA)
  • anglicky: Central African Republic (CAR)

 

SAR je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Prezident je podle ústavy volen v přímých volbách na pět let. Hlavou státu na dobu do voleb v roce 2015 byla Národní přechodnou radou 20. 1. 2014 zvolena přechodná prezidentka Catherine Samba-Panza. Ta setrvala v úřadu až do chvíle, než se moci chopil 31. března 2016 prezident Faustin Archange Touadéra, který byl zvolen ve svobodných volbách na jaře 2016.

Prezident stojí v čele vlády, jmenuje premiéra, se kterým sdílí některé výkonné pravomoci. Vláda je rovněž jmenována prezidentem na návrh premiéra.

 

Složení vlády:

Předseda vlády: Simplice Sarandji

 

Ministři:

Felix Moloua – ekonomie, plánování a spolupráce

Joseph Yakete – obrana

Henri Marie Dondra – finance a rozpočet

Jean Serge Bokassa – vnitro, veřejná bezpečnost a správa teritoria

Charles Armel Doubane – zahraničních věcí, africké integrace a Středoafričanů v cizině Flavien Mbata -  spravedlnosti a lidských práv

Leopold Mboli-Fatrane – dolů, energie a vodovodů

Arlette Sombo-Dibele – životní prostředí, udržitelný rozvoj, vody, lesy, lovu a rybolovu Moukadas Noure – školství, vysokého školství a výzkumu

Fernande Ndjengbot - zdravotnictví

Honore Feizoure – zemědělství

Yerima Youssoufa Mandjo – chovu a zdraví zvířat

Abdoulaye Moussa – práce a sociálních věcí

Theodore Jousso – dopravy

Silvère Ngarso – mládež a tělovýchova

Justin Gourna-Zacko – pošta a telekomunikace

Virginie Baikoua – sociálních záležitostí a národního usmíření

Gisele Pana – umění, turismus, kultura a frankofonie

Come Hassane – obchodu a průmyslu

Charles Paul Lemasset Mandya – komunikace a informace

Bertrand Touaboy – národní podniky, řemesla a SME

Jean-Christophe Nguinza – generální vládní tajemník pro vztahy se státními úřady
a hodnocení veřejných politik 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 4,9 – 5,2 mil. (odhad 2016).
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: cca 2 mil.
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
  • Roční přírůstek obyvatel: 2,11% (údaj z roku 2015).

 

Věková struktura:

  • 0-14 let: 40,6 %
  • 15-64: 55,8 %
  • 65 a více: 3,6 %

 

Národnostní složení: Nejsilněji zastoupeným etnikem jsou příslušníci národa Baya (33 %), Banda (27%), Mandija (13 %), Sara (10 %), Mboum (7 %), M´Baka (4 %), Yakoma (4 %) a další.

 

Náboženské vyznání: převládá lokální přírodní náboženství (35 %), k protestantům se hlásí 25 % obyvatelstva, k římskokatolickému vyznání 25 % a k islámu 15 % obyvatelstva.

Úředním jazykem je francouzština, společným jazykem je i jazyk Sangho. Lokálně se používají další domorodé jazyky.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP (mld. USD)

2,170

1,538

1,803

1,6

1,8

růst reál HDP (%)

 

4,1

-36,0

1,0

4,8

5,2

inflace spotřebitelských cen (%)

 

5,8

1,5

16,0

8

4

Počet obyvatel (mil.)

 

4,58

4,55

4,55

4,73

4,9

 

HDP na obyvatele v USD

na

na

600

600

700

 

Zdroj: EIU, CIA Factbook

 

V roce 2013 se prudce zhoršila již tak nevalná ekonomická situace SAR. HDP poklesl až o 36% (Světová banka odhaduje výši HDP na 1,5 mld. USD, SAR se stala nejchudší zemí na světě). Vlivem konfliktu byly narušeny zásobovací trasy ze severu a ze západu země - dovoz pohonných hmot a většiny potravin způsobil inflaci, která kulminovala v roce 2014 a dosáhla 16%. SAR byla vyloučena z Kimberleyského procesu a zbavena jednoho z důležitých zdrojů příjmů, vývoz dřeva byl rovněž zastaven. Donoři zastavili rozpočtovou pomoc SAR, na které byl státní rozpočet z velké části závislý, pozastavena byla i spolupráce s MMF. Došlo k narušení zemědělského cyklu, vlivem plenění a vypalování vesnic bylo zničeno osivo a zemědělské nástroje, milióny osob se staly závislými na humanitární pomoci.

 

Po příchodu mezinárodních sil nastala určitá hospodářská konsolidace. Obchodní struktury začaly znovu fungovat, zastavil se propad HDP, okolní státy (zejména Kongo, Gabon, Rovníková Guinea a Kamerun, ale i Angola) poskytly základní finanční podporu. Podařilo se obnovit výběr alespoň malé části celních příjmů, část zemědělců se vrátila a obnovila zemědělskou produkci. V únoru a srpnu 2014 přijala Banka států střední Afriky (BEAC) rozhodnutí o vydání pokladničních poukázek, které umožnily vyplácet mzdy státním zaměstnancům, rozpočtovou pomoc poskytla i Francie. Podařilo se zabezpečit obnovení činnosti alespoň klíčových státních orgánů. V květnu 2014 obnovila své programy v zemi Světová banka a MMF, které v rámci Rapid Credit Facility poskytly půjčku 13 mil. USD.
V září pak poskytla Africká rozvojová banka 16 mil Euro a EU 24 mil Euro. V listopadu 2014 proběhla evaluační mise MMF, která rozhodla o další podpoře ve výši 6 mil Euro.

 

Celková zahraniční pomoc SAR v roce 2015 přesáhla částku 505 mil USD. Pokud tento stav vydrží, HDP by v následujících letech mělo růst 4 - 4,5% tempem. Tento růst je ale příliš nízký a nevyrovná 36% propad z roku 2013. Inflace zůstane díky nedostatku dovezených potravin a PHM a rozpadu zásobovacích řetězců vysoká (kolem 7%). Příjmy vlády zůstanou velmi omezené, výdaje do obnovy zcela rozpadlé infrastruktury rovněž. Přes obnovenou podporu mezinárodních donorů bude návrat alespoň do situace před krizí v roce 2012 velmi obtížný a dlouhodobý. Příjmy vlády zůstanou do vyřešení politicko-bezpečnostní krize limitované, zahraniční investoři se zemi vyhnou. Středoafrická republika proto zůstane ještě dlouhou dobu zcela závislá na zahraniční pomoci.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

% HDP

2012

2013

2014

2015

2016

Rozpočtové příjmy

16,3

7,6

15,5

11,4

12,3

Rozpočtové výdaje

16,3

13,4

12,5

14,5

14,1

Rozpočtová bilance % HDP

0

-5,8

-3,0

-3,1

-4,4

 

Zdroj: OECD

 

Údaje o příjmech, výdajích a schodku státního rozpočtu se rozcházejí podle zdroje (OECD, IMF), všechny se však shodují v tom, že management státních financí a rozpočtová disciplína v minulosti již tak velmi špatné, se s krizí rozpadly. Výběr financí do státního rozpočtu (daňové a celní úřady) v roce 2013 zkolaboval, stát přestal vyplácet mzdy, zastavil investice do údržby infrastruktury a většina transakcí probíhala mimo rozpočet. Kontrola výdajů státních prostředků neexistuje. Nedostatek financí byl ještě zhoršen pozastavením zahraniční pomoci mezinárodních donorů i faktickým zákazem vývozu diamantů. V roce 2014 se situace zlepšila pouze částečně – pomoc donorů (z valné části humanitární) byla v omezené míře obnovena, což alespoň částečně pomohlo zemi splácet dluhy a vyplácet platy některým skupinám státních zaměstnanců.

 

Příjmy státního rozpočtu v roce 2016 měly dosáhnout 2,5 mld. euro, výdaje 2,67 mld. euro. Státní rozpočet je dlouhodobě deficitní a výjimkou nebyl ani rok 2016. Deficit dosahuje oficiálně 2,6 % HDP a je financován mezinárodními donory. Pro rok 2017 vláda schválila nárůst rozpočtu o 45 procent, které mají posílit rozvoj a postupný návrat k míru navzdory faktu, že tisíce lidí je kvůli přetrvávajícímu násilí stále vysídlených a ohrožených přetrvávajícími útoky.

Navzdory přetrvávajícímu napětí, podle zprávy Mezinárodního měnového fondu v září 2016 ekonomická aktivita v tomto roce vzrostla, zejména v odvětví sběru a zpracování kávy, bavlny a lesnictví. MMF očekává, že ekonomika v roce 2016 poroste o 5,2 procenta.

 

Rozpočet na rok 2017 je stanoven na 237,23 mld. FCFA (378,33 mil. $), ve srovnání se 164 mld. FCFA franků v roce 2016. Příjmy by měly dosáhnout 203 mld. FCFA a výdaje 237 mld. FCFA. Plán překlenout státní dluh ve výši 34 mld. FCFA bude projednán vládou, nicméně zatím nejsou žádné údaje o tom, jakým způsobem. 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

mil USD

2012

2013

2014

2015

2016

běžný účet

-122,0

-146,2

-129,9

-144

-178

kapitálový účet

80,11

n/a

n/a

n/a

n/a

finanční účet

13,5

n/a

n/a

n/a

n/a

devizové rezervy

 

157,9

194,3

237,1

n/a

n/a

veřejný dluh vůči HDP

34,4

54,2

68,3

65,0

67,2

zahraniční dluh

n/a

n/a

n/a

661,9

686,9

 

Údaje v mil. USD

Zdroj: EIU

 

SAR byl Světovou bankou a IMF (IDA, „International Development Agency“) přiznán statut vysoce zadlužené chudé země (HIPC – Highly Indebted Poor Country), země dosáhla tzv. „completion point“ v roce 2008 a byla v roce 2009 z velké části oddlužena. V roce 2011 se ale začala znovu zadlužovat, půjčky poskytují zejména nečlenské země Pařížského klubu (Čína, Indie, Angola) a okolní státy zóny CEMAC. Dle odhadu CIA dosahuje vnější dluh (rok 2016) SAR výše 686,9 mil. USD.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustava SAR je kontrolována společnou centrální bankou středoafrických zemí – Banque des Etats de l'Afrique Centrale (BEAC) se sídlem v Yaoundé. Ta dozírá na činnost bank i v ostatních pěti členských zemích středoafrického integračního seskupení (Kongo, Čad, Gabon, Kamerun a Rovníková Guinea). Centrální banka BEAC emituje oběživo a dozírá na likviditu uvnitř středoafrické měnové zóny, ve své monetární politice v zásadě kopíruje rozhodnutí Evropské centrální banky. V roce 1993 vytvořily dále členské země BEAC nadnárodní instituci bankovního dozoru – COBAC (Commission Bancaire de l'Afrique Centrale), která má zvláštní pravomoci pro regulaci činnosti a dodržování disciplíny u všech bankovních institucí integračního seskupení CEMAC. Jako všichni ostatní signatáři smlouvy o vytvoření zóny CFA-franku v Africe (1948) je SAR rovněž povinna držet alespoň 60 % svých zahraničních rezerv na účtu „compte d'operation“, spravovaném v Paříži. Bankovní systém SAR je malý a těžce postižený krizí.

 

V zemi působí čtyři komerční banky:

  • Banque Populaire Moroco Centrafricaine
  • Ecobank
  • Banque Sahélo-Saharienne pour l'investissement et le Commerce Centrafrique
  • Commercial Bank Centrafrique

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém SAR se pouze zvolna přizpůsobuje jednotnému systému v rámci zemí CEMAC, je stále velmi komplikovaný a díky vysoké korupci (a výběru do vlastní kapsy) jsou velmi časté daňové úniky. Celní a berní úřady přestaly během krize v roce 2013 plnit svoji funkci, v současné době je jejich činnost obnovena pouze částečně. Dochází ke dvěma extrémům, buď podnikatel díky působení v neformálním sektoru neplatí žádné daně, legálně působící podniky naopak platí přehnaně vysoké daně. Hlavním zdrojem daňových příjmů jsou společnosti těžící dřevo.

 

Oficiální daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění

zaměstnanců:

  1. Daň z příjmu fyzických osob je progresivní podle příjmu v pásmu 10 – 50%,
  2. Daň podniková – 30 % nebo 1% z obratu
  3. Daň z přidané hodnoty (TVA) – 19 %

Podnikání je zatíženo řadou dalších plateb a odvodů (daň z nemovitostí 15 %, daň za učně 2 %). Zaměstnavatel přispívá 19 % platu na sociální pojištění zaměstnance. Zákon o investicích rozlišuje zvýhodněný režim pro podniky investující více než 0,1 mld. FCFA, podniky investující 0,1 – 1 mld. FCFA a velké investory (investice vyšší než 1 mld. FCFA). Noví investoři mohou v závislosti na zařazení do privilegovaného režimu získat různé daňové výhody (nulová podniková daň až po dobu 5 let), mohou bezcelně dovážet po určitou dobu zařízení a materiál, mohou rychleji odpisovat a snižovat daňový základ za investice do vzdělání zaměstnanců, výzkumu, výstavby infrastruktury; další úlevy mají podniky působící v odlehlých oblastech. Speciální daňový režim mají ropné a těžební firmy (code minier, code petrolier) a firmy těžící dřevo (code forestier) www.droit-afrique.com.

Podrobné informace viz: www.doingbusiness.org, www.izf.net, www.droit-afrique.com, www.taxrates.cc

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: