Strojírenství 4.0: Evoluce místo revoluce

10. 10. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Strojírenské firmy patří v kontextu české ekonomiky mezi lídry, jsou úspěšné v exportu a míří na ně hledáčky investorů. Před sebou však mají velké výzvy a příležitosti v podobě 4. průmyslové revoluce – Průmyslu 4.0. Co to pro ně znamená?

Průmysl 4.0 a chytré továrny

Aktuální výzvy a příležitosti strojírenství sice spadají do různých oblastí, od lidských zdrojů přes inovace po ekologii, mají však společného jmenovatele – 4. průmyslovou revoluci založenou na robotizaci, digitalizaci, flexibilitě i propojování oborů (například nanomateriály ve strojírenství). Její celospolečenské, podnikatelské i ekonomické a jiné dopady a výzvy shrnuje v Česku iniciativa Průmysl 4.0.

Co je tedy největší výzva, kterou pro strojírenské firmy Průmysl 4.0 znamená? „Vidím ji ve využití konceptu chytré továrny založené na kyberneticko-fyzikálních systémech, a to pro zvyšování produktivity práce a konkurenceschopnosti průmyslových firem," říká Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie.

Vysvětluje, že konkrétní výrobní program chytrých továren bude založený na inovativních technologiích aplikovaných na základě požadavků konkrétního zákazníka. Za hlavní tendenci, kterou už podle něj splňuje celá řada inovovaných obráběcích strojů, považuje přejímání jednoduchých opakujících se činností přímo strojem.

„Metod tzv. strojového vnímání, integrace systémů, autokonfigurace, autodiagnostiky a autokontrolingu využívajících internetu, cloudových úložišť dat atd. však bude možné plně využívat pouze tehdy, bude-li v průmyslu dostatek kvalifikovaných a technicky vzdělaných pracovníků," dodává s tím, že lidé zůstávají bolestným problémem strojírenských firem u nás i v celé Evropě. Což se vztahuje i k tématu budoucnosti technického vzdělání a jeho podpory.

Podle iniciativy Průmysl 4.0 se přitom ve strojírenství očekává nejrychlejší růst nových pracovních příležitostí (až 0,9 % ročně). To vyvolá velkou poptávku po nových profesích, které budou propojovat strojní inženýrství se znalostí elektroniky, kybernetiky a informatiky. Poptávka bude třeba po specialistech na mechatroniku, robotiku, po návrhářích a konstruktérech vestavěných systémů do inteligentních strojů nebo aplikací řízení v reálném čase. To by ovšem mělo směřovat také k rozvoji nových studijních oborů, z nichž takoví specialisté do praxe přijdou.

Čeněk Absolon, který je ředitelem Regionální hospodářské komory Brno (RHKB), především upozorňuje, že Průmysl 4.0 je doktrína či filozofie, jež zasáhne všechny oblasti lidského života. „Dokonce se mi krapet příčí označení 4. průmyslová revoluce, jedná se totiž o proces evoluční, který začal již v okamžiku, kdy jsme se ocitli v hájemství binárního kódu. Výzvou dle mého názoru je morfologická změna výrobních procesů v našich podnicích," tvrdí.

Právě RHKB ve spolupráci se Strojírenským klastrem 4.0 se pustila do přípravy zásadně inovativního projektu testovací chytré továrny, která bude zaměřená na obráběcí procesy. „Hodláme vybudovat reálný provoz, v tom spatřuji unikátnost našeho činění," objasňuje Čeněk Absolon. Je přesvědčený, že přetlak myšlenek a energie klíčových figur strojírenství a vznik chytré továrny způsobí řetězovou reakci – a to nejen na jižní Moravě. „To se mi zdá velmi vzrušující a elektrizující," dodává.

Chytré továrny jsou trend, který již má svůj precedens za hranicemi, a to nejen ve strojírenskwé oblasti, jak informoval portál BusinessInfo.cz. Například v německém Ambergu v továrně Siemensu, kde produkty komunikují s výrobními zařízeními a procesy řídí IT systémy. Nebo v rakouském Eggelsbergu v továrně fi rmy B&R, kde si zakázníci sami online sestavují konfi gurace počítačů (vybírají až z 250 miliard hardwarových kombinací), jež pak systém ověří a vygeneruje materiálový list se sériovým číslem.

Průmysl 4.0 přinese vedle digitalizace také automatizaci v podobě autonomních robotů

Konkurenceschopnost znamená stále inovovat

Firma, která v budoucnu v oblasti strojírenské technologie uspěje, bude muset podle Oldřicha Paclíka nejen sledovat hlavní technické a technologické trendy, ale i nabídku konkurence, aby mohla přicházet s novými přístupy a produkty. Zdůrazňuje přitom, že v Česku nelze stále kalkulovat s nízkou cenou práce, protože ta už sama o sobě konkurenční výhodu nepředstavuje. „Technologická inovativnost a schopnost odhadu aktuálních i budoucích potřeb zákazníků budou naopak hrát stále větší roli," dodává.

Jestliže je základním faktorem konkurenceschopnosti strojírenských firem schopnost pružně inovovat produktové portfolio a rozšiřovat služby poskytované zákazníkům, hraje v tom podle Oldřicha Paclíka hlavní roli aplikovaný, respektive průmyslový výzkum. V čem tedy spočívají aktuálně největší příležitosti pro strojírenské firmy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací?

Petra Menclová, vedoucí Oddělení komunikace a tisková mluvčí Agentury pro podnikání a investice CzechInvest, je spojuje právě se 4. průmyslovou revolucí. Koncept Průmysl 4.0 bude i podle ní od strojírenských firem vyžadovat přizpůsobení výrobních zařízení a technologií tak, aby byly schopné okamžitě reagovat na změny ve výrobním procesu či na požadavky vznesené zákazníkem. „Informační technologie se propojí s provozními procesy, což vyžaduje inovace v softwarové i hardwarové oblasti. Vedle digitalizace se důležitým aspektem stane i automatizace – autonomní roboty budou schopny nejen spolupracovat s lidmi, ale také vzájemně mezi sebou, a dokonce se budou schopny během výrobního procesu učit," přibližuje budoucnost.

To by podle ní mohlo přinést zlepšení struktury české ekonomiky a její přiblížení na úroveň vyspělých států, zvýšení konkurenceschopnosti českých firem, vznik nových průmyslových a vědních oborů, rychlý rozvoj informačních technologií, propojení průmyslových podniků s výzkumně-vývojovými organizacemi či rozvoj začínajících inovativních technologických firem. Česko jako silně průmyslová země musí podle Petry Menclové na současné trendy neprodleně reagovat. Tedy automatizovat výrobní procesy.

Dodává, že většině společností se sice zatím do robotizace a automatizace investovat nevyplatí, to se ale změní s rostoucími mzdami a snižujícími se náklady na provoz i údržbu automatizačních jednotek – tedy se zvyšující se dostupností technologií. „Do budoucna budou robotizaci a automatizaci do svých výrobních procesů zavádět nejen nadnárodní korporace, ale podniky všech velikostí, tedy i střední a malé," tvrdí. I v oblasti investic budou podle ní výhledově významnější ty s vyšší přidanou hodnotou, s unikátním know-how a investice do společných Research & Development projektů. Upozorňuje také, že při nástupu těchto nových trendů bude důležitou roli vedle vzdělávání hrát i kybernetická bezpečnost, bezpečnost strojů či spolupráce podniků formou klastrů.

Exportéři hledají nové trhy Skutečnost, jak obor zareaguje na všechny změny, které průmysl čekají, bude ovlivňovat také jejich budoucí exportní úspěchy. Automobilový, strojírenský, elektrotechnický a elektronický průmysl tvoří zhruba 70 % českého exportu. Když společnost CEEC Research publikovala analytickou Studii českého strojírenství H1/2016, která je založená na 109 rozhovorech s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností, nemohla export pominout.

České strojírenství podle respondentů poroste v roce 2016 o 2,7 %, a to napříč segmenty. Růstový trend respondenti předpokládají i v roce 2017. Mezi klíčovými riziky růstu se však opět objevuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V letošním roce porostou i tržby strojírenských společností, a to o 5 % – především u malých a středních firem. A v roce 2017 bude růstový trend pokračovat.

Tržby z exportu strojírenských firem by měly v roce 2016 i v roce 2017 také růst. 45 % velkých společností se přitom podle průzkumu obává negativního dopadu sankcí proti Rusku na své tržby, a proto hledá nová odbytiště. Malé a střední společnosti pociťují sankce méně. 71 % respondentů potvrzuje (více opět velké firmy), že chtějí rozšířit svá exportní teritoria, především v Evropě, ale i do vzdálenějších destinací v Asii či na Středním východě. V pronikání na nové trhy je přitom limituje konkurence i administrativní náročnost, nízké ceny produkce a absence regulačních norem mimo země EU. Od státu by proto nejvíc ocenily fi nanční stimuly i zjednodušení legislativy a byrokracie.

Iniciativa Průmysl 4.0

Novou výzvu pro budoucí léta nejen v oblasti zaměstnávání a vzdělávání v sobě skrývá iniciativa Průmysl 4.0. Svět se změnil, když se objevila pára a elektřina. Nyní jej mění technologie, a to nejen ty komunikační. Jak bude vypadat práce soustružníka za 15 let? Bude manuálně pracovat v dílně u stroje v ochranném oblečení? Nebo bude stroj ovládat na dálku přes počítač, jenž bude umět zadat přesné pokyny a optimalizovat spotřebu materiálu či energií a zvyšovat tak celkovou efektivitu výroby?

Podvědomě cítíme, že druhá varianta je reálná. Jsou však uchazeči vstupující na trh práce vybaveni dostatečnými znalostmi, odborností a dovednostmi? A co stávající zaměstnanci, budou schopni reagovat na nové požadavky a „aktualizovat" svou kvalifikaci? V příkladu uvedený soustružník bude kromě práce na soustruhu muset nově zvládnout i používání další techniky.

Iniciativa Průmysl 4.0 správně pojmenovává potřeby budoucnosti. Je však třeba ji urychleně zavést do praxe. Jedině synergie zaměstnavatelů, vzdělávacích zařízení, výzkumné sféry a poradenských institucí přispěje k optimálnímu řešení. Je třeba si uvědomit, že jde o proces dlouhodobý, nikoli o jednorázové řešení. Změny v organizaci práce i změny dovedností budou probíhat průběžně. Proto je třeba již nyní přizpůsobovat stávající vzdělávací obory novým požadavkům a výrazně propojit studium s praxí. Přenos požadavků trhu práce do vzdělávacího systému je z pohledu zaměstnavatelů zcela klíčový. Kvalifikace pracovníků významně ovlivňuje úspěch firmy. (Markéta Schormová, sekce legislativy HK ČR)


Převzato z časopisu Komora. Autor: Jana Bohutínská.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek