Švédsko: návrh vládního rozpočtu na rok 2018

26. 9. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Švédsko: návrh vládního rozpočtu na rok 2018 Švédská ministryně financí Magdalena Andersson představila 20. září 2017 návrh vládního rozpočtu na rok 2018. Rozpočet je založen na dohodě mezi vládními stranami Sociálních demokratů a Stranou zelených a nevládní Levicovou stranou. Švédská ekonomika je v neobyčejném rozmachu a vykazuje jeden z největších růstu v EU.

Současná středo-levá vláda navíc hospodaří s vysokými přebytky, zadlužení státu je na nejnižší úrovni za posledních 40 let a tak nepřekvapí mimořádně optimistické vyhlídky ministryně financí a poměrně štědrý rozpočet, kterým vláda v posledním roce tohoto volebního období oslovila skoro všechny skupiny obyvatelstva, především však důchodce a rodiny s dětmi.

Švédské ekonomice se neobyčejně daří a nejenže roste nepřetržitě již 16. čtvrtletí v řadě za sebou, ale především roste úctyhodným tempem. V roce 2014 vzrostlo HDP Švédska o 2,6 %, v roce 2015 o 4,1 %, v roce 2016 o 3,2 % a pro rok 2017 se očekává růst o 3,2 %. Když v roce 2014 současná vláda přebírala moc, hospodařilo Švédsko se ztrátou ve výši 72,2 mld. SEK (-1,8 % HDP).

V následujícím roce 2015 současná vláda vykázala schodek rozpočtu již jen 32,7 mld. SEK (-0,8 % HDP), aby v roce 2016 po letech Švédsko dostalo do kladných hodnot s přebytkem ve výši 85,3 mld. SEK (+1,9 %). Ačkoliv byl rozpočet pro letošní rok navrhován jako přebytkový ve výši 8 mld. SEK, již dnes je zřejmé, že vláda bude hospodařit výrazně lépe a přebytek se bude pohybovat v rozmezí 40 - 60 mld. SEK (1 – 1,5% HDP).

Přehled hospodaření státu vyjádřený v procentu HDP
Pozn.: u roku 2017 se jedná o odhad a u roku 2018 se jedná o návrh podoby rozpočtu

Mimořádné úspory v letech 2016 a 2017 jsou připisovány nejen výraznému zrychlení švédské ekonomiky (a vyššímu výběru daní), ale především omezení přílivu žadatelů o azyl. Současná vláda Sociální demokracie nicméně díky mimořádně expandující ekonomice proměnila dřívější schodky ve výrazné přebytky. Dle mnohých analytiků však vláda pouze sklízí plody bývalé středo-pravé vlády, která čelila finanční krizi a silné recesi roku 2008, z níž se díky vysokým schodkům proinvestovala k opětovnému nastartování švédské ekonomiky.

Tyto pozitivní trendy se odráží i v poklesu nezaměstnanosti, která ze 7,9 % v roce 2014 poklesla na aktuálních 6,6 %. Navzdory dřívějšímu deficitu je díky dlouhodobě silným veřejným financím celkové zadlužení švédské vlády na velmi nízkých hodnotách, k 31. 8. 2017 na hodnotě 1 241,9 mld. SEK, tj. cca 28,2% HDP (v roce 2014 cca 34,4%), čímž se v Evropě řadí mezi špičku.

Návrh rozpočtu švédské vlády na rok 2018

Ministryně financí Magdalena Andersson během představování nového rozpočtu zdůraznila, že dobrá kondice švédské ekonomiky bude využita k posílení ekonomické rovnosti a ke snížení nezaměstnanosti. Ekonomika Švédska nadále silně roste a proto si rozpočet na rok 2018 může dovolit být více expanzivní. Dle predikce vlády v letošním roce vzroste HDP o 3,1 %, v roce 2018 o 2,5 % a v roce 2019 o 2,0 %, což dává vládě dostatečný prostor především na příjmové straně rozpočtu, neboť když se ekonomice daří, obvykle roste i výběr daní.

Na rok 2018 vláda očekává příjmy ve výši 1043 mld. SEK a výdaje ve výši 999 mld. SEK. Rozpočet je tedy plánován jako přebytkový, a to ve výši 44 mld. SEK (0,9 % HDP). Vláda ve svých kalkulacích počítá s tím, že by rozpočet na rok 2019 měl být přebytkový, a to ve výši +1,0 % HDP.

Podle ministryně financí Andersson přebytku ve veřejných financích lze dosáhnout i za předpokladu provádění rozsáhlých reforem. Rozpočet na rok 2018 je toho nejlepším důkazem. Vláda na reformy v roce 2018 vyčlenila 43,8 mld. SEK (v roce 2019 to bude 64,8 mld. SEK a v roce 2020 81,7 mld. SEK). Z této částky bude 7,3 mld. SEK směřovat na vytváření nových pracovních míst; 7,8 mld. SEK na sociální služby (zdravotnictví, péče o starší obyvatelstvo), 6,7 mld. SEK na zvýšení bezpečnosti země, 11,9 mld. SEK na posílení konkurenceschopnosti a 5 mld. SEK na posílení bezfosilní ekonomiky.

Růst švédské ekonomiky by se měl odrážet ve všech oblastech země, díky čemuž může vláda směřovat další investice na vytváření dalších pracovních míst, snižování rozdílů ve školství, klimatická opatření, zlepšení sociálních služeb, na bezpečnost či na snižování státního dluhu.

Cílem Švédska je mít do roku 2020 nejnižší nezaměstnanost v celé EU.

Pro rok 2018 vyčlenila vláda švédským komunám státní příspěvek v celkové výši 111,4 mld. SEK. Příspěvek by měl komunám pomoci se i nadále vypořádávat s množstvím žadatelů o azyl z roku 2015 a s novými žadateli, k vytvoření nových pracovních míst, tzv. jednoduchých pracovních míst a studijních/učňovských programů, která kombinují vzdělání s praxí.

Ministryně financí věří, že nezaměstnanost ve Švédsku se bude i nadále snižovat. Pro rok 2018 je odhadováno, že nezaměstnanost se po velmi dlouhé době dostane konečně pod hranici 6% (na 5,9%). Cílem Švédska je mít do roku 2020 nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Proto vláda rozhodla pro rok 2018 navýšit rozpočet na zaměstnanost a podnikání o 7,27 mld. SEK.

Finance mají konkrétně směřovat na pomoc malým a rostoucím firmám, na osoby narozené mimo Evropu, na žadatele o azyl a jejich začleňování na pracovní trh, na vytvoření „jednoduchých“ pracovních míst pro nově příchozí a dále na úlevy pro zaměstnavatele, kteří zaměstnají nově příchozí, což má vést ke snížení zaměstnanosti osob narozených mimo Evropu, která je několikanásobně vyšší, než mezi rodilými Švédy.

Pro dosažení lepšího vzdělávacího systému je zde podle SE vlády nutná potřeba zbavit se nerovností ve školním systému. Vláda proto rozpočet na školství navýšila o dalších 2,45 mld. SEK. Investice mají být směřovány zejména na zvláštní podporu škol ve vyloučených oblastech, na posílení vzdělání na úrovni gymnázií a na programy pro vzdělávání dospělých. Švédská vláda nyní navrhuje speciální opatření, které má dostat osoby - zejména žadatele o azyl - na pracovní trh tím, že pro všechny zavede povinné vzdělání.

Snahou Švédska je být jednou z prvních zemí světa bez fosilních paliv, proto vláda realizovala největší investice do životního prostředí a klimatu v historii Švédska. K dosažení klimatického cíle 2020 se Švédsko přibližuje pouze vlastními opatřeními. Vláda navýšila kapitolu životní prostředí o 5 mld. SEK a celkově tak vyčlenila v rozpočtu pro rok 2018 na životní prostředí 10,8 mld. SEK. Investice mají vést k obnově čistějšího prostředí moří, na ochranu pitné vody, na živé a netoxické městské prostředí, stejně jako na podporu cestování a dopravy bez fosilních paliv a na snižování skleníkových plynů.

V souvislosti s tím vláda navrhuje některá daňová navýšení, která mají vést ke snižování emisí z odvětví silniční a letecké dopravy. Důležitým milníkem je zavedení daně na leteckou dopravu, která má za cíl omezit objem letů, která však bude do určité míry kompenzována fondy určenými pro soukromá letiště v oblasti Norrland a deset státních letišť (84,8 mil. SEK v roce 2018 a od roku 2019 113 mil. SEK ročně). Zavedení letecké daně a zvýšení silničních daní přinese do rozpočtu 1,7 mld. SEK.

V rozpočtu pro rok 2018 je kladen důraz na rozvoj infrastruktury v rurálních oblastech. Tam vláda plánuje v následujícím roce investovat 253 milionů SEK do zlepšování silnic a veřejné dopravy. V souvislosti s úsilím Švédska o upouštění od fosilních paliv, vláda plánuje v roce 2018 investovat 0,96 mld. SEK do podpory “nefosilní” dopravy a cestování (0,74 mld. SEK v roce 2019; 0,91 mld. SEK v roce 2020). Proto podpora železniční dopravy nadále zůstává její prioritou. Kromě navýšení investic do údržby a rozvoje železniční sítě, vláda má v úmyslu v dlouhodobém horizontu zavést rychlostní vlaky mezi Stockholmem, Göteborgem a Malmö jakožto alternativu za letecká spojení.

V oblasti energetiky je leitmotivem vládních reforem rovněž přechod na bezfosilní ekonomiku. Rozpočet počítá s extra 850 mil. SEK na podporu OZE a efektivní využití energií. Z této částky směřuje 525 mil. SEK na podporu solární energie, 125 mil. SEK na úsporná opatření, 125 mil. SEK municipalitám a 65 mil. SEK na podporu větrné energie.

Sociální služby a otázka migrace

Švédsko má rovněž ambici být světovým lídrem v oblasti sociálních služeb. Vláda navrhla zvýšené finanční prostředky krajům, které mají být použity ke snížení čekacích dob ve zdravotnických zařízeních, lepší koordinaci a na nábor nového personálu. Na lepší podmínky pro zdravotnický personál vláda navrhuje vyčlenit 3,0 mld. SEK, na porodnictví 1,14 mld. SEK a na podporu dětí a mladistvých 1,15 mld. SEK. Tímto návrhem rozpočtu se jedná se o největší investici do zdravotnictví v moderní době Švédska.

Pro oblast sociálních služeb má v plánu vláda pro rok 2018 vyčlenit 34,6 mld. SEK. Dalším návrhem v oblasti sociálních služeb je zvýšení příspěvků na děti z 1050 SEK na 1250 SEK měsíčně (celkové náklady cca 4,4 mld. SEK) a snížení daně důchodcům (4,4 mld. SEK). Vláda rovněž daňově uleví poplatníkům při získání prvního zaměstnání. Celkově daňové škrty dosáhnou částky 10,7 mld. SEK.

Na migraci vyčlenila vláda pro rok 2018 celkem 15,7 mld. SEK. To je o poznání méně, než v roce 2017 (38,9 mld. SEK), a to zejména proto, že se počet žadatelů o azyl s nově zavedenými opatřeními švédské vlády v roce 2016 výrazně snížil. S postupným vyhošťováním neúspěšných žadatelů a naopak zapojování do pracovního procesu těch úspěšných se rovněž sníží náklady na žadatele o azyl z 8,1 mld. SEK (2017) na 2,8 mld. SEK. Finance by měly přispět k rychlejšímu zpracovávání žádostí o azyl, ke zvýšení efektivity rozhodování Migračního úřadu a zjednodušení situace na pracovním trhu pro nově příchozí.

S rozsáhlou migrační vlnou z roku 2015 se nicméně pojí zvýšená kriminalita. Zajištění bezpečnosti patří mezi priority vlády, a proto je v návrhu rozpočtu rozpočet policie navýšen o 2 mld. SEK. Tyto prostředky by měly směřovat na zlepšení platových podmínek policistů a především na nábor nových rekrutů a zlepšení vybavení policie. Dle samotné policie se výsledky projeví až za mnoho let, neboť výchova nových policistů zabere minimálně 5 let v Akademii a 2-3 praxe.

Výdaje na obranu a rozvojovou pomoc

V návaznosti na politickou dohodu napříč politickým spektrem výdaje na obranu budou navýšeny o 2,7 mld. SEK. Politická dohoda počítá s tím, že o tyto prostředky budou výdaje navýšeny i v letech 2019 a 2020. Oproti současným 45,4 mld. SEK, tak resort obrany může v roce 2018 počítat s 48,7 mld., v roce 2019 s 51 mld. a v roce 2020 s 52,7 mld. SEK.

Navzdory tomuto navýšení švédské výdaje na obranu jen o pár setinek překonají hranici 1% HDP. Dle mnoha kritiků se jedná o navýšení nedostatečné. Švédská armáda se dlouhodobě potýká s nedostatkem zdrojů, a to jak finančních, tak lidských i materiálních a balancuje na hranici zajištění základní operačních požadavků. Opoziční strana středu již přišla s návrhem o další navýšení o 2 mld. SEK.

V oblasti mezinárodní rozvojové pomoci představila švédská vláda největší pomoc Švédska ve své historii. Peníze mají být použity na pomoc při humanitárních krizích, udržitelný rozvoj, mír a lidská práva, sexuální práva a reprodukční zdraví, rovnost žen a k dosažení cílů Agendy 2030. Vláda chce vyčlenit na mezinárodní pomoc pro rok 2018 o 0,5 mld. SEK více než v minulosti, čímž celkové výdaje dosáhnou 43 mld. SEK. Švédsko tak zvyšuje úroveň pomoci z 0,99% na 1% HDP.

Čistým plátcem do rozpočtu EU bude Švédsko i v roce 2018. V roce 2018 by mělo Švédsko zaplatit 39,5 mld. SEK, a naopak by mělo přijmout 12,9 mld. SEK.

Reakce analytiků a opozice, vyhlídky na přijetí rozpočtu

Jak je z výše uvedeného patrné, vláda v posledním roce svého volebního období rozdávala, kde mohla. Situaci dobře ilustruje editorial spíše levicového listu Dagens Nyheter: Sociální demokracie rozdávala pamlsky všude a všem v naději získání dalších hlasů. Nutno však dodat, že si to díky mimořádně dobrým výsledkům vlastního hospodaření může dovolit. Kritikou nešetřil ani předseda Svazu průmyslu Leif Östling, který rozpočet označil za typicky sociálně-demokratický, který trochu přidá všude, aniž by jasně cílil na vybrané priority.

Opozice kritizuje vládu za špatné hospodaření s financemi a jejich rozhazování a je názoru, že v době tak silného růstu švédské ekonomiky, by veřejné finance měly být buď ve vyšším přebytku, který by byl použit na částečné snížení státního dluhu, nebo na výraznější posílení kriticky ohrožených oblastí namísto přihazování relativně nic neřešících částek všemi směry. Opozice má na mysli především obranu, kde Švédsko silně zaostává za nepsaným 2% pravidlem výdajů na obranu. Nicméně zásadní kapacitní nedostatky se projevují i ve švédském zdravotnictví či v oblasti péče o seniory, které jsou dlouhodobě podfinancovány.

Navzdory silné kritice ze strany opozice a z řad významných zástupců švédského hospodářského života se vláda rozhodla přistoupit k některým změnám v daňovém systému, jež by měly státní kase přinést téměř 10 mld. SEK. Vláda pro rok 2018 opět snížila hranici progresivního zdanění, čímž by mělo dalších 80 000 Švédů začít platit stání daň z příjmu a cca 27 000 Švédů s hrubým ročním příjmem nad 661 400 SEK se bude týkat i o 5 % vyšší zdanění jejich příjmu, čímž by si státní kasa měla přijít na 2,7 mld. SEK.

Dále chce vláda zvýšit daň z příjmu pro všechny, kteří pobírají příjem ve Švédsku, ale trvalý pobyt mají mimo Švédsko z 20% na 25%, což státní kase přidá cca 370 mil. SEK. Novinkou má být od počátku roku 2018 zavedení letecké daně, která se bude vztahovat pouze na odlety ze Švédska (přínos cca 1,7 mld. SEK). Tento návrh se setkal s ostrou kritikou ze strany opoziční Aliance a významných zástupců hospodářského života. Letecká daň by byla jedním z důvodů, kvůli kterému by opoziční strany hrozily vyslovením nedůvěry vládě.

Přestože opozice již dříve avizovala nesouhlas s  návrhem vládního rozpočtu a jeho zavrhnutí, tak s  největší pravděpodobností bude návrh rozpočtu parlamentem schválen. Jedním z důvodu je, že se již třetím rokem v řadě všechny opoziční strany Aliance (Moderáti, Liberálové, Strana středu a Křesťanští demokraté) nebyly schopny dohodnout, aby představily svůj společný rozpočet. Naposled představila Aliance společný rozpočet v roce 2014, který podpořili i Švédští demokraté. Alianční strany se nicméně shodly na tom, že by současná vláda měla více směřovat své investice na splácení státního dluhu, aby šetřila peníze na horší časy.

Podle Strany středu představila vláda přehnaně pozitivní výhled, který počítá s tím, že osoby s nižším vzděláním a osoby narozené v zahraničí si záhy efektivně uplatní na pracovním trhu, což je velmi odvážné hraničící s nerealistickým. Podle Strany středu je zavedení nižších mezd, jež by umožnily nízko kvalifikovaným osobám vstup na pracovní trh a zavedení nižších nákladů pro zaměstnavatele, které by tyto osoby zaměstnaly, téměř nutností. I Křesťanští demokraté kritizují vládu za to, že provedené reformy pro začlenění osob na pracovní trh nemají zdaleka takový účinek, jaký si vláda od nich slibovala.

V čem je Aliance opět jednotná, je nesouhlas s návrhem vlády na výrazné omezení zisků v oblasti sociálních služeb. Tento návrh je požadavkem Levicové strany, která za jeho prosazení ve vládním návrhu rozpočtu vládě na oplátku přislíbila vládní rozpočet podpořit.

Nejednotnost opozice výrazně nahrává premiéru Stefanu Lövfenovi. Předpokládá se, že s jistými dílčími úpravami se mu rozpočet podaří prosadit, zejména uspokojí-li částečně požadavky Strany středu a Liberálů, kteří mají k sociální demokracii přeci jen o něco blíže a jednotu Aliance pravidelně rozbíjejí. Moderátům a Křesťanským demokratům tak patrně zbude „Černý Petr“ v podobě hlasování proti rozpočtu společně se Švédskými demokraty, což není úplně „nálepka“, o kterou by stáli.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Stockholmu (Švédsko). Autoři: Mgr. Jan Buben, zástupce velvyslance; Ing. Blanka Kaletová Unger; Karolina Brücknerová, stážistka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek