Sýrie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

6. 6. 2017

   

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

Syrská arabská republika (الجمهورية العربية السورية, al-Džumhúríja al-Arabíja al-Súríja, The Syrian Arabic Republic)

          

Složení vlády a rozdělení portfolií:

 

Prezident Baššár al-Asad jmenoval v roce 2016 syrskou vládu v čele s premiérem Imád Muhammad Díb Chamísem. Členy vlády jsou:

 

  • Imád Muhammad Díb Khamís - předseda vlády
  • Gen. Fahd Džásim al-Frajdž - místopředseda vlády a ministr obrany
  • Walíd al-Mu´allim - místopředsda vlády a ministr zahraničních věcí
  • Muhammad Abd al-Sattár al-Sajjid - ministr náboženství
  • Mansúr Fadlalláh Azzám – ministr pro prezidentské záležitosti.
  • Lt. Gen. Muhammad Ibráhím al-Ša´ar – ministr vnitra 
  • Hazwán al-Waz - ministr školství
  • Muhammas Mamdúh Al-Ša´r – ministr spravedlnosti
  • Husajn Arnús – ministr pro veřejné práce
  • Ahmad al-Qádirí – ministr zemědělství a agrárních reforem 
  • Bišr Jázidží – ministr cestovního ruchu
  • Salám al-Saffáf – ministryně pro místní rozvoj
  • Nizár Wahba al-Jázidží - ministr zdravotnictví
  • Rímá al-Qádirí, ministryně práce a sociálních věcí
  • Muhammad Sámir Abd al-Rahmán – ministr hospodářství a zahraničního obchodu
  • Átif Naddáf – ministr vysokého školství
  • Husajn Machlúf - ministr pro místní správu
  • Alí Ghánim, - ministr ropy a nerostných zdrojů
  • Muhammad Rámiz Túrdžuman – ministr informací
  • Muhammad Zuhajr Charbútlí – ministr pro elektřinu
  • Maamún Hamdán – ministr financí
  • Ahmad al-Hamú ministr průmyslu
  • Alí al-Záfir - ministr komunikací a technologií
  • Nabíl al-Hasan – ministr vodních zdrojů
  • Alí Hamúd – ministr dopravy
  • Muhammed al-Ahmad – ministr kultury
  • Abdulláh al-Gharbí - ministr domácího obchodu a ochrany spotřebitelů
  • Alí Hajdar, státní ministr pro národní usmíření 
  • Abdulláh Abdulláh - státní ministr
  • Wafíqa Husní - státní ministryně
  • Rafí´a Abú Sa´ad - státní ministryně
  • Salwá Abdulláh - státní ministryně

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha: 185 180 km² (z toho 1% vodní plochy)

 

Délka hranice: 2253 km (mořské pobřeží 193 km, Turecko 822 km,  Irák 605 km, Jordánsko 375 km, Izrael 76 km, Libanon 375 km)

 

Počet obyvatel: odhad 22 500 000 v roce 2009, 20 870 000 v roce 2014, 18 618 000 v roce 2016 (průměrná hustota obyvatelstva: 100,54/km2); v důsledku válečného konfliktu byla donucena více jak polovina Syřanů k nějakému přesunu ze svých domovů. Přibližně 6 milionů bylo vnitřně vysídlených, zatímco 5 milionů uprchlo do jiné země (nejvíce do Turecka – až 2 mil., a Libanonu – přibližně 1 mil.)

 

Gramotnost: odhad z roku 2009: 79 % (muži 86 %, ženy 73,6 %) , základní vzdělání je povinné a bezplatné, trvá od šestého do dvanáctého roku, podíl mužů na celkové populaci 50,2%, podíl žen na celkové populaci 49,8%

 

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: v roce 2016 = 23 500 (zdroj: OSN)

 

Demografické složení:

 

Muž

Žena

0-4

1 052 131

996 920

5-9

1 143 016

1 083 936

10-14

1 160 280

1 106 834

15-19

1 126 310

1 063 065

20-24

887 137

814 264

25-29

724 573

667 143

30-34

671 084

662 273

35-39

579 843

601 589

40-44

462 504

486 386

45-49

387 025

407 724

50-54

345 615

364 393

55-59

282 473

297 062

60-64

222 956

238 653

65-69

149 261

154 325

70-74

95 815

109 817

75-79

60 695

78 710

80 +

54 783

79 214

 

zdroj: OSN

 

Národnostní složení: 90 % syrští Arabové a dále Kurdové (zhruba 8 %), Arméni, skupiny Čerkesů, Turků, Turkmenů, Peršanů, Židů a Romů. V oficiálních statistikách se národnostní složení obyvatel neuvádí, s výjimkou palestinských utečenců, kterých bylo v Sýrii k 31. 12. 2006 celkem 430 tisíc (aktuálně žije na území Sýrie přibližně 120 tis. Palestinců). K tomu je nutné připočítat řádově 50 tis. neregistrovaných, což dohromady tvoří cca 2,7 % obyvatel žijících na území Sýrie a dále pak početnou skupinu Kurdů bez syrského občanství na severu země. V posledních letech přibyla ještě početná skupina iráckých utečenců.

 

Náboženské složení: sunitští muslimové 74 %, alavitští muslimové 12 %, křesťané 10 %, drúzští muslimové 3%, malý počet dalších muslimských sekt, židé. Křesťané jsou rozděleni do řady církví - maronitská, ortodoxní (řecká, arménská, syrská), protestantská, římsko-katolická, nestoriánská, chaldejská.

 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji užívané jazyky: arabština                                                              

Kurdština se používá v běžném neoficiálním styku zejm. na severu Sýrie. Znalost ostatních světových jazyků, především angličtiny, je mezi obyvatelstvem nízká, znalost angličtiny, příp. jiných evropských jazyků je omezena na vzdělanější vrstvy a obchodní kruhy.

 

Administrativně správní členění, hlavní a další velká města / počet obyvatel: Země je rozdělena na 14 administrativních celků zvaných guvernoráty (muháfazát), které se dále dělí na okresy. Hlavním městem je Damašek s asi 6 000 000 obyvateli, který je zároveň jednou z provincií. Mezi největší města dále patří Aleppo (zhruba 3 000 000), Homs (1 300 000) a Hama (850 000).

 

Seznam guvernorátů:

Latíkia, Idlib, Allepo, Rakka, Hasaka, Tartús, Hamá, Dajr az Zaur, Homs, Damašek, Ríf Dimašq, Kunejtra, Dar´a, Suvajda

 

Peněžní jednotka: syrská libra – mezinárodní kód SYP

Kurz k 31. 5. 2017          520  SYP/USD                    

 

V zahraničním obchodě se využívají USD i EUR.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Syrská ekonomika je silně poznamenána šestiletým válečným konfliktem a mezinárodními sankcemi, které byly na režim prezidenta Baššár al-Asada uvaleny. Domácí hospodářství je zdevastováno. Krize v Sýrii vážně poškodila průmyslovou a veřejnou infrastrukturu země, včetně soukromého sektoru. Konflikt výrazně poškodil oblasti jako zdravotnictví, energetiku, vodní hospodářství, odpadové hospodářství, zemědělství, dopravu, stavebnictví, vzdělávání.

 

Syrská ekonomika je charakteristická rozsáhlým státním sektorem. Určitý prostor je vyhrazen i soukromému podnikání. Důležitou roli v syrské ekonomice sehrává také armáda, která je aktivní zejména ve zdravotnictví a veřejných prací. Soukromý sektor dominuje v zemědělství, stavebnictví, dopravě a ve zpracovatelském průmyslu.

 

Definování střednědobé makroekonomické předpovědi se odvíjí od toho, kdy se podaří ukončit válečný konflikt a zda bude nalezeno politické řešení na poválečném uspořádání země. Do té doby nelze příliš počítat s komplexní obnovou poškozeného průmyslu a dalších hospodářských infrastruktur. Násilné akce stále narušují výrobu a distribuci zboží a služeb a brání hospodářské činnosti. Ukončení konfliktu v Sýrii je v tuto chvíli stále v nedohlednu, proto lze spíše očekávat, že výkon domácí ekonomiky bude přinejmenším stagnovat. Vedle toho se musí syrská ekonomika vypořádávat s jevy, které sebou přinesl válečný konflikt - rozsáhlá korupce, úplatkářství, pašování, bují černý trh apod.

 

Fyzické strádání, špatná výživa, nedostatečná zdravotní péče, vysoká míra nezaměstnanosti, inflace, prohlubující se chudoba, špatná dostupnost veřejných služeb, nízká průmyslová výroba, rostoucí deficit zahraničního obchodu budou i nadále představovat zásadní překážky pozitivního hospodářského vývoje v zemi.

 

V současnosti se na tuzemské produktivitě negativně podepisují mezinárodní sankce, rozsáhlé škody na infrastruktuře, snížená domácí spotřeba, drastický propad průmyslové výroby, pokles objemu státních dotací a vysoká inflace. Tyto faktory způsobují snížení objemu devizových rezerv, rostoucí rozpočtový a obchodní deficit, znehodnocování syrské libry a výrazný pokles kupní síly domácností. Za zvýšením cen potravin a základních služeb stojí snižující se podpora státu. V přímé reakci na tato opatření se v roce 2016 propadla veřejná spotřeba ve srovnání s rokem 2015 o 32,1% a její podíl na HDP poklesl z 46,5% v roce 2015 na 31,1% v roce 2016.

 

Světová banka vyčíslila ztráty syrské ekonomiky v důsledku válečného konfliktu od začátku krize v roce 2011 do konce roku 2016 ve výši cca 259 mld. USD.

Makroekonomické údaje nejsou tuzemským statistickým úřadem od vypuknutí válečného konfliktu v Sýrii zveřejňovány. Z tohoto důvodu níže uvádíme data publikované The Economist Intelligence Unit a dalšími mezinárodními organizacemi, jako např. Světová banka, MMF a OSN.

 

                                                                      Hrubý domácí produkt

 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP v běžných cenách (mil. USD)

40 145

36 562

34 178

29 909

21 703

Reálný růst HDP (%)

-19,5

-20,6

0,5

-5,3

-3,4

Inflace spotřebitelských cen (%)

37,4

89,6

26,0

35,0

43,9

Nezaměstnanost   (%)

25,0

35,0

40,0

50,0

50,0

HDP/obyvatele - v USD (PPP)

4 321

3 670

4 057

4 083

4 121

Celkový zahr. dluh (mld. USD)

4,74

4,76

4,61

4,42

   5,08

Zdroj: Economist Inteligence Unit, odhady

 

                                        Podíl na tvorbě HDP podle odvětví (reálné změny v %)

 

2012

2013

2014

2015

2016

 

podíl (%)

změna (%)

podíl (%)

změna (%)

podíl(%)

změna (%)

podíl (%)

změna (%)

podíl (%)

změna (%)

Služby

55,7

-12

 

-21

 

-0,1

 

-5,9

61,5

-3,5

Průmysl

27,4

-32,8

 

-20,6

 

0,8

 

-2,2

    19

-2,4

Zemědělství

16,9

-21

 

-15

 

-6

 

3,5

19,5

-3,4

Zdroj: Economist Intelligence Unit, odhady

 

Míra inflace vzrostla v roce 2016 na odhadovaný průměr 43,9%. Takto masivní propad cen odráží snížení objemu vládních dotací na pohonné hmoty a dotované základní potraviny. Do zvýšení cen se promítl negativně také růst cen importovaného zboží v souběhu se znehodnocováním místní měny. Přestože se směnný kurz podařilo mírně stabilizovat, tak pokračující růst vládního deficitu požene ceny zboží v dalším období směrem nahoru. V letošním roce 2017 lze proto očekávat roční míru inflace spotřebitelských cen zboží na úrovni cca 52,5%. V některých regionech mimo kontrolu režimu může mít míra inflace tendenci růst rychleji.

 

 

 

 

Devizový kurs, stabilita měny

SYP/USD

2012

2013

2014

2015

2016

 

77,27

140,81

180,35

380,7

496,57

 

V kursové politice se využívá již jen kurs stanovený Centrální bankou Sýrie. Hodnota syrské libry vůči zahraniční měně v důsledku probíhajícího konfliktu v posledních měsících prudce klesá.

Nedůvěra obyvatel v syrský bankovní sektor a dlouhotrvající konflikt způsobily, že většina movitějších obyvatel a podnikatelů má své úspory uloženy v zahraničí. Soukromé firmy mají k úvěrům od syrských státních bank velice omezený přístup. Transfer finančních prostředků je výrazně ovlivněn uplatňovanými mezinárodními sankcemi.

 

Míra nezaměstnanosti se pohybuje v současnosti na úrovni cca 50%. S ohledem na demografický vývoj v Sýrii vstupuje každý rok na syrský trh práce více než 200 000 nových uchazečů o zaměstnání, ty ekonomika nedokáže v dnešních podmínkách absorbovat. Již před konfliktem v roce 2011 dosahovala nezaměstnanost téměř 20%. Zaměstnanci vlády a veřejného sektoru tvoří asi 30% celkové pracovní síly. Přibližně 70% zaměstnaných pobírá nižší měsíční plat jak 100 USD.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2016 výdaje státního rozpočtu dosáhly odhadem 2,886 mld. USD. Příjmová strana rozpočtu vykázala objem ve výši 520,872 mil. USD. Syrská vláda hospodařila s deficitem ve výši 2,365 mld. USD, což představuje přibližně 10,9 % HDP. V meziročním srovnání jde o zlepšený deficit fiskální politiky státu jako v rove 2015, kdy schodek státního rozpočtu představoval 11,2% HDP (cca 3,320 mld. USD).

 

Vývoj státního rozpočtu v letech 2012 až 2016:

  v mil. USD

2012

2013

2014

2015

2016

Příjmy celkem

4 657

1 682

820

778

521

Výdaje celkem

12 605

7 203

5 468

4 098

2 886

Saldo

- 7 947

- 5 521

- 4 648

- 3 320

- 2 365

Zdroj : Economist Intelligence Unit a dopočty ZÚ Damašek

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance představuje pro syrskou ekonomiku zásadní problém. Nízký objem vyváženého zboží je umocněn výrazně vyšším objemem na straně dovozu. Domácí ekonomika trpí navíc v důsledku stále probíhajícího válečného konfliktu slabým přísunem zahraničního kapitálu ve formě přímých investic. V loňském roce 2016 se celkový objem investic odhaduje na cca 113 mil. USD.

Přestože v posledních pěti letech deficit platební bilance mírně klesá, stále dosahuje kritickou hladinu. Sýrie nutně potřebuje obnovit průmyslovou výrobu a začít zvyšovat exportní výkony. Jistá očekávání vzbuzuje záměr syrské vlády obnovit co nejdříve poškozený průmysl v západní Sýrii poté, co v těchto oblastech dosáhl na nové územní zisky po vojenských operacích. Syrští průmyslníci přesouvají své aktivity do oblasti na pobřeží Středozemního moře. Současně by se v příštím roce mohla postupně obnovit zemědělská výroba na severozápadě země, což by mělo snížit objem dovážených potravin. Zlepší-li se bezpečnostní situace, pak by se mohly otevřít také některé obchodní trasy (Libanon, Jordánsko, Irák a Turecko).

 

 Vývoj deficitu platební bilance (v mld. USD a jako poměr deficit/HDP v %):

 

2012

2013

2014

2015

2016

Deficit v mld. USD

8,122

5,468

3,797

2,955

2,075

Deficit/HDP

20,2%

14.9%

11,1%

9,9%

9,6%

  Zdroj : Economist Intelligence Unit a dopočty ZÚ Damašek

 

Hrubá zahraniční zadluženost v roce 2016 zaznamenala hodnoty 5,1 mld. USD, což je více než o 700 mil. USD více než v roce 2015. Bohužel, nejsou dostupná data o tom, nakolik se podílí privátní sektor na celkovém zahraničním zadlužení.

 

Ve snaze vylepšit svoji mezinárodní pověst neseriózní dlužnické země a s ohledem na politické rozhodnutí začlenit zemi do mezinárodního obchodního a investičního prostředí s prioritou užšího sepjetí s EU, zahájila Sýrie v druhé polovině 90. let proces postupné konsolidace svých zahraničních dluhů s prioritou vyřešení dluhů nejprve k největším potencionálním investorům a poskytovatelům rozvojové pomoci.

Sýrie tak zatím postupně podepsala dohody o narovnání dluhu s Francií, Velkou Británií, Světovou bankou, Japonskem, Itálií, Německem (včetně dluhu k NDR), Iránem, Maďarskem, Polskem, ČR, SR a Ruskem.

Klíčovou byla pro Sýrii dohoda o vypořádání syrského státního dluhu s Ruskem z ledna 2005. Podle dostupných oficiálních zdrojů a informací z diplomatické komunity činil syrský dluh vůči RF 14,5 mld. USD, jako celková vykalkulovaná částka zahrnující i úroky. Dluh představuje prakticky ze 100% pohledávky za vývozy vojenského materiálu do Sýrie.

 

Zahraniční dluh vůči ČR byl definitivně vyrovnán podpisem Dodatkového protokolu k trilaterální dohodě řešící otázku dluhu SAR vůči ČR a SR během návštěvy ministra financí ČR Miroslava Kalouska v Damašku v květnu 2008.

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

Zahraniční dluh v mil. USD

4 747

4 765

4 608

4 420

 5 081

Hrubý veřejný dluh v mil. USD

20 835

17 806

16 664

14 626

11 633

Hrubý veřejný dluh v % k HDP

51,9%

48,7%

48,7%

48,9%

53,6%

Devizové rezervy v mil. USD

4 793

1 895

1 428

773

505

 Zdroj: Economist Intelligence Unit a dopočty ZÚ Damašek

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Od svého znárodnění v roce 1963 až do počátku roku 2004 byl syrský bankovní sektor zcela ve vlastnictví a pod kontrolou státu, který jeho fungování svázal spoustou administrativních direktiv a izoloval ho od kontaktu a vlivu světových finančních trhů. Banky ztratily samostatnost v rozhodování a staly se jen součástí místní administrativní hierarchie. Úloha státních bank v ekonomice se omezila více méně pouze na úvěrovou podporu státních podniků. Soukromý sektor byl tak z převážné většiny odkázaný na své vlastní zdroje, které si ukládal v zahraničí. Se vstupem soukromých bank na syrský trh počátkem roku 2004 by se však tato situace měla postupně lepšit. S ohledem na důležitost bankovního sektoru pro rozvoj soukromého podnikání a vstup přímých zahraničních investic se reforma zkostnatělého bankovního sektoru stala klíčovým prvkem vládních reforem syrské ekonomiky.

 

V roce 2003 vyšel reformní dekret č. 33/2003, kterým se upravuje dovoz a vývoz valut a deviz. Dekretem se ruší předchozí dva zákony, konkrétně zákon č. 24/1986, podle kterého bylo držení valut trestné, a jeho novela č. 6/2000, která sice umožnila držení valut a existenci devizových kont, ale zakazovala jejich vývoz a obchodování s nimi pod trestem odnětí svobody od 3 měsíců do 5 let. Nový dekret 33 převedl nakládání s devizovými prostředky z oblasti trestního práva do oblasti správního řízení (vývoz a směna valut v rozporu s příslušnými předpisy bude jen přestupkem) a umožnil úpravu této oblasti pouze prováděcími předpisy ministerstva ekonomie a zahraničního obchodu. „Zlegalizování" dovozů a vývozů deviz a valut a obchodování s nimi bylo prvním předpokladem pro vytvoření mechanismu fungování soukromých bank, směnáren a transferů do zahraničí z titulu předchozích investic, jejichž statut nespadá do působnosti zákona o investičních pobídkách č. 10/91.

 

Na základě politického rozhodnutí strany Ba´ath z listopadu 2000 povolit v Sýrii existenci soukromých bank byl vydán zákon 28/2001 a prováděcí vyhláška Ministerstva ekonomie a zahraničního obchodu č. 2060 z 26. 9. 2001, podle kterých soukromé banky budou mít formu akciových společností s majoritou (alespoň 51 %) syrského kapitálu (státního či soukromého). Kapitál nových bank musí být nejméně 1,5 mld. SYP (cca 30 mil. USD) a podíl akcií vlastněných fyzickou osobou je omezen na 5 % celkového základního jmění, právnická osoba může vlastnit max. 49 % akcií. Se zákonem 28/2001 byl souběžně vydán i zákon 29/2001 upravující existenci bankovního tajemství. Legislativní opatření z roku 2010 umožňují zvýšit podíl zahraničních subjektů v soukromých bankách až na 60 %.

 

Po roce 2011 opustilo syrský trh několik soukromých bank a své působení dočasně ukončilo. Přesto aktuálně v Sýrii působí 14 soukromých bank, z nichž nejvýznamnější uvádíme níže:

Banque Bemo Saudi Fransi

Bank of Syria and Overseas

Bank Audi Syria 

Syria International Islamic Bank

Bank Byblos Syria

Cham Bank

Syria International Islamic Bank

Al Baraka Bank

Arab Bank

 

Soukromé banky mohou přijímat vklady a poskytovat úvěry v SYP a přijímat vklady v zahraniční měně, které však nelze transferovat do zahraničí. Proto mohou otevírat L/C pouze na jejich zahraniční účty. V případě příjmu transferů ze zahraničí není nakládání s nimi omezeno. Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje plná vnitřní směnitelnost syrské libry, je prodej valut, či deviz omezen platnými zákony (např. pouze na dovoz určitého zboží, zejména investičního charakteru, platby za lékařské ošetření v zahraničí atd.).

 

Syrské banky hlásí relativně dobré výsledky i během probíhajícího konfliktu, to však především díky svým devizovým rezervám, které velmi výhodně zúročily během poklesů kurzu syrské libry.

Soukromé banky vykázaly čistý zisk za rok 2016 ve výši přibližně 250 mil. USD. Aktiva soukromých bank vzrostla meziročně celkem o 40,7% na 3,5 mld. USD na konci roku 2016 (při směnném kurzu 517 SYP/USD). Vezme-li se v úvahu znehodnocení syrské měny k dolaru, která oslabila v průběhu loňského roku o 34%, pak se hodnota těchto aktiv snížila o 7,4% (pozn.: v roce 2010 by tato aktiva dosahovala hodnoty 13,7 mld. USD).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nepříliš průhledný daňový systém v Sýrii nutí ke konstatování, že neexistuje jediná a jednotná daň (z příjmu), nýbrž několik různých druhů daní, které jsou rozhodnutím vlády uvaleny na různé subjekty za různá plnění. Dílčí vládní rozhodnutí pak směřují k zajištění příjmové složky rozpočtu výběrem vyšších prostředků anebo k preferenci různých odvětví v podobě investičních pobídek (např. snížení nebo odstranění tarifů v případě nových projektů po určitou dobu). Syrský daňový systém zabudoval do příjmové složky různé další poplatky, např. poplatky spojené s provozem osobních vozidel na naftový pohon, licenční poplatky apod..

V zásadě se daně dělí na dvě skupiny:

Daň z příjmu:

Zahrnuje daně z příjmu společností, osob samostatně výdělečně činných a dalších poplatníků provozující vlastní živnost  a týká se také nerezidentů působících v Sýrii podle místních zákonů.

Vztahuje se také na zástupce zahraničních společností, agentury zastupující národní či zahraniční korporace, obchodní a průmyslové podniky vlastněné zahraničními subjekty, stejně jako na osoby v zaměstnaneckém poměru vůči jinému subjektu. Do této skupiny patří také daň ze zisku (23%) z obchodu s cennými papíry, daň z poskytnutých úvěrů, bankovních úroků (7,5)%), fondů, pojištění a loterijních her.

 

Daňové tarify

 

10 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 5000 do 200.000 SYP,

15 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 200.000 do 500.000 SYP,

20 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 500.000 do 1.000.000 SYP,

24% z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 1.000.000 do 3.000.000 SYP,

28% z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii převyšující 3.000.000 SYP.

 

Zaměstnavatel odvádí státu daň ze mzdy v rozmezí 5% až 22% z hrubého platu každého zaměstnance.

 

Na sociální pojištění přispívá zaměstnanec 7% ze základu své mzdy. Zaměstnavatel odvádí do rozpočtu na sociálním pojištění celkem 17,1% z (14,1% + 3%)

 

Zvláštní skupina daní:

Sem spadají zvláštní platby jako například kolkovné, daň z nemovitosti a z půdy, srážková daň.

Zvláštní tarify jsou pak uplatňovány podle následujícího příkladného klíče:

 

Akciové společnosti podléhají tarifu daně od 14 do 22 % z hrubého příjmu.

 

Příjmy státních společností, příjmy Syrské ropné společnosti a Syrské plynárenské společnosti podléhají tarifu daně ve výši 28 % z hrubého příjmu.

 

Soukromé bankovní instituce platí příjmovou daň ve výši 25 %.

 

Pojišťovací společnosti podléhají tarifu 15 až 20 % z hrubého příjmu.

 

Směnárny peněz odvádějí 25 % z hrubého příjmu.

 

Daň z nemovitosti se pohybuje v rozmezí 14% až 60%, výše zdanění se odvíjí od druhu nemovitosti.

 

Licenční poplatky se vyměřují na základě daně z příjmu v 7% sazbě.

 

Dědická a darovací daň se vyměřuje dle hodnoty předmětu dědictví/daru v rozmezí od 5% až 75%.

 

DPH se v Sýrii neodvádí, namísto toho se vztahují daně na určité služby a dovoz luxusního zboží v rozmezí od 1,5% do 40%

 

Registrace  motorových vozidel je zatížena daní, která se vyměřuje podle typu vozidla. Výše jednorázové daně se pohybuje od 50 do 200 USD.

 

Ke dni 30/12/2004 vstoupil v účinnost nový daňový předpis č. 60, který zásadním způsobem upravuje daňovou zátěž pro „Non Resident Companies“. Předchozí zákon č. 24 (vydaný 13/11/2003) již osvobozoval „Non Resident Companies“ od platby daní za hmotné dodávky a sazba stanovená pro zdanění služeb byla stanovena jednotně ve výši 10 + 2 % z celkové hodnoty služeb. Aktuální daňový předpis č. 60 zásadně předpis č. 24 nemění, pouze rozděluje daňovou sazbu fakturovaných služeb do dvou kategorií:

 

a)  služby pro petrolejářský sektor, které podléhají dani ve výši 7 + 3 % z hodnoty služeb;

b) služby pro ostatní sektory (potravinářský, strojírenský, gumárenský etc.) s daní 5 + 2 % z hodnoty služeb.

 

Novelizací dále došlo ke snížení daňové sazby pro kontrakty, kde nabízející přesně nespecifikuje (ať už účelově, či opomenutím) rozdělení celkové ceny na hmotné dodávky a služby. Tato sazba je aktuálně 3 + 1 % z celkové fakturované hodnoty kontraktu.

 

Daň z projektů i nadále odvádí daňovému úřadu zákazník, který o aplikovatelnou částku snižuje platby dodavatelům/kontraktorům.

 

Podle ustanovení dekretu číslo 44 z roku 2005, se z každé smlouvy uzavřené se syrskou stranou musí platit kolkovné („stamp fee“). Sazba činí 0,4% z hodnoty zakázky (za každou kopii smlouvy). V tendrech pro veřejný sektor je vždy uvedeno, že dodavatel („kontraktor“) by měl platit za obě kopie, tj. 0,8% celkem. Lhůta určená k zaplacení kolkovného je stanovena na 30 dnů od data zahájení projektu („Commencement Date“), jinak hrozí pokuta ve výši dvojnásobku hodnoty kolkovného.

 

Za daňové úniky hrozí jak finanční postihy, tak tresty odnětí svobody a zbavení členství v obchodní, průmyslové či agrární komoře. V praxi je možné snížit daňový základ cestou započítání nákladů v podobě různých půjček na vyplacení mezd, využití investičních pobídek, sociálních odvodů, příspěvků na mimořádné a řádné zaměstnanecké fondy, podpor schválených státem regulovaných odděleně podle profesních kategorií. Daňový základ nelze snížit kapitálovými výdaji, které vedou k navýšení jmění společnosti a výdaji, které jsou odměnou pro management společnosti.

 

Ochranné prostředky

Obecně může být daňová povinnost subjektem ochranných (opravných) prostředků prostřednictvím soudních nebo správních opatření, které spadají do kompetence Ministerstva financí nebo správních či trestních soudů, které mohou rozhodnout o nezákonnosti uložené daně nebo o jejím snížení. Plátce daně může být vyzván k zaplacení dočasné daně a má právo vznést vůči výměru daně protest do 30 dní. Zdanění a opravné prostředky jsou předmětem častých sporů týkajících se správnosti a spravedlnosti výkladu pravidel. Z tohoto důvodu byly ustanoveny opravné a smírčí instituce s cílem napravit pochybení ve výměře daní.

 

Nerezidenti - právnické i fyzické osoby jsou povinni platit příslušné daně i ze základu, který pochází z obchodního vztahu s jiným nerezidentem působícím v Sýrii.

Zákonem č. 25/2003 zaměřeným na boj s daňovými úniky mají jmenovaní zástupci Ministerstva financí právo vyšetřovat podezření z daňových úniků a pod podmínkou utajení prověřovat informace využité při vyměření daňového základu.

 

Dohody o zamezení dvojího zdanění

Sýrie má uzavřené dohody o zamezení dvojího zdanění s následujícími zeměmi: Itálie, Francie, Polsko, Bulharsko, Ruská federace, Malta, Kypr, Bělorusko, KLDR, Indie, SAE, Alžírsko, Tunis, Irán, Pákistán, Jordánsko, Kuvajt, Súdán. Dohoda o zamezení dvojímu zdanění mezi SAR a ČR byla podepsána v květnu 2008 a účinnosti nabyla v prosinci 2009.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: