Švédská vláda navrhuje přebytkový rozpočet na rok 2017

23. 9. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Švédská vláda navrhuje přebytkový rozpočet na rok 2017 Švédské veřejné finance od roku 2009 pravidelně končily ve schodku, což bylo způsobeno mimo jiné i silnými prorůstovými opatřeními předešlé švédské vlády, která touto strategií usilovala o doslova „proinvestování se z krize“.

Švédská ministryně financí Magdalena Andersson/ová představila 20. září 2016 státní rozpočet na rok 2017, jenž je založen na dohodě mezi vládními Sociálními demokraty a Stranou zelených a nevládní Levicovou stranou.

Švédské ekonomice se daří, vykazuje silný růst a vláda hýří optimismem. V roce 2015 rostlo HDP o 4,2 % a i pro rok 2016 očekává vláda růst o 3,5 % a v roce 2017 o 2,3 %. Nezaměstnanost dlouhodobě klesá a aktuálně se pohybuje okolo 6,8 % a vykazuje tendenci dále klesat. Vláda tak po letech rozpočtových schodků přichází s návrhem rozpočtu na rok 2017, který je navržen jako přebytkový, a to ve výši 7,4 mld. SEK (0,2 % z HDP).

Švédské veřejné finance vykazovaly na počátku tisíciletí pravidelně přebytky ve výši okolo 2 % HDP, nicméně finanční krize v roce 2008 uvrhla Švédsko do recese a tehdejší středo-pravá vláda přistoupila k řadě prorůstových opatření, které se na výši schodku podepsaly. Díky dobře nastartované ekonomice se současné vládě sociální demokracie daří postupně deficit veřejných financí snižovat, avšak za cenu zvyšování některých daní.

Jestliže v roce 2014 hospodařilo Švédsko se ztrátou ve výši 44,7 mld. SEK (-1,5 % HDP), tak v roce 2015 se již jednalo pouze o schodek ve výši 32,6 mld. SEK (-0,8 % HDP) a pro rok 2016 vláda očekává, že schodek dosáhne již jen 9,6 mld. SEK (-0,2 % HDP). Rok 2017 by se měl poprvé po letech nést v modrých číslech (+0,2 % HDP). Vláda očekává příjmy ve výši 979,7 mld. SEK a navrhuje výdaje ve výši 972,4 mld. SEK.

Opozice kritizuje vládu za rozhazování peněz a je toho názoru, že v době tak silného růstu ekonomiky, by veřejné finance měly být ve výraznějším přebytku, který by byl použit na umořování státního dluhu. V této souvislosti je třeba dodat, že díky dlouhodobě zdravým veřejným financím je navzdory deficitu v několika posledních letech celkové zadlužení švédské vlády na velmi nízkých cca 34 % HDP, což představuje jeden z nejlepších výsledků v Evropě.

Ministryně financí Andersson/ová během tiskové konference zdůraznila, že reformy navrhované v rozpočtu pro rok 2017 by měly napomoci k ochraně sociálního systému, nárůstu počtu pracovních míst a zvládání výzev v oblasti klimatických otázek.

Celkem vláda na reformy v roce 2017 vyčlenila 23,6 mld. SEK (v roce 2018 to bude 28,1 mld. SEK, 2019 33,4 mld. SEK a 2020 36 mld. SEK). Z této částky dostanou mimo jiné 10 mld. SEK komuny, 2,66 mld. SEK by mělo jít na pomoc uprchlíkům, 3,78 mld. SEK na klimatická opatření a přibližně 1 mld. SEK na sociální investice, např. na zvýšení příspěvků pro rodiny s více dětmi. Na obranu je pro příští rok vyhrazeno 50,3 mld. SEK.

Švédským komunám vláda již na jaře přislíbila 10 mld. SEK (státní příspěvky se tak zvýší na celkových 105,6 mld. SEK), jež by jim měly pomoci s vypořádáním se s následky přílivu žadatelů o azyl na podzim 2015, posílit sociální systém a tím i vytvořit nová pracovní místa v jednotlivých komunách.

Již v tuto chvíli se ale ukazuje, že budou komuny v příštím roce v horší finanční situaci, než se na jaře 2016 předpokládalo, zejména z důvodu snížení státních příspěvků komunám na mladistvé žadatele o azyl, jež budou od července 2017 sníženy ze současných 1 900 SEK/osoba na 1 350 SEK, respektive 750 SEK podle věku. Svaz měst a obcí (Sveriges Kommuner och Landsting) upozornil, že by komuny pro zachování stávající kvality sociálních služeb potřebovaly spíše 20–30 mld. SEK a obává se nutnosti zvýšení komunálních daní.

Ministryně financí na rozdíl od řady expertů věří, že se nezaměstnanost ve Švédsku bude i nadále snižovat i přesto, že by se měli během příštího roku na pracovní trh začít zařazovat úspěšní žadatelé o azyl z migrační vlny v roce 2015. Andersson/ová do roku 2020 očekává pokles nezaměstnanosti ze současných 6,8 % na 6,2 %.

Jednou z největších novinek v návrhu rozpočtu bylo zdvojnásobení počtu míst v programech vzdělávání dospělých. Toto navýšení je součástí reformy mající za cíl zvýšení znalostí a dovedností, jež by se měla do roku 2019 dotknout cca 70 000 osob. Vláda celkem na vytvoření dalších pracovních míst zejména pro osoby s nižší kvalifikací vyhradila 5,76 mld. SEK a zaměstnávání nově příchozích chce zaměstnavatelům kompenzovat různými úlevami.

Podle ekonomů nicméně vláda nepředstavila fungující strategii, jež by vedla ke snížení nezaměstnanosti a zařazení nově příchozích na pracovní trh. Poukazují také na fakt, že nezaměstnanost mezi osobami narozenými mimo SE a zejména mimo Evropu je několikanásobně vyšší než mezi rodilými Švédy.

Na pomoc uprchlíkům vyčlenila vláda pro rok 2017 2,66 mld. SEK, z nichž dostane 1,69 mld. SEK Migrační úřad. Celkem se předpokládají náklady na migraci a integraci v příštím roce ve výši 32,6 mld. SEK. Finance by měly zejména pomoci ke zlepšení přijímání žadatelů o azyl, včetně zvýšení efektivity rozhodování Migračního úřadu a zjednodušení situace na pracovním trhu pro nově příchozí.

Pro zlepšení integrace zejména mladistvých navrhuje vláda vznik národního centra pro samostatně přicházející mladistvé a navýšení rozpočtu pro sportovní svazy se zvláštním důrazem na tuto skupinu.

Rozpočet policie a tajné policie (Säpo) by měl být v příštím roce navýšen o 180 mil. na celkových 21,9 mld. SEK, respektive 1,3 mld. SEK. Vláda chce do roku 2020 do policejního rozpočtu investovat celkem 2,7 mld. SEK navíc, což by mělo podle Andersson/ové pomoci k navýšení počtu přijímaných policistů i civilních zaměstnanců a zlepšení práce silně kritizované policie.

Vláda již během srpna avizovala navýšení prostředků pro mezinárodní rozvojovou pomoc v roce 2016 díky zásadnímu snížení přílivu žadatelů o azyl do Švédska, celkově byl tak rozpočet navýšen o 6,4 mld. SEK. Pro rok 2017 chce vláda na rozvojovou pomoc věnovat celkem 46,1 mld. SEK tvořících 0,99 % HND. Tato částka by měla pomoci k posílení míru a demokracie ve světě a přispět k upevnění vůdčí role Švédska v oblasti rozvojové pomoci (Švédsko si v této oblasti mnohé slibuje i od členství země v Radě bezpečnosti OSN).

Švédsko bude i v roce 2017 čistým plátcem do rozpočtu EU. Podle vlády by mělo v roce 2017 SE platit 29,6 mld. SEK, přičemž opačným směrem se Švédsku dostane cca 11,3 mld. SEK.

Na tiskové konferenci oznámila ministryně investici do infrastruktury pro roky 2019–2020 v hodnotě 8,7 mld. SEK, z níž by 5,9 mld. SEK mělo být věnováno na údržbu železniční sítě. Na podzim 2016 by měl být navíc představen návrh plánu pro investice a údržbu v oblasti infrastruktury pro roky 2018–2029.

Očekává se, že návrh bude obsahovat budoucí dopravní řešení, inovace v této oblasti a plány na rozvoj infrastruktury v zemi. V souvislosti s plánem vlády na zcela bezfosilní společnost by i doprava měla v blízké budoucnosti být stále méně závislá na fosilních palivech. Návrh rozpočtu na rok 2017 počítá s financemi určenými na dopravu ve výši 54,7 mld. SEK.

Vláda se navzdory slibům, že tak neučiní, nakonec rozhodla pro změny v daňovém systému, jež by měly státní kase přinést 6,36 mld. SEK. Vláda pro rok 2017 mírně upravila rozpětí pásem progresivního zdanění, čímž by mělo dalších 40 000 Švédů začít platit státní daň z příjmu a cca 13 000 se bude týkat další zdanění příjmů nad 700 000 SEK/rok.

Dále dojde ke zvýšení daně z alkoholu (o 1 % u tvrdého alkoholu a o 4 % u piva a vína), což by mělo státní kase přinést 1,1 mld. SEK. Zároveň bude navýšena bankovní daň (do rozpočtu by měla přinést 1,7 mld. SEK), daň z energií (přínos do rozpočtu 1,2 mld. SEK) a daň z chemikálií (přínos 1,1 mld. SEK). Naopak od července příštího roku bude postupně odstraněna daň z výkonu jaderných elektráren, což přinese energetickým společnostem daňovou úlevu ve výši 10 mld. SEK.

Předpokládá se, že vládní návrh rozpočtu bude parlamentem schválen už z toho důvodu, že se opoziční strany Aliance (Moderáti, Liberálové, Strana středu a Křesťanští demokraté) rozhodly nepředstavit svůj společný rozpočet. Alianční strany se nicméně shodují, že současná vláda postrádá jasný plán, jak začlenit nově příchozí na pracovní trh.

Podle Moderátů podceňuje současná vláda integrační výzvy spojené právě s pracovním trhem a situací osob s nízkým vzděláním. Liberálové v tomto ohledu kritizují neúspěch vládních tréninkových pracovních míst, jichž bylo vytvořeno jen velmi omezené množství (místo slíbených 32 000 vzniklo jen 180) a i nadále prosazují nižší mzdy, jež by umožnily nízko kvalifikovaným osobám vstup na pracovní trh.

Aliance kritizovala i návrh zvýšení daní a považuje jej za ústupek vlády Levicové straně, jež jím podmínila svou podporu návrhu rozpočtu. Švédští demokraté budou v parlamentu hlasovat proti rozpočtu, kriticky se vyjádřili zejména k půjčování si na výdaje v období ekonomické prosperity, vláda také podle nich nemá kontrolu nad výdaji na migraci.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Stockholmu (Švédsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek