Tádžikistán: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

24. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)
Obsah neuveden

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Vývoj vzájemného obchodu mezi ČR a Tádžikistánem (mln. USD)
 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz do Tádžikistánu

6,6 5,4 4,3 4,4 4,2

Dovoz z Tádžikistánu

2,1 0,5

1,5

0,7

0,3

Obrat

8,7 5,9

5,8

5,1 4,5

Saldo

4,5 4,9

2,8

3,7

3,9

 

 

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Vývoz z ČR do Tádžikistánu v r. 2017

Kód HS4

Název zboží

(podíl, %)

8422

Myčky, stroje k čištění, plnění ap lahví aj

16,7

3920

Desky folie ap ostatní z plastů neporovité aj

16,7
3305

Přípravky na vlasy 

11,9
3917  Trouby trubky hadice příslušenství z plastů  9,5
1701 Cukr třtinový, řepný, sacharóza chemicky čistá 4,8
8471 Stroje automat zprac dat jednotky snímače ap  4,8

8212

Břitvy strojky čepelky holicí 4,8
8517 Telefonní přístroje, přístroje pro celulární sítě 2,1

7324

Výrobky sanitární čáasti z železa, oceli

2,1

8481

Kohouty ventily aj pro potrubí, kotle, vany

1,9

 

Dovoz z Tádžikistánu do ČR v r. 2017

Kód HS4

Název zboží

(podíl, %)

8110 Antimon výrobky z něj šrot 66,7
5205 Příze bavlněná nad 85% neupravená pro prodej 13,3

6109

Trička vrchní, tílka aj nátělníky pletené 3,3

6101

Svrchníky, bundy, ap pánksé, chlapecké pletené

3,3
8479 Stroje mechanické z vlastní indiv funkcí jn 1,3

8206

Soubory 2 a více ks ručního nářadí pro prodej

1,3

6912

Nádobí pro domácnost z jiných mater keram

1,0
8708 Doplňkové části motorov vozidel č 8701-05 0,7

9018

Lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje

0,3

6204

Kostýmy, šaty, sukně, kalhoty dámské, dívčí

0,001

 

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

O vzájemné výměně ve službách nejsou údaje k dispozici.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Firmy podílející se na dodávkách zboží a technologií do Tádžikistánu:

  • ERA a.s. – v roce 2010 dodala sledovací systém pro tádžické Řízení letového provozu do Sogdijské oblasti (severní část Tádžikistánu), úspěšné uvedení systému do provozu dalo základ další spolupráci, v dnešní době systémy ERA poskytují kompletní přehled o vzdušné situaci nad severní, střední  a jižní částí Tádžikistánu, další oblastí spolupráce je vybudování systémů sledování pro východní oblasti Tádžikistánu, největší výzvou je řešení instalace a provozu zařízení v odlehlých oblastech Pamíru
  • BTL zdravotnická technika, a.s. – v roce 2012 v rámci malého lokálního projektu  rozvojové spolupráce zajistila dodávku a instalaci zdravotnické techniky za 10 tisíc USD pro ordinaci dětského lékaře v nemocnici ve městě Chudžant (Sogdijská oblast), projekt posloužil jako reference a v letech 2012-2013 nastartoval další dodávky zdravotnického zařízení na komerčním základě.
  • PATHOS ENERGY, a.s. – zatím vede úspěšná jednání s tádžickou stranou a na základě ujednání s Ministerstvem energetiky a průmyslu Tádžikistánu ze září 2013 již stačila připravit dva konkrétní projekty na rekonstrukci hydroelektrárny Varzobskaja a Perepadnaja. O připravenosti realizovat zmíněné projekty firma  informovala v lednu 2014 místopředsedu vlády A. Ibrochima a požádala jej o vydání dispozic k realizaci obou projektů. V únoru 2014 byly projekty prezentovány před státní energetickou společnosti Barki Todžik v Dušanbe. Tádžická strana zatím na uvedené záměry adekvátním způsobem nereagovala, podpora projektů ze strany ČR je vhodná..
  • FINAPRA a.s., PSP Engineering a.s., TESTER ČR, s.r.o. a ČKD Blansko Engineering, a.s. – v červenci 2012 podepsali zástupci těchto firem společné memorandum o porozumění se Státním výborem pro investice a řízení státního majetku Republiky Tádžikistán o investiční spolupráci v oblasti průmyslu a energetiky, vč. výstavby vodních elektráren a cementárny. S ohledem na problémy se zajištěním financování se ale dosud nepodařilo přistoupit k přípravě nebo realizaci konkrétních projektů v Tádžikistánu.
  • PAMIR, s.r.o. – společnost založil bývalý vedoucí obchodního zastoupení Tádžikistánu v ČR Roustam Boltaev, který v Tádžikistánu vybudoval největší továrnu na výrobu sycených nealkoholických a džusových nápojů OBIZULOL, a tato továrna nyní importuje z ČR do Tádžikistánu některé komponenty pro výrobu (např. polyetylen)
  • AGROSOFT Tábor, s.r.o. –  projekt a dodávka kompletní elektroniky pro dojírny skotu
  • FARMTEC a.s. – v květnu 2013 byla firma kontaktována tádžickým podnikem Dušanbe Moloko, který si ji našel na internetu. Následovalo pozvání do Tádžikistánu ve věci zpracování ideového a projektového návrhu dojírny pro krávy a následné dodávky příslušné technologie. Jelikož firma FARMTEC a.s. nabídla lepší řešení než konkurenční uchazeč z Iránu, byl velmi rychle podepsán kontrakt v hodnotě 500 000 EUR. Po úhradě celé platby předem zajistil český exportér dokumentaci, dodávku zařízení a montážní práce, vše ke spokojenosti obou stran. Touto úspěšnou realizací se vygenerovala poptávka na další dvě obdobné zakázky, první z nich se bude týkat pilotního projektu na dojící technologii pro 500 koz. Farmu spravovanou podnikem Dušanbe Moloko, která byla v době SSSR první svého druhu na území Tádžikistánu, navštívil nedávno i sám prezident E. Rachmon. V ČR se tímto úspěšným projektem firma Farmtec pochlubila i prezidentu M. Zemanovi u příležitosti jeho návštěvy podniku.
  •  ENERGO - PRO a.s. a ČKD Blansko Engineering, a.s. – obě (kapitálově propojené) firmy projevují společný zájem o účast v tendru na výběr konzultanta pro zajištění organizační a technické podpory pro státní energetickou společnost Barki Todžik při přípravě a kompletaci projektu zaměřeného na modernizaci hydromechanických a elektromechanických zařízení na vodní elektrárně Kayrakkum (142 MW) za účelem zvýšení bezpečnosti přehrady, její odolnosti vůči klimatickým změnám a zvýšení kvality a objemu dodávek elektrické energie. Projekt bude financován z úvěru EBRD. Firma ENERGO – PRO a.s. má velmi dobré zkušenosti například z Gruzie, kde je 5. největším zaměstnavatelem a dodává elektřinu na 75 % území Gruzie.
  • Solar NG, spol. s r.o. – v r. 2012-2013 vybudovala v Tádžikistánu stáčírnu minerální vody
  • RIEGER KLOSS ORGELBAU s.r.o. - zrekonstruovala a zmodernizovala největší varhany v Tádžikistánu, které v hlavním městě Dušanbe instalovali pracovníci téhož krnovského závodu v letech 1977-78. Tádžikistán tím získal nejmodernější varhany ve Střední Asii. Iniciativa zrekonstruovat varhanní sál a renovovat varhany vzešla přímo od prezidenta Tádžikistánu Emomali Rachmona, který na ni vydělil ze svého rezervního fondu 1 milion tádžických somoni.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Mezi ČR a Tádžikistánem v současné době platí smluvní dokumenty:

  • Smlouva o zamezení dvojího zdanění
  • Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic
  • Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem vnějších ekonomických vztahů Tádžikistánu
  • Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví a sociální ochrany obyvatelstva Republiky Tádžikistán o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy
  • Memorandum o spolupráci mezi MZV ČR a MZV Republiky Tádžikistán
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Tádžikistán o spolupráci v letecké dopravě

Během návštěvy prezidenta M. Zemana v Tádžikistánu v listopadu 2014 bylo podepsáno společné prohlášení prezidentů.

Rozjednány mezi oběma zeměmi jsou:

  • protokol o změně dohody o podpoře a ochraně investic
  • smlouva o mezinárodní silniční dopravě.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

V současné době Česká republika nerealizuje v Tádžikistánu projekty rozvojové spolupráce.  Nicméně ČR se v Tádžikistánu prezentuje v rámci programu CADAP a programu EU na podporu pohraničního managementu (BOMCA).

 

Z hlediska budoucího možného nasměřování projektů rozvojové pomoci lze příležitosti vidět v následujících sektorech: 

 

Sektor zemědělství

Tádžické zemědělství tvoří 20 % HDP a 53 % zaměstnanosti, čímž nabízí pevný základ pro ekonomický rozvoj. Vláda Tádžikistánu deklaruje silný závazek k reformnímu programu zemědělství.  Konkrétně jde především o zrychlenou pozemkovou reformu, svobodu zemědělského podnikání, lepší přístup k finančním prostředkům a zvýšenou diverzifikaci zemědělství. Cílem je, aby investice
do zemědělství byly ziskovější a výhodnější zejména pro vývoz skrze zlepšení přístupu na trhy, posílení vlastnických práv zemědělců, zlepšení přístupů k úvěrům a umožnění větší míry samostatnosti a vlastního rozhodování. Nedávný růst vývozů zemědělských produktů naznačuje potenciál pro růst v oblasti zpracování zemědělských produktů (včetně skladování ovoce a zeleniny).

 

Sektor energetiky

Tádžikistán nedokáže zejména kvůli nerozvinuté distribuční síti uspokojit poptávku po elektřině, což přináší očekávání dalších investic do tohoto sektoru. Celoplošné zajištění dodávek poptávané energie všem potenciálním odběratelům je nejenom důležitým předpokladem pro vytvoření příznivého prostředí pro soukromé podniky, ale i pro snížení chudoby a zajištění lepších životních podmínek. Nedostatečné a nespolehlivé dodávky energie jsou podle místních i zahraničních podnikatelů hlavními překážkami rozvoje Tádžikistánu. V zimním období trpí přibližně 70 % populace rozsáhlými výpadky elektřiny. Nedostatek se značně zvýšil od roku 2009, kdy byla tádžická přenosová síť oddělena od Central Asia Power System a byl zastaven obchod s energiemi se státy střední Asie. Nedostatek elektřiny v zimním období se odhaduje na minimálně 2000 GWh, což představuje asi 20 % poptávky po zimní elektřině.

 

Sektor infrastruktury

Tádžikistán potřebuje transformovat nejen energetickou infrastrukturu, ale i infrastrukturu dopravní, komunikační, vodohospodářskou, bankovní a informační. Tádžikistán potřebuje posílit regionální konektivitu s cílem zlepšit přístup země k regionálním trhům a ke globálním informacím a poznatkům. Za účelem lepšího silničního propojení Tádžikistánu se rozbíhá projekt Central Asia Road Links – Tajikistan. Rovněž se realizuje řada projektů zaměřených na zlepšení přístupu k pitné vodě pro obyvatelstvo a způsobu nakládání s odpadními vodami.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: