Švédsko: Zahraniční obchod a investice

Díky silně podhodnocené švédské koruně, kterou centrální banka drží svými zápornými úroky již šestý rok v řadě na velmi nízkých úrovních, se švédskému exportu mimořádně dařilo. Druhou stranou téže mince však je, že se výrazně prodražil dovoz zboží do Švédska. Po třech letech záporné bilance zahraničního obchodu (-14,7 mld. SEK v roce 2016, -10,8 mld. SEK v roce 2017 a -40,5 mld. SEK v roce 2018) švédská bilance zahraničního obchodu v roce 2019 vykázala přebytek ve výši 17,2 mld. SEK (cca 1,6 mld. EUR).

© Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu (Švédsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Švédsko je exportně orientovanou tržní ekonomikou, více než polovina všech vyrobených produktů je exportována. Voda, dřevo a železná ruda jsou hlavními přírodními zdroji. Historicky je švédský export založen na surovinách a energii z hor, lesů a vodních cest. Toto v kominaci s tradiční švédskou invencí, inovativností a podnikavostí vytváří ze Švédska známého a velmi respektovaného obchodního partnera. Více než 50 % švédského vývozu tvoří strojírenské výrobky. Mezi hlavní položky patří stroje, elektronika, dopravní prostředky, minerály, výrobky ze dřeva, chemikálie a farmaceutické produkty.

Tento výsledek byl částečně způsoben ochlazením švédské ekonomiky (a tudíž snižováním nákupu vstupních surovin), snižující se spotřebitelskou náladou (a tudíž ochotou utrácet) a především stále poměrně podhodnocenou švédskou korunou (centrální banka sice v prosinci 2019 opustila režim záporných sazeb, ale po celý rok 2019 byla základní úroková míra záporná), která nahrávala exportérům. V roce 2019 se Švédsku podařilo navýšit vývoz o 5,3 %, zatímco dovoz stoupl pouze o 1,2 %.

Obchodní bilance v letech 2015–2019 (mil. SEK)

 

2015

2016

2017

 2018

2019

export

1 181 242

1 192 556

1 304 824

 1 441 786

1 518 041

import

1 163 859

1 207 269

1 315 630

 1 482 330

1 500 876

saldo

17 383

-14 713

-10 806

 -40 544

17 165

Zdroj: www.scb.se  

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Švédský export je na evropské poměry relativně dobře diverzifikovaný, když „pouze“ 57,9 % směřuje do zemí EU, do Evropy jako celku směřuje 72,7 % švédského exportu, následuje Asie s 12,6 %, Severní a Jižní Amerika s 10,9 %, Afrika s 1,9 % a Austrálie a Oceánie s 1,3 %.

Norsko se překvapivě po třech letech vrátilo na první příčku nejvýznamnějšího švédského exportního teritoria. Do Norska směřovalo 10,7 % švédského exportu, teprve poté následovalo Německo (10,5 %). Nárůst exportu do USA o 23 % znamenal, že v Spojené státy oproti roku 2018 předběhly zbylé severské země a staly se třetím nejvýznamnějším exportním trhem s 8,0% podílem, následovány Finskem (7,1 %) a Dánskem (7,0 %). První desítku exportních trhů bez výraznějších změn uzavírá UK (5,4 %), Nizozemí (5,3 %), Čína (4,7 %), Francie (4,1 %) a Belgie (4,0%). Česká republika z pohledu švédských statistik představuje 22. nejvýznamnější exportní trh.

Z mimoevropských teritorií dominují již zmíněné USA (8 % veškerého exportu Švédska) a Čína (4,7 %), které následují Japonsko (1,6 %), Austrálie (1,2 %), Jižní Korea (0,9 %), Turecko (0,9 %), Indie a Kanada (0,8 %) a Brazílie, Saudská Arábie, SAE, Singapur a Jižní Afrika (všichni 0,6 %).

Co se dovozu zboží do Švédska týče, hlavní roli bezkonkurenčně hraje Německo, odkud pocházelo 17,9 % veškerého importu do Švédska, následováno Nizozemím (9,4 %), Norskem (9,2 %), Dánskem (6,6 %), Čínou (5,2 %), Finskem (4,9 %), UK (4,6 %), Belgií (4,4 %), Polskem (4,2 %) a Francií (3,8 %). ČR figuruje dle švédských statistik na 14. místě. Dovozu jednoznačně dominuje Evropa: 70,3 % importu pochází ze zemí EU, přičemž 13,5 % ze zbytku Evropy. Na zbytek světa připadá 16,2 %.

Jak z výše uvedeného vyplývá, největší obchodní výměnu má Švédsko s Německem (14,2 % celkového obratu švédského zahraničního obchodu v celkovém objemu 428,2 mld. SEK, cca 41,2 mld. EUR) a potvrzuje tak jednoznačně roli nejdůležitějšího švédského obchodního partnera, následováno nijak překvapivě všemi severskými sousedy, tradičními partnery a největšími ekonomikami světa: Norskem (9,9 %), Nizozemím (7,3 %), Dánskem (6,8 %), Finskem (6,0 %), USA (5,3 %), UK (5,0 %) a Čínou (4,9 %).

Zajímavým rysem švédského zahraničního obchodu je fakt, že se zeměmi EU má mimořádně negativní bilanci ve výši 175,9 mld., zatímco se všemi ostatními teritorii má bilanci aktivní. Dokonce i ve vtahu k Číně má jako jedna z mála zemí EU v podstatě vyrovnanou obchodní bilanci (vývoz 72 mld. SEK, dovoz 77 mld. SEK). Jednoznačně nejlepší bilanci má Švédsko ve vztahu k USA (+81 mld. SEK), následováno Finskem (+30 mld. SEK), Norskem (+25 mld. Sek) a pestrou škálou mimoevropských trhů jako např. Japonskem, Jižní Koreou, Kanadou, Austrálií, ale i například Egyptem, Tureckem, Brazílií, Indií, Saudskou Arábií, SAE, JAR, Mexikem atd.

Tyto údaje potvrzují charakter švédské ekonomiky, která buď primárně vyváží vlastní technologie (vysoké vývozy do technologicky vyspělých zemí typu USA, Kanada, Japonsko, J. Korea, Austrálie apod.) nebo ze zemí EU povětšinou dováží průmyslové zařízení pro výrobu vlastními silami vyvíjených a designovaných produktů, které exportuje do třetích zemí, či dováží komponenty a součásti strojů, které kompletuje pod vlastní značkou a jako celky exportuje do třetích zemí.

SE export a import dle jednotlivých teritorií v meziročním srovnání (mil. SEK) za 2018

Země

1.-12. 2019 Export

1.-12. 2018 Export

Podíl v 2019 (%)

1.-12.2019 Import

1.-12.2018 Import

podíl v 2019(%)

Evropa

1 104 288

1 070 871

72,7

1 257 208

1 238 488

83,8

EU-28

878 734

858 077

57,9

1 054 621

1 037 985

70,3

Ostatní evropské země

225 553

212 794

14,9

202 587

200 503

13,5

Afrika

28 599

27 696

1,9

16 681

28 616

1,1

Severní Afrika

14 524

14 148

1,0

3 718

6 890

0,2

Subsaharská Afrika

14 075

13 547

0,9

12 964

21 726

0,8

Ameriky

164 837

137 661

10,9

57 212

58 405

3,8

Severní Amerika

133 500

110 015

8,8

43 299

43 762

2,9

Střední a Jižní Amerika

32 337

27 646

2,1

13 913

14 643

0,9

Asie

191 887

180 163

12,6

164 286

152 900

10,9

Střední a Blízký východ

30 646

27 449

2,0

6 521

7 286

0,4

Ostatní asijské země

161 242

152 714

10,6

157 765

145 614

10,5

Oceánie a Antarktida

19 623

19 334

1,3

4 209

3 594

0,3

 Zdroj: www.scb.se

Největší obchodní partneři – export Švédska (v mil. SEK) za 2019

Pořadí

Pořadí

Země

1.-12. 2019

1.-12. 2018

Podíl (%) 2019

2019

2018

Celkem

1 518 041

1 441 786

100,0

 1

2

Norsko

162 410

151 611

10,7

 2

1

Německo

159 713

156 982

10,5

 3

5

USA

120 880

97 944

8,0

 4

3

Finsko

107 791

100 837

7,1

 5

4

Dánsko

105 566

99 955

7,0

 6

7

Velká Británie

82 416

81 818

5,4

 7

6

Nizozemsko

80 047

84 740

5,3

 8

8

Čína

71 595

67 057

4,7

 9

9

Francie

61 579

62 083

4,1

 10

10

Belgie

60 705

58 115

4,0

 11

11

Polsko

49 028

48 226

3,2

 12

12

Itálie

41 640

40 334

2,7

 13

13

Španělsko

30 339

29 960

2,0

 14

14

Japonsko

24 973

22 155

1,6

 15

15

Rusko

21 904

19 988

1,4

 22

23

Česká republika

12 816

12 293

0,8

Zdroj: www.scb.se

Největší obchodní partneři – import Švédska (v mil. SEK) za 2019

Pořadí

Pořadí

Země

1.-12. 2019

1.-12. 2018

Podíl (%) 2019

2019

2018

Celkem

1 500 876

1 482 330

100,0

1

1

Německo

268 487

264 906

17,9

2

2

Nizozemsko

141 348

138 709

9,4

3

3

Norsko

137 341

127 464

9,2

4

4

Dánsko

99 702

104 315

6,6

5

7

Čína

77 364

68 164

5,2

6

6

Finsko

74 020

70 347

4,9

7

5

Velká Británie

68 479

74 040

4,6

8

8

Belgie

65 849

62 704

4,4

9

9

Polsko

63 393

59 322

4,2

10

10

Francie

56 289

54 898

3,8

11

11

Itálie

50 234

48 897

3,3

12

13

USA

39 601

40 145

2,6

13

12

Rusko

37 780

46 840

2,5

14

14

Česká republika

24 505

23 224

1,6

15

15

Španělsko

21 086

21 061

1,4

Zdroj: www.scb.se

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V komoditní struktuře švédského exportu výraznou úlohu hrají strojírenské a papírenské výrobky, farmaceutika, těžba nerostů a rybolov: SITC 78 motorová vozidla (14,8 %), SITC 54 léčiva a farmaceutické výrobky (6,9%), SITC 74 stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (6,2 %), SITC 33 ropa a ropné výrobky 5,7 %, SITC 64 papír a lepenka (5,6 %), SITC 67 železo a ocel (4,6 %), SITC 76 zařízení pro telekomunikace (4,5 %), SITC 77 elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (4,2 %), , SITC 72 Strojní zařízení (4,2 %), SITC 71 stroje a zařízení k výrobě energie (3,8 %) a SITC 03 ryby (2,8 %).

V komoditní struktuře švédského importu hlavní úlohu představují strojírenské výrobky (38,3 %), chemikálie (10,5 %), fosilní paliva (9,4 %) a potraviny a nápoje (9,0 %).

Komoditní struktura vývozu v roce 2015–2019 (dle SITC)

Komoditní skupina

2015

2016

 2017

 2018

2019

Potraviny a živá zvířata

63 691

71 146

 71 080

 78 391

82 257

Nápoje a tabák

9 086

9 303

 9 632

 10 602

11 955

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

72 477

72 115

 85 299

 95 391

100 591

Minerální paliva, maziva, elektřina

77 679

72 034

 90 805

 115 013

103 621

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

1 743

2 079

 2 614

 2 629     

2 866

Produkty z chemických a souvisejících odvětví

152 910

151 185

 162 553

 175 933

205 161

Zpracované výrobky, zejména podle materiálu

212 716

211 994

 231 326

 248 327

255 660

Zařízení a dopravní prostředky

471 343

483 168

 528 123

 587 634

615 114

Průmyslové spotřební zboží

112 266

112 038

 116 373

 120 939

132 990

Ostatní výrobky

6 310

7 510

 7  019   

 6 926

7 826

Celkem

1 180 491

1 192 356

 1 304 824

 1 441 786

1 518 041

údaje v mil. SEK   Zdroj: www.scb.se  

Komoditní struktura dovozu v roce 2015–2019 (dle SITC)

Komoditní skupina

2015

2016

 2017

 2018

2019

Potraviny a živá zvířata

111 813

121 625

 123 300

 134 992

139 753

Nápoje a tabák

12 313

13 275

 13 741

 15 586

16 235

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

33 087

31 837

 35 668

 42 323

41 479

Minerální paliva, maziva, elektřina

113 592

107 637

 132 680

 175 495

157 710

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

5 071

5 702

 6 345

 6 284

6 845

Produkty z chemických a souvisejících odvětví

134 854

133 818

 142 486

 158 655

168 088

Zpracované výrobky, hlavně podle materiálu

151 837

158 511

 182 549

 203 958

203 029

Zařízení a dopravní prostředky

449 306

474 029

 509 529

 565 963

575 996

Průmyslové spotřební zboží

154 010

159 921

 168 301

 177 974

190 665

Ostatní výrobky

1 164

1 249

 1 032

 1 101

1 074

Celkem

1 167 047

1 207 569

 1 315 630

 1 482 330

1 500 876

údaje v  mil. SEK   Zdroj: www.scb.se

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Ve Švédsku nejsou zřízeny žádné zóny volného obchodu.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Švédsko patří tradičně k významným příjemcům přímých zahraničních investic, stejně tak předsatavuje významného investora v zahraničí. Zájem zahraničních investorů v SE se soustřeďuje hlavně na hi-tech sektor (ICT firmy), farmaceutiku, energetiku a strojírenství. Rychle se zvyšují i investice do finančních služeb. 45 % veškerých zahraničních investic je směřováno do vědy a výzkumu.  Nejvíce PZI směřuje do Švédska z Nizozemska (488 mld. SEK), Lucemburska (413 mld. SEK), Velké Británie (411 mld. SEK), Finska (265 mld. SEK), Německa (262 mld. SEK), Norska (237 mld. SEK), Dánska (207 mld. SEK) a USA (199 mld. SEK).

Nejvíce investic směřuje do USA (456 mld. SEK), Nizozemska (288 mld. SEK), Norska (236 mld. SEK), Finska (215 mld. SEK), Dánska (185 mld. SEK), Německa (178 mld. SEK) a Velké Británie (167 mld. SEK).

 Přímé zahraniční investice (PZI)  

 

 2015

 2016

2017 

 2018

2019

švédské PZI do zahraničí

2 952 3 224 3 157 3 432       3 618

cizí PZI do Švédska

2 473 2 874 3 018 3 079 3 188

údaje v mld. SEK Zdroj: www.scb.se, Betalningsbalansen (BoP)

Dle Švédského statistického úřadu SE investice v ČR dosáhly v roce 2019 hodnoty 26 mld. SEK. Podle údajů České národní banky dosáhl příliv investic ze Švédska do České republiky v roce 2019 podílu 0,8 % na celkových investicích mířících do ČR. Aktuálně dosahuje hodnoty 36, 5 mld. Kč. Nejvíce investic směřovalo do odvětví finančního zprostředkování; výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství; inženýrského stavitelství a výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Podílem na celkových investicích se Švédsko může zdát nevýznamné, avšak mnozí ze švédských investorů jsou významnými regionálními zaměstnavateli.

Nejvýznamnější projekty ze Švédska:

  • Sandvik Materials Technology – společnost zajišťuje v Chomutově výrobu produktů z nerezové oceli a speciálních slitin. Začátkem roku 2015 byla firma oceněna konzultantskou společností A.T. Kearney jako nejlepší inovátor roku v České republice.
  • Mölnlycke Health Care – přední světový výrobce produktů pro ošetřování ran, chirurgických prostředků pro jednorázové použití a poskytovatel služeb pro zdravotní sektor, který má výrobní provoz v Karviné.
  • SKF – přední výrobce ložisek. V ČR se SKF zaměřuje na výrobu mazacích systémů a česká pobočka v Chodově je v této oblasti klíčovým závodem pro celý koncern SKF. Jejich budova, která byla postavená jako udržitelná a energeticky efektivní, získala jako první výrobní závod ve střední a východní Evropě certifikaci LEED Platinum, což vyžaduje splnění přísných kritérií v oblastech zdraví a životního prostředí.
  • Arla Plast – přední evropský výrobce vytlačovaných desek, který má výrobní halu v Kadani.
  • Trelleborg – přední výrobce pneumatik, jehož největším výrobním závodem je bývalý Mitas Otrokovice.
  • Assa Abloy – přední výrobce zámků přesunul z Německa do ČR vývojové centrum zámků nové generace.
  • Husqvarna – známý výrobce zahradní techniky provozuje výrobní závod ve Vrbně.
  • Hanza AB – otevřela produkční závod na výroby elektrotechniky v Kunovicích.
  • Nákup skupiny Residomo, největšího vlatníka nájemního bydlení v ČR švédskou společností Heimstaden Bostad ve výši 33 mld. Kč (1,3 mld. EUR)

České divize svých firem v ČR otevřely společnosti jako IKEA, Skanska, H&M, Volvo Trucks. Mezi další významné projekty patří investice firem Sweco, Lindab, NIBE, ITAB, nebo VBG Group.

Mezi faktory, které jsou klíčové pro švédské společnosti, patří výhodná geografická poloha ČR přinášející úsporu v oblasti logistiky při dodávkách na trhy západní i východní Evropy, nižší mzdové náklady ve srovnání se zeměmi severní Evropy za současného zajištění kvality produkce díky kvalitní pracovní síle a přítomnosti vyspělých subdodavatelů.

Zdroje: Česká národní banka, CzechInvest

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Švédsko nabízí obchodně příznivé prostředí s dlouhodobou tradicí v průmyslové výrobě a znalostních oborech. Jako největší skandinávská ekonomika, ležící mezi Baltským mořem a dalšími zeměmi EU, je Švédsko strategicky velmi dobře umístěno pro firmy mající zájem o podnikání  v severní Evropě a Skandinávii.  Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou velmi příznivé a Švédsko neklade překážky.

Švédsko se prezentuje jako země s vysokou vzdělaností obyvatelstva, velkou penetrací telefonních a internetových přípojek, jedním z nevyšších podílů R&D na vytvořeném HDP a vyspělou infrastrukturou. V hodnocení jednotlivých faktorů konkurenceschopnosti je Švédsko na předních pozicích (hodnocení podle IMD – Institute of Management Development).

 Z nejdůležitějších faktorů přitažlivosti investičního prostředí lze uvést následujících 10:

  • vedoucí země v inovativních řešeních a produktech
  • volný přístup k prosperujícímu domácímu, skandinávskému a evropskému trhu
  • mezinárodní prostředí pro business, které je moderní a otevřené novým obchodům
  • vysoká produktivita
  • jedinečná pozice ve středu centralizovaného trhu operujícího v severní Evropě
  • moderní pracovní prostředí, odborní pracovníci a rovnost pohlaví
  • světová třída ve výzkumu a rozvoji
  • vysoká úroveň infrastruktury
  • atraktivní korporátní daně
  • vysoká kvalita života

Business Sweden na své webové stránce poskytuje potřebné informace pro zřizování kanceláře, o daňových úlevách, životních nákladech a další fakta potřebná k založení firmy.

K českým investicím ve Švédsku – blíže viz kapitola 4.4

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Stockholmu (Švédsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Doporučujeme