Švédsko: Zahraniční obchod a investice

3. 5. 2017

© Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu (Švédsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Švédsko je exportně orientovanou tržní ekonomikou, více než polovina všech vyrobéných produktů je exportována. Voda, dřevo a železná ruda jsou hlavními přírodními zdroji. Historicky je švédský export založen na surovinách a energii z hor, lesů a vodních cest. Toto v kominaci s tradiční švédskou invencí, inovativností a podnikavostí vytváří ze Švédska známého a velmi respektovaného obchodního partnera. Více než 50 % švédského vývozu tvoří strojírenské výrobky. Mezi hlavní položky patří stroje, elektronika, dopravní prostředky, minerály, výrobky ze dřeva, chemikálie a farmaceutické produkty.

Navzdory politikou centrální banky (Švédská centrální banka již 4 roky drží základní úrokovou míru v záporných hodnotách, aktuálně na mínus 0,5%) podhodnocené švédské koruně se švédská bilance zahraničního obchodu oproti minulosti znatelně zhoršuje. Jestliže v letech 2012 a 2013 dosáhl zahraniční obchod přebytku ve výši 68,5 mld. SEK resp. 50,8 mld. SEK, tak v letech 2014 a 2015 to bylo již jen 16,0 mld. SEK, resp. 13,8 mld. SEK. V roce 2016 byla bilance zahraničního obchodu poprvé od roku 1982 (!!) záporná, když Švédsko vyvezlo zboží v hodnotě 1193,9 mld. SEK a dovezlo za 1204,4 mld. SEK, čímž bilance za toto období dosáhla -10,5 mld. SEK. Na rozdíl od např. ČR mělo Švédsko v roce 2016 se zeměmi EU výrazně pasivní obchodní bilanci (-158,3 mld. SEK) a se zeměmi mimo EU naopak výrazně aktivní (+147,8 mld. SEK).

Důvodem pro takový vývoj švédského zahraničního obchodu je vysoká konjunktura švédské ekonomiky (růst HDP v roce 2014 o 3,2%, v roce 2015 o 4,6% a v roce 2016 o 2,3%) a vysoký růst spotřeby domácností (v roce 2014 o 3,1%, v roce 2015 o 4,2% a v roce 2016 o 2,8%), jež mají za následek zvýšenou poptávku po zahraničním zboží.

Obchodní bilance v letech 2010–2016

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

export

1 138 200

1 213 500

1 169 700

1 091 800

1 126 965

1 181 242

1 193 876

import

1 069 200

1 141 300

1 101 200

1 041 000

1 110 965

1 163 859

1 204 355

saldo

69 000

72 200

68 500

50 800

16 000

17 383

-10 479

Zdroj: www.scb.se  

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Mezi nejdůležitější obchodní partnery Švédska v roce 2016 patřilo Německo, kam směřovalo 10,6% švédského vývozu, následováno Norskem (10,4%), USA (7,3%), Dánskem (7,0%), Finskem (6,8%), UK (6,0%), Nizozemím (5,4%), Belgií (4,7%), Francií (4,4%) a Čínou (3,8%). Německo se tak poprvé stalo nejdůležitějším exportním trhem Švédska a odsunulo tak na druhé místo Norsko, které dlouhá léta bylo v čele tohoto žebříčku.

Švédský export je poměrně dobře diverzifikovaný, když „pouze“ 59,1% vývozu směřuje do zemí EU, následováno zbytkem Evropy (14,6%), Asií (12,2%), Amerikami (10,3%), Afrikou (2,4%) a Oceánií (1,2%).

Z mimoevropských trhů dominují již zmíněné USA (7,3% veškerého švédského exportu) a Čína (3,8%), následováno Japonskem (1,5%), Ruskem (1,2%), Austrálii (1,1%), Jižní Koreou (1%), Tureckem (1,0%), Kanadou (0,9%), Saudskou Arábií (0,8%) a Indií (0,8%)

Co se dovozu zboží do Švédska týče, hlavní roli hrálo opět Německo, odkud pocházelo 18,8% veškerého importu do Švédska, následováno Nizozemím (8,3%), Norskem (8,3%), Dánskem (5,2%), UK (5,2%), Belgií (4,8%), Čínou (4,6%), Finskem (4,6%), Francií (4,1%) a Polskem (3,7%). Dovozu Evropa dominuje: 71,8% veškerého importu pochází ze zemí EU a dalších 12,8% ze zbytku Evropy.

Jak z výše uvedeného vyplývá, největší obchodní výměnu má Švédsko s Německem (14,7% celkového obratu švédského zahraničního obchodu) a potvrzuje tak jednoznačně roli nejdůležitějšího švédského obchodního partnera, následováno nijak nepřekvapivě všemi severskými sousedy a tradičními partnery: Norskem (9,3%), Dánskem (7,3%), NL (6,9%), Finskem (5,7%) a UK (5,6%).

Ačkoliv švédský vývoz do Německa vzrostl oproti roku 2015 o více než 5% a Německo se stalo nejvýznamnější destinací švédského exportu, obchodní bilance Švédska s Německem je trvale značně záporná (-100 mld. SEK v roce 2016), obdobně tomu je v případě Nizozemí (-36 mld. SEK) a dalších tradičních obchodních partnerů jako např. Ruska, Dánska, Činy, Estonska, Litvy, Lotyšska apod. Naopak aktivní obchodní bilanci má Švédsko s USA (+55 mld. SEK, vůbec nejaktivnější bilance vůbec), Finskem (+26 mld. SEK), Norskem (+24 mld. SEK) a pestrou škálou mimoevropských trhů jako např. s Japonskem, Jižní Koreou, Kanadou, Austrálií, ale i například Egyptem, Tureckem, Brazílií, Indií, Saudskou Arábií, Sýrií, Íránem, JAR, Mexikem.

Tyto údaje potvrzují charakter švédské ekonomiky, která buď primárně vyváží vlastní technologie (vysoké vývozy do technologicky vyspělých zemí typu USA, Kanada, Japonsko, J. Korea, Austrálie apod.) nebo ze zemí EU povětšinou dováží průmyslové zařízení pro výrobu vlastními silami vyvíjených a designovaných produktů, které exportuje do třetích zemí, či dováží komponenty a součásti strojů, které kompletuje pod vlastní značkou a jako celky exportuje do třetích zemí.

SE export a import dle jednotlivých zemí v meziročním srovnání (mil. SEK) za 2016

Země

1.-12. 2016 Export

1.-12. 2015 Export

Podíl v 2015 (%)

1.-12. 2016 Import

1.-12. 2015 Import

podíl (%)

Evropa

880 319

862 121

73,7

1 018 356

979 279

84,6

EU-28

706 054

690 314

59,1

864 374

822 971

71,8

Ostatní evropské země

174 265

171 807

14,6

153 982

156 308

12,8

Afrika

28 263

31 689

2,4

9 914

10 780

0,8

Severní Afrika

14 571

14 731

1,2

1 311

1 115

0,1

Západní Afrika

4 185

4 495

0,4

5 991

6 773

0,5

Střední,východní a jižní Afrika

9 507

12 462

0,8

2 612

2 892

0,2

Amerika

123 101

124 707

10,3

48 157

49 470

4,0

Severní Amerika

98 248

100 471

8,2

35 941

35 363

3,0

Střední a jižní Amerika

24 853

24 235

2,1

12 217

14 107

1,0

Asie

145 176

145 492

12,2

124 582

124 831

10,3

Střední a Blízký východ

27 169

31 246

2,3

4 154

4 529

0,3

Oceánie a Antarktida

14 534

13 427

1,2

2 798

2 685

0,2

 Zdroj: www.scb.se

Největší obchodní partneři – export Švédska (v mil. SEK) za 2016

Pořadí

Pořadí

Země

1.-12. 2016

1.-12. 2015

Podíl (%) 2016

2016

2015

Celkem

1 193 876

1 180 491

100,0

1

2

Německo

126 035

119 826

10,6

2

1

Norsko

121 141

113 029

10,3

3

3

USA

87 155

90 541

7,3

4

5

Dánsko

83 421

81 242

7,0

5

6

Finsko

80 805

79 740

6,8

6

4

Velká Británie

71 925

84 456

6,0

7

7

Nizozemí

64 448

60 791

5,4

8

8

Belgie

55 618

51 931

4,7

9

9

Francie

52 692

48 873

4,4

10

10

Čína

45 957

45 174

3,8

11

11

Polsko

38 660

36 386

3,2

12

12

Itálie

32 015

30 861

2,7

13

13

Španělsko

23 412

22 993

2,0

14

14

Japonsko

17 920

15 227

1,5

15

15

Rusko

14 648

14 688

1,2

23

25

Česká republika

9 605

8 884

0,8

Zdroj: www.scb.se

Největší obchodní partneři – import Švédska (v mil. SEK) za 2016

Pořadí

Pořadí

Země

1.-12. 2016

1.-12. 2015

Podíl (%) 2016

2016

2015

Celkem

1 204 355

1 167 047

100,0

1

1

Německo

226 904

208 640

18,8

2

2

Nizozemí

100 548

97 425

8,3

3

3

Norsko

99 483

95 783

8,3

4

4

Dánsko

91 772

90 628

7,6

5

5

Velká Británie

62 271

64 645

5,2

6

9

Belgie

57 254

50 616

4,8

7

6

Čína

55 768

58 948

4,6

8

7

Finsko

54 839

52 818

4,6

9

8

Francie

49 106

50 796

4,1

10

10

Polsko

44 302

40 283

3,7

11

11

Itálie

39 067

38 590

3,2

12

13

USA

31 896

32 072

2,6

13

12

Rusko

31 316

38 132

2,6

14

14

Estonsko

18 527

18 544

1,5

15

15

Česká republika

17 686

17 042

1,5

Zdroj: www.scb.se

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V položkové struktuře švédského exportu výraznou úlohu hrají strojírenské výrobky s 46,1% (průmyslové stroje 15,2% veškerého exportu, motorová vozidla 13,0%, elektronika 11,5%), následováno chemikáliemi (13,4%), dřevem a papírovými výrobky (10,5%), minerály (9,4%) a fosilními palivy a elektrickou energií (6,0%). Dané složení jasně vypovídá o profilu švédské ekonomiky, jíž dominuje strojírenské, dřevařské, papírenské, těžařské a energetické odvětví.

V položkové struktuře švédského importu hlavní úlohu představují strojírenské výrobky 44,9%, chemikálie 12,3%, potraviny a nápoje 11,7% a fosilní paliva (8,9%).

Komoditní struktura vývozu v roce 2013-2016 (dle SITC) 

Komoditní skupina

2013

2014

2015

2016

Potraviny a živá zvířata

53 599

59 162

63 691

71 220

Nápoje a tabák

7 959

8 114

9 086

9 287

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

71 914

77 606

72 477

72 115

Minerální paliva, maziva, elektřina

92 129

98 608

77 679

71 817

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

1 604

1 672

1 743

2 080

Produkty z chemických a souvisejících odvětví

131 187

136 061

152 910

151 586

Zpracované výrobky, zejména podle materiálu

200 971

207 335

212 716

212 161

Zařízení a dopravní prostředky

425 486

430 141

471 343

483 512

Průmyslové spotřební zboží

99 736

101 062

112 266

112 587

Ostatní výrobky

6 212

5 514

6 310

7 511

Celkem

1 090 797

1 125 276

1 180 491

1 193 876

údaje v mil. SEK Zdroj: www.scb.se  

Komoditní struktura dovozu v roce 2013-2016 (dle SITC)

Komoditní skupina

2013

2014

2015

2016

Potraviny a živá zvířata

94 514

101 930

111 813

121 460

Nápoje a tabák

10 593

11 599

12 313

13 276

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

32 128

31 959

33 087

31 837

Minerální paliva, maziva, elektřina

149 926

152 622

113 592

107 020

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

4 309

4 945

5 071

5 620

Produkty z chemických a souvisejících odvětví

119 233

129 576

134 854

133 584

Zpracované výrobky, hlavně podle materiálu

135 015

144 472

151 837

158 130

Zařízení a dopravní prostředky

372 825

401 554

449 306

472 939

Průmyslové spotřební zboží

126 632

134 080

154 010

159 330

Ostatní výrobky

850

760

1 164

1 158

Celkem

1 046 025

1 113 497

1 167 047

1 204 355

údaje v  mil. SEK Zdroj: www.scb.se

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Ve Švédsku nebyly žádné zóny volného obchodu zřízeny.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Švédsko patří tradičně k významným příjemcům přímých zahraničních investic i investorům v zahraničí. 

Zájem zahraničních investorů v SE se soustřeďuje hlavně na hi-tech sektor (ICT firmy), farmaceutiku, energetiku a strojírenství. Rychle se zvyšují i investice do finančních služeb. 45 % veškerých zahraničních investic je směřováno do vědy a vyzkumu.Zahraniční přímé investice ve Švédsku byly na konci roku 2016 ve výši 2 498 mld. SEK. Hodnota švédských investic v zahraniční se na konci roku 2016 pohybovala na hodnotě 3 080 mld. SEK.

 

SE PZI do zahraničí

PZI do SE

2010

2 502

2 329

2011

2 590

2 394

2012

2 572

2 372

2013

2 801

2 429

2014

2 897

2 412

2015

2 952

2 473

2016

3 080

2 498

údaje v mld. SEK Zdroj: www.scb.se, Betalningsbalansen (BoP)

Podle údajů České národní banky dosáhl příliv investic ze Švédska do České republiky v roce 2015 podílu 1,75% na celkových investicích mířících do ČR. Nejvíce investic směřovalo do odvětví finančního zprostředkování; výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slevárenství; inženýrského stavitelství a výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků.

Podíváme-li se na delší časový úsek (1993 – 2015), podobný podíl zaznamenala také statistika agentury CzechInvest - 1,41% z celkového objemu investic příchozích přes agenturu CzechInvest pocházelo ze Švédska. Podílem na celkových investicích se Švédsko může zdát nevýznamné, avšak mnohé ze švédských investorů jsou významnými regionálními zaměstnavateli.

Nejvýznamnější projekty ze Švédska:

  • Sandvik Materials Technology – společnost zajišťuje v Chomutově výrobu produktů z nerezové oceli a speciálních slitin. Začátkem roku 2015 byla firma oceněna konzultantskou společností A.T. Kearney jako nejlepší inovátor roku v České republice.
  • Mölnlycke Health Care - přední světový výrobce produktů pro ošetřování ran, chirurgických prostředků pro jednorázové použití a poskytovatel služeb pro zdravotní sektor, který má výrobní provoz v Karviné.
  • SKF - přední výrobce ložisek. V ČR se SKF zaměřuje na výrobu mazacích systémů a česká pobočka v Chodově je v této oblasti klíčovým závodem pro celý koncern SKF. Jejich budova, která byla postavená jako udržitelná a energeticky efektivní, získala jako první výrobní závod ve střední a východní Evropě certifikaci LEED Platinum, což vyžaduje splnění přísných kritérií v oblastech zdraví lidí a životního prostředí.
  • Arla Plast – přední evropský výrobce vytlačovaných desek, který má výrobní halu v Kadani.

Mezi další významné projekty patří investice firem Trelleborg, Sweco, Skanska, Lindab, Assa Abloy, Volvo, IKEA, NIBE, ITAB, H&M nebo VBG Group.

Mezi faktory, které jsou klíčové pro švédské společnosti, patří výhodná geografická poloha ČR přinášející úsporu v oblasti logistiky při dodávkách na trhy západní i východní Evropy, nižší mzdové náklady ve srovnání se zeměmi severní Evropy za současného zajištění kvality produkce díky kvalitní pracovní síle a přítomnosti vyspělých subdodavatelů.

Zdroje: Česká národní banka, CzechInvest

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Švédsko nabízí obchodně příznivé prostředí s dlouhodobou tradicí v průmyslové výrobě a znalostních oborech. Jako největší skandinávská ekonomika, ležící mezi Baltským mořem a dalšími zeměmi EU, je Švédsko strategicky velmi dobře umístěno pro firmy mající zájem o podnikání  v severní Evropě a Skandinávii.  Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou velmi příznivé a Švédsko zahraničnímu kapitálu neklade překážky.
Švédsko se prezentuje jako země s vysokou vzdělaností obyvatelstva, velkou penetrací telefonních a internetových přípojek, jedním z nevyšších podílů R&D na vytvořeném HDP a vyspělou infrastrukturou. V hodnocení jednotlivých faktorů konkurenceschopnosti je Švédsko na předních pozicích (hodnocení podle IMD - Institute of Management Development).

 Z nejdůležitějších faktorů přitažlivosti investičního prostředí lze uvést následujících 10:

  • vedoucí země v inovativních řešeních a produktech
  • volný přístup k prosperujícímu domácímu, skandinávskému a evropskému trhu
  • mezinárodní prostředí pro business, které je moderní a otevřené novým obchodům
  • vysoká produktivita
  • jedinečná pozice ve středu centralizovaného trhu operujícího v severní Evropě
  • moderní pracovní prostředí, odborní pracovníci a rovnost pohlaví
  • světová třída ve výzkumu a rozvoji
  • vysoká úroveň infrastruktury
  • atraktivní korporátní daně
  • vysoká kvalita života

Business Sweden na své webové stránce poskytuje potřebné informace pro zřizování kanceláře, o daňových úlevách, životních nákladech a další fakta potřebná k založení firmy

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: