Svaz průmyslu oslavil 26 od znovuzaložení

6. 5. 2016 | Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)

motiv článku - Svaz průmyslu oslavil 26 od znovuzaložení Na den přesně před 26 lety byl založen Svaz průmyslu České republiky. Na ustavující valné hromadě v Ostravě byla tehdy zástupci 153 průmyslových firem a organizací podepsána společenská smlouva o vzniku tohoto sdružení zaměstnavatelů, který tak navázal na Český svaz průmyslníků z roku 1918 a na Ústřední svaz československých průmyslníků.

Ještě v roce 1990 vznikla za účasti Svazu průmyslu ČR Rada sociální dohody (tripartity). O čtyři roky později se ke sdružení připojil Svaz zaměstnavatelů v dopravě a došlo k doplnění názvu na Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). V letošním roce zastřešuje SP ČR 31 odvětvových svazů a asociací a přes 130 individuálních členů a celkově na 11 tisíc členů, kteří zaměstnávají 1,3 milionu pracovníků. „Významným způsobem nám narostla členská základna. Připojují se k nám významné svazy a asociace, letos to byl například Svaz obchodu a cestovního ruchu. Jsou to rekordní čísla, která ukazují na rostoucí váhu Svazu,“ uvedl prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

„Jsme vnímáni jako vlivná a potřebná organizace,“ uvedl Jaroslav Hanák. Jeho slova potvrzují dřívější zjištění SP ČR mezi podnikatelskou i laickou veřejností. Podle průzkumu až 98 procent zaměstnavatelů a podnikatelů v ČR zastává názor, že je Svaz potřebnou organizací zastřešující zájmy průmyslu. Mezi laickou veřejností tento postoj zastává téměř devadesát procent občanů. Ze zjištění také vyplynulo, že SP ČR je všeobecně přijímaný jako nejvýznamnější organizace, zastupující zaměstnavatelské a podnikatelské subjekty v ČR.

SP ČR je povinným připomínkovým místem, jeho experti ročně připomínkují více jak stovku legislativních úprav týkající se podnikání. Jeho expertní týmy, opírající se o zástupce firem a odvětvových svazů a asociací, dokážou vytvářet odborná stanoviska – právě kompetentnost a odbornost je podnikatelskou sférou na SP ČR oceňováno. Výraznou roli SP ČR sehrává v sociálním dialogu, při jednání s vládou a s odbory.

Informace o historii Svazu průmyslu a dopravy ČR najdete na webové stránce.

Jak se tvořily dějiny Svazu průmyslu

První myšlenka na založení svazu zaměstnavatelů se zrodila na přelomu let 1989 a 1990. „V lednu byl na světě první dopis, který oslovoval tehdy ještě ředitele státních podniků s myšlenkou založení této organizace, s prvním náznakem jejího zaměření,“ vzpomíná na pionýrskou dobu počátku 90. let první generální ředitel Svazu průmyslu Břetislav Ošťádal. Podle něj se všichni nadšenci myšlence na založení nové organizace věnovali až po své práci – po večerech a po nocích.

Přípravné práce trvaly zhruba čtyři měsíce. „Tato snaha ve velice krátké době získala obrovskou podporu představitelů průmyslové sféry,“ vzpomíná na tehdejší dobu první prezident Svazu Miroslav Grégr. Jak uvádí, vznikaly tehdy první dokumenty, programová prohlášení, stanovy a 5. května 1990 byl ustavující Valnou hromadou založen Svaz průmyslu České republiky. Valnou hromadu si připomíná i druhý prezident Hynek Hanák s tím, že delegáti reprezentovali státní podniky.

„Po několika letech členskou základnu již představovaly v naprosté většině zprivatizované podniky,“ uvádí s tím, že Svaz si v prvních letech prošel ekonomickou reformou v zemi a privatizací. Jak dále uvádí, „Svaz průmyslu se od svého vzniku etabloval jednoznačně jako proreformní organizace.“ Názory průmyslových kruhů se přitom snažil uplatňovat formou dialogu s vládními představiteli i s odbory.

Bývalý prezident Svazu Štěpán Popovič k tomu říká, že „devadesátá léta byla mimořádně bouřlivá až dramatická“ a že obdobný bouřlivý vývoj ve svých počátcích zažíval i Svaz. „Samozřejmě, že jsme udělali chyby a dopustili se i omylů,“ připouští Štěpán Popovič. Co však považuje za jeden z klíčových úspěchů Svazu v první fázi jeho existence je to, že průmyslová lobby získala své místo v demokratické společnosti a že se Svaz stal součástí dialogu mezi zaměstnavateli a odbory. „Jsme Svazem, který uzavřel s odbory nejvyšší počet vyšších kolektivních smluv,“ doplňuje Břetislav Ošťádal. Podle něj byla vyjednávání složitá, ale věcná a obě strany se hodně naučily.

Na tripartitu první poloviny 90. let a na roli Svazu poukazuje i tehdejší místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník. Užitečnost Svazu zmiňuje právě v souvislosti s tripartitou. Uznání vůči Svazu zmínil před lety i ministr hospodářství Karel Dyba. „Respektoval jsem ho, i když mi jeho jednotliví členové mohli být různě sympatičtí.“ poznamenal. Roli Svazu ocenil i tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička: „Podpora základním principům transformace hospodářství byla pro mě i ostatní kolegy z vlády velice cenná“. Z některých politických kruhů se ale zpočátku ozývaly kritické hlasy. „Ne ve všech politických kruzích a masmédiích byla reakce na vznik Svazu průmyslu pozitivní,“ vzpomíná Miroslav Grégr.

V dalších letech kritici Svazu zejména vytýkali, že podle nich nebyl dostatečně důrazný a jednoznačný. „Často jsem se zlobil na Svaz kvůli pasivitě, a to zejména při jednáních v tripartitě,“ zhodnotil jeho činnost první poloviny 90. let Vladimír Budínský, předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. A tehdejší předseda Odborového svazu KOVO Jan Uhlíř dodal: „Svaz mi šel často na nervy. Hlavně svou častou změnou názorů a vyhýbavostí v závazcích.“ Takový přístup je minulostí.

Jak uvádí zjištění mezi účastníky tripartity, Svaz průmyslu a dopravy ČR je jejím klíčovým aktérem, profesionálně vystupujícím, dobře argumentujícím a zejména jednoznačnějším ve svých stanoviscích, než tomu bylo v počátcích jeho existence.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek