Svěřenský fond

28. 11. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Seznámení s novým institutem občanského práva – svěřenským fondem, který umožňuje zakladateli svěřenského fondu vyčlenit část svého majetku k účelu jím sledovanému.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“ nebo jako „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo jako „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Obsah dokumentu:

Související právní průvodci

Úvod

Jedním z nových právních institutů zavedených do českého právního řádu zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je svěřenský fond neboli trust. Svěřenský fond je systematicky zařazen do části pojednávající o absolutních majetkových právech. Vznik tohoto nového institutu ke správě majetku byl inspirován anglosaským právem, konkrétně občanským zákoníkem kanadské provincie Quebec.

Občanský zákoník (dále též „OZ“) upravuje správu cizího majetku v ustanovení § 1400 a násl. Podle něj je správcem cizího majetku každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch jiné osoby. Tu zákon nazývá obmyšleným (beneficientem). Rozlišuje se správa prostá a plná. Při prosté správě má správce povinnost pečovat o zachování podstaty a účelu majetku, při plné správě je správce oprávněn s majetkem učinit vše, co je potřebné k jeho zachování, zhodnocení nebo rozmnožení. V případě svěřenského fondu jde o správu plnou.

Pojem svěřenského fondu

Svěřenský fond je upraven v § 1448 a násl. OZ. Jak již bylo řečeno výše, obecná úprava správy cizího majetku, která se na svěřenský fond použije podpůrně, je obsažena v § 1400 – 1447 OZ.

Zjednodušeně řečeno je svěřenský fond účelově osamostatněným majetkem, který postrádá právní osobnost, v důsledku čehož nemůže být považován za právnickou osobu. Svěřenský fond slouží účelu, ke kterému byl zakladatelem vytvořen, přičemž může jít o naplňování účelu soukromého i veřejného. Není vyloučeno, aby vznikl i svěřenský fond s účelem smíšeným, tedy částečně veřejně prospěšný, částečně soukromý.

Svěřenský fond zřízený k dosažení účelu soukromého slouží ku prospěchu určité osoby nebo na její památku. Lze jej zřídit také za účelem podnikání, tedy k investování pro dosažení zisku, který může být následně rozdělen mezi zakladatele, společníky, zaměstnance nebo další osoby.

Svěřenský fond zřízený k dosažení účelu veřejného slouží k naplňování kulturních, vzdělávacích, vědeckých nebo jiných podobných účelů. Jeho cílem tak může být například podpora nemocných dětí, mladých umělců, památek, veřejných knihoven, divadel nebo muzeí. Jeho hlavním účelem však nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu. Na svěřenský fond se nevztahuje právní úprava režimu veřejně prospěšných právnických osob, a nemůže se tak ucházet o status veřejné prospěšnosti.

Je možné rovněž rozlišovat zvláštní druhy svěřenských fondů, a to v rámci výše uvedených dvou základních skupin svěřenských fondů:

  • obchodní svěřenský fond, jehož hlavním účelem je přímo nebo nepřímo provozovat obchodní závod,
  • investiční svěřenský fond, který může být zřízen pouze investiční společností,
  • zajišťovací svěřenský fond, který je zřizován za účelem zajištění dluhu (majetek ve svěřenském fondu může zajišťovat úhradu dluhu pro případ, že by dlužník dluh řádně nesplnil, nebo může majetek ve svěřenském fondu sloužit přímo ke splnění dluhu),
  • přidružený fond nadace.

S ohledem na výše uvedené je třeba zmínit, že založením svěřenského fondu může zakladatel sledovat vyvedení svého majetku z dosahu případných budoucích věřitelů. V tomto případě se však zakladatel vystavuje nebezpečí sankce prohlášení takového jednání, za relativně neúčinné, resp. odporovatelné podle insolvenčního zákona.

Svěřenský fond je svou povahou velmi blízký nadaci, rozdílem však je již zmiňovaná absence právní osobnosti. Tyto dva instituty se liší také svým účelem, pro který mohou být vytvořeny, neboť svěřenský fond může vzniknout i za jiným než veřejně prospěšným či dobročinným účelem. Jelikož svěřenské fondy nejsou, na rozdíl od nadace, vedeny v žádném veřejném seznamu, podléhají menšímu dozoru ze strany státu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Založení, vznik a zánik svěřenského fondu

Založení svěřenského fondu

Založit svěřenský fond lze jak za života, tak pro případ smrti. Pro založení svěřenského fondu je třeba, aby jeho zakladatel vyčlenil ze svého vlastnictví smlouvou nebo pořízením pro případ smrti (závěť, dědická smlouva, dovětek) část majetku, který svěří svěřenskému správci k určitému účelu.

Vyčleněním majetku k němu zakladatel ztrácí vlastnické právo. Český občanský zákoník na rozdíl od quebecké právní úpravy neumožňuje, aby byl svěřenský fond vytvořen zákonem, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci nebo jednostranným právním jednáním.

Zákon nestanoví požadavek na to, s kým musí zakladatel smlouvu, kterou se vytváří svěřenský fond, uzavřít. Zpravidla však půjde o smlouvu mezi zakladatelem a svěřenským správcem, případně obmyšleným. Ze smlouvy musí být patrné, že záměrem zakladatele je vytvořit svěřenský fond, rozsah vyčleňovaného majetku a účel, za kterým má být světský fond zřízen.

Součástí smlouvy může být i statut, v tomto však musí mít smlouva formu veřejné listiny. Pokud je svěřenský fond zřizován pořízením pro případ smrti, musí závěť, dědická smlouva nebo dovětek obsahovat náležitosti statutu svěřenského fondu.

Založení může být bezúplatné (rozhodnutím zakladatele věnovat část svého majetku k určitému účelu), nebo za úplatu či jiné protiplnění (například od osoby, která se má stát obmyšleným). Svěřenský fond může zřídit kdokoli, tedy fyzická osoba i obchodní korporace. Svěřenský správce se zakladateli zaváže jím vyčleněný majetek držet a řádně spravovat. I když o tom občanský zákoník výslovně nehovoří, nic nebrání tomu, aby svěřenský fond měl více zakladatelů.

V případě pořízení pro případ smrti tak zakladatel, později zůstavitel, vkládá svůj majetek do svěřenského fondu, aby s majetkem bylo i po jeho smrti nakládáno podle přání zakladatele. Správce svěřenského fondu pak vykonává práva dědice vyčleněného majetku nebo práva odkazovníka. Tento majetek vyčleněný do svěřenského fondu mortis causa je součástí pozůstalosti. Jeho nabytí do svěřenského fondu buď potvrzuje soud, nebo je majetek převeden ve prospěch svěřenského fondu dědicem obtíženým odkazem.

Vznik svěřenského fondu

Svěřenský fond vzniká okamžikem přijetí pověření ke správě majetku svěřenským správcem, v případě jeho zřízení pořízením pro případ smrti je rozhodným okamžikem pro vznik svěřenského fondu smrt zůstavitele.

V průběhu existence svěřenského fondu může tento být dále doplňován, a to nejen zakladatelem, ale i jinými osobami. Tyto osoby se však po vložení majetku do svěřenského fondu nestávají zakladateli.

Svěřenský fond musí mít vlastní označení, které vyjadřuje jeho účel a obsahuje slova „svěřenský fond“. Absence označení svěřenského fondu však nemá vliv na samotnou existenci svěřenského fondu. Svěřenský fond může být označen jménem svého zakladatele nebo obmyšleného.

Označení svěřenského fondu nesmí působit zavádějícím dojmem, nemělo by jistě být ani zaměnitelné s označením jiného svěřenského fondu, což však v praxi nebude snadné zajistit s ohledem na to, že doposud neexistuje veřejný seznam svěřenských fondů. Jeho zavedení je však v současné době předmětem návrhu novely OZ ministerstva spravedlnosti.

Majetek vyčleněný za účelem vzniku svěřenského fondu je oddělený a nezávislý na majetku zakladatele, který k tomuto majetku pozbývá vlastnické právo. Vlastnická práva k takto vyčleněnému majetku vykonává vlastním jménem, ale na účet svěřenského fondu svěřenský správce, který však není jeho vlastníkem.

Majetek není vlastnictvím ani zakladatele či obmyšleného, kterému má být ze svěřenského fondu plněno, ani samotného svěřenského fondu, jelikož ten nemá právní osobnost, a nemůže tedy mít ani práva a povinnosti. Nabízí se tak otázka, jak bude řešen případ, kdy je nezbytné zapsat například do veřejného seznamu vlastníka majetku. V tomto případě bude do příslušné kolonky zapsána osoba správce s poznámkou „svěřenský správce“.

Zánik svěřenského fondu

Svěřenský fond zaniká zejména uplynutím doby, na kterou byl zřízen (zákon nestanovuje maximální dobu existence svěřenského fondu), či dosažením účelu. Svěřenský fond může zaniknout také rozhodnutím soudu, a to v případě, že je dosažení účelu svěřenského fondu nemožné nebo obtížně dosažitelné.

Jde-li o svěřenský fond zřízený ve veřejném zájmu, může soud rozhodnout, že jeho původní účel nahradí účelem podobným. Pokud je možné dosáhnout účelu podobného tomu, pro jaký byl zakladatelem založen, změnou statutu, soud tento statut upraví. V případě změny svěřenského fondu si však soud musí vyžádat stanovisko zainteresovaných osob (zakladatele nebo jeho právního nástupce, svěřenského správce, obmyšleného, event. toho, komu nad správou svěřenského fondu náleží dohled).

U svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem přichází v úvahu také zánik ve chvíli, kdy se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu. Dalším důvodem zániku svěřenského fondu je například vyčerpání veškerého majetku svěřenského fondu.

Při zániku svěřenského fondu vydá svěřenský správce majetek obmyšlenému, případně zakladateli, není-li obmyšleného, nebo státu, pokud není žádný obmyšlený ani zakladatel.

Majetek se oprávněné osobě vydává na základě bezúplatné smlouvy o převodu majetku, jež je uzavíraná mezi svěřenským správcem a oprávněnou osobou. Osoba, které se vydává majetek svěřenského fondu, nenese odpovědnost za dluhy, které vznikly při správě svěřenského fondu. Svěřenský fond zaniká až převedením majetku na tohoto nového vlastníka.

Při zániku veřejně prospěšného fondu naloží svěřenský správce s majetkem dle statutu. Pokud statut neurčuje, jak má být s majetkem naloženo, může soud na návrh svěřenského správce rozhodnout, že majetek bude spojen s jiným svěřenským fondem nebo vydán právnické osobě, která slouží stejnému nebo podobnému veřejnému účelu. Soud tak učiní po vyjádření osob, které vykonávají nad svěřenským fondem dohled.

Svěřenský správce

Svěřenským správcem se může stát každá osoba, která je svéprávná, včetně osoby právnické, stanoví-li tak zákon, a se svým jmenování souhlasí. Například Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, v § 151 stanoví, že může být svěřenským správcem investiční společnost.

Na jmenování toho, kdo není svéprávný, se hledí, jako by se nestalo. Pokud dojde k pozdějšímu omezení svéprávnosti svěřenského správce, jeho funkce tím zaniká.

Přijetí pověření ke správě svěřenského fondu bude zpravidla adresováno tomu, kdo jej jmenoval. Není třeba, aby se správce skutečně ujal výkonu své funkce. Správce může přijmout své pověření také konkludentním jednáním, například tím, že převezme do své moci vyčleňovaný majetek.

Svěřenský správce je ustaven zakladatelem, pokud není vyloučeno, aby se sám zakladatel stal správcem. V případě, že bude zakladatel správcem nebo obmyšleným, musí být obligatorně zřízen další správce, aby se zabránilo vzniku rizik. Je-li správa vykonávána několika správci, rozhodují a jednají většinou hlasů, přičemž každý má jeden hlas, není-li určeno jinak.

Není-li správce jmenován zakladatelem, ani ho nelze určit podle statutu fondu, pak je na návrh osoby, která má na jmenování správce právní zájem (zejména půjde o obmyšleného), oprávněn správce jmenovat soud.

Svěřenský správce je povinen spravovat cizí majetek s péčí řádného hospodáře, šetřit a rozmnožovat podstatu svěřenského fondu a dbát o naplňování jeho účelu. Jde tedy o plnou správu cizího majetku. Svěřenský správce musí plnit všeobecné povinnosti, které stanoví pro správu cizího majetku zákon. Svěřenský správce vykonává k majetku ve svěřenském fondu vlastnická práva, nemůže však tento majetek bezplatně převést ze svěřenského fondu.

Pokud jde o vztah svěřenského správce k obmyšlenému, svěřenský správce musí respektovat jeho práva.

Jednání svěřenského správce na účet svěřenského fondu nevede ke vzniku osobní povinnosti svěřenského správce ze závazku, který ujednal se třetí osobou na účet obmyšleného. Jestliže svěřenský správce jedná na účet obmyšleného vlastním jménem, je zavázán společně s obmyšleným.

Jelikož je správa vykonávána správcem osobně, měl by být vztah mezi zakladatelem a svěřenským správcem založen na důvěře. I přes to, že jde o osobní funkci, nemusí svěřenský správce osobně vykonávat vše, co ke správě náleží, a může k plnění jednotlivých dílčích úkolů pověřit jiného. V tom případě však odpovídá za výběr takové osoby.

Správce je povinen předložit jednou ročně podrobné vyúčtování správy nebo kdykoli umožnit přístup k dokladům a informacím osobě, která vykonává dohled nad jeho činností. Správci může být uložena povinnost složit jistotu za řádný výkon správy, sestavit inventář majetku nebo svěřenský fond pojistit.

Činnost svěřenského správce je úplatná, avšak zákon nezakazuje, aby bylo ujednáno jinak. Pokud je správa vykonávána bezúplatně, má správce právo pojistit svou majetkovou odpovědnost na náklady obmyšleného.

Dohled nad činností svěřenského správce

Na činnost správce dohlíží zakladatel (v případě jeho smrti nebo zániku jeho právní nástupce), obmyšlený, případně jiné statutem k tomu určené osoby. V případech, ve kterých to stanoví zákon, vykonává nad správou dohled jiná osoba, skupina osob nebo orgán veřejné moci.

Jestliže obmyšlený ještě není určen, jmenuje zakladatel fondu osobu, které přísluší vykonávat právo dohledu v zájmu obmyšleného. Je-li zakladatel nečinný, nebo není-li možné takto postupovat, je takováto osoba jmenována soudem na návrh správce nebo toho, kdo na tom má právní zájem.

Osobě, která má právo vykonávat dohled nad správou svěřenského fondu, musí být oznámeno, že jí toto právo vzniklo a vůči komu ho může uplatnit. Z tohoto vyrozumění musí být zřejmé, o jaký svěřenský fond se jedná, tedy jeho označení, účel a doba trvání tohoto fondu, včetně označení osoby svěřenského správce.

Tato informační povinnost svěřenského správce odpadá, pokud jsou uvedené skutečnosti osobě oprávněné k výkonu dohledu nad svěřenským fondem již známy. Právo dohledu je osobním právem a nepřechází na dědice zakladatele, jestliže statut nestanoví něco jiného. Toto právo nelze ani postoupit na jiného. To však nebrání oprávněné osobě, aby se nechala při výkonu svého dohledu zastoupit.

Dohled je vykonáván na základě žádosti adresované svěřenskému správci o umožnění kontroly dokladů o svěřenském fondu, případně o předložení vyúčtování, zprávy nebo jiné informace.

Osoba vykonávající dohled nad správou svěřenského fondu však nemá právo zasahovat do správy svěřenského fondu, účastnit se rozhodování, ani jinak ovlivňovat činnost svěřenského správce. Pokud však dojde ke zjištění, že správce nevykonává svou činnost řádně, je možné jej vyměnit. Je také možné, aby soud některé jednání správci zakázal nebo naopak přikázal, jelikož osoba, mající na tom právní zájem, se může u soudu dovolávat toho, aby se správce zdržel určitého jednání, nebo aby naopak něco konal.

Osoba s právním zájmem se může také domáhat odvolání správce a jmenování jiného, nebo se může dovolávat neplatnosti právního jednání, kterým správce poškozuje svěřenský fond či právo obmyšleného. Při postupech, které sledují ochranu svěřenského fondu, však musí být zohledňována obecná ustanovení o ochraně práv třetích osob nabytých v dobré víře.

Jestliže je svěřenský správce bez dostatečného důvodu nečinný, může být k soudu podán návrh na pověření jiné osoby s právním zájmem zahájením nebo vedením řízení v zájmu svěřenského fondu namísto tohoto nečinného správce, a to jménem správce.

Správce neodpovídá za škodu na majetku způsobenou vyšší mocí, stárnutím nebo jiným přirozeným vývojem a běžným opotřebením. Jinak odpovídá správce dle obecné úpravy závazků z deliktů.

Zánik správy svěřenského fondu

Správa fondu zaniká:

  • uplynutím doby, na kterou byl svěřenský fond zřízen,
  • dosažením účelu, pro který byl svěřenský fond zřízen,
  • rozhodnutím soudu,
  • vzdáním se všech obmyšlených práva na plnění (pouze v případě svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem).

Skončením správy nedochází k zániku svěřenského fondu. Při zániku správy je správce povinen vydat majetek tomu, kdo má na něj právo, tj. obmyšlenému, zakladateli, případně státu. Pokud jde o svěřenský fond s veřejně prospěšným účelem a daný účel není možné naplnit, přičemž statut pro tyto případy neurčuje jinak, rozhodne soud o převedení majetku do jiného fondu nebo do vlastnictví právnické osoby s co nejpodobnějším účelem. Svěřenský fond zaniká až převodem majetku do vlastnictví oprávněné osoby, popřípadě převodem do jiného svěřenského fondu s obdobným účelem.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Co může být do svěřenského fondu vloženo

Občanský zákoník tuto otázku v ustanoveních vztahujících se na svěřenský fond přímo neřeší. Musí být tedy přihlédnuto k obecné definici majetku v § 495 OZ, která stanoví, že majetkem je souhrn všeho, co osobě patří. Půjde tedy o věci hmotné i nehmotné, movité i nemovité. S ohledem na toto vymezení je zřejmé, že není možné do svěřenského fondu samostatně vyčlenit závazky, které však mohou na fond přejít společně s věcí samotnou (zejména v případě vložení obchodního závodu).

Při vyčleňování majetku do svěřenského fondu musí zakladatel dbát případných omezení vztahujících se k dané věci. Pokud by bylo porušeno například omezení převoditelnosti, převod by byl neplatný; nedošlo by tak k naplnění základní podmínky vzniku fondu, tedy k vyčlenění majetku z vlastnictví zakladatele, a fond by vůbec nevznikl.

Majetek ve svěřenském fondu nemůže být postižen v rámci exekučního nebo insolvenčního řízení, protože majetek není ani ve vlastnictví zakladatele, obmyšleného, ani správce. Pokud však obmyšlenému vznikne v době trvání svěřenského fondu nárok na plnění, ten již postižitelný být může. Vložením majetku do svěřenského fondu zakladatelem však nedojde k uchránění majetku před věřiteli zakladatele, jelikož těmto pokusům o odklon vlastnictví se mohou věřitelé bránit dovoláním se relativní neúčinnosti či neplatnosti právního jednání.

Relativní neúčinnost

Když zákonodárce umožnil zřídit svěřenský fond, začaly se vyskytovat obavy z možného zneužití tohoto institutu. Jakousi zárukou má být relativní neúčinnost právních jednání.

Zatímco quebecký občanský zákoník stanovuje pro uplatnění tzv. pauliánské žaloby subjektivní lhůtu v délce jednoho roku od doby, kdy se věřitel dozví o uskutečnění jednání, které jej zkracuje, náš občanský zákoník stanoví naopak lhůtu objektivní v délce pěti let u úmyslného jednání dlužníka zkrátit věřitele a dva roky, pokud jeho úmysl musel být druhé straně znám nebo jedná-li se o bezúplatné jednání. Stanovení lhůty objektivní namísto subjektivní ale může mít za následek otevření možnosti zneužívání svěřenského fondu pro účely poškozování věřitelů a praní špinavých peněz.

Statut svěřenského fondu

Svěřenský fond má svá pravidla, která jsou obsažena ve statutu. V § 1452 OZ je stanovena povinnost zakladatele svěřenského fondu vydat statut ve formě veřejné listiny (notářského zápisu), jejíž nedodržení má za následek absolutní neplatnost konstitutivního právního jednání; svěřenský fond tak vůbec nevznikne. Statut může být součástí smlouvy či závěti, nebo může jít o zvláštní dokument. Zákon však nestanoví žádnou sankci pro případ absence statutu.

Podstatné náležitosti statutu vymezuje zákon, jde však o náležitosti minimální, proto se zakladateli nebrání upravit v něm i další otázky.

Statut musí obsahovat alespoň:

  • a)      označení svěřenského fondu,
  • b)      označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku,
  • c)      vymezení účelu svěřenského fondu,
  • d)     podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,
  • e)      údaj o době trvání svěřenského fondu; není-li uvedena, platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou, a
  • f)       má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen.

Obligatorní náležitostí statutu tedy není určení konkrétní osoby obmyšleného. Vymezení obmyšleného je právem zakladatele, může tak již ve statutu určit, kdo bude obmyšleným. Zakladatel může také určit jen okruh osob, z nichž má být obmyšlený vybrán.

Volbu obmyšleného však může zakladatel nechat i na někom jiném. Pokud není ve statutu určena osoba obmyšleného, nedochází k neplatnosti statutu, ledaže jde o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem. Právo zvolit obmyšleného pak přechází na svěřenského správce. Jestliže byl svěřenský fond zřízen k soukromému účelu, může svěřenský správce toto právo vykonat jen v případě, jestliže statut určí okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat.

Statut může také určit osobu či osoby, které budou dohlížet na činnost správce svěřenského fondu.

Obmyšlený

Za obmyšleného označuje zákon osobu, které má být ze svěřenského fondu plněno. Je však nutné rozlišovat mezi obmyšleným a osobami, kterým je ze svěřenského fondu plněno z toho důvodu, že poskytují služby či zboží ve prospěch svěřenského fondu k dosažení stanoveného účelu.

Obmyšleným nemusí být jen jeden člověk. Může jít například o rodinu, včetně budoucí generace, nebo o právnickou osobu. Jednotliví obmyšlení o sobě nemusí navzájem vědět, proto si lze představit využití svěřenského fondu například za účelem finanční podpory milenky zakladatele, aniž by se o tom dozvěděla jeho rodina.

Osobu obmyšleného určuje zakladatel, popřípadě svěřenský správce. U svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu musí být zakladatelem určen přinejmenším okruh osob, ze kterého pak následně konkrétní osobu jmenuje správce. Jestliže by svěřenský správce vybral osobu obmyšleného mimo tento okruh osob, mohl by se ten, kdo na tom má právní zájem, dovolat neplatnosti takového jmenování postupem dle § 1466 odst. 1 OZ. Při vzniku svěřenského fondu nemusí osoba obmyšleného ještě existovat. Obmyšleného však nemůže nikdo jmenovat pro vlastní zisk.

Podmínky, za nichž je obmyšlenému ze svěřenského fondu plněno, určuje statut. Může jimi být dosažení zletilosti, zajištění péče o zestárlé rodiče, dostudování vysoké školy, úraz obmyšleného, naopak obmyšlený může ztratit své právo na plnění například spácháním trestné činnosti, ukončením studia. Statut může také stanovit další podmínky, které budou chránit majetek před znehodnocením nebo jeho utrácením obmyšleným. V případě, že tyto podmínky obmyšlený splní, má právo na plnění. Může jít o poskytování plodů, užitků nebo výnosů ze svěřenského fondu nebo podílu z něj, anebo o vydání podstaty nebo podílu na podstatě svěřenského fondu při jeho zániku.

Obmyšlený se může vzdát práva na stanovené plnění, a to svým prohlášením, které musí být učiněno ve formě veřejné listiny. Tato přísnější forma je stanovena jen v případě svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem. Jestliže se takto obmyšlený vzdá svého práva na plnění, a jde-li o právo na plody nebo užitky, přechází toto právo na jiného obmyšleného. Není-li jiný obmyšlený, přejde právo na plody a užitky na obmyšlené, kteří mají právo na majetek svěřenského fondu. Pokud jde o svěřenský fond mortis causa, odmítnutí práva na plnění vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu.

Právo obmyšleného na plnění vzniká v případě svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondu, a to i tehdy, je-li ve statutu svěřenského fondu určena doba delší. Obdobně je tomu v případě zániku práva obmyšleného na plody a užitky. Toto právo zaniká nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondu.

Jestliže je obmyšleným člověk, může toto právo trvat až do jeho smrti. Pokud by tedy například bylo právo na plody a užitky zřízeno tomu, kdo by byl zakladatelovým současníkem či potomkem, a pokud má tento člověk právo na plnění ze svěřenského fondu po zániku nebo smrti obmyšleného, který má přednější pořadí, toto právo mu může vzniknout i po uplynutí sta let od vzniku svěřenského fondu.

Výhodou svěřenského fondu je to, že není pod veřejnou kontrolou. Anonymita osob profitujících ze svěřenského fondu je zaručena díky tomu, že jako vlastník vystupuje svěřenský správce, přičemž osoba obmyšleného ani způsob jejího určení nemusí být obligatorně určeny statutem.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Registrace svěřenských fondů

Jak již bylo řečeno výše, svěřenské fondy nemají právní osobnost. Navíc nemají ani sídlo, z těchto důvodů proto nejsou právnickými osobami. I přesto jsou však daňovými subjekty, přičemž v daňovém řízení se na ně hledí jako na právnickou osobu:

  • podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je svěřenský fond poplatníkem daně z příjmů právnických osob,
  • podle § 3 odst. 2 písm. b) a § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, je svěřenský fond poplatníkem daně z pozemků a daně ze staveb,
  • podle § 4b odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se pro účely DPH na svěřenský fond hledí jako na právnickou osobu.

Vyčlenění majetku do svěřenského fondu předmětem daně není, ledaže je vkládaným majetkem nemovitost. V podstatě jde o podobný případ, jakým je vklad do základního kapitálu obchodní korporace, který také není zdanitelný.

S ohledem na body uvedené výše je třeba si uvědomit, že zisk ze zhodnocení majetku ve svěřenském fondu je zdaňován, vklad nemovitosti coby majetku do svěřenského fondu podléhá dani z nabytí nemovitých věcí a také výplata ze svěřenského fondu obmyšlenému se zdaňuje.

Pokud byl do svěřenského fondu vyčleněn majetek pořízením pro případ smrti, nebo jde-li o majetek, který zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti, bezúplatný příjem obmyšleného z tohoto majetku bude osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Od daně z příjmů jsou osvobozena také plnění poskytovaná obmyšlenému z majetku svěřenského fondu, který do něj vložil jeho příbuzný v linii přímé nebo vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce, neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů.

Od daně však nejsou osvobozena plnění, která jsou obmyšlenému poskytována ze zisku těchto typů svěřenských fondů, ale pouze plnění poskytovaná z „kmenového“ majetku.

Dle § 20 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, je osobou, která plní povinnosti, jež zákon stanoví daňovému subjektu, svěřenský správce.

Dle § 125 a násl. daňového řádu a příslušných ustanovení ostatních daňových zákonů mají svěřenské fondy registrační povinnost. Svěřenský správce tedy musí podat v případech stanovených zákonem přihlášku k registraci pro právnické osoby ke správci daně. Přílohou této přihlášky je především doklad o vzniku svěřenského fondu a kopie statutu svěřenského fondu. Pro úspěšnou registraci je také nezbytné sdělit údaje týkající se svěřenského správce, má-li svěřenský fond více správců, tak údaje všech o všech těchto správcích, a to:

  • u fyzické osoby:
    • jméno a příjmení,
    • rodné číslo,
    • adresu místa pobytu, případně doručovací adresu,
  • u právnické osoby:
    • název,
    • IČO,
    • adresu sídla,
    • právní formu,
    • identifikátor datové schránky.

Rozhodnutí o registraci vydává dle § 129 daňového řádu správce daně, jehož místní příslušnost je z důvodu absence sídla určena podle § 12 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky. Místně příslušným správcem daně tedy je dle tohoto zákona Finanční úřad pro hlavní město Prahu. Takto určená místní příslušnost správce daně neplatí v případě, že je součástí majetku ve svěřenském fondu nemovitá věc. V takovém případě je místně příslušným správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází. Správce daně přidělí svěřenskému fondu daňové identifikační číslo.

Problémem však zůstává nemožnost kontrolovat, zda dochází u všech svěřenských fondů k daňovým odvodům, jelikož svěřenské fondy nejsou předmětem žádné registrace. Při řešení tohoto nedostatku by se mohl zákonodárce inspirovat francouzskou úpravou, která vychází z domněnky, že zakladatel je stále vlastníkem majetku, který do fondu vložil. Smlouvu, kterou došlo k založení svěřenského fondu, je pak nutno do jednoho měsíce předložit příslušnému finančnímu úřadu, a to pod přísnou sankcí její neplatnosti.

Příklady využití svěřenského fondu

Zajištění prospěchu konkrétní osoby

Tento nový institut lze využít zejména k zajištění prospěchu určité osoby nebo osob, jimž má být ze svěřenského fondu plněno. Může jít o případy, kdy prarodiče chtějí zabezpečit svá vnoučata a věnovat jim část svého majetku. Protože jsou vnoučata nezletilá, chtějí, aby jim byl majetek předán po nabytí zletilosti, ale do té doby se již nechtějí nebo nemohou o majetek starat. Zřídí tedy svěřenský fond, čímž dojde k vyčlenění určitého majetku, přičemž okamžik plnění vnoučatům, coby obmyšleným, bude vázán na dosažení zletilosti. Je možné, aby prarodiče do té doby určili vnoučatům výplatu například měsíčního kapesného s tím, že zbytek majetku získají až dosažením zletilosti. Prostřednictvím svěřenského fondu lze také zabezpečit nemanželské dítě či milenku, aniž by se o tom někdo dozvěděl.

Odměňování zaměstnanců

Svěřenský fond může být využit jako motivace pro zaměstnance. Pokud bude společnost dosahovat dobrých výsledků, bude prosperovat, může zakladatel prostřednictvím správce svěřenského fondu vyplácet podle předem stanovených pravidel odměny zaměstnancům.

Renta pro případ úrazu

Zakladatel může svěřenský fond založit za účelem zajištění sebe nebo osob blízkých pro případ úrazu nebo smrti. Pokud v takovém případě dojde k úrazu, který způsobí pracovní neschopnost, bude ze svěřenského fondu vyplácena renta a obmyšlený se tak nemusí obávat možného nedostatku peněz z důvodu dlouhodobého snížení pracovní schopnosti.

Dědictví

Pokud se osoba, která řeší, jak má být s jejím majetkem naloženo po smrti, obává toho, že dědicové se získaným majetkem nenaloží dle jeho představ, může založit svěřenský fond a stanovit dědicům podmínky, za kterých majetek získají. Těmito podmínkami může být dovršení určité věkové hranice, splnění povinnosti starat se o pozůstalého manžela apod. Stanovené povinnosti však nesmí neúměrně zatěžovat, jinak hrozí rozpor s dobrými mravy. Svěřenský fond může pro tento případ vzniknout i pořízením pro případ smrti, tedy až po smrti zakladatele.

Investice

Jak již bylo zmíněno, svěřenský fond může být zřízen za účelem investování. V případě neúspěchu se pak zakladatel nemusí bát, že věřitelé budou chtít postihnout jeho zbývající majetek. Vznikem svěřenského fondu totiž dojde k oddělení části majetku zakladatele od jeho zbývajícího majetku. Vzhledem k tomu, že svěřenecký fond může mít zakladatelů více, je vhodné využít tohoto institutu pro společné investice. Zde je namístě připomenou, že se ten, kdo pouze zvýší majetek fondu během jeho existence, nestává zakladatelem.

Správa společnosti

Pokud se vlastník společnosti již nadále nechce zabývat jejím fungováním, vloží ji nebo prodá do svěřenského fondu, kde ji bude spravovat zvolený správce nebo několik správců. Jméno zakladatele nadále nebude se společností spojováno, není ani uváděno ve veřejných rejstřících. Založením svěřenského fondu, do něhož bude vložena společnost, lze snadno dosáhnout také skrytí vlastnické struktury společnosti nebo osoby vlastníka akcií.

Veřejně prospěšná činnost

Svěřenský fond může být založen za charitativním účelem, tedy může sloužit různým veřejně prospěšným činnostem k naplňování cílů například v oblasti náboženské, kulturní nebo sportovní.

Shrnutí hlavních výhod a nevýhod svěřenského fondu

Výhody:

  • ochrana majetku z důvodu nemožnosti postižení vyčleněného majetku věřiteli a exekutory,
  • možnost svěřenským fondem nahradit dědictví či darování s širším prostorem pro variabilitu stanovení podmínek získání plnění ze svěřenského fondu oprávněným osobám,
  • anonymita vlastnictví,
  • nízká míra zdanění,
  • možnost nastavit libovolně podmínky pro plnění účelu svěřenského fondu.

Nevýhody:

  • svěřenský fond může být nástrojem pro praní špinavých peněz, vyvádění majetku;
  • obtížné, ne-li nemožné dopátrání se zakladatele svěřenského fondu;
  • nemusí být znám ani obmyšlený.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Rozdíl mezi svěřenským fondem u nás a v zahraničí

Jak již bylo zmíněno, svěřenské fondy se nezapisují do žádného veřejného rejstříku či seznamu. Zcela jinak je tomu například ve Francii, kde byl v roce 2010 po několikaletých zkušenostech s fungováním fondů zřízen celonárodní rejstřík. Tento rejstřík poskytuje státní správě informace nezbytné pro provádění auditů a zabraňuje také antidatování zakládacích právních jednání. Pokud jde o zakládací právní jednání, tato musí být pod sankcí neplatnosti učiněna v písemné formě s určitými obsahovými náležitostmi.

Institut svěřenských fondů není neznámý ani v Lucembursku, kde se také vyžaduje pro zakládací právní jednání písemná forma.

V Itálii se zatím s tímto institutem nesetkáme, avšak vázání majetku na určitý účel umožňuje tzv. vincolo di destinazione. Shromažďovat lze však jen majetek evidovaný ve veřejných rejstřících, typicky nemovitosti, automobily. Zároveň je třeba, aby takový úkon byl učiněn ve formě notářského zápisu nebo jiného úředního záznamu.

Právní úprava týkající se svěřenského fondu v zákonech

Fungování svěřenských fondů podléhá evropským směrnicím proti praní špinavých peněz a zneužívání fondů k financování terorismu.

Shrnutí

Zatímco příznivci svěřenských fondů tento nový institut považují za užitečný a praktický nástroj, jak naložit s majetkem, a jak jeho prostřednictvím zabezpečit potomky, zaměstnance nebo společnosti, odpůrci se obávají, že vzhledem k míře anonymity svěřenského fondu může tento institut sloužit ke krytí výnosů z trestné činnosti, vyvádění majetku a praní špinavých peněz.

V zahraničí je svěřenský fond institutem velmi přísně regulovaným a spíše okrajovým, oproti tomu český občanský zákoník umožňuje použít svěřenských fondů pro téměř jakýkoli účel a neumožňuje veřejným orgánům provádění dohledu. S ohledem na výše rozebranou českou právní úpravu je zřejmé, že současná zákonná úprava svěřenských fondů není příliš dokonalá, jelikož v mnohých ohledech umožňuje zakladatelům ukrývat část svého majetku na úkor věřitelů a dává tak prostor daňovým únikům. Zavedení tohoto institutu může být také považováno za krok zpět s ohledem na zrušení akcií na majitele. Cílem zákona, kterým byly zrušeny akcie na majitele, bylo odkrytí vlastnických struktur akciových společností. Svěřenský fond tento cíl maří tím, že jeho zakladatel může do svěřenského fondu vložit i akcie, a to i v zaknihované či imobilizované podobě, určit se obmyšleným a získávat tak výnosy z akcií naprosto anonymně.

Lze jen doufat, že po přijetí určitých pozměňovacích návrhů, a to zejména zavedením povinnosti zápisu zakladatele do veřejného rejstříku, bude moci být svěřenský fond považován za institut obohacující náš právní řád.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“ nebo jako „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo jako „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek