Svazijsko: Ekonomická charakteristika země

1. 10. 2014

© Zastupitelský úřad Pretoria (Jihoafrická republika)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Svazijsko nadále vykazuje slábnoucí ekonomický výkon. Růst HDP na hlavu se prakticky zastavil. Nízký ekonomický růst znesnadňuje zlepšení sociálních ukazatelů včetně vysoké chudoby, nezaměstnanosti. Výskyt HIV/AIDS je ve Svazijsku vysoký. Nezaměstnanost zůstává na cca 40 %, přičemž rozšíření chudoby je odhadována na 69 %. Rozvoj malých a středních podniků zůstává životně důležitý pro růst a rozvoj ekonomiky.

Africká rozvojová banka uvádí, že ve Svazijsku se nedaří zavést potřebné zásadní reformy veřejných financí, které by zamezily fiskálním problémům a zároveň podpořily ekonomický růst, a to i přesto, že situace byla celkem příznivá díky vyšším transferům z Jihoafrické celní unie (SACU.) Svazijsko disponuje omezenými přírodními zdroji a jeho ekonomické výhledy proto závisí na investicích do zpracovatelského průmyslu a služeb s vyšší přidanou hodnotou. Předpokladem je také rozvoj kvalifikací a pracovních dovedností.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Základní makroekonomické ukazatele svazijské ekonomiky
UkazatelMJ2010201120122013
HDP v běžných cenách mld USD 3,7 3,9 3,75 3,8
HDP na obyvatele USD, běžné ceny 3501 3725 3475 3490
růst HDP % 1,8 0,27 -1,5 0
míra inflace % 4,5 6,1 8,9 8,1

Zdroj: Mezinárodní měnový fond, databáze WEO (data jsou odhady s výjimkou inflace 2010 a 2011 )

Podíl jednotlivých odvětví svazijského hospodářství na tvorbě HDP a jejich nárůst v roce 2009
odvětví hospodářství(%)
zemědělství a lesnictví 7,9
těžební průmysl 0,3
zpracovatelský průmysl, energetika, vodní hospodářství 43,1
stavebnictví 3
obchod, ubytovací služby 14,7
doprava a telekomunikace 7,4
finanční a podnikatelské služby 3,5
státní správa 15,4
ostatní 4,7

Zdroj: African Economic Outlook 2010

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl se podílel v roce 2009 43,1 % na tvorbě HDP a je tak největším odvětvím svazijského národního hospodářství. Jeho výstup je však značně závislý jednak na zemědělské produkci, která je však v posledních letech postižena suchem. Klíčovým odvětvím ekonomiky Svazijska je cukrovarnický průmysl.

Těžební průmysl

Podíl těžebního průmyslu na tvorbě HDP od 60. let minulého století značně poklesl z 10 % na necelé 1 %. Udržuje se pouze těžba uhlí v Lowveldu a kamenolomy pro místní potřebu.

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Podíl tohoto odvětví poslední dobou vzrostl na necelých 7 %. Růst je především podporován investičními aktivitami při stavbě silnic a v brzké době bude dále podpořen výstavbou vodní elektrárny na přehradě na řece Komati a v rámci LUSIP (zavlažování).

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství je velmi závislé na klimatických podmínkách.

V zemi jsou dvě formy vlastnictví půdy: (i) Swazi Nation Land (SNL) - 60 % půdy, v rámci které půda patří králi a je kontrolována a přidělována náčelníky na základě tradičních dohod, je obdělávána v rámci komunit a je na ní produkována kukuřice a chován skot. Sklizeň kukuřice je značně závislá na klimatických podmínkách; (ii) Title Deed Land (TDL) - 40 % půdy, při které je půda v soukromém držení; tato půda je převážně zavlažovaná a je komerčně využívána pro lesnictví, pěstování cukrové třtiny, citrusů a ananasů a chov skotu.

Klesá podíl pěstování bavlny. V hlavních podnicích v rámci schématu TDL má podíl královská investiční společnost Tibiyo Taka Ngwane.

zpět na začátek

4.6. Služby

Telekomunikační služby jsou stále v rukou státu - Swaziland Post and Telecommunications Corporation (SPTC) a jejich výkon je dost špatný (v porovnání s většinou okolních jihoafrických zemí). Kvalitněji se rozvinula síť mobilních telefonů operátorem Swazi MTN. Hustota mobilních přístrojů je 6,6 na 100 obyvatel.

Finanční služby v oblasti bankovnictví jsou ve Svazijsku relativně dobře rozvinuté, zejména prostřednictvím jihoafrických bank Nedbank, Standard Bank, First National Bank a svazijské banky ve státních rukou Swaziland Development and Savings Bank. Monopolní pojišťovací společností je soukromá Swaziland Royal Insurance Corporation, která je ze 41 % vlastněna státem. Hlavním zdrojem pro financování rozvojových a dalších projektů v soukromém sektoru je Swaziland Industrial Development Company (SIDC). Působí zde i královský investiční fond Tibiyo Taka Ngwane, který je občas klasifikován jako rozvojový investiční fond.

Význam cestovního ruchu klesá. Hlavním zdrojem příjmů z turistiky v současné době jsou cesty evropských turistů. Největším tour-operátorem v zemi je agentura Swazi Trails. Značně rozšířená je i tzv. „vlaková“ turistika spojující luxusními vlaky různé země jižní Afriky a její transit přes Svazijsko (Rovos Rail).

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

V rámci dopravní infrastruktury hraje významnou roli silniční doprava s velmi kvalitní sítí hlavních silnic. V železniční dopravě je Swaziland Railway (SR) jednou z mála železničních dopravních společností v Africe, která je zisková. Je to především díky tranzitní železniční dopravě do jihoafrických přístavů Durban a Richards Bay, i když část dopravy v posledních letech na sebe stáhl mozambický přístav Maputo a tzv. Maputo Coridor v JAR.  Hlavní leteckou linku mezi Manzini a Johannesburgem provozuje společný podnik mezi svazijskou vládou a South African Airways Airlink Swaziland, který však byl zařazen na „černou listinu" EU. Menší společnost provozuje linky mezi Manzini a Maputem a Durbanem.

V souvislosti s rozvojem průmyslu roste význam energetiky a také vodního hospodářství. Většina elektrické energie je dovážena z JAR, zbytek je dodáván místními vodními elektrárnami.  

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Svazijsko je významným příjemcem rozvojové pomoci. Významným dárcem bilaterální oficiální rozvojové pomoci (Official Development Assistance - ODA) je Japonsko. V rámci multilaterální pomoci je to především EU, Africký rozvojový fond a OSN - technická pomoc .

ČR ve Svazijsku nerealizuje žádné bilaterální projekty financované z prostředků zahraniční rozvojové spolupráce ČR.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: