Sýrie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Damašku (Sýrie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Syrská arabská republika
  • anglicky: Syrian Arab Republic
  • arabsky: al-Džumhúríja al-arabíja as-súríja

Složení vlády (anglická transkripce):

  • Předseda vlády – Wael al-Halqi                                       
  • Ministr obrany – Gen. Fahd Jassem al-Freij                                                     
  • Vicepremiér a ministr zahraničních věcí a ministr pro expatrioty – Walid al-Muallim
  • Vicepremiér a ministr místní správy – Ommar Ibrahim Ghalawanji
  • Ministr vnitra – Gen. Mohammad Ibrahim al-Shaar                                                                                          
  • Ministr financí – Ismail Ismail
  • Ministr ekonomiky a zahraničního obchodu: Humam al-Jazairi                                 
  • Ministr průmyslu – Kamal Eddin Tumeh                            
  • Ministr ropy a minerálních zdrojů – Suleiman al-Abbas                                       
  • Ministr elektřiny – Imad Mohammad Deeb Khamis                        
  • Ministr zemědělství a agrárních reforem – Ahmad al-Qadri                                                      
  • Ministr zavlažování a vodních zdrojů – Kamal al-Sheikha                                
  • Ministr komunikací a technologie – Mohammed al-Jalali                                  
  • Ministr bydlení a stavebnictví – Mohammed Ghazal 
  • Ministr pro veřejné práce - Hussein Arnous  
  • Ministr dopravy – Ghazwan Kheir Bek                                    
  • Ministr turistiky – Bishr Yazigi                       
  • Ministr zdravotnictví – Nizar Wehebe Yazigi                          
  • Ministr práce – Khalaf Suleiman Abdallah
  • Ministr sociálních věcí: Kinda al-Shammat                                   
  • Ministr kultury – Issam Khalil                                        
  • Ministr školství – Hazwan Al-Waz                                                     
  • Ministr vyššího školství – Mohammed al-Mardini                                      
  • Ministr informací – Omran Ahed al-Zoubi
  • Ministr pro národní usmíření - Ali Haidar                                      
  • Ministr spravedlnosti – Najm Hamad al-Ahmad                       
  • Ministr náboženství – Mohammad Abdul-Sattar al-Sayyed                                
  • Ministr pro prezidentské záležitosti – Mansour Fadlallah Azzam
  • Ministr životního prostředí - Nazira Farah Sarkis
  • Ministr pro administrativní rozvoj - Hassan al-Nouri
  • Ministr bez porfeje - Hassib Elias Shammas
  • Ministr bez porfeje - Mohammad Mutia Moayyad
  • Ministr bez porfeje - Abdullah Khalil Hussein
  • Ministr bez porfeje - Jamal Shaaban Shahin

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Podle statistik The Economist Intelligence Unit žilo v Sýrii roce 2011 22,9 milionu obyvatel. V souvislosti s probíhajícím konfliktem dochází k výrazným demografickým změnám, které dosud nejsou podrobně zmapovány. Níže proto uvádíme údaje z doby před vypuknutím války. Koncem března 2016 agentury OSN evidovaly řádově 4,8 milionů syrských uprchlíků v zahraničí, k nim je třeba přičíst dalších zhruba 6,5 milionu vnitřních vysídlenců.

Národnostní skupiny: 90 % syrští Arabové a dále Kurdové (zhruba 8 %), Arméni, skupiny Čerkesů, Turků, Turkmenů, Peršanů, Židů a Romů. V oficiálních statistikách se národnostní složení obyvatel neuvádí, s výjimkou palestinských utečenců, kterých bylo v Sýrii k 31. 12. 2006 celkem 430 tisíc. K tomu je nutné připočítat řádově 50 tis. neregistrovaných, což dohromady tvoří cca 2,7 % obyvatel žijících na území Sýrie a dále pak početnou skupinu Kurdů bez syrského občanství na severu země. V posledních letech přibyla ještě početná skupina iráckých utečenců.

Náboženské složení: sunitští muslimové 74 %, alavitští muslimové 12 %, křesťané 10 %, drúzští muslimové 3 %, a malý počet dalších muslimských sekt, židé. Křesťané jsou rozděleni do řady církví - maronitská, ortodoxní (řecká, arménská, syrská), protestantská, římsko-katolická, nestoriánská, chaldejská.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Syrský statistický úřad od vypuknutí ozbrojeného konfliktu v roce 2011 makroekonomická data nezveřejnil, níže uvádíme údaje publikované The Economist Intelligence Unit. Predikce dalšího vývoje syrské ekonomiky je obtížná a bude záviset na vývoji (a případném ukončení) stávající války.   

Hrubý domácí produkt
 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP v běžných cenách (mil. USD)

52 589

43 976

41 254

36 484

28 862

Reálný růst HDP (%)

-3,5

-19,5

-20,6

0,5

-5,3

Inflace spotřebitelských cen (%)

4,8 %

37,4

89,6

26

35

Obyvatelstvo (mil.)

21,8

21,2

19,1

18,1

16,8

Celkový zahr. dluh (mld. USD)

32,2

48,3

53,4

58,9

 

Zdroj: Economist Inteligence Unit

Podíl na tvorbě HDP podle odvětví (reálné změny v %)
 

2011

2012

2013

2014

2015

Služby

-5,0

-12

-21

-0,1

-5,9

Průmysl

-3,3

-32,8

-20,6

0,8

-2,2

Zemědělství

0

-21

-15

-6

3,5

Zdroj: Economist Intelligence Unit

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost je odhadována až ve výši 50 %. Polovina obyvatel Sýrie se podle OSN nachází pod prahem chudoby.

Devizový kurs, stabilita měny

SYP/USD

2011

2012

2013

2014

2015

 

55,89

77,27

140,81

180,35

380

V kursové politice se po období několika kursů využívá již jen kurs stanovený Centrální bankou Sýrie. Hodnota syrské liry vůči zahraniční měně v důsledku probíhajícího konfliktu v posledních měsících prudce klesá. 

Nedůvěra obyvatel v syrský bankovní sektor a dlouhotrvající konflikt způsobily, že většina movitějších obyvatel a podnikatelů má své úspory uloženy v zahraničí. Soukromé firmy mají k úvěrům od syrských státních bank velice omezený přístup. Transfer finančních prostředků je výrazně ovlivněn uplatňovanými mezinárodními sankcemi.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Bližší informace o státním rozpočtu nejsou od vypuknutí syrské občanské války k dispozici. V obecnější rovině je známo, že režimu se daří udržovat rozpočet mj. omezováním výdajů. Došlo ke snížení subvencí na celou řadu druhů zboží, v případě pohonných hmot až o 500%. Platy státních zaměstnanců byly nominálně jen mírně navýšeny, vzhledem k míře inflace jsou však reálně hluboko pod úrovní mezd z roku 2010, tj. před vypuknutím konfliktu. Sýrie je dnes závislá na vnějších zdrojích. Hlavním finančním podporovatelem syrského režimu je Írán.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance, devizové rezervy

položky platební bilance (mil. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

zboží: vývoz (FOB)

10 288

4 182

2 889

3 015

1 849

zboží: dovoz (FOB)

-17 536

-12 470

-9 040

-8 028

-6 721

bilance služeb

394

3

-479

-321

-223

bilance běžného účtu

-7 699

-8 122

-5 461

-3 667

-3 123

platební bilance celkem

837

1 035

 1 363  1 792 2 012

devizové rezervy

14 443

4 793

1 895

1 428

968

Zdroj: Economist Intelligence Unit

Zahraniční zadluženost, dluhová služby
 

2011

2012

2013

2014

2015

zahraniční dluh   celkem mil. USD

4 968

4 736

4 753

4 597

5 311

spláceno

624

1

1

0

0

splátky

509

0

0

0

0

úrok

115

1

1

0

0

Zdroj: odhad EIU

Ve snaze vylepšit svoji nevalnou mezinárodní pověst neseriózní dlužnické země a s ohledem na politické rozhodnutí začlenit zemi do mezinárodního obchodního a investičního prostředí s prioritou užšího sepjetí s EU, zahájila Sýrie v druhé polovině 90. let proces postupné konsolidace svých zahraničních dluhů s prioritou vyřešení dluhů nejprve k největším potencionálním investorům a poskytovatelům rozvojové pomoci.

Sýrie tak zatím postupně podepsala dohody o narovnání dluhu s Francií, Velkou Británií, Světovou bankou, Japonskem, Itálií, Německem (včetně dluhu k NDR), Iránem, Maďarskem, Polskem, ČR, SR a Ruskem.

Klíčovou byla zcela určitě pro Sýrii dohoda o vypořádání syrského státního dluhu s Ruskem z ledna 2005. Podle dostupných oficiálních zdrojů a informací z diplomatické komunity činil syrský dluh vůči RF 14,5 mld. USD, jako celková vykalkulovaná částka zahrnující i úroky. Dluh představuje prakticky ze 100% pohledávky za vývozy vojenského materiálu do Sýrie.

Zahraniční dluh vůči ČR byl definitivně vyrovnán podpisem Dodatkového protokolu k trilaterální dohodě řešící otázku dluhu SAR vůči ČR a SR během návštěvy ministra financí ČR Miroslava Kalouska v Damašku v květnu 2008.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Od svého znárodnění v roce 1963 až do počátku roku 2004 byl syrský bankovní sektor zcela ve vlastnictví a pod kontrolou státu, který jeho fungování svázal spoustou administrativních direktiv a izoloval ho od kontaktu a vlivu světových finančních trhů. Banky ztratily samostatnost v rozhodování a staly se jen součástí místní administrativní hierarchie. Úloha státních bank v ekonomice se omezila více méně pouze na úvěrovou podporu státních podniků. Soukromý sektor byl tak z převážné většiny odkázaný na své vlastní zdroje, které si ukládal v zahraničí. Se vstupem soukromých bank na syrský trh počátkem roku 2004 by se však tato situace měla postupně lepšit. S ohledem na důležitost bankovního sektoru pro rozvoj soukromého podnikání a vstup přímých zahraničních investic se reforma zkostnatělého bankovního sektoru stala klíčovým prvkem vládních reforem syrské ekonomiky.

V roce 2003 vyšel reformní dekret č. 33/2003, kterým se upravuje dovoz a vývoz valut a deviz. Dekretem se ruší předchozí dva zákony, konkrétně zákon č. 24/1986, podle kterého bylo držení valut trestné, a jeho novela č. 6/2000, která sice umožnila držení valut a existenci devizových kont, ale zakazovala jejich vývoz a obchodování s nimi pod trestem odnětí svobody od 3 měsíců do 5 let. Nový dekret 33 převedl nakládání s devizovými prostředky z oblasti trestního práva do oblasti správního řízení (vývoz a směna valut v rozporu s příslušnými předpisy bude jen přestupkem) a umožnil úpravu této oblasti pouze prováděcími předpisy ministerstva ekonomie a zahraničního obchodu. „Zlegalizování" dovozů a vývozů deviz a valut a obchodování s nimi bylo prvním předpokladem pro vytvoření mechanismu fungování soukromých bank, směnáren a transferů do zahraničí z titulu předchozích investic, jejichž statut nespadá do působnosti zákona o investičních pobídkách č. 10/91.

Na základě politického rozhodnutí strany Baath z listopadu 2000 povolit v Sýrii existenci soukromých bank byl vydán zákon 28/2001 a prováděcí vyhláška Ministerstva ekonomie a zahraničního obchodu č. 2060 z 26. 9. 2001, podle kterých soukromé banky budou mít formu akciových společností s majoritou (alespoň 51 %) syrského kapitálu (státního či soukromého). Kapitál nových bank musí být nejméně 1,5 mld. SYP (cca 30 mil. USD) a podíl akcií vlastněných fyzickou osobou je omezen na 5 % celkového základního jmění, právnická osoba může vlastnit max. 49 %. Se zákonem 28/2001 byl souběžně vydán i zákon 29/2001 upravující existenci bankovního tajemství. Legislativní opatření z roku 2010 umožňují zvýšit podíl zahraničních subjektů v soukromých bankách až na 60 %.

Aktuálně v Sýrii působí řada soukromých bank, z nichž nejvýznamnějšími jsou:

Soukromé banky mohou přijímat vklady a poskytovat úvěry v SYP a přijímat vklady v zahraniční měně, které však nelze transferovat do zahraničí. Proto mohou otevírat L/C pouze na jejich zahraniční účty. V případě příjmu transferů ze zahraničí není nakládání s nimi omezeno. Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje plná vnitřní směnitelnost syrské libry, je prodej valut, či deviz omezen platnými zákony (např. pouze na dovoz určitého zboží, zejména investičního charakteru, platby za lékařské ošetření v zahraničí atd.).

Syrské banky hlásí relativně dobré výsledky i během probíhajícího konfliktu, to však především díky svým devizovým rezervám, které velmi výhodně zúročily během poklesů kurzu syrské liry.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nepříliš průhledný daňový systém v Sýrii nutí ke konstatování, že neexistuje jediná a jednotná daň (z příjmu), nýbrž několik různých druhů daní, které jsou rozhodnutím vlády uvaleny na různé subjekty za různá plnění. Dílčí vládní rozhodnutí pak směřují k zajištění příjmové složky rozpočtu výběrem vyšších prostředků a nebo k preferenci různých odvětví (snížení nebo odstranění tarifů v případě nových projektů po určitou dobu) nebo naopak k jejich represi (poplatky spojené s provozem osobních vozidel na naftový pohon).

V zásadě se daně dělí na dvě skupiny:

Daň z příjmu:

Zahrnuje daně z příjmu společností, osob samostatně výdělečně činných a dalších poplatníků provozující vlastní živnost  a týká se také nerezidentů působících v Sýrii podle místních zákonů.

Vztahuje se také na zástupce zahraničních společností, agentury zastupující národní či zahraniční korporace, obchodní a průmyslové podniky vlastněné zahraničními subjekty, stejně jako na osoby v zaměstnaneckém poměru vůči jinému subjektu. Do této skupiny patří také daň ze zisku z obchodu s cennými papíry, daň z poskytnutých úvěrů, bankovních úroků, fondů, pojištění a loterijních her.

Zvláštní skupina daní:

Sem spadají zvláštní platby jako je například kolkovné, daň z nemovitosti a z půdy.

Daňové tarify

  • 10 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 5000 do 200.000 SYP,
  • 15 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 200.000 do 500.000 SYP,
  • 20 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 500.000 do 1.000.000 SYP,
  • 24% z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 1.000.000 do 3.000.000 SYP,
  • 28% z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii převyšující 3.000.000 SYP.

Zvláštní tarify jsou pak uplatňovány podle následujícího příkladného klíče:

  • Akciové společnosti podléhají tarifu daně od 14 do 22 % z hrubého příjmu.
  • Příjmy státních společností, příjmy Syrské ropné společnosti a Syrské plynárenské společnosti podléhají tarifu daně ve výši 28 % z hrubého příjmu.
  • Soukromé bankovní instituce platí příjmovou daň ve výši 25 %.
  • Pojišťovací společnosti podléhají tarifu 15 až 20 % z hrubého příjmu.
  • Směnárny peněz odvádějí 25 % z hrubého příjmu.

Ke dni 30/12/2004 vstoupil v účinnost nový daňový předpis č. 60, který zásadním způsobem upravuje daňovou zátěž pro „Non Resident Companies“.

Předchozí zákon č. 24 (vydaný 13/11/2003) již osvobozoval „Non Resident Companies“ od platby daní za hmotné dodávky a sazba stanovená pro zdanění služeb byla stanovena jednotně ve výši 10 + 2 % z celkové hodnoty služeb.

Aktuální daňový předpis č. 60 zásadně předpis č. 24 nemění, pouze rozděluje daňovou sazbu fakturovaných služeb do dvou kategorií :

  • služby pro petrolejářský sektor, které podléhají dani ve výši 7 + 3 % z hodnoty služeb;
  • služby pro ostatní sektory (potravinářský, strojírenský, gumárenský etc.) s daní 5 + 2 % z hodnoty služeb.

Novelizací dále došlo ke snížení daňové sazby pro kontrakty, kde nabízející přesně nespecifikuje (ať už účelově, či opomenutím) rozdělení celkové ceny na hmotné dodávky a služby. Tato sazba je aktuálně 3 + 1 % z celkové fakturované hodnoty kontraktu.

Daň z projektů i nadále odvádí daňověmu úřadu zákazník, který o aplikovatelnou částku snižuje platby dodavatelům/kontraktorům.

Zahraniční společnosti, které uzavřely smlouvu (subdodávka) se syrským nebo zahraničním subjektem jsou povinny příslušnou daň odvádět (odečíst) přímo ze svých  faktur a zaplatit finančnímu úřadu ve lhůtě stanovené zákonem, tj. do 15. dne následujícího měsíce.

Podle ustanovení dekretu číslo 44 z roku 2005, se z každé smlouvy uzavřené se syrskou stranou musí platit kolkovné („stamp fee“). Sazba činí 0,4% z hodnoty zakázky (za každou kopii smlouvy). V tendrech pro veřejný sektor je vždy uvedeno, že dodavatel („kontraktor“) by měl platit za obě kopie, tj. 0,8% celkem. Lhůta určená k zaplacení kolkovného je stanovena na 30 dnů od data zahájení projektu („Commencement Date“), jinak hrozí pokuta ve výši dvojnásobku hodnoty kolkovného.

Za daňové úniky hrozí jak finanční postihy, tak tresty odnětí svobody a zbavení členství v obchodní, průmyslové či agrární komoře. V praxi je možné snížit daňový základ cestou započítání nákladů v podobě různých půjček na vyplacení mezd, využití investičních pobídek, sociálních odvodů, příspěvků na mimořádné a řádné zaměstnanecké fondy, podpor schválených státem regulovaných odděleně podle profesních kategorií. Daňový základ nelze snížit kapitálovými výdaji, které vedou k navýšení jmění společnosti a výdaji, které jsou odměnou pro management společnosti.

Ochranné prostředky

Obecně může být daňová povinnost subjektem ochranných (opravných) prostředků prostřednictvím soudních nebo správních opatření, které spadají do kompetence Ministerstva financí nebo správních či trestních soudů, které mohou rozhodnout o nezákonnosti uložené daně nebo o jejím snížení. Plátce daně může být vyzván k zaplacení dočasné daně a má právo vznést vůči výměru daně protest do 30 dní. Zdanění a opravné prostředky jsou předmětem častých sporů týkajících se správnosti a spravedlnosti výkladu pravidel. Z tohoto důvodu byly ustanoveny opravné a smírčí instituce s cílem napravit pochybení ve výměře daní.

Nerezidenti - právnické i fyzické osoby jsou povinni platit příslušné daně i ze základu, který pochází z obchodního vztahu s jiným nerezidentem působícícm v Sýrii.

Zákonem č. 25/2003 zaměřeným na boj s daňovými úniky mají jmenovaní zástupci Ministerstva financí právo vyšetřovat podezření z daňových úniků a pod podmínkou utajení prověřovat informace využité při vyměření daňového základu.

Dohody o zamezení dvojího zdanění

Sýrie má uzavřené dohody o zamezení dvojího zdanění s následujícími zeměmi: Itálie, Francie, Polsko, Bulharsko, Ruská federace, Malta, Kypr, Bělorusko, KLDR, Indie, SAE, Alžírsko, Tunis, Irán, Pákistán, Jordánsko, Kuvajt, Súdán. Dohoda o zamezení dvojímu zdanění mezi SAR a ČR byla podepsána v květnu 2008 a účinnosti nabyla v prosinci 2009.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: