Tádžikistán: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Tádžikistánu za období 2011–2015
 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz (mln. USD) 1 215,5 1 376,8 1 131,3 906,05 762,4
Dovoz (mln. USD) 4 079,5 3 997,9 4 214,2 5 168,7 3 475,3
Saldo (mln. USD) -2 864,001 -2 621,1 -3 082,9 -4 262,7 -2 712,9

Zdroj: International Trade Centre

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší obchodní partneři Tádžikistánu z hlediska jeho vývozu v r. 2015 (mln. USD)

Dovozci z Tádžikistánu

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

1 215,5 1 376,8
 1 131,3
906,1 762,4
z toho:
EU 28 107,0 156,1 113,2 82,1 66,8
Turecko 324,3 345,2 371,4 160,9 203,8
Kazachstán 47,8 68,2 72,6 180,9 164,9
Švýcarsko 0,021 53,7 50,3 121,7 140,9
Rusko 88,6 67,7 37,9 37,3 50,9
Čína 72,2 108,8 88,8 47,7 50,2
Itálie 65,9 47,7 31,3 68,9 49,6
USA 12,5 28,0 0,68 3,6 34,2
Tchaj-pej, Čína 64,6 82,7 48,4 11,1 25,4
Indie 6,7 15,9 0,56 3,6 9,9
Belgie 3,4 2,3 1,3 1,5 6,3
Srbsko 7,0 48,7 1,2 0,008 4,4
Nizozemsko 0,908 19,4 0,01 4,0 4,0
Jižní Korea 71,9 4,6 0,19 2,8 4,0
Bělorusko 21,9 9,3 4,9 4,0 3,6
Japonsko 13,1 10,9 1,1 1,4 2,2
Německo 2,4 3,8 5,02 3,7 2,1
Česko 4,6 3,4 2,1 0,5 1,5
Největší obchodní partneři Tádžikistánu z hlediska jeho dovozu v r. 2015 (mln. USD)

Vývozci do Tádžikistánu

2011

 2012

2013

2014

2015

Celkem  4 079,5 3 998,0 4 214,2 5 168,7 3 475,3
z toho:
EU 28 190,0 212,8 260,0 288,6 181,2
Čína 1 996,8 1 747,9 1 869,4 2 468,2 1 796,6
Rusko  721,4 678,8 724,4 890,9 746,7
Kazachstán  356,8 535,3 496,8 518,9 415,5
Turecko 172,6 235,0 283,6 277,5 162,9
Německo  35,4 37,2 47,6 59,6 50,0
Švýcarsko 4,3 2,8 3,5 121,0 46,6
Indie 21,3 29,0 47,7 60,0 31,3
Litva 53,9 66,4 88,5 78,2 24,0
Itálie 26,7 17,0 18,8 29,2 22,8
Bělorusko 50,1 48,2 29,7 30,6 20,9
Jižní Korea 37,4 38,1 44,3 48,6 20,3
USA 178,2 54,2 51,9 24,5 18,8
Francie  10,6 6,6 15,4 12,6 13,8
Kanada 3,7 5,0 9,7 7,8 11,5
Polsko 8,0 21,2 15,5 18,7 11,2
Nizozemsko 5,8 8,9 10,5 13,3 10,4
Rakousko 9,5 11,0 12,6 13,8 8,6
Lotyšsko 12,0 10,7 7,9 13,9 5,9
Slovinsko 3,9 5,2 7,3 8,2 5,7
Japonsko 0,9 7,5 1,3 14,2 5,3
Mad`arsko 5,8 4,6 5,4 5,9 4,8
Gruzie 4,5 4,8 7,9 10,8 4,4
Česko 4,0 4,9 6,5 5,4 4,3

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvíce zastoupené položky v dovozu do Tádžikistánu v letech 2011–2015 (mln. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

 2011   

2012   

2013   

2014   

2015  

 

Celkem

4 079,5

3 998,0

4 214,2

5 168,7

3 475,3

27

Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; vosk

390,9

556,3

502,5

528,2

413,0

84

Kotle, stroje a mechanická zařízení

187,4

255,5

266,2

344,5

318,1

61

Oděvy a doplňky oděvní, pletené háčkované

524,5

309,6

366,5

492,6

245,8

85

El.stroje, přístr. a zaříení pro záznam a reprodukci

168,5

162,6

228,6

252,0

240,4

10

Obiloviny

109,8

183,4

173,7

197,1

193,9

64

Obuv, kamaše a podobné výrobky

269,3

200,6

135,7

277,1

178,9

72

 Železo a ocel

96,5

132,8

174,8

199,5

177,5

87

 Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti

161,4

229,3

261,8

322,2

172,4

73

 Výrobky ze železa nebo oceli

75,9

101,7

153,6

178,6

114,5

62

Oděvy doplňky oděvní, jiné než pletené háčkované

118,9

96,2

115,6

168,4

100,0

39

Plasty a výrobky z nich

107,3

92,2

134,9

167,9

87,3

90

 Přístroje optické, fotograf., kinem., lékař., chirurg.

25,1

19,5

36,8

32,4

86,9

63

Zhotovené textilní výrobky; soupravy; oděvy

154,0

142,9

114,0

181,1

84,3

44

Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí

125,1

129,1

148,0

147,6

73,5

69

Keramické produkty

29,6

20,0

26,4

69,1

64,4

Nejvíce zastoupené položky ve vývozu z Tádžikistánu v letech 2011–2015 (mln. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

 2011

2012

2013

2014

2015

 

 Celkem

1 215,5

1 376,8

1 131,3

906,1

762,4

76

Hliník a výrobky z něho

587,0

681,2

458,8

246,5

267,2

26

Rudy kovů, strusky a popely

76,3

119,9

94,9

177,2

168,5

71

Perly, drahokamy, drahé kovy, bižuterie, mince

1,5

59,2

51,9

122,8

142,4

52

Bavlna

155,7

150,6

120,4

76,9

95,2

08

Jedlé ovoce a ořechy

48,0

38,6

40,4

37,5

25,1

07

Jedlá zelenina a některé kořeny

22,6

16,6

26,2

12,7

18,7

62

Oděvy doplňky oděvní, jiné než pletené háčkované

26,0

22,1

20,5

22,6

12,0

41

Burové kůže a kožky, usně

9,8

6,7

7,7

7,3

7,1

81

Ostatní obecné kovy; cermety a výrobky z nich

 

0,06

 

0,9

7,0

84

Jaderné reaktory, kotle a stroje

5,4

17,9

8,5

14,0

3,1

12

Olejnatá semena a plody

2,6

2,0

4,6

6,6

3,1

 

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Tádžikistán  zřídil 4 tzv. svobodné ekonomické zóny (Free economic zones – FEZ). Jedná se o „Soghd“ v Chudžantu v regionu Soghd,  „Pyanj“ (Pandž) v oblasti Qumsangir, „Danggara“ v oblasti Danghara  v regionu Khatlon a „Ishkoshim“ v Gorno-Badakšanské autonomní oblasti.

Svobodná ekonomická zóna SUGHT leží ve městě Chudžant severu země v blízkosti hranic s Uzbekistánem. Mohou se vn í registrovat podnikatelé - fyzické osoby, společnosti a organizace všech právnických forem, stejně jako pobočky a zahraniční kanceláře firem. Komplexní informace.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Celkový dosavadní příliv přímých zahraničních investic do Tádžikistánu za dobu jeho samostatné existence představuje řádově pouze 110 mil. USD.

Přímé zahraniční investice (mld. USD)

2011

 0,68

2012

0,20

2013

-0,54

2014

-0,26

2015

n/a

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Tádžická vláda má zájem na přílivu zahraničních investic a snaží se nabízet výhodné podmínky všem, kdo jsou ochotni přijmout netradiční formy obchodování a investování, zahrnující určitou dávku rizika. Tomu přizpůsobila i legislativu, která podporuje investice. Základním legislativním dokumentem je „Zákon o zahraničních investicích v Tádžikistánu“. Podniky, na jejichž základním jmění se zahraniční investor podílí aspoň 30 %, mohou bez omezení exportovat svou produkci. Majetek, který je dovážen jako vklad do základního jmění zakládané firmy, je osvobozen od cla. Firmy se zahraničním kapitálem nemohou být znárodněny, jak výslovně stanoví čl. 8 tohoto zákona. Dále se jim v článku 10 tohoto zákona zaručuje možnost vyvézt zisk a konvertovat domácí měnu na zahraniční valutu Při případném zabavení majetku firmy (vyvlastnění) bude vyplacena kompenzace ve volně směnitelné měně, kterou lze vyvézt ze země. Legislativní podmínky platné při zakládání podniku se zahraničním kapitálem platí i po 10 následujících let jeho fungování, i kdyby následně přijatá legislativa podmínky pro fungování firmy se zahraničním kapitálem zhoršovala.

Jak je výše uvedeno, zahraniční investice nepodléhají znárodnění, jak stanoví čl. 8 zákona o zahraničních investicích v Tádžikistánu. Kromě toho podle článku 10 tohoto zákona se zaručuje zahraničním investorům vývoz zisku a konverze národní měny na zahraniční měnu. Daleko podstatnější je ovšem fakt, že právní úprava není, alespoň ne v tomto směru, degenerována různými instrukcemi a pokyny, které by měnily její smysl, jako je tomu v některých sousedních zemích a legislativa je předvídatelná. Zvýšená jistota investora spočívá i v tom, že lze zcizovat i pozemky. Podíl zahraničního investora na základním kapitálu společného podniku není omezen. Firmy se zahraničním kapitálem, zabývající se materiální výrobou (ovšem kromě těch, které zpracovávají dovezené zdroje), jsou osvobozeny od placení daně ze zisku na dobu určenou podle výše vloženého zahraničního kapitálu:

  • od 50 tis. do 500 tis. USD na prvé dva roky,
  • od 500 tis. do 2 mil. USD na prvé tři roky,
  • od 2 mil. do 5 mil. USD, na prvé čtyři roky,
  • od 5 mil. USD výše, na prvých pět let.

Na území republiky mohou zahraniční investoři zakládat výrobní podniky se 100% zahraničním podílem, tj. bez účasti tádžické strany. Tádžikistán podepsal Washingtonskou konvenci pro urovnávání investičních sporů, na jejímž základě vzniklo Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů. Pojišťováním investic se zabývá státní společnost „Tadžikinvest“, založená při vládě TJ. Tato organizace je rovněž agenturou zplnomocněnou vládou TJ pro získávání zahraničních investic, vyhledávání úvěrů mezinárodních finančních institucí a spravování trhu cenných papírů.

Hlavním úkolem „Tadžikinvestu“ je realizace vládní politiky pro příliv zahraničních investic do prioritních odvětví ekonomiky země a jejich ochrana pojištěním. V oblasti pojištění spolupracuje tádžická vláda s britskou pojišťovací společností „Aon Group Limited“. 

S cílem přilákat domácí i zahraniční investice a vytvářet nové trvalé pracovní příležitosti bylo celkem 18 společnostem uděleno osvědčení o tom, že jsou subjektem volných ekonomických zón, z toho 14 společností je registrovaných ve svbodné ekonomické zóně "Sohgd", 3 jsou společnosti registrované v FEZ Pyanj 'a 1 společnost je zapsána v FEZ "Dangara", Objem vyhlášených kapitálových investic registrovaných firem v investičních projektech činí více než 48 milionů dolarů.

Významné pobídky pro zahraniční investory upravuje Zákon o koncesích, který umožňuje přenechat do užívání zahraničnímu investorovi mj. půdu s právem těžit nerosty, vody a jiné přírodní zdroje. Koncese může udělovat vláda, zmocněný orgán státní správy a místní orgány státní správy. Koncese se udělují zpravidla na základě výběrového řízení nebo aukce. Koncese se mohou udělovat na dobu maximálně 50 let, v případě dobývání nerostů na dobu do 99 let.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: