SWOT analýza národní iniciativy Průmysl 4.0

30. 10. 2015 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Kapitoly článku

Nová průmyslová revoluce, tzv. Průmysl 4.0 je v plném proudu. Ministerstvo průmyslu a obchodu iniciovalo Národní iniciativu Průmysl 4.0. Dokument připravil kolektiv autorů pod vedením ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Součástí této Inicitaivy je i tato SWOT analýza.

Jestliže v rámci strategických úvah o nutném směrování našeho průmyslu, ale nejen samotného průmyslu – vlastně komplexního celospolečenského rozvoje, použijeme SWOT analýzu, pak získáme souhrnnou informaci, kterou nás vlastně již před asi 120 lety motivoval Jan Neruda. Ač netušil nic o budoucí existenci Průmyslu 4.0, tak se minimálně v citátu v úvodu zmíněném do našich zjištění trefil.

A pro připomenutí několik vytržených veršů z jeho básně „Jen dál“ (Zpěvy páteční), která se kromě jiného stala noční můrou generace 50+ při snech o její recitaci před škodolibou třídou:

... jen dál! Čas nový nové chce mít činy, den nový vzešel k nové práci nám, jeť sláva otcův krásný šperk pro syny – však kdo chceš ctěn být, dobuď cti si sám!

... kdo chvíli stál, již stojí opodál, den žádný dvakráte se nenarodí, čin dvakrát nezraje – jen dál, jen dál!


Autoři článku: kolektiv autorů pod vedením Vladimíra Maříka
Editor: Jiří Marek; Design, grafika tištěné brožury: Jan Marek & Richard Pfleger

Silné stránky České republiky ve vztahu k Průmyslu 4.0

Dlouhá tradice průmyslové výroby, solidní technické schopnosti a vyspělost zaměstnanců

Tyto atributy vytvářejí dobré předpoklady pro vstřebání a aplikaci konceptu Průmysl 4.0. Patří k našim nezpochybnitelným komparativním výhodám a samozřejmě musí významně přispět k pochopení významu Průmyslu 4.0 a jeho zavádění ve všech dotčených oborech i v chápání jeho komplexnosti.


Relativně příznivá úroveň inovační výkonnosti české ekonomiky mezi zeměmi střední a východní Evropy

ČR je v tomto parametru na srovnatelné úrovni se Slovinskem a Estonskem a předstihuje ostatní země střední a východní Evropy, což představuje dobrou výchozí pozici a je komparativní výhodou v soutěži těchto zemí o zahraniční investice do Průmyslu 4.0.

Otevřenost ekonomiky

Česká ekonomika je relativně velmi otevřená, nákup technologií a zařízení v zahraničí není pro české firmy neobvyklou záležitostí, účast v mezinárodních hodnotových řetězcích se stává běžnou.


Působení nadnárodních společností disponujících odpovídající expertízou a již existujícími řešeními pro oblast Průmyslu 4.0 a silné napojení na německý i celosvětově respektovaný průmysl a výzkum

Nejen struktura obchodní výměny, ale i dominance vlastnických vztahů v technologicky nejprogresivnějších firmách, předurčuje vazbu českého Průmyslu 4.0 na Industrie 4.0. Je zřejmé, že se to týká společností s německými vlastníky.

Společnosti s vlastníky z dalších vyspělých států, v nichž procesy nástupu Průmyslu 4.0 jsou samozřejmě velmi rozvinuté, jsou rovněž připraveny. To pro nás v souhrnu znamená významnou výhodu při přípravě a rozvoji Průmyslu 4.0 díky konfrontaci s celosvětovými „best practices".

Vzdělání, zejména vysokoškolské, je českou populací oceňováno jako vysoká hodnota

Zájem o získání vysokoškolského vzdělání je značný a po rychlém nárůstu v minulých letech již podíl studujících, kteří pokračují na terciární úrovni studia, dosahuje obdobné úrovně jako ve vyspělých zemích. To je při dobrém zaměření a zkvalitnění vysokoškolského vzdělání příznivá podmínka pro rychlé získání špičkových kvalifikací mladou generací.


Kvalitní úroveň výuky technických předmětů na technických vysokých školách

Řada pracovišť na našich vysokých školách ve významné míře kooperuje jak se zahraničními vysokoškolskými pracovišti, tak i s nejvyspělejšími technologickými firmami v celém rozsahu od základního výzkumu až po přímé aplikace; výuka jednotlivých technických předmětů na výborné úrovni umožňuje rychlý přechod k výuce potřebné pro Průmysl 4.0.

Zájem státu investovat do podpory výzkumu a vývoje

Český stát investuje do podpory vědy a výzkumu nemalé částky a jsou vytvářeny podmínky pro podporu iniciativy Průmysl 4.0.


Rychlý růst zaměstnanosti v relevantních sektorech

ČR se v posledních pěti letech zařadila mezi země s nejrychlejší tvorbou pracovních míst a růstem zaměstnanosti v průmyslové produkci a technologických sektorech. Svědčí to o schopnosti rychle vstřebávat nové technologie ve výrobě i službách. Rovněž nastavení mezd se stává příznivým pro přilákání nových talentů.

Slabé stránky České republiky ve vztahu k Průmyslu 4.0

Nízké povědomí o Průmyslu 4.0, časté zaměňování za pouhou digitalizaci

Dosavadní informační roztříštěnost svádí k chybným interpretacím. Redukce vizí Průmyslu 4.0 na pouhou digitalizaci nebo na „internetizaci všeho" je zavádějící. Dopady změn, které Průmysl 4.0 přináší, jsou mnohem širší a zasahují takřka všechny oblastí lidského života.


Dosud neexistující představa o ekonomické efektivnosti zavedení Průmyslu 4.0 umožňující představu o financování základních kroků (Bílá kniha, akční plán a další rozvojové aktivity) včetně analýzy pokrytí zdroji

Roční náklady na realizaci Industrie 4.0 se v SRN pohybují na úrovni 250 milionů EUR; tato částka je vodítkem pro výši u nás potřebných zdrojů. Akční plán i financování iniciativy Průmysl 4.0 musí vycházet z detailní analýzy národních potřeb - tato analýza dosud chybí.

Poměrně velká dosavadní vázanost pracovních sil ve výrobách a profesích méně kvalifikačně náročných

Pracovní místa na nízké úrovni kvalifikace a pracovníci vykonávající rutinní činnosti budou postupně stále více ohroženi komputerizací a automatizací zasahující do výroby i služeb, a to s důsledky do změn v sociálním postavení jednotlivců i celých profesních skupin.


Dosavadní přílišná specializace technických i netechnických oborů neodpovídá potřebám vize Průmyslu 4.0

Průmysl 4.0 vyžaduje systémové myšlení a interdisciplinární pohledy. Současné vysoké školství však je příliš oborově vertikalizované bez vzájemného multidisciplinárního a interdisciplinárního propojení na horizontální úrovni a bez dlouhodobé vize.

Potřebná náprava současného stavu vyžadující jednoznačné a konsensuální úsilí všech zúčastněných a v neposlední řadě i intenzivní spolupráci technických, společenských a humanitních věd a oborů není dosud realizována.

Současný vzdělávací systém včetně vysokého školství zaostává za potřebami Průmyslu 4.0

Průmysl 4.0 předpokládá již pro základní, střední i vysokoškolské vzdělávání nastavení nových přístupů a standardů jak v obsahu, tak v metodách výuky. Vzdělávací systém neumí dostatečně rozvíjet potenciál všech studentů, podporovat jejich kreativitu a vyhledávat talenty. Školy jsou uzavřené a nerespektují v dostatečném rozsahu potřeby průmyslové praxe.


Malá připravenost institucí dalšího vzdělávání, univerzit i populace na podstatně větší rozsah vzdělávání dospělých a nový koncept celoživotního učení

Celoživotní vzdělávání nemá v ČR dostatečnou tradici a rozsah potřebný pro realizaci vizí Průmyslu 4.0. Bez této formy vzdělávání však nelze připravit dostatečný počet pracovníků pro potřeby Průmyslu 4.0.

Roztříštěnost výzkumu, nedostatečná koncentrace směrem k cílenému dlouhodobému budování expertízy a výzkumně-vývojových kapacit

Celkový výzkumný potenciál České republiky v relevantních oblastech aplikovaného výzkumu je poměrně velký, avšak značně roztříštěný. Jeho úroveň, rozsah a využitelnost v praxi nejsou dosud plně identifikovány. Financování aplikovaného výzkumu nemá dlouhodobý charakter, jedná se převážně jen o malé a krátkodobé projekty. To je pro Průmysl 4.0 zcela nedostačující.


Nedostatečné a stále odkládané pokrytí území státu rychlým internetem

Vhodná komunikační infrastruktura, garantující nejen rychlost, ale i objem dat, je zásadním předpokladem aplikace a rozvoje Průmyslu 4.0. Vážným problémem jsou netransparentní změny v gesci za rozvoj sítí v posledním období.

Malá připravenost politiky trhu práce a sociální politiky na řešení nových situací

Na rychlé změny na trhu práce v důsledku realizace Průmyslu 4.0 není dnešní politika trhu práce ani sociální politika připravena. To se týká jak programových nástrojů, tak kapacit a připravenosti jednotlivých příslušných a kompetentních institucí.


Nedostatečné investiční možnosti malých a středních podniků

Investiční podpora ze strany státu a bank je nedostatečná pro potřeby Průmyslu 4.0. Nejsou aplikovány specifické nástroje financování, dle zahraničních zkušeností, jako např. revolvingové financování, kombinace dotací a úvěrů apod.

Nedostatečná komunikační, i neformální, provázanost mezi vládními orgány, podnikovou sférou a technologickým vývojem / vzdělávacími systémy

To relativizuje dosažení rychlého konsensu a formulaci společných cílů a nástrojů k jejich aplikaci. Komunikační kanály nejsou institucionálně vytvořeny ani legislativně ošetřeny a leckdy jsou založeny na osobních vazbách.

Rovněž roztříštěnost průmysl zastupujících institucí a uzavřenost vzdělávacího systému je brzdou rozvoje Průmyslu 4.0. Není definován a ani nalezen „sjednocující integrátor", který bude za přípravu na nastupující průmyslové revoluce odpovědný komplexně, včetně řešení širších společenských výzev.


Celospolečenská nepřipravenost na akceptaci čtvrté průmyslové revoluce

Aplikace Průmyslu 4.0 přinese zásadní změny v oblasti průmyslu a výroby. Neméně podstatné bude přehodnocení sociálního statutu práce a změn dalších celospolečenských hodnot včetně etického a morálního rozměru všech těchto pohybů.

Příležitosti České republiky ve vztahu k Průmyslu 4.0

V obecné poloze - poznaná nutnost rychle napravovat slabé stránky

Slabé stránky nejsou jen výčtem slabých stránek naší schopnosti vytvořit platformu Průmysl 4.0 a aplikovat ji, ale jsou v podstatě výčtem slabých stránek platných obecně. Příležitost je odstranit v rámci zavedení Průmyslu 4.0 je mimořádně silná a tedy i pro celou ekonomiku velmi významná.


Včasné zachycení nástupu industrie 4.0

Německá iniciativa Industrie 4.0 je v podstatě kvůli drahé pracovní síle nezbytným a možná jediným inovativním nástrojem k zachování či posílení vedoucí úlohy Německa jako průmyslové velmoci. Proto pro nás beze zbytku platí to, co již řekl Neruda: „Kdo chvíli stál, již stojí opodál".

Jednoznačným výsledkem pak je posílení konkurenceschopnosti ČR nebo reindustrializace ČR prostřednictvím implementace principů Průmyslu 4.0 - Smart factory umožňuje dosáhnout vyšší efektivity výroby vůči závodům založeným zejména na levné pracovní síle.

Prosazení přístup státu jako národní priority, místo individuálních izolovaných akcí

Výši podílu průmyslu na tvorbě HDP je nutné předvést jako žádoucí výhodu (kvantita přetvářená na kvalitu), čemuž by mělo napomoci interní i externí chápání přístupu všech zainteresovaných v konsensu. Takto prosazená priorita bude mít příznivý dopad do dalších odvětví (energetika, životní prostředí, doprava, zdravotnictví) a vytvoří základ nové dimenze ve zvyšování naší ekonomické efektivnosti i síly.

Vhodné by bylo podložit priority kvalitním systémem technologického foresightu, založeném na soustavném sledování a analýze budoucích příležitostí nejen reaktivním doháněním nejvyspělejších států světa.


Zvýšení atraktivity ČR pro nové zahraniční investory, stimulace rozšíření investic zahraničních společností v ČR již působících

Končí éra montoven, naše schopnosti dostávají nový rozměr a musí zvýšit naši prestiž a atraktivitu pro investice výzkumného a vývojového charakteru či pro investice do moderní průmyslové výroby dle vizí Průmyslu 4.0.

Možnost exportovat výsledky výzkumu, podílet se na exportu technických řešení

Včasný nástup rozvoje Průmyslu 4.0 zařadí ČR na špici zemí určujících technologický pokrok, a to se všemi příznivými doprovodnými atributy. Je nutno vytvářet všechny předpoklady pro duální roli iniciativy Průmysl 4.0, tedy podporu moderní průmyslové výroby v ČR, ale i exportu řešení či výsledků výzkumu na světové trhy.


Cílenou podporou malých a středních podniků dosáhnout efektivního růstu konkurenceschopnosti

Rozhodující pro dosažení cílů Průmyslu 4.0 bude efektivní státní podpora malým a středním podnikům jako nejdynamičtějším hybatelům české ekonomiky. Iniciativu Průmysl 4.0 je nutno podpořit efektivním využitím všech dostupných zdrojů, v příštích pěti letech zejména využitím OP PIK, ideálně formou samostatného cíleného programu.

Využití „blízkosti" německého průmyslu a prostředí k přebírání zkušeností a řešení

Tato možnost představuje určitou komparativní výhodu a rovněž posouvání dopředu nejen výkonnosti naší ekonomiky, ale i zvyšování životní úrovně. Významným pomocníkem průmyslu a podporou aplikovanému výzkumu by mohlo být vytvoření „české analogie" Fraunhoferovy společnosti a využitím zkušeností Fraunhoferovy společností v SRN.


Zvýšení kvality vzdělávacího systému odpovídajícího na nové výzvy včetně otevření prostoru pro iniciativu a kreativitu učitelů, kteří jsou schopni tyto nové výzvy naplnit

Podstatné bude rozšíření výuky ICT znalostí a dovedností, zavedení nových oborů i nových vzdělávacích metod do výuky na všech úrovních vzdělávání podle potřeb vize Průmyslu 4.0. Pedagogové budou muset klást důraz na vyhledávání a rozvoj talentů a na podporu kreativity, inovativnosti a interdisciplinarity myšlení. Spolupráce škol s podniky musí být nastavena tak, aby vzdělávání drželo krok s rozvojem moderních technologií.

Vznik nových pracovních příležitostí

Zavádění konceptu Průmysl 4.0 s sebou přinese vznik vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí v nových profesích v průmyslu a v dalších sektorech. Vedle toho by při vytvoření vhodných podmínek mohly nové pracovní příležitosti vznikat i ve službách spojených s růstem životní úrovně a kvality života, a to zejména v oborech sociálních, zdravotních, volnočasových a v ochraně životního prostředí, kam by mohly být realokovány pracovní síly uvolněné v důsledku automatizace a komputerizace.

Hrozby pro Českou republiku ve vztahu k Průmyslu 4.0

Zneužití tématu čtvrté průmyslové revoluce pro populistické nebo marketingové účely

Atraktivita tématu Průmyslu 4.0 a jeho pozitivních dopadů představuje riziko účelového využívání nejrůznějšími zájmovými skupinami.


Politické nepochopení Průmyslu 4.0 a roztříštěnost politik

Průmysl 4.0, kompetenčně spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, musí být vnímán a zaváděn jako vládní iniciativa a jednotný vládní program, nesmějí být vytvářeny vzájemně izolované a nekompatibilní rezortní politiky. Vládní politika se nesmí stát předmětem kompetenčního či jiného politického boje. Síla a kompaktnost „národní priority" se musí stát nezpochybnitelnou skutečností.

Pozdní zavedení nebo nekvalitní a nedostačující obsah a rozsah základní komunikační a digitální infrastruktury nezbytné k zavedení konceptu Průmyslu 4.0

Pokud se nestane prioritou celoplošné pokrytí území ČR širokopásmovým internetem s dostatečnou kapacitou, naskočit do vlaku „Průmysl 4.0" bude nemožné. Jednoznačně jde o jednu z podstatných podpůrných infrastruktur, bez níž nelze v rozvoji Průmyslu 4.0 pokračovat.


Dosud neexistující standardizace a kybernetická bezpečnost v souladu se světovými standardy

Zásadní řešení kybernetické bezpečnosti a jejich implementace musí být známa již v počátečních fázích rozvoje a aplikace Průmyslu 4.0. Nejdříve je však nutno vytvořit všeobecné povědomí o nezbytnosti systémové kybernetické bezpečnosti a jejím chápání v nejširším slova smyslu.

Navržená systémová řešení musí být v souladu, případně i propojena, se systémy fungujícími v okolních zemích a musí respektovat světové standardy.

Nepřipravenost centralizované energetické soustavy na rozvoj decentralizovaných energetických zdrojů a rozvoj chytrých rozvodných sítí (Smart Grids)

Nastupující éra obnovitelných zdrojů, inteligentních sítí a decentralizované energetiky představuje zásadní změny pří řízení i udržování energetické soustavy a její stability. Pro respektování těchto změn je nutné zajistit, aby nově vznikající decentralizovaná řešení byla schopna spolupracovat se stávajícími soustavami a zdroji, podporovala stabilitu jejich chodu a sloužila jako samostatná případná řešení pro případ blackoutu.


Nedostatečná a neprovázaná, případně neefektivní, struktura výzkumu, vývoje a inovací

Dosavadní systém výzkumu, vývoje a inovací není efektivní a neobejde se bez kvalitně připravené a provedené restrukturalizaci oblasti. Stát musí podpořit vytvoření a stabilizaci dlouhodobé základny aplikovaného výzkumu v oblasti Průmysl 4.0, a to zejména na bázi již existujících center a ústavů. Bez koordinace a cíleného provázání výzkumných aktivit nelze dosáhnout tolik potřebné výzkumné a vývojové podpory Průmyslu 4.0.

Systém vzdělávání, doškolování a rekvalifikací nebude schopen realizovat změny požadované implementací Průmyslu 4.0

Pokud se nepodaří zvýšit excelenci vzdělávacího systému s důrazem na znalosti a dovednosti nezbytné pro nové technologie a pro fungování moderního průmyslu a služeb, bude se prohlubovat strukturální nesoulad mezi existujícími a požadovanými znalostmi a dovednostmi pracovníků.

To by vedlo k propadu ČR v hodnotových řetězcích, k odklonění kvalifikačně náročných investic jinam, k blokaci vzniku nových pracovních příležitostí za současné masivní ztráty pracovních míst v zastaralých provozech.


Negativní dopady na trh práce

Rychlé změny v rozsahu a struktuře pracovních sil a v nárocích na jejich kvalifikaci mohou vyvolat problémy na trhu práce, zejména v případě nezvládnutí procesů. Na tyto změny je třeba včas a prediktivně reagovat a připravit adekvátní nástroje v rámci politiky zaměstnanosti a sociální politiky.

Vznik sociálních bariér

Zanedbání sociálního a etického rozměru realizace Průmyslu 4.0 a ohrožení institutu práce bez vytvoření podmínek pro nové příležitosti by mohlo vést k sociální frustraci, k prohlubování rozdílů v příjmech a ke vzniku sociálních bariér různého typu.


Prohloubení závislosti na Německu

Přílišný důraz jen na německý „Industrie 4.0" může prohloubit závislost naší ekonomiky a firem na německých odběratelích. Ve východní části zeměkoule zatím Průmysl 4.0 není relevantní téma, Japonci jsou zase ještě o krok před Německem a naopak americké firmy ke čtvrté průmyslové revoluci přistupují mnohem komplexněji a ne jen „marketingově".

Je potřeba širšího pohledu, aby naše firmy byly schopny pracovat s různymi přistupy a standardy, nejen těmi německými.

 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek