Studie o současné kombinaci grantů a půjček na podporu podnikání ve vnějších vztazích Evropské unie

24. 1. 2014 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Studie je rozdělena do tří částí a v relevantních pasážích obsahuje i obecná doporučení. Zaměřuje se na to, na jaká rizika je potřeba se připravit a jak jim čelit, jak bude vypadat podpora EU v období 2014-2020, a jaké předpoklady i příklady pro využití této podpory (zvýhodněné úvěry, dotace) existují v ČR. Konečná podoba této podpory, kterou MPO sleduje, bude na úrovni EU pravděpodobně dána až v březnu 2014.

Už nyní se ale ukazuje, že národní finanční instituce, která by se zaměřila na rozvoj investičních potřeb českých firem, zejména pokud jde o jejich obchodní partnery v mírně industrializovaných zemích (zpracovatelský průmysl, potravinářství, strojírenství apod.) by byla vhodným řešením pro znalostní, manažerské a finanční krytí celé šíře rizik pro domácí soukromý sektor, a tím i pro konkrétní firmy a jejich účast v těchto programech.

Publikace ke stažení

Současná podpora pro kombinaci grantů a půjček ve vnějších vztazích EU [pdf, 1013 kB]

Cílem práce bylo prozkoumat podmínky úspěšné účasti podnikatelských subjektů na rozvojových investičních projektech s podporou veřejných prostředků. Na základě analýzy celého rozsahu rizik podnikatelských aktivit v rozvojové zemi upozornit na okolnosti, které mohou ohrozit efektivnost veřejné podpory investičních projektů v rizikových zemích a uvést možnosti, jak tato rizika omezit na přijatelnou míru.

Studie v závěru stručně charakterizuje potřeby exportérů a investorů do třetích zemí (mimo EU), které dosud nejsou zcela pokryty veřejnou (a to ani nefinanční) podporou.

Úvod analýzy

1. Diskuse o účasti soukromého kapitálu v rozvojové pomoci se v poslední dekádě svým zaměřením přesunuje z intervenčních projektů na projekty investiční. Dlouhodobé trendy v přímých finančních investicích naznačují, že racionální přístup soukromého sektoru přináší více účinnosti a hospodárnosti.

2. Pokud je zároveň pod kontrolou řádná formulace účelu projektu z hlediska mezinárodně uznávaných principů rozvojové pomoci, jsou projekty financované společně veřejným a soukromým kapitálem mnohem úspěšnější, než projekty financované z bilaterálních či multilaterálních veřejných prostředků.

3. V přístupech veřejných i občanských organizací však stále přežívá mylný dojem, že soukromý kapitál investovaný do projektů je projevem dobročinnosti a podnikatel se jeho poskytnutím vzdává jakéhokoliv dalšího vlivu na implementaci projektu. Tento ne příliš jasně definovaný rozpor odrazuje podnikatelské subjekty k účasti na projektech, kde spolupůsobí veřejné a soukromé prostředky.

4. Celosvětová ekonomická krize zasáhla veřejné rozpočty a snížila rozsah prostředků poskytovaných rozvojovým zemím. Jejich potřeba však zůstává stejná, ne-li větší. Proto je multiplikace prostředků k těmto účelům žádoucí a soukromý sektor je v tomto přirozeným partnerem.

5. Kromě participace různých investičních fondů je třeba otevřít možnost účasti na financování projektů také pro jednotlivé podniky či oborová sdružení firem. Jejich účast a zainteresovanost na výsledcích i dopadech investic může přinést vyšší stupeň odpovědnosti při implementaci celého projektu včetně kvalitního ošetření celkových rizik. To vše pak při významné míře přenosu kompetencí a technologického knowhow potřebného pro výsledky projektu a tedy i pro investiční návratnost.

6. Bude však potřebné dořešit některé vztahové otázky mezi veřejným a soukromým sektorem, např.:

  • Jak omezit negativní národně-politické vlivy dárcovské země při intervenci do ekonomického rozvoje partnerské země;
  • Jaké sankce používat při nedodržené odpovědnosti za řízení a kontrolu v průběhu implementace projektů;
  • Jak preventivně bránit zneužívání projektových výsledků jednotlivci na straně příjemce;
  • Jak správně definovat uspokojení rozvojové potřeby ve vztahu k udržitelnosti výsledků a dopadů rozvojového projektu;
  • Jak přistupovat k návratnosti soukromých investic do rozvojových projektů ve vztahu k podílu veřejných prostředků věnovaných do stejného projektu atp.

7. Podniky svobodně zvažující své vlastní proexportní a investiční možnosti v rozvojových zemích, mohou být prozatím podpořeny vhodným způsobem v rámci současných pravidel nastavených v EU3 anebo v rámci pravidel hospodářské soutěže nastavených v ČR v případě českého subjektu.

8. Tato práce se zabývá dvěma základními kameny pro rozhodování zainteresovaných subjektů. Prvním je pohled na rizika vstupu a existence na novém trhu a druhým je finanční podpůrný rámec pro podobnou aktivitu, přičemž se zvažuje finanční podpora neomezená pravidly hospodářské soutěže, tj. podpora rozvoje podnikání v zemích mimo EU.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek