Švarcsystém: Nelegální práce pro armádu „podnikatelů“

4. 8. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Švarcsystém: Nelegální práce pro armádu „podnikatelů“ Kvůli tzv. švarcsystému, což je v českých firmách častý jev, přichází stát podle odhadů ročně o miliardy korun. Co přesně je švarcsystém, kdo především z něj těží a dá se s ním vůbec účinně bojovat?

Fenomén švarcsystému existuje v Česku od 90. let minulého století. Je pojmenován po kontroverzním podnikateli Miroslavu Švarcovi, který vymyslel pro zaměstnavatele cestu, jak ušetřit na povinných odvodech za zaměstnance na zdravotní a sociální pojištění. Tento systém v Česku zakořenil a má dnes mnoho forem a podob.

„Jde vlastně o využívání rozdílů ve zdanění závislé činnosti, kterou vykonávají zaměstnanci, a živnostníků. Zaměstnanci jsou více daňově zatíženi, takže pokud uzavřou smlouvu jako živnostníci, mají vyšší příjem. Výrazné plusy jsou ale především na straně zaměstnavatele, který nemusí do systému platit odvody za zaměstnance,“ řekla Českému rozhlasu náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

„Vy vykonáváte činnost pro zaměstnavatele, ale smluvně jste na tom jako podnikatelský subjekt,“ doplnil ji předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Zaměstnanci sami odvádějí státu více než živnostníci, protože platí odvody ze superhrubé mzdy, jejich daňový základ je tedy navýšen o částku pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnanec tak odvádí státu na daních více než 20 procent z výdělku, zatímco živnostník pouze patnáct. Ten navíc uplatňuje nejen slevy na dani, ale může využít i bonusu paušálních výdajů, o které se daňový základ dále snižuje.

Švarcsystém je tedy výhodný nejen pro zaměstnavatele, ale finančně většinou i pro tuto specifickou skupinu „zaměstnanců“. Ti ovšem zároveň ztrácejí řadu výhod, které má člověk na hlavní pracovní poměr, mj. nejsou chráněni zákoníkem práce.

Armáda českých „podnikatelů“

Také díky tomuto fenoménu je Česko zemí, kde je na počet obyvatel rekordní množství majitelů živnostenského oprávnění. Dlouhodobě se pohybuje kolem milionu. Ti, co pracují v rámci švarcsystému, mají sice živnostenský list (u určitých profesí jej dokonce ani nepotřebují), ale podnikateli v pravém slova smyslu nejsou.

Vzájemné vztahy dvou „podnikatelských“ subjektů totiž připomínají závislou činnost, tedy vztah zaměstnavatel–zaměstnanec. A jejich spolupráce má znaky pracovního poměru.

Znaky závislé činnosti jsou především:

  • podřízenost zaměstnance,
  • práce v zaměstnavatelem stanovené pracovní době a na jeho pracovišti,
  • výlučná činnost pro jednoho zaměstnavatele a pod jeho jménem,
  • využívání pracovních prostředků zaměstnavatele.

 

Pokud jako zaměstnavatel využíváte tímto způsobem lidí, kteří pro vás pracují nikoli na hlavní pracovní poměr, ale na základě smluv, jež s vámi uzavřou coby podnikatelský subjekt, pak jste podle práva postižitelní a hrozí vám za přestupek minimálně vysoká pokuta od inspektorátu práce.

Pracovník si naopak může být jistý, že není součástí švarcsystému, pokud svou práci pro klienta vykonává v době a na pracovišti, které si sám určí, či pokud pracuje i pro jiné subjekty a hlavně není v práci pro jiné klienty omezován.

Švarcsystém neodhalíte lehce

Podle zástupců Státního úřadu inspekce práce je „švarcsystém“ formou nelegálního zaměstnávání, kdy „jeden podnikatelský subjekt využívá pro závislou práci podnikatele, a obchází tak povinnost uzavření pracovněprávního vztahu vztahem obchodněprávním“.

Tento druh nelegální práce se dá ovšem odhalit jen těžko. Státní úředníci složitě prokazují zejména vztah podřízenosti a nadřízenosti, i to, jestli svou práci někdo vykonává jen podle pokynů zaměstnavatele. Jako typický a snadno prokazatelný příklad „švarcsystému“ je uváděna např. práce u pásu, kde montují stroje dva skuteční zaměstnanci a dva živnostníci. U většiny profesí to ale tak jednoduché není.

To, že podobné  případy v Česku existují – a není jich málo – připouští i předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Náměstkyně Hornochová k tomu říká: „Přesná čísla nikdo nemá, šedá ekonomika je šedá proto, že není vidět. Chtěla bych se zastat velkých zaměstnavatelů, kde tento fenomén prakticky nevidíme. Řekla bych, že je to věcí určitého podnikatelského segmentu – většinou středně velkých firem. Považuji ovšem za vysoce nemorální, když zaměstnavatel nutí své zaměstnance, aby si zařídili živnostenský list a dělali tu činnost jako živnostníci,“ uvádí.

Podle Havlíčka má ovšem tento systém svá pozitiva. „Je to podle mě dobrý nástroj pro zpružnění pracovního trhu. Existují sezonní aktivity, kdy se dá někdo zaměstnat touto formou. Za tři čtyři měsíce už sice člověk ve firmě opět nepracuje, ale my tvrdíme, že pokud nebude tento nástroj, tak mu žádný zaměstnavatel práci nedá,“ říká Havlíček. Díky švarcsystému je zřejmě v ČR o něco méně nezaměstnaných.

Pokuty a tresty

Zákonodárci od 1. ledna 2012 zpřísnili sankce, které se týkají této formy nelegální práce. Postihy se netýkají pouze zaměstnavatelů, kteří výhod švarcsystému využívají, ale i OSVČ, které mohou být usvědčeny jako spolupachatelé.

Švarcsystém je nelegální prací a postihy za ni přesně definují paragrafy 139 a 140 zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb). Zaměstnavatel může být za takový přestupek potrestán až pokutou ve výši 10 milionů korun, tomu, kdo nelegální práci vykonává, hrozí až stotisícová pokuta.

Zároveň byla od roku 2012 zavedena minimální výše pokuty, kterou úřady zaměstnavateli uloží v případě zjištění švarcsystému, a to ve výši 250 tisíc korun.

Protože je švarscsystém pro pracovníka daňově výhodnější, je pravděpodobné, že dostane nejen pokutu od inspektorátu práce, ale také mu finanční úřad doměří nedoplatky na daních a samozřejmě také pokuty, penále a případně úroky z prodlení. Totéž se může stát v případě zdravotních a sociálních pojišťoven.

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek