Středočeský kraj nežije jenom čínský sen

10. 9. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Na adresu vedení Středočeského kraje se často snáší kritika, že z regionu udělala montovnu střední Evropy. Jakým směrem se bude kraj dále ubírat? Bude Čína hlavním partnerem a jaké investice jsou na obzoru? Nejen na to se zeptal časopis Komora náměstka hejtmana středočeského kraje Karla Horčičky.

Jak se díváte na příliv čínských investic do České republiky?
Zahraniční investice obecně pomáhají podporovat ekonomický růst, bez nich se malá země, jakou je Česká republika, prostě neobejde. Čína prošla v posledních několika desetiletích obrovským průmyslovým rozmachem, zbohatla a rozhlíží se, kde investovat ve světě. Pokud chtějí čínské firmy investovat v Česku, potažmo ve Středočeském kraji, je to určitě pozitivní a měli bychom jim vycházet vstříc. Když to neuděláme, vloží prostě své peníze jinam.

Orientujete se i jinam, nebo je Čína, s ohledem na aktuální vládní politiku, nyní partnerem číslo jedna?
Orientovat se jen na jednu zemi by bylo samozřejmě krátkozraké. Středočeský kraj spolupracuje celkem s dvanácti partnerskými regiony. Velmi slibně se rozvíjí například styky s německou spolkovou zemí Porýní-Falc, podařilo se nám výrazně posunout i spolupráci s italským regionem Marche či s Mazovským vojvodstvím v Polsku. Nejedná se o vyloženě investice, ale o kooperaci v oblasti školství, kde organizujeme výměnné pobyty studentů, o vzájemnou podporu turistického ruchu, kulturní, sportovní a společenské akce a výměnu zkušeností v řadě věcí.

Samozřejmě, naše spolupráce s čínským Sečuánem je díky intenzivní práci současného vedení kraje nejdále. V hlavním městě provincie Čcheng-tu jsme otevřeli ofi ciální zastoupení Středočeského kraje, které pomáhá turistům, ale hlavně podnikatelům, významně jsme přispěli i k otevření českého konzulátu. Na oplátku jsme čínské straně poskytli naše prostory v centru Prahy pro jejich potřeby.

V polovině srpna začala fungovat přímá letecká linka Praha-Čcheng-tu. Co si od toho slibujete?
Jednoznačně zvýšení počtu čínských turistů cestujících do Prahy a středních Čech. Očekáváme, že by jejich počet mohl stoupnout na zhruba 25 tisíc ročně. Nová linka rovněž významně usnadní cestování českých i zahraničních pasažérů do této části světa, ale také třeba do Thajska, Austrálie a na Nový Zéland. Mezinárodní letiště v Čcheng-tu je totiž velkým dopravním uzlem právě pro tyto destinace a přestup tady urychlí cestování o několik hodin. Navíc čeští turisté mohou využít faktu, že na třídenní pobyt v Číně nepotřebují víza, a zpestřit si cestu návštěvou Sečuánu. A je tam toho k vidění opravdu dost.

Co je v hledáčku čínských investorů v regionu středních Čech?
Jedním z hlavních bodů našich letošních jednání s představiteli provincie Sečuán byl vznik I. česko-čínské průmyslové zóny v Nymburce. Na kraji Nymburka už řadu let úspěšně funguje čínský výrobce domácích elektrospotřebičů Changhong. Je to i na čínské poměry obrovská firma, která u nás zatím vyráběla jen televizory. Domluvili jsme se proto na dalším rozšíření výroby o jiné typy spotřebičů a přesunou k nám i vývojové centrum pro Evropu. Do nově vzniklé průmyslové zóny o rozloze zhruba 50 hektarů bychom chtěli přitáhnout subdodavatele této firmy.

Dalším konkrétním zájemcem je China Telecom. Slibně se rozvíjí i spolupráce v letectví. Na našem letišti v Bystřici u Benešova školí česká firma čínské dopravní piloty. A s čínskou stranou jsme se domluvili na společném vývoji letounu pro šest až osm pasažérů. Tyto menší stroje jsou dnes v Číně nesmírně populární a my máme ve středních Čechách s vývojem a výrobou podobných letounů velké zkušenosti.

Je aktuálně rozjednaný nějaký další byznys s výhledem do konce roku 2016?
Do konce roku očekáváme, že by mělo dojít k položení základního kamene výstavby už zmíněné česko-čínské průmyslové zóny a k přivítání prvních konkrétních investorů a také k zintenzivnění turistické výměny. Pobyty v Praze a středních Čechách už začalo nabízet několik významných sečuánských cestovních kanceláří a s obdobnou nabídkou pro české turisty přišly i velké tuzemské cestovky.

Jak se díváte na kritická slova opozice – Petra Tisa –, že pod vedením ČSSD se ze středních Čech stala montovna střední Evropy?
Tomuto tvrzení příliš nerozumím. Jednak moc nechápu, jak by mohla ČSSD na krajské úrovni nějak zásadněji ovlivnit strukturu průmyslové výroby, a jednak si nemyslím, že jsou střední Čechy nějakou montovnou. Největším podnikem je tu mladoboleslavská Škoda Auto, která při výrobě vozidel spolupracuje s řadou českých subdodavatelů. Podobně řadu lokálních výrobců využívá i další velký zaměstnavatel, kolínská TPCA. A myslím si, že právě v těchto fi rmách stejně jako třeba v Aeru Vodochody je přidaná hodnota českých konstruktérů, techniků a dalších odborníků opravdu vysoká.

A co se týče Středočeského kraje, tak právě koalice pod vedením ČSSD začala s přímou podporou vědy a vývoje. V Dolních Břežanech jsme otevřeli Středočeské inovační centrum, které spolupracuje s nejvýznamnějšími českými vysokými školami a vědeckými institucemi a podporuje inovační aktivity středočeských firem. V Dolních Břežanech bylo otevřeno i laserové centrum ELI Beamlines, které má obrovský vědecký potenciál. A ve Vestci vzniklo vědecko-výzkumné centrum BIOCEV, jež se zaměřuje na pokrok v lékařské vědě a farmacii. Myslím, že důkazů proti tvrzení opozice je dost.

Ve středních Čechách je podle dostupných informací 136 logistických center. Je to podle vás hodně, nebo málo?
Vznik logistických center u nás je na jednu stranu logickým důsledkem polohy České republiky, a především Středočeského kraje na mapě Evropy. Na druhou stranu s sebou nese jejich zakládání řadu problémů – na velké ploše je zaměstnáno relativně málo lidí, dochází k záborům často velmi kvalitní zemědělské půdy, a především obyvatelé okolních obcí mnohde trpí nadměrnou zátěží ze zvýšeného dopravního ruchu. A to už ani nemluvím o středočeských silnicích, které jsou už tak přetížené. Takže z těchto důvodů se domnívám, že logistických center tu vzniká příliš a že bychom se nad tímto fenoménem posledního desetiletí měli vážně zamyslet.

Myslíte si, že by stát měl krajům udělit vyšší hospodářské kompetence, aby si kraje mohly samy rozhodovat o tom, jaké investory chtějí, a hlavně jaké nechtějí?
Jednoznačně ano. Hlavně bychom však potřebovali pomoci při zřizování klíčových průmyslových zón. Konkrétně jsme třeba žádali, aby byla plánovaná průmyslová zóna v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice-Mladá zařazena mezi státem podporované, tzv. zvýhodněné průmyslové zóny. U Ministerstva průmyslu a obchodu jsme ale neuspěli. Mrzí nás to, protože tato zóna svým potenciálem jednoznačně překračuje regionální rámec.

Projekt revitalizace rozsáhlého území bývalého vojenského prostoru u Milovic považujeme za zásadní pro rozvoj celého kraje. Navíc Milovice jsou v současnosti nejrychleji rostoucím městem v republice s nejnižším věkovým průměrem a současně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. A to ještě mnoho místních dojíždí za prací do Prahy, Mladé Boleslavi a dalších středočeských měst. Státní podpora by znamenala řadu výhod, například pětileté osvobození pozemků a staveb od daně z nemovitostí, vyšší finanční podporu na nově vytvořená pracovní místa, což by zájem investorů nepochybně zvýšilo.

Co chystá kraj v dohledné době v oblasti logistiky a dopravy?
Máme rozpracováno několik významných projektů, které by měly zásadně pomoci zlepšení dopravní situace a dostupnosti v kraji. Nejdále je zatím plánovaná výstavba silniční spojky mezi dálnicemi D7 a D8, která zrychlí dopravu severně od Prahy a alespoň částečně nahradí chybějící část Pražského okruhu. Její výstavbou pomůžeme i obyvatelům Kralup nad Vltavou a dalších obcí, jimiž v současnosti projíždějí desetitisíce aut včetně kamionů.

Tlačíme také na plánovanou výstavbu dálnice D3 na území středních Čech. Krajský úřad v tomto směru dělá maximum pro zdárné pokračování projektu. A trápí nás také průtahy s dostavbou Pražského okruhu v úseku mezi dálnicí D1 a Běchovicemi směrem na hradeckou dálnici D11. Je to dopravní stavba, která má pro dopravu v přilehlé oblasti Středočeského kraje, ale i pro tranzitní dopravu a logistiku obecně zásadní význam.

Plánujeme i doplnění železniční sítě v kraji o tzv. Všejanskou spojku, což je propojení stávajících tratí Nymburk – Mladá Boleslav a Lysá nad Labem – Milovice. Jednak bude znamenat přínos pro osobní dopravu, protože výrazně zrychlí cestování mezi Prahou a Mladou Boleslaví, ale je také klíčová pro nákladní přepravu. A především je naprosto nezbytným předpokladem pro vybudování již zmiňované průmyslové zóny u Milovic. Věřím, že se nám tyto i další dopravní projekty podaří v dalších čtyřech letech úspěšně dotáhnout. Středočeský kraj je regionem s nejhustší sítí silnic a železnic, ale také s nejvyšší intenzitou dopravy, což s sebou přináší řadu problémů, které se léta neřešily a které je pro rozvoj regionu potřeba dotáhnout.

Mgr. Karel Horčička

Od února roku 2014 je náměstkem hejtmana Středočeského kraje a od roku 2010 také zastupitelem města Mladá Boleslav. Po gymnáziu v Mladé Boleslavi absolvoval Pedagogickou fakultu Technické univerzity v Liberci. Tři roky pracoval jako asistent ve firmě Zetka, dále pak do roku 2001 jako pedagog 5. ZŠ Mladá Boleslav. Od roku 2001 je oblastním poradcem v akciové společnosti ŠKODA AUTO, momentálně uvolněn pro výkon veřejné funkce. Je členem ČSSD, v níž předsedá okresnímu výkonnému výboru v Mladé Boleslavi. Karel Horčička je ženatý a má dvě děti.


Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Dagmar Klim.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek