Svěřenské fondy měly pomoci s předáním firmy. Místo toho se v nich perou špinavé peníze

2. 4. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Novela, která měla omezit kriminální využívání tohoto institutu, zůstane podle odborníků bezzubá. Politici v ní totiž schovali několik kliček, které pomohou zakladatelům zůstat i nadále v anonymitě. Úprava povede jen k dalšímu zahlcení soudů administrativou, aniž by skutečně problém řešila.

Když nový občanský zákoník v roce 2014 přinesl do českého práva institut svěřenského fondu, měl tento prvek pomoci podnikatelům s předáváním jejich firem nebo poskytnutím peněz na charitu. Funguje totiž tak, že zakladatel vyčlení část svého majetku, kterou svěří správci, zpravidla smlouvou nebo závětí. Správce poté tento majetek spravuje ve prospěch konkrétní osoby nebo za určitým účelem. Takto vyčleněný majetek nemá žádného vlastníka, nicméně práva, která by příslušela vlastníkovi, vykonává v rozsahu účelu správy fondu správce.

Namísto řešení nástupnictví ve firmě či podpory charity se však ze svěřenských fondů v Česku stal jeden z nejrozšířenějších nástrojů pro praní špinavých peněz. „Současná úprava svěřenského fondu byla několikrát kritizována z důvodu, že může sloužit jako nástroj legalizace výnosů z trestné činnosti,“ popisuje Thomas Rechberger, právní expert advokátní kanceláře Taylor Wessing.

Podle odborníků jsou svěřenské fondy například jednou z metod k maskování skutečných provozovatelů nelegálních heren. Nadační fond proti korupci eviduje jednu takovou hernu například v Praze - Řepích. „V této nelegální herně policie zasahovala několikrát – zpravidla odnesla nelegální stroje, provrtala se až do trezoru, odnesla hotovost, ale za několik dnů si majitel do této místnosti přivezl nelegální hrací přístroje znovu. Policie tak zasahovala pořád dokola opakovaně,“ popisuje Janusz Konieczny, projektový manažer Nadačního fondu proti korupci.

Tučná náhrada za anonymní akcie

Experti proto považují současné nastavení fungování svěřenských fondů za velmi nešťastné. „Svěřenský fond v českém právním prostředí představuje pouze anonymizovaný majetek, není mu ani dána role subjektu. Představuje tedy lehce zneužitelnou formu vlastnictví pro zakrývání majetku, legalizaci příjmů z trestné činnosti či stále populární ‚odklánění‘" zdůrazňuje Milan Eibl, analytik Transparency International.

V současné době existuje pouze povinnost daňové registrace, jakákoliv další forma centrálního registru svěřenských fondů chybí. „Je proto velice obtížné, až nemožné, rozklíčovat svěřenský fond alespoň v jeho základních obrysech - tedy kdo je zakladatelem, kdo je správce a kdo je obmyšleným,“ popisuje Milan Eibl.

U tohoto institutu totiž platí, že ačkoliv bývalý vlastník, tedy zakladatel, již nevykonává roli vlastnickou, neztrácí v současném stavu roli kontrolní. Zakladatel ustanovuje správce fondu, ale současně ho může libovolně odvolat a nahradit jiným.

„V porovnání se zákazem anonymních akcií představují svěřenské fondy až tragikomický krok, kdy chvályhodným úderem výrazně ublížíte anonymnímu vlastnictví a současně na bolístku dáte mnohem větší náplast v podobě svěřenského fondu,“ porovnává Milan Eibl.

„V dnešní úpravě je totiž možné distancovat se zcela od svého majetku nebo jeho části, zároveň ale nad ním neztratit kontrolu. Navíc je velice složité, aby kdokoliv, včetně dotčených orgánů ať už daňové správy či orgánů činných v trestním řízení, měl možnost jasně specifikovat byť jen základní informace o svěřenském fondu,“ zmiňuje Milan Eibl.

Přečtěte si k tématu:
Svěřenské fondy už nebudou znevýhodněny. Končí jim dvojí zdanění

Novela hlavní problém neřeší

Stát se proto snažil současný stav změnit. „Zákonodárce v novele občanského zákoníku podnikl kroky k zamezení zneužití tohoto institutu, a to zavedením povinné registrace v centrální evidenci svěřenských fondů,“ dodává Thomas Rechberger.

Rejstřík povede Ministerstvo financí a bude uveřejňovat mimo jiné účel fondu, jméno a doručovací adresu svěřenských správců. Do rejstříku se budou zapisovat i údaje o zakladateli, obmyšleném a skutečném majiteli. Ty budou sice neveřejné, ministerstvo je ovšem poskytne každému, kdo prokáže právní zájem, stejně jako státním orgánům.

„Povinnost registrace bude platit i pro svěřenské fondy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti novely občanského zákoníku, do evidence svěřenských fondů se však budou muset zapsat do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Nebude-li návrh na zápis v uvedené lhůtě podán, správa svěřenského fondu zanikne. Novinka bude účinná od 1. ledna 2018,“ pokračuje Thomas Rechberger.

Jenže výsledek značně zaostal za očekáváním. Nezabránila tomu ani snaha protikorupčních organizací. „Kontaktovali jsme tehdy všechny představitele koaličních stran, aby byl rejstřík veřejný. Nakonec ovšem byla celková podoba rejstříku schválena v dosti tragickém stavu a dosti možná i v rozporu s IV. evropskou směrnici proti praní špinavých peněz,“ upozorňuje Janusz Konieczny.

Pozitivní je to, že české i zahraniční svěřenské fondy operující na našem území budou mít za povinnost být registrovány. „Tento rejstřík bude přístupný orgánům ať už daňovým, činným v trestním řízení či zpravodajským službám a dalším. Bude tedy v případě podezření možné identifikovat více než základní atributy svěřenského fondu,“ popisuje Milan Eibl.

„Ta zásadní výtka, a to naprosto do očí bijící legitimní nástroj pro obcházení zákona, tedy plné odstřihnutí se od majetku bez ztráty vlivu, zůstává však nevyřešena. Navíc je zde stále otázka definice skutečného vlastníka, kde se musíme nechat překvapit, jak bude v praxi nakonec vykládána. Léčíme zde tedy pouze symptom, ale nikoliv nemoc,“ zmiňuje Milan Eibl.

Plnění nepůjde vymáhat

Odborníci jsou také skeptičtí k tomu, jak bude nová úprava fungovat v praxi. „Problémem je, že rejstřík vlastníků bude s největší pravděpodobnosti poloprázdný, neaktuální a neověřitelný. Samotná vymahatelnost plnění informační povinnosti v rejstříku konečných vlastníků je velice podobné jako plnění informační povinnosti v obchodním rejstříku. Téměř 70 procent společností tuto informační povinnost neplní a sbírky listin jsou často poloprázdné,“ konstatuje Janusz Konieczny.

Podle něj sice veřejnost může dát podnět rejstříkovému soudu v případě chybějících údajů, ovšem rejstřík vlastníků nebude veřejně dostupný, proto nebude fungovat žádná veřejná kontrola a tak ve výsledku tato informační povinnost může být dodržovaná v ještě menší míře, než v případě sbírky listin v obchodím rejstříků.

Novela ale obsahuje i další kličky, které umožní skutečné vlastníky zakrýt. „Takzvaného ‚skutečného majitele‘ může někdo nedoložit s vysvětlením, že je jich deset a každý z nich se podílí na vlastnictví ve výši 10 procent. Dokládá se totiž vlastník s minimálním podílem 25 procent,“ upozorňuje Janusz Konieczny na další absurditu.

Nadační fond proti korupci proto navrhoval, aby podmínkou pro získání veřejné zakázky nebo dotace bylo doložení skutečného vlastnictví. Takto jednoduché opatření by podstatně snížilo byrokracii, ulehčilo by rejstříkovým soudům a rejstřík by byl mnohem plnější. „Stejně tak je nesmyslné dokládání vlastníků v podobě čestných prohlášení,“ pokračuje Janusz Konieczny.

Z hlediska zákona o praní špinavých peněz tak nebude skutečný majitel ani po vstupu novely v platnost v rejstříku buď vůbec zveřejněn, a pokud ano, tak bude tato informace obtížně ověřitelná a tedy i samotné dokládání bude probíhat zcela nevhodně. „Našim cílem je, aby tato informace byla veřejně dostupná, ověřitelná a pravdivá zvlášť v případě, že se jedná o příjemce veřejných prostředků,“ zdůrazňuje Janusz Konieczny.

Zároveň varuje před zjednodušeným pohledem, že každý zakladatel svěřenského fondu, je podvodník. „Svěřenský fond pochopitelně může být založen s dobrými úmysly, například při svěření majetku pro své potomky či třetí osobu, čili vždycky se snažím vysvětlit, že v žádném nelze paušálně podezírat z nekalých úmyslů všechny zakladatele svěřenských fondů,“ podotýká Janusz Konieczny.

Dalibor Dostál

Jak daní svěřenské fondy

Specifické je také zdanění této oblasti. Z hlediska zdanění podle právníků z kanceláře Taylor Wessing nepodléhá dani z příjmů příjem vzniklý fondu v důsledku vyčlenění majetku zakladatele nebo zvýšení majetku svěřenského fondu jinou osobou.V průběhu své existence je svěřenský fond považován za poplatníka daně z příjmů právnických osob. Obdobně jako u právnických osob se při zdanění svěřenského fondu aplikují pravidla pro daňovou uznatelnost nákladů a daňové odpisy majetku. Taktéž z hlediska daně z přidané hodnoty je na svěřenský fond nahlíženo jako na právnickou osobu. Svěřenský fond je rovněž poplatníkem daně z nemovitých věcí, ze zákona není od daně osvobozen.Zisk svěřenského fondu je u příjemce plnění, u fyzické osoby je zdaněn srážkovou daní jako příjem z kapitálového majetku, u právnické osoby tvoří takovýto zisk součást jejího základu daně.Podle zákona o účetnictví je svěřenský fond účetní jednotkou a jako takový vede účetnictví. Za vedení účetnictví a sestavení účetních závěrek, jakož i plnění ostatních účetních povinností, odpovídá svěřenský správce. Účetní závěrka svěřenského fondu musí být ověřena auditorem, došlo-li k naplnění alespoň jednoho z kritérií, kterými jsou: celková aktiva více než 40 milionů korun, roční úhrn čistého obratu více než 80 milionů korun, průměrný stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50.

 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek