Sýrie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Damašku (Sýrie)

          

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

Syrská arabská republika (الجمهورية العربية السورية, al-Džumhúríja al-Arabíja al-Súríja, The Syrian Arabic Republic)

           

Složení vlády a rozdělení portfolií:  

Prezident Baššár al-Asad jmenoval v roce 2016 syrskou vládu v čele s premiérem Imád Muhammad Díb Chamísem. Členy vlády jsou: 

  • Imád Muhammad Díb Khamís - předseda vlády • Gen. Alí Abdalláh Ajjúb - místopředseda vlády a ministr obrany
  • Walíd al-Mu´allim - místopředsda vlády a ministr zahraničních věcí
  • Muhammad Abd al-Sattár al-Sajjid - ministr náboženství 
  • Mansúr Fadlalláh Azzám – ministr pro prezidentské záležitosti
  • Lt. Gen. Muhammad Ibráhím al-Ša´ar – ministr vnitra
  • Hazwán al-Waz - ministr školství
  • Muhammas Mamdúh Al-Ša´r – ministr spravedlnosti
  • Husajn Arnús – ministr pro veřejné práce
  • Ahmad al-Qádirí – ministr zemědělství a agrárních reforem
  • Bišr Jázidží – ministr cestovního ruchu
  • Salám al-Saffáf – ministryně pro místní rozvoj
  • Nizár Wahba al-Jázidží - ministr zdravotnictví
  • Rímá al-Qádirí, ministryně práce a sociálních věcí
  • Muhammad Sámir Abd al-Rahmán – ministr hospodářství a zahraničního obchodu
  • Átif Naddáf – ministr vysokého školství
  • Husajn Machlúf - ministr pro místní správu
  • Alí Ghánim, - ministr ropy a nerostných zdrojů
  • Abdalláh Sára – ministr informací
  • Muhammad Zuhajr Charbútlí – ministr pro elektřinu
  • Maamún Hamdán – ministr financí 
  • Muhammad Mázin Alí Júsif- ministr průmyslu 
  • Alí al-Záfir - ministr komunikací a technologií.
  • Nabíl al-Hasan – ministr vodních zdrojů
  • Alí Hamúd – ministr dopravy
  • Muhammed al-Ahmad – ministr kultury 
  • Abdulláh al-Gharbí - ministr domácího obchodu a ochrany spotřebitelů
  • Alí Hajdar - státní ministr pro národní usmíření 
  • Abdulláh Abdulláh - státní ministr
  • Wafíqa Husní - státní ministryně
  • Rafí´a Abú Sa´ad - státní ministryně
  • Salwá Abdulláh - státní ministryně

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha: 185 180 km² (z toho 1% vodní plochy)

 

Délka hranice: 2253 km (mořské pobřeží 193 km, Turecko 822 km,  Irák 605 km, Jordánsko 375 km, Izrael 76 km, Libanon 375 km)

 

Počet obyvatel: odhad 22 500 000 v roce 2009, 20 870 000 v roce 2014, 18 618 000 v roce 2016 (průměrná hustota obyvatelstva: 100,54/km2), OSN odhaduje počet obyvatel ke konci roku 2017 na 18 282 000 obyvatel, z toho přibližně 78% žije v městských aglomeracích. Přibližně 6 milionů bylo vnitřně vysídlených, zatímco 5,6 milionů uprchlo do jiné země (nejvíce do Turecka – 3,6 mil., Libanonu – přibližně 1 mil., Jordánsku – 661 tisíc, Iráku - 248 tis., Egyptu 128 tisíc). V letech 2015-2018 se zpět do Sýrie vrátilo 296 tisíc uprchlíků. (zdroj UNHCR)

 

Gramotnost: odhad z roku 2015: 86 % (muži 90 %, ženy 81 %) , základní vzdělání je povinné a bezplatné, trvá od šestého do dvanáctého roku, podíl mužů na celkové populaci 50,6%, podíl žen na celkové populaci 49,4%

 

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: v roce 2017 = 21 200 (zdroj: OSN)

 

Demografické složení (odhady ke konci roku 2017) :

 

Muž

Žena

0-4

1 076937

1022627

5-9

1 227592

1 167240

10-14

1 225090

1 166938

15-19

1 120137

1 045140

20-24

827 590

742 704

25-29

684 322

620 604

30-34

634 501

625 191

35-39

543 213

563 358

40-44

437 186

460 825

45-49

375 038

397 526

50-54

335 611

357 415

55-59

270 304

289 413

60-64

211 371

232 438

65-69

138 188

147 886

70-74

91 853

112 182

75-79

60 554

79 832

80 +

60 099

79 548

 Zdroj: Světová banka

 

Národnostní složení: 90 % syrští Arabové a dále Kurdové (zhruba 8 %), Arméni, skupiny Čerkesů, Turků, Turkmenů, Peršanů, Židů a Romů. V oficiálních statistikách se národnostní složení obyvatel neuvádí, s výjimkou palestinských utečenců, kterých bylo v Sýrii k 31. 12. 2006 celkem 430 tisíc (aktuálně žije na území Sýrie přibližně 120 tis. Palestinců). K tomu je nutné připočítat řádově 50 tis. neregistrovaných, což dohromady tvoří cca 2,7 % obyvatel žijících na území Sýrie a dále pak početnou skupinu Kurdů bez syrského občanství na severu země. V posledních letech přibyla ještě početná skupina iráckých utečenců.

 

Náboženské složení: sunitští muslimové 74 %, alavitští muslimové 12 %, křesťané 10 %, drúzští muslimové 3%, malý počet dalších muslimských sekt, židé. Křesťané jsou rozděleni do řady církví - maronitská, ortodoxní (řecká, arménská, syrská), protestantská, římsko-katolická, nestoriánská, chaldejská.

 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji užívané jazyky: arabština                                                              

Kurdština se používá v běžném neoficiálním styku zejm. na severu Sýrie. Znalost ostatních světových jazyků, především angličtiny, je mezi obyvatelstvem nízká, znalost angličtiny, příp. jiných evropských jazyků je omezena na vzdělanější vrstvy a obchodní kruhy.

 

Administrativně správní členění, hlavní a další velká města / počet obyvatel: Země je rozdělena na 14 administrativních celků zvaných guvernoráty (muháfazát), které se dále dělí na okresy. Hlavním městem je Damašek s asi 6 000 000 obyvateli, který je zároveň jednou z provincií. Mezi největší města dále patří Aleppo (zhruba 3 500 000), Homs (1 600 000) a Hama (1 200 000).

 

Seznam guvernorátů:

Latákia, Idlib, Allepo, Rakka, Hasaka, Tartús, Hamá, Dajr az Zaur, Homs, Damašek, Ríf Dimašq, Kunejtra, Dar´a, Suvajda

 

Peněžní jednotka: syrská libra – mezinárodní kód SYP

Kurz k 15. 5. 2018          515  SYP/USD                     

 

V zahraničním obchodě se využívají USD i EUR.

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Syrská ekonomika čelí po více jak sedm let trvajícím válečném konfliktu vážným problémům, vývoj za poslední sledované období (rok 2017) však nenaznačuje, že by mělo dojít k jejímu náhlému kolapsu. Bohatství země je nadále kontrolované elitářskou skupinou, možnosti volného vstupu podnikatelských subjektů do klíčových oborů je prakticky nemožné. Snahy na změnu těchto poměrů nejsou nijak silné, tudíž nelze očekávat, že by v následujícím období syrský režim přikročil k důležitým strukturálním reformám.

 

Syrská centrální vláda se v souvislosti s výkonem své ekonomiky neubránila negativním fenoménům, jež do místního hospodářství vnesl chaos způsobený dlouhotrvajícími otevřenými střety ozbrojených skupin. Oslabený státní kontrolní aparát v současnosti nedokáže zamezit rozmachu negativních jevů tzv. „válečné ekonomiky“ (rozsáhlá korupce, úplatkářství, pašování, praní nelegálních zisků, rozbujelý černý trh a šedá ekonomika), s kterými se bude muset v poválečném období vypořádat.

Zásadní význam pro fungování domácího hospodářství během válečného konfliktu měl fakt, že se syrské vládě podařilo souborem tvrdých opatření udržet místní měnu (syrská libra) jako obchodní platidlo na celém teritoriu Sýrie. Tím se zajistilo, že všechny zahraniční podpory (humanitární organizace, asistence syrské vládě, nebo i podpora opozičních sil), přinášející do země zahraniční měnu, končí v Centrální bance Sýrie, čímž dochází k částečnému doplňování ztenčující se valutové rezervy.

Výhled na výraznější zlepšení syrské ekonomiky zatím nevyznívá optimisticky. Mezinárodnímu společenství se nedaří dosáhnout pokroku v jednání o politických změnách na poválečném uspořádání v zemi, což neumožňuje aktivnější zapojení zahraničních komerčních subjektů a finančních institucí do procesu obnovy domácího hospodářství. Zahraniční pomoc však bude pro další osud Sýrie zásadní s ohledem na rozsah utrpěných válečných škod. Konflikt výrazně poškodil oblasti jako zdravotnictví, energetiku, vodní hospodářství, odpadové hospodářství, zemědělství, dopravu, stavebnictví, vzdělávání. Jedním z vážných následků války v Sýrii je také odliv kvalifikované pracovní síly, jejíž absence je znát.

Syrská ekonomika je charakteristická rozsáhlým státním sektorem. Určitý prostor je vyhrazen i soukromému podnikání. Privátní sektor bude pravděpodobně v dalším období zvyšovat svůj podíl na celkovém hospodářském výkonu, neboť státu citelně schází investiční fondy na obnovu svých podniků. Z tohoto důvodu jsou vlastnické podíly nabízeny soukromým investorům, kteří mohou vložit potřebný kapitál z vlastních zdrojů. Důležitou roli v syrské ekonomice sehrává také armáda, která je aktivní zejména ve zdravotnictví a veřejných službách. Soukromý sektor dominuje v zemědělství, stavebnictví, dopravě a ve zpracovatelském průmyslu.

V souvislosti s úspěchy syrských vojenských jednotek ve sledovaném období a značným územním ziskům dochází v těchto oblastech k pozvolnému oživování obchodních aktivit. Přestože nelze hovořit o výrazném procitnutí, došlo v klíčových sektorech k částečnému obnovení výrobních kapacit (ropný a plynárenský průmysl, těžba nerostných surovin, větší plocha obdělávané zemědělské půdy, vyšší generování el. energie, atd.). Vedle toho se stabilizoval kurz lokální měny ke světovým měnám - ve sledovaném období nedocházelo k výrazným výkyvům. Rychlejšímu růstu produktivity brání mezinárodní sankce a rozsáhlé škody na infrastruktuře, stagnující domácí spotřeba a nedostatek státních prostředků na investice do rekonstrukčních projektů. Podle současných odhadů se syrská ekonomika propadla o 70% ve srovnání s rokem 2010. Stavebnictví společně se zemědělskou výrobou bude v následujícím období táhnout domácí ekonomiku.

Světová banka odhaduje ztráty syrské ekonomiky v důsledku válečného konfliktu od začátku krize v roce 2011 do konce roku 2017 ve výši cca 275 až 300 mld. USD.

Makroekonomické údaje nejsou tuzemským statistickým úřadem od vypuknutí válečného konfliktu v Sýrii zveřejňovány. Z tohoto důvodu níže uvádíme data publikované The Economist Intelligence Unit a dalšími mezinárodními organizacemi, jako např. Světová banka, MMF a OSN.

 

                                                                  Hrubý domácí produkt

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

HDP v běžných cenách (mil. USD)

40 145

36 562

34 178

29 909

21 703

29 100

Reálný růst HDP (%)

-19,5

-20,6

0,5

-5,3

-3,4

1,9

Inflace spotřebitelských cen (%)

37,4

89,6

26,0

35,0

43,9

25,5

Nezaměstnanost (%)

25,0

35,0

40,0

50,0

50,0

49,8

    HDP/obyvatele - v USD (PPP)

4 321

3 670

4 057

4 083

4 121

3 780

Celkový zahr. dluh (mld. USD)

4,74

4,76

4,61

4,42

   5,08

5,7

Zdroj: Economist Inteligence Unit, World bank, odhady

 

                                                  Podíl na tvorbě HDP podle odvětví (reálné změny v %)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

 

podíl (%)

změna (%)

podíl (%)

změna (%)

podíl(%)

změna (%)

podíl (%)

změna (%)

podíl (%)

změna (%)

podíl (%)

změna (%)

Služby

55,7

-12

 

-21

 

-0,1

 

-5,9

61,5

-3,5

60,4

 

Průmysl

27,4

-32,8

 

-20,6

 

0,8

 

-2,2

    19

-2,4

   19,6

 

Zemědělství

16,9

-21

 

-15

 

-6

 

3,5

19,5

-3,4

20,0

 

Zdroj: Economist Intelligence Unit, odhady

 

Roční míra inflace zpomalila podle aktuálních odhadů IMF v roce 2017 na průměr 25,5%. Podle dostupných oficiálních dat syrského Centrálního statistického úřadu (Central Bureau of Statistics) zpomalil růst spotřebitelských cen v únoru 2017 na 38,4% oproti 43,2% v prosinci 2016 (pozn. ZÚ: syrský statistický úřad uveřejňuje oficiální data s přibližně ročním zpožděním, novější data proto nejsou k dispozici).

Již v posledních měsících roku 2016 začala inflace klesat. Například v prosinci 2016 míra inflace klesla na 43,2% z 52,8% v září 2016. V lednu 2017 se hladina inflace dostala poprvé od července 2015 pod 40%.

Hlavním faktorem nižšího růstu míry inflace je pomalejší růst cen potravin a nápojů, což je hlavní kategorie sledovaného indexu spotřebitelských cen. Růst Cen potravin v lednu 2017 zpomalil přibližně o 10% ve srovnání cenami v prosinci 2016.

Ropa, zemní plyn a elektřina byly jedinými komoditami, u nichž došlo k růstu cen z 18,9% v prosinci 2016 na 22,1% v lednu 2017. Ostatní kategorie produktů zůstaly nezměněny.

Do vývoje cen se odrazil stabilizovaný směnný kurz, který se držel na úrovni 475SYP/1USD. S tím se současně ustálily ceny importovaného zboží. Zlepšila se dostupnost zboží v oblastech, ve kterých ještě v roce 2016 probíhaly střety mezi syrskou armádou a militantními skupinami. Obnovní zásobovacích cest snížily výrazně ceny zboží. V dalším období očekáváme stále vysokou míru inflace s ohledem na předpokládaný růst vládního deficitu, který se negativně projeví v cenách zboží.

 

                                                                           Devizový kurs, stabilita měny

 

SYP/USD

2012

2013

2014

2015

2016

2017

 

77,27

140,81

180,35

380,7

496,57

475

 

V kursové politice se využívá již jen kurs stanovený Centrální bankou Sýrie. Hodnota syrské libry vůči zahraniční měně se v loňském roce stabilizovala, s výjimkou krátkodobého výkyvu (pozn. ZÚ: v květnu 2017 se se náhle propadla libra na hodnotu 630SYP/USD a krátce nato posílila na 365SYP/USD, aby se opět po pár dnech vrátila na téměř původní úroveň, pravděpodobně se se jednalo o spekulativní opatření Syrské centrální banky).

Nedůvěra obyvatel v syrský bankovní sektor a dlouhotrvající konflikt způsobily, že většina movitějších obyvatel a podnikatelů má své úspory uloženy v zahraničí. Soukromé firmy mají k úvěrům od syrských státních bank velice omezený přístup. Transfer finančních prostředků je výrazně ovlivněn uplatňovanými mezinárodními sankcemi.

 

Míra nezaměstnanosti se pohybuje v současnosti na úrovni 49,8%. S ohledem na demografický vývoj v Sýrii vstupuje každý rok na syrský trh práce více než 200 000 nových uchazečů o zaměstnání, ty ekonomika nedokáže v dnešních podmínkách absorbovat. Již před konfliktem v roce 2011 dosahovala nezaměstnanost téměř 20%. Zaměstnanci vlády a veřejného sektoru tvoří asi 30% celkové pracovní síly. Přibližně 70% zaměstnaných pobírá nižší měsíční plat jak 100 USD. Průměrná mzda se aktuálně pohybuje v rozmezí 30 000 až 40 000 SYP (tj. cca 75-90,-USD).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet pro rok 2017 byl syrskou centrální vládou navržen ve výši 2660 mld. SYP (přibližně 5,6 mld. USD). Výdaje státního rozpočtu v loňském roce dosáhly odhadem 4,266 mld. USD. Avšak pouze 1,4 mld. USD směřovala do státem financovaných investičních projektů. Příjmová strana rozpočtu vykázala objem ve výši 1,344 mld. USD. Syrská vláda hospodařila s deficitem ve výši 2,922 mld. USD, což představuje přibližně 10% HDP. V meziročním srovnání jde o horší deficit fiskální politiky státu jako v roce 2016, kdy schodek státního rozpočtu dosahoval cca 2,37 mld. USD.

 

Vývoj státního rozpočtu v letech 2012 až 2016:

  v mil. USD

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy celkem

4 657

1 682

820

778

521

1 344

Výdaje celkem

12 605

7 203

5 468

4 098

2 886

4 266

Saldo

- 7 947

- 5 521

- 4 648

- 3 320

- 2 365

-2,922

Zdroj : Economist Intelligence Unit, Syria-report.com, dopočty ZÚ Damašek

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance představuje pro syrskou ekonomiku zásadní problém. Nízký objem vyváženého zboží je umocněn výrazně vyšším objemem na straně dovozu. Výkon domácí ekonomiky je stále negativně poznamenán probíhajícími ozbrojenými střety, jež mají za následek slabý přísun zahraničního kapitálu ve formě přímých investic. V loňském roce 2017 se celkový objem přímých zahraničních investic odhaduje na cca17 mil. USD (zdroj: Syrian Investment Agency).

Přestože v posledních pěti letech deficit platební bilance mírně klesá, stále dosahuje kritickou hladinu. Sýrie nutně potřebuje obnovit průmyslovou výrobu a začít zvyšovat exportní výkony. Jistá očekávání vzbuzuje pozvolná obnova průmyslových provozů v západní Sýrii poté, co v těchto oblastech ustaly vojenské operace a postupně dochází k uklidnění bezpečnostní situace a syrští průmyslníci začali přesouvat své aktivity do oblasti na pobřeží Středozemního moře. Mírý optimismus vyvolává také postupná obnova zemědělské výroby na severozápadě země, což by mělo snížit objem dovážených potravin. Zlepší-li se bezpečnostní situace, pak by se mohly otevřít také některé obchodní trasy (Libanon, Jordánsko, Irák a Turecko).

                  

                             Vývoj deficitu platební bilance (v mld. USD a jako poměr deficit/HDP v %):

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Deficit v mld. USD

8,122

5,468

3,797

2,955

2,075

2,123

Deficit/HDP

20,2%

14.9%

11,1%

9,9%

9,6%

7,2%

            Zdroj : Economist Intelligence Unit, World bank a dopočty ZÚ Damašek

 

Hrubá zahraniční zadluženost v roce 2017 zaznamenala hodnoty 5,7 mld. USD, což je o 600 mil. USD více než v roce 2016. Bohužel, nejsou dostupná data o tom, nakolik se podílí privátní sektor na celkovém zahraničním zadlužení.

V období před válečným konfliktem ve snaze vylepšit svoji mezinárodní pověst neseriózní dlužnické země a s ohledem na politické rozhodnutí začlenit zemi do mezinárodního obchodního a investičního prostředí s prioritou užšího sepjetí s EU, zahájila Sýrie v druhé polovině 90. let proces postupné konsolidace svých zahraničních dluhů s prioritou vyřešení dluhů nejprve k největším potencionálním investorům a poskytovatelům rozvojové pomoci.Sýrie postupně podepsala dohody o narovnání dluhu s Francií, Velkou Británií, Světovou bankou, Japonskem, Itálií, Německem (včetně dluhu k NDR), Iránem, Maďarskem, Polskem, ČR, SR a Ruskem.

 

Klíčovou byla pro Sýrii dohoda o vypořádání syrského státního dluhu s Ruskem z ledna 2005. Podle dostupných oficiálních zdrojů a informací z diplomatické komunity činil syrský dluh vůči RF 14,5 mld. USD, jako celková vykalkulovaná částka zahrnující i úroky. Dluh představuje prakticky ze 100% pohledávky za vývozy vojenského materiálu do Sýrie.

 

Zahraniční dluh vůči ČR byl definitivně vyrovnán podpisem Dodatkového protokolu k trilaterální dohodě řešící otázku dluhu SAR vůči ČR a SR během návštěvy ministra financí ČR Miroslava Kalouska v Damašku v květnu 2008.

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Zahraniční dluh v mil. USD

4 747

4 765

4 608

4 420

 5 081

5,699

Hrubý veřejný dluh v mil. USD

20 835

17 806

16 664

14 626

11 633

16,944

Hrubý veřejný dluh v % k HDP

51,9%

48,7%

48,7%

48,9%

53,6%

58,4%

Devizové rezervy v mil. USD

4 793

1 895

1 428

773

505

407,3

                        Zdroj: Economist Intelligence Unit a dopočty ZÚ Damašek

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Od svého znárodnění v roce 1963 až do počátku roku 2004 byl syrský bankovní sektor zcela ve vlastnictví a pod kontrolou státu, který jeho fungování svázal spoustou administrativních direktiv a izoloval ho od kontaktu a vlivu světových finančních trhů. Banky ztratily samostatnost v rozhodování a staly se jen součástí místní administrativní hierarchie. Úloha státních bank v ekonomice se omezila více méně pouze na úvěrovou podporu státních podniků. Soukromý sektor byl tak z převážné většiny odkázaný na své vlastní zdroje, které si ukládal v zahraničí. Se vstupem soukromých bank na syrský trh počátkem roku 2004 by se však tato situace měla postupně lepšit. S ohledem na důležitost bankovního sektoru pro rozvoj soukromého podnikání a vstup přímých zahraničních investic se reforma zkostnatělého bankovního sektoru stala klíčovým prvkem vládních reforem syrské ekonomiky.

 

V roce 2003 vyšel reformní dekret č. 33/2003, kterým se upravuje dovoz a vývoz valut a deviz. Dekretem se ruší předchozí dva zákony, konkrétně zákon č. 24/1986, podle kterého bylo držení valut trestné, a jeho novela č. 6/2000, která sice umožnila držení valut a existenci devizových kont, ale zakazovala jejich vývoz a obchodování s nimi pod trestem odnětí svobody od 3 měsíců do 5 let. Nový dekret 33 převedl nakládání s devizovými prostředky z oblasti trestního práva do oblasti správního řízení (vývoz a směna valut v rozporu s příslušnými předpisy bude jen přestupkem) a umožnil úpravu této oblasti pouze prováděcími předpisy ministerstva ekonomie a zahraničního obchodu. „Zlegalizování" dovozů a vývozů deviz a valut a obchodování s nimi bylo prvním předpokladem pro vytvoření mechanismu fungování soukromých bank, směnáren a transferů do zahraničí z titulu předchozích investic, jejichž statut nespadá do působnosti zákona o investičních pobídkách č. 10/91.

Na základě politického rozhodnutí strany Ba´ath z listopadu 2000 povolit v Sýrii existenci soukromých bank byl vydán zákon 28/2001 a prováděcí vyhláška Ministerstva ekonomie a zahraničního obchodu č. 2060 z 26. 9. 2001, podle kterých soukromé banky budou mít formu akciových společností s majoritou (alespoň 51 %) syrského kapitálu (státního či soukromého). Kapitál nových bank musí být nejméně 1,5 mld. SYP (cca 30 mil. USD) a podíl akcií vlastněných fyzickou osobou je omezen na 5 % celkového základního jmění, právnická osoba může vlastnit max. 49 % akcií. Se zákonem 28/2001 byl souběžně vydán i zákon 29/2001 upravující existenci bankovního tajemství. Legislativní opatření z roku 2010 umožňují zvýšit podíl zahraničních subjektů v soukromých bankách až na 60 %.

 

Po roce 2011 opustilo syrský trh několik soukromých bank a své působení dočasně ukončilo. V současnosti působí v Sýrii 14 privátních bank. Jejich celková aktiva ke konci 1. poloviny 2017 (novější data nejsou dostupná) dosahují přibližně 3,5 mld. USD. Ve srovnání se situací před krizí v roce 2010, činil objem všech soukromých bank přibližně 13,8 mld. USD. Nejvíce se na tomto propadu podepsalo znehodnocení místní měny a mezinárodní sankce uvalené na bankovní sektor (pozn. ZÚ: aktiva 14 syrských soukromých bank na konci roku 2016 představovaly přibližně desetinu aktiv libanonské banky BLOM Bank).  

 

Vzhledem k mezinárodním sankcím a konfliktním politickým vztahům se zeměmi Perského zálivu, jež často vlastnicky stojí za soukromým bankovním sektorem, nelze očekávat, že ani centrální syrská banka bude schopná získat finanční prostředky na obnovu zničené hospodářské infrastruktury. Syrská vláda bude patrně při rekonstrukčních projektech spoléhat na partnerství veřejného a soukromého sektoru. PPP projekty se však většinou opírají o financování poskytnutého bankami, to je však v této fázi velmi pravděpodobně nedostupné.

 

Část ze 14 privátních bank působících v Sýrii nebude pravděpodobně schopná poskytovat finanční úvěry na projekty při budování syrské infrastruktury. Další vývoj nenasvědčuje, že by se situace bank v blízké době zlepšila. Banky, za nimiž stojí zahraniční akcionáři z Libanonu, Jordánska a zemí Perského zálivu oslabují své syrské pobočky a omezují vazby na syrské partnerské subjekty.

V letošním roce 2018 byla v bankovním sektoru vytvořena nová instituce - Federace syrských bank (Federation of Syrian Banks - FSB) - se sídlem v Damašku, která zastřešuje 20 syrských bank včetně státních a islámských. Tento nový orgán má hájit zájmy všech bankovních domů, navrhovat nová řešení a opatření, řešit spory mezi bankami a státním regulátorem. Bankovní federace má současně poskytovat poradenství bankovním subjektům. FSB nemá exekutivní pravomoc. Federace může vlastnit movitý a nemovitý majetek.

 

Výnosy a zisky bank byly generovány z velké části z devizových operací, které představovaly přibližně 90%. Výnosy z úroků, provize a poplatky tvořily jen zanedbatelnou část celkových příjmů syrských soukromých bank.  

Objem rezerv 3 islámských soukromých bank, které fungují na principu šaría, představuje přibližně polovinu všech zbývajících soukromých bank, přičemž v roce 2010 byl jejich podíl 15%. Z islámských bank vykázala nejlepší výsledky Cham Bank, která navýšila v roce 2016 svá aktiva o 87%.

 

Z pohledu objemu rezerv pouze 5 bank má aktiva vyšší než 350 mil. USD. Do této skupiny patří Al-Baraka Bank, Banque Bemo Saudi Fransi, Syria International Islamic Bank, Bank of Syria and Overseas, a Cham Bank. Mezi banky, jež mají aktiva nižší než 150 mil. USD, patří Bank of Jordan Syria, Bank Al-Sharq, Syria Gulf Bank, Arab Bank Syria a Byblos Bank Syria.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nepříliš průhledný daňový systém v Sýrii nutí ke konstatování, že neexistuje jediná a jednotná daň (z příjmu), nýbrž několik různých druhů daní, které jsou rozhodnutím vlády uvaleny na různé subjekty za různá plnění. Dílčí vládní rozhodnutí pak směřují k zajištění příjmové složky rozpočtu výběrem vyšších prostředků anebo k preferenci různých odvětví v podobě investičních pobídek (např. snížení nebo odstranění tarifů v případě nových projektů po určitou dobu). Syrský daňový systém zabudoval do příjmové složky různé další poplatky, např. poplatky spojené s provozem osobních vozidel na naftový pohon, licenční poplatky apod.

Syrská vláda současně zpřísňuje celní procedury na dovážené zboží. Účelem má být vyšší ochrana domácí produkce a současně zvýšit sankce vůči pašerákům.

V zásadě se daně dělí na dvě skupiny:

 

Daň z příjmu:

Zahrnuje daně z příjmu společností, osob samostatně výdělečně činných a dalších poplatníků provozující vlastní živnost  a týká se také nerezidentů působících v Sýrii podle místních zákonů.

Vztahuje se také na zástupce zahraničních společností, agentury zastupující národní či zahraniční korporace, obchodní a průmyslové podniky vlastněné zahraničními subjekty, stejně jako na osoby v zaměstnaneckém poměru vůči jinému subjektu. Do této skupiny patří také daň ze zisku (23%) z obchodu s cennými papíry, daň z poskytnutých úvěrů, bankovních úroků (7,5)%), fondů, pojištění a loterijních her.

 

Daňové tarify

 

10 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 5000 do 200.000 SYP,

15 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 200.000 do 500.000 SYP,

20 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 500.000 do 1.000.000 SYP,

24% z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 1.000.000 do 3.000.000 SYP,

28% z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii převyšující 3.000.000 SYP.

 

Zaměstnavatel odvádí státu daň ze mzdy v rozmezí 5% až 22% z hrubého platu každého zaměstnance.

 

Na sociální pojištění přispívá zaměstnanec 7% ze základu své mzdy. Zaměstnavatel odvádí do rozpočtu na sociálním pojištění celkem 17,1% z (14,1% + 3%).

 

Zvláštní skupina daní:

Sem spadají zvláštní platby jako například kolkovné, daň z nemovitosti a z půdy, srážková daň, nově např. rekonstrukční daň.

.

Zvláštní tarify jsou pak uplatňovány podle následujícího příkladného klíče:

 

akciové společnosti podléhají tarifu daně od 14 do 22 % z hrubého příjmu.

 

Příjmy státních společností, příjmy Syrské ropné společnosti a Syrské plynárenské společnosti podléhají tarifu daně ve výši 28 % z hrubého příjmu.

 

Soukromé bankovní instituce platí příjmovou daň ve výši 25 %.

 

Pojišťovací společnosti podléhají tarifu 15 až 20 % z hrubého příjmu.

 

Směnárny peněz odvádějí 25 % z hrubého příjmu.

 

Daň z nemovitosti se pohybuje v rozmezí 14% až 60%, výše zdanění se odvíjí od druhu nemovitosti.

 

Licenční poplatky se vyměřují na základě daně z příjmu v 7% sazbě.

 

Dědická a darovací daň se vyměřuje dle hodnoty předmětu dědictví/daru v rozmezí od 5% až 75%.

 

DPH se v Sýrii neodvádí, namísto toho se vztahují daně na určité služby a dovoz luxusního zboží v rozmezí od 1,5% do 40%

 

Registrace  motorových vozidel je zatížena daní, která se vyměřuje podle typu vozidla. Výše jednorázové daně se pohybuje od 50 do 200 USD.

 

Rekonstrukční daň – podle zákona 46/2017 by stanovena daň ve výši 5%, kterou odvádí spotřebitel, novelou zákona na konci roku 2017 byla sazba daně zvýšena na 10%.

 

Ke dni 30/12/2004 vstoupil v účinnost nový daňový předpis č. 60, který zásadním způsobem upravuje daňovou zátěž pro „Non Resident Companies“. Předchozí zákon č. 24 (vydaný 13/11/2003) již osvobozoval „Non Resident Companies“ od platby daní za hmotné dodávky a sazba stanovená pro zdanění služeb byla stanovena jednotně ve výši 10 + 2 % z celkové hodnoty služeb. Předpis č. 24 nijak zásadně nemění aktuální daňový předpis č. 60, pouze rozděluje daňovou sazbu fakturovaných služeb do dvou kategorií:

a) služby pro petrolejářský sektor, které podléhají dani ve výši 7 + 3 % z hodnoty služeb;

b) služby pro ostatní sektory (potravinářský, strojírenský, gumárenský etc.) s daní 5 + 2 % z hodnoty služeb.

 

Novelizací dále došlo ke snížení daňové sazby pro kontrakty, kde nabízející přesně nespecifikuje (ať už účelově, či opomenutím) rozdělení celkové ceny na hmotné dodávky a služby. Tato sazba je aktuálně 3 + 1 % z celkové fakturované hodnoty kontraktu.

Daň z projektů i nadále odvádí daňovému úřadu zákazník, který o aplikovatelnou částku snižuje platby dodavatelům/kontraktorům.

 

Zahraniční společnosti, které uzavřely smlouvu (subdodávka) se syrským nebo zahraničním subjektem jsou povinny příslušnou daň odvádět (odečíst) přímo ze svých  faktur a zaplatit finančnímu úřadu ve lhůtě stanovené zákonem, tj. do 15. dne následujícího měsíce.

 

Podle ustanovení dekretu číslo 44 z roku 2005, se z každé smlouvy uzavřené se syrskou stranou musí platit kolkovné („stamp fee“). Sazba činí 0,4% z hodnoty zakázky (za každou kopii smlouvy). V tendrech pro veřejný sektor je vždy uvedeno, že dodavatel („kontraktor“) by měl platit za obě kopie, tj. 0,8% celkem. Lhůta určená k zaplacení kolkovného je stanovena na 30 dnů od data zahájení projektu („Commencement Date“), jinak hrozí pokuta ve výši dvojnásobku hodnoty kolkovného.

 

Za daňové úniky hrozí jak finanční postihy, tak tresty odnětí svobody a zbavení členství v obchodní, průmyslové či agrární komoře. V praxi je možné snížit daňový základ cestou započítání nákladů v podobě různých půjček na vyplacení mezd, využití investičních pobídek, sociálních odvodů, příspěvků na mimořádné a řádné zaměstnanecké fondy, podpor schválených státem regulovaných odděleně podle profesních kategorií. Daňový základ nelze snížit kapitálovými výdaji, které vedou k navýšení jmění společnosti a výdaji, které jsou odměnou pro management společnosti.

 

Ochranné prostředky

Obecně může být daňová povinnost subjektem ochranných (opravných) prostředků prostřednictvím soudních nebo správních opatření, které spadají do kompetence Ministerstva financí nebo správních či trestních soudů, které mohou rozhodnout o nezákonnosti uložené daně nebo o jejím snížení. Plátce daně může být vyzván k zaplacení dočasné daně a má právo vznést vůči výměru daně protest do 30 dní. Zdanění a opravné prostředky jsou předmětem častých sporů týkajících se správnosti a spravedlnosti výkladu pravidel. Z tohoto důvodu byly ustanoveny opravné a smírčí instituce s cílem napravit pochybení ve výměře daní.

 

Nerezidenti - právnické i fyzické osoby jsou povinni platit příslušné daně i ze základu, který pochází z obchodního vztahu s jiným nerezidentem působícím v Sýrii.

 

Zákonem č. 25/2003 zaměřeným na boj s daňovými úniky mají jmenovaní zástupci Ministerstva financí právo vyšetřovat podezření z daňových úniků a pod podmínkou utajení prověřovat informace využité při vyměření daňového základu.

 

Dohody o zamezení dvojího zdanění

Sýrie má uzavřené dohody o zamezení dvojího zdanění s následujícími zeměmi: Itálie, Francie, Polsko, Bulharsko, Ruská federace, Malta, Kypr, Bělorusko, KLDR, Indie, SAE, Alžírsko, Tunis, Irán, Pákistán, Jordánsko, Kuvajt, Súdán. Dohoda o zamezení dvojímu zdanění mezi SAR a ČR byla podepsána v květnu 2008 a účinnosti nabyla v prosinci 2009.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: