Strojírenské výrobky vytvářejí nejvíce přidané hodnoty nizozemského exportu

23. 2. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Strojírenské výrobky vytvářejí nejvíce přidané hodnoty nizozemského exportu Dle zprávy CBS (nizozemský Statistický úřad) ze dne 7. 2. 2017 strojírenské výrobky, a nikoliv známější květiny nebo sýry, vytvářejí nejvíce nizozemské přidané hodnoty. V roce 2015 strojírenský průmysl exportoval téměř 13 mld. EUR v přidané hodnotě a celkový export strojírenských výrobků a zařízení dosáhl více než 45 mld. EUR.

Prodeje největšího zástupce tohoto oboru, firmy ASML, která produkuje stroje pro výrobu čipů, dosáhly v r. 2016 téměř 7 mld. EUR. 

Přestože je nizozemská ekonomika hodně orientována na služby, tak ani exporty různých produktů nejsou zanedbatelné. Pořadí nejdůležitějších deseti dle přidané hodnoty (tj. exportovaná hodnota – importovaná hodnota) je následující:

  1. strojírenské výrobky a součástky (12,8 mld. EUR, 11,5% podíl na celkovém exportu v r. 2015)
  2. zemní plyn (6,8 mld. EUR, 6 %)
  3. hortikultura (5,7 mld. EUR, 5 %)
  4. plasty (5,4 mld. EUR, 4,8 %)
  5. kovy a kovové výrobky (5 mld. EUR, 4,5 %)
  6. masné produkty (4,4 mld. EUR, 3,9 %)
  7. mléčné produkty (3,5 mld. EUR, 3,2 %)
  8. potravinové přípravky (např. dětské sušené mléko; 3,4 mld. EUR, 3,1 %)
  9. zelenina a brambory (3,4 mld. EUR, 3 %)
  10. ropné produkty (2,8 mld. EUR, 2,8 %)

Celkem se jedná o 53 mld. EUR, které tvoří 8 % nizozemského HDP.

Zajímavý je také pohled na ziskovost jednotlivých oborů. Zde kupodivu nejsou nejziskovější strojírenské výrobky (přestože často velmi sofistikované, jako např. ASML), ale právě tradiční produkty (potraviny, nápoje a květiny) se ziskovostí 65–73 centů z každého eura exportu. Nejméně ziskové jsou ropné produkty („pouze“ 40 centů / euro exportu).

Nizozemská realita vs. tradice

Zpráva CBS tak trochu poopravuje tradiční pohled na nizozemský export. Největší podíl tvoří strojírenské firmy (při bližším pohledu na úspěch firem ASML, NXP a samozřejmě také „mateřského“ Philipsu, pod který obě uvedené firmy kdysi patřily, s obratem 24,5 mld. EUR to je celkem pochopitelné), ale nejziskovější jsou tradiční nizozemské produkty. Zajímavý je ovšem také trend v čase – většina výše uvedených oborů v minulých dvaceti letech stagnovala nebo rostla pouze mírně, ale podíl strojírenských výrobků na celkovém nizozemském exportu vzrostl z 8,9 % v r. 1995 na 11,5 % v r. 2015, tj. téměř o třetinu.

Tato informace potvrzuje doporučení z nizozemské „Mapy oborových příležitostí“ MZV. Kvalifikované české firmy mají tedy skvělou příležitost se do tohoto trendu zapojit. Navíc asociace technologického průmyslu FME požaduje po vládě, aby investovala další 1 mld. EUR do výzkumu a vzdělávání, protože další rozvoj sektoru ohrožuje „nedostatek talentovaných inženýrů a roky škrtů ve výzkumu“.

Další informace (v angličtině) lze nalézt přímo na stránkách CBS.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Haagu (Nizozemsko). Autor: Roman Holý, ekonomický diplomat.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek