Stroje ovládly internet



Internet věcí zní stále tak trochu jako sci-fi. Lednička, která pozná, že vám ubývá váš oblíbený jogurt, a sama ho přes internet objedná prostřednictvím služby dodávající nákupy do domu. Podobně mají být k síti připojeny pračky, televizory i celé domy. Jejich majitelé tak díky internetu budou mít svoji domácnost odkudkoli pod kontrolou.

Než se naplní futuristické vize, uplyne ještě hodně času. Internet věcí, tedy vzájemná komunikace přístrojů prostřednictvím zasílaných dat, má však smysl už dnes. Lidé si většinou neuvědomují, kde všude se již dnes vyskytují senzory, které umožňují sledovat polohu zboží nebo kvalitu prostředí, ve kterém se nacházejí. „Například zásilková služba FedEx má obaly se zásilkami vybavené senzory, které průběžně sledují vlhkost a teplotu. Automaticky tak prostřednictvím internetu hlídá, zda citlivému zboží nehrozí poškození nebo zničení,“ vysvětluje Josef Šlerka ze Studií nových médií Filozofické fakulty Karlovy Univerzity.

„Právě využití senzorů je v současnosti podstatou internetu věcí, i když je poměrně nenápadné a lidé je příliš nevnímají. Televizor připojený k webu je už spíše taková třešnička na dortu, ale není tím nejdůležitějším, o co v této oblasti jde,“ dodává Josef Šlerka.

Velké možnosti má využití senzorů také v reklamě a marketingu. Při nákupu díky platbě kartou „pozná“ systém v supermarketu, jaké zboží konkrétní zákazník nejvíce nakupuje, a může automaticky upravit podobu elektronického newsletteru posílaného na jeho e-mail o takové zboží, které při nákupu preferuje. Nebo přizpůsobí datum odeslání reklamní nabídky na dobu, kdy zákazník obvykle vyráží na nákup, takže bude největší pravděpodobnost, že ho osloví.

Celá řada aplikací a technologií v oblasti internetu věcí spadá spíše do kategorie „aplikace pro aplikace“, tedy (téměř) zbytečných programů, bez nichž by se svět klidně obešel. Například firma Hapilabs představila na loňském veletrhu CES vidličku, která sama dokáže rozpoznat, jak rychle člověk jí.

Pokud hltá jídlo příliš rychle, začne vibrovat. Navíc ve spojení s chytrým telefonem začne vytvářet hubnoucí plány a zkoumat stravovací návyky svého majitele. Na lyžařských sjezdovkách v Rumunsku zase instalují systém využívající GPS. Ten díky mobilní aplikaci ukáže lyžařům, jakou trasou přesně jeli, jaké rychlosti dosáhli, a další údaje.

Vítězství strojů

Přestože lidé vnímají internet jako prostředí určené především ke sledování oblíbených webových stránek a zasílání e-mailů, homo sapiens tu již nějaký čas není pánem. V roce 2012 poprvé překonal provoz na internetu mezi přístroji padesátiprocentní podíl na celkovém provozu internetu.

Velkou část internetu věcí zatím zaujímá automatická indexace webových stránek internetovými prohlížeči, která také spadá do kategorie vzájemné komunikace přístrojů bez zásahu člověka. Pán tvorstva v současnosti zaujímá jen 39 procent z celkového provozu internetu a očekává se, že jeho podíl bude postupně klesat k 25 procentům.

Právě internet věcí má být v příštích letech hlavním tahounem rostoucího datového provozu. Odborníci ze společnosti Cisco očekávají, že v roce 2020 bude takových zařízení v celosvětové síti propojeno 50 miliard. „Na strmý růst objemu mobilních dat spolu s rozvojem mobility uživatelů jsme si již přivykli. V nejnovějších prognózách se však naplno projevuje rozšíření zařízení připojených k datovým sítím, takzvaný internet věcí, které v roce 2018 přečíslí počet lidských uživatelů bezmála desetkrát. To samozřejmě klade vysoké nároky na mobilní datové sítě. Zvyšuje se proto důležitost Wi-Fi sítí, které jsou schopné významnou část datového provozu převzít. Věřím proto, že Wi-Fi čeká do budoucna mohutný rozvoj,“ říká Jiří Devát, generální ředitel společnosti Cisco ČR.

Předpokládaný objem mobilních dat má v roce 2018 dosáhnout 190 exabajtů a bude 190krát větší, než jaký byl veškerý internetový mobilní i pevný provoz v roce 2000. Mobilních dat přitom bude přeneseno třikrát více než dat přes pevná připojení.

Konec dopravních kolapsů

Zatížení infrastruktury přenášející data však není jedinou překážkou, která s internetem věcí souvisí. „Další věcí je, aby byly firmy schopné tak velké množství dat zpracovávat,“ upozorňuje Josef Šlerka. Pokud to firmy a instituce zvládnou, může jim to přinést značné úspory. Například v oblasti správy nemovitostí nebo regulace dopravy. Technologické firmy upozorňují, že k výrazným úsporám stačí zavést jen několik klíčových aplikací.

Například v chytrých budovách (takzvané smart buildings) lze ušetřit až sto miliard dolarů jen díky nasazení systému pro snížení spotřeby energie. Automatizovaným a přesným monitoringem spotřeby plynu či vody přes IP sítě je pak možné jen na odečtech měřicích zařízení a získávání informací o využití ušetřit 69, respektive 39 miliard dolarů.

Inteligentní parkovací systémy, které v reálném čase zobrazují volná parkovací místa, zase mohou ušetřit 41 miliard dolarů. Umožnily by totiž zavedení ceny parkování na základě poptávky. Chytrý parkovací systém například již v současnosti pomáhá v Nice ve Francii najít nejbližší parkovací místo a hned ho také zarezervuje. Pomohl tak zredukovat dopravní zácpy až o 30 procent.

Díky instalovaným chytrým čipům může být průjezd zpoplatněnými zónami vyřízen automaticky, aniž by řidič vytahoval peněženku. V tomto případě se odhadovaný přínos rovná 18 miliardám dolarů. Celosvětově mohou chytré technologie využívající internet veřejnému sektoru podle společnosti Cisco ušetřit až 4,6 bilionu dolarů.

Kromě velkých projektů v oblasti infrastruktury je internet věcí příležitostí také pro malé a střední firmy. Jako oblast s potenciálem zvyšovat zisk ho vnímá 80 procent firem, které se zapojily do průzkumu české technologické společnosti AVG Technologies. Studie zároveň ukázala, že velká část firem, konkrétně 58 procent, nedokázala při prvním dotazu zodpovědět, co to internet věcí je.

„Internet věcí je jeden z těch mlhavých pojmů IT žargonu a spousta lidí, které potkávám, nevědí, co vlastně znamená,“ říká Mike Foreman, generální ředitel pro segment malých a středních podniků ve společnosti AVG. „Touto studií jsme chtěli ukázat, zda tento koncept může přinést příležitosti pro malé a střední firmy,” dodává.

Převzato z časopisu Profit
Autor článku: Dalibor Dostál