Tádžikistán: Zahraniční obchod a investice

24. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Tádžikistánu za období 2013–2017
 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz (mln. USD) 1 172,6 813,5 897,6 899,3 970,0
Dovoz (mln. USD) 4 215,7 4 235,7 3 419,4 3 031,5 3 041,3
Saldo (mln. USD) -3 043,1 -3 422,2 -2 521,8 -2 132,1 - 2 071,3

Zdroj: International Trade Centre

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší obchodní partneři Tádžikistánu z hlediska jeho vývozu v letech 2012 - 2016 (mln. USD)

Dovozci z Tádžikistánu

2012

2013

2014

2015

2016

Celkem

1 399,3
1 172,6
896,8 926,3 672,8
z toho:
EU 28 138,9 114,2 79,6 64,1 105,3
Kazachstán 104,8 72,1 180,9 164,9  218,4
Turecko 345,2 371,4 160,9 203,8  162,3
Itálie 47,7 31,3 68,9 49,6  79,8
Švýcarsko 53,7 50,3 121,7 140,9  75,5
Čína 108,8 88,8 47,7 50,2  31,2
Ruská Federace 67,7 37,9 37,3 45,8  26,4
Tchaj-pej, Čína 82,7 48,4 11,1 25,4  18,7
Indie 15,9 0,56 3,6 9,9  14,7
Litva 0,2 1,9 0,5 0,2  7,5
Belgie 2,3 1,8 1,5 6,3  7,2
Kyrgyzstán 4,0 3,5 8,0 8,1  6,4
Jižní Korea 4,6 0,2 2,8 4,0  5,2
Hong Kong, Čína 0,02 0,2 0,1 0,1  2,9
Bělorusko 9,3 4,9 4,0 3,7  2,6
Slovinsko 1,3 0,4 0,2 0,3  2,5
Německo 3,8 5,0 3,7 2,1 1,5
Mad´arsko 1,3 0,04 0,2 0,3  1,4
Velká Británie 0,3 1,2 0,8 0,8 1,3
Nizozemsko 1,5 0,01 0,1 0,6 1,2
Japonsko 10,9 1,1 1,4 2,2 1,2
Francie 3,1 0,7 1,0 0,7 1,0
USA 28,0 0,7 3,6 34,2 0,8
Česká republika
3,4 2,1 0,5 1,5 0,7

 

Největší obchodní partneři Tádžikistánu z hlediska jeho dovozu v letech 2012-2016 (mln. USD)

Vývozci do Tádžikistánu

 2012

2013

2014

2015

2016

Celkem 3 996,7
4 215,7 5 018,1 3 585,9 3 222,5
z toho:
EU 28 212,8 260,0 288,6 182,6 192,8
Itálie 17,0 18,8 29,2 22,8 48,5
Německo 37,2 47,6 59,6 49,6 43,5
Litva 66,4 88,5 78,2 24,0 21,2
Francie 6,6 15,4 12,6 13,8 15,9
Nizozemsko 8,9 10,0 13,3 10,3 11,7
Polsko 21,3 15,6 18,9 11,1 9,9
Lotyšsko 10,7 7,9 13,9 6,0 6,0
Rakousko 8,6 6,5 10,2 7,4 5,7
Slovinsko 5,2 7,7 8,3 6,0 4,3
Česká republika
4,9 6,5 5,4 6,1 4,3

 

Pozn.: S ohledem na to, že ke dni uzávěrky STI nebyly k dispozici potřebné statistické údaje za rok 2017, zveřejňujeme údaje pouze za období 2012 - 2016.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvíce zastoupené položky v dovozu do Tádžikistánu v rocích 2013 – 2017 (mln. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

2013   

2014   

2015  

2016

2017

 

Celkem

4 215,7

4 235,7

3 419,4

3 031,5

3 041,3

84

Kotle, stroje a mechanická zařízení

266,2

344,5

318,1

303,2

197,8

61

Oděvy a doplňky oděvní, pletené háčkované

366,5

492,6

245,8

288,2

180,2

27

Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; vosk

502,5

533,0

422,4

283,2 343,5

85

El.stroje, přístr. a zaříení pro záznam a reprodukci

228,6

252,0

240,4

238,2

216,2

10

Obiloviny

173,7

197,1

193,9

174,4

172,5

64

Obuv, kamaše a podobné výrobky

135,7

277,1

178,9

166,4

118,5

72

Železo a ocel

174,8

199,5

177,5

129,3

155,4

87

Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti

261,8

322,2

172,4

118,8

151,6

62

Oděvy doplňky oděvní, jiné než pletené háčkované

115,6

168,4

100,0

110,7 121,1

73

Výrobky ze železa nebo oceli

153,6

178,6

114,5

105,2

81,9

39

Plasty a výrobky z nich

134,9

167,9

87,3

94,8

82,9

63

Zhotovené textilní výrobky; soupravy; oděvy

114,3

177,8

84,4

85,6 79,3

96

Různé výrobky

36,3

51,4

48,2

80,8 79,6

28

Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých

18,1

15,9

42,1

74,4 67,2

90

Přístroje optické, fotograf., kinem., lékař., chirurg.

36,8

32,4

86,9

73,1

 33,9

44

Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí

148,0

147,6

73,5

57,0

67,0

 

Nejvíce zastoupené položky ve vývozu z Tádžikistánu v rocích 2013 – 2017 (mln. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

2013

2014

2015

2016

2017

 

 Celkem

1 172,6

896,8

926,3

672,8 970,0

76

Hliník a výrobky z něho

458,8

246,5

269,2

231,2 179,7

26

Rudy kovů, strusky a popely

94,9

177,2

168,5

 225,0 341,4

71

Perly, drahokamy, drahé kovy, bižuterie, mince

51,9

122,8

142,4

 76,3 160,2

52

Bavlna

120,4

76,9

108,0

 59,4 104,6

08

Jedlé ovoce a ořechy

40,4

37,5

28,3

 17,3 26,7
62 Oděvy doplňky oděvní, jiné než pletené háčkované 20,5 22,6 12,0  13,8 19,0

07

Jedlá zelenina a některé kořeny

26,2

12,7

20,7

 10,7 9,4

81

Ostatní obecné kovy; cermety a výrobky z nich

 

0,9

7,4

 8,7 18,4

74

Měď a výrobky z ní

7,2

0,001

0,02

 8,4 3,3
41 Burové kůže a kožky, usně 7,7 7,3 7,1  8,3 8,7

84

Jaderné reaktory, kotle a stroje

8,5

15,1

6,1

 2,2 8,6

85

Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části

9,8

12,2

2,7

 1,6 2,6

 

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Tádžikistán  zřídil 4 tzv. svobodné ekonomické zóny (Free economic zones – FEZ). Jedná se o „Soghd“ v Chudžantu v regionu Soghd,  „Pyanj“ (Pandž) v oblasti Qumsangir, „Danggara“ v oblasti Danghara  v regionu Khatlon a „Ishkoshim“ v Gorno-Badakšanské autonomní oblasti.

Svobodná ekonomická zóna SUGHT leží ve městě Chudžant severu země v blízkosti hranic s Uzbekistánem. Mohou se v ní registrovat podnikatelé - fyzické osoby, společnosti a organizace všech právnických forem, stejně jako pobočky a zahraniční kanceláře firem. 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Celkový příliv přímých zahraničních investic do Tádžikistánu do roku 2016 představoval řádově pouze 7 mld USD. Z toho 3,2 mld. USD byly přímé zahraniční investice a 3,8 mld. USD ostatní investice. Nejvíce se investovalo do oblastí energetiky  (596,8 mln. USD), spojů (378,3 mln. USD), stavebnictví (338,0 mln. USD), finančních služeb (320,8 mln. USD), důlního průmyslu (700,3 mln. USD) a zpracovatelského průmyslu (200,3 mln. USD).

V roce 2016 počet přímých zahraničních investic dosáhl 2,4 mld. USD, a v roce 2017 - 3,1 mld. USD.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základním legislativním dokumentem je „Zákon o zahraničních investicích v Tádžikistánu“. Podniky, na jejichž základním jmění se zahraniční investor podílí aspoň 30 %, mohou bez omezení exportovat svou produkci. Majetek, který je dovážen jako vklad do základního jmění zakládané firmy, je osvobozen od cla. Firmy se zahraničním kapitálem nemohou být znárodněny, jak výslovně stanoví čl. 8 tohoto zákona. Dále se jim v článku 10 tohoto zákona zaručuje možnost vyvézt zisk a konvertovat domácí měnu na zahraniční valutu Při případném zabavení majetku firmy (vyvlastnění) bude vyplacena kompenzace ve volně směnitelné měně, kterou lze vyvézt ze země. Legislativní podmínky platné při zakládání podniku se zahraničním kapitálem platí i po 10 následujících let jeho fungování, i kdyby následně přijatá legislativa podmínky pro fungování firmy se zahraničním kapitálem zhoršovala.

Jak je výše uvedeno, zahraniční investice nepodléhají znárodnění, jak stanoví čl. 8 zákona o zahraničních investicích v Tádžikistánu. Kromě toho podle článku 10 tohoto zákona se zaručuje zahraničním investorům vývoz zisku a konverze národní měny na zahraniční měnu. Daleko podstatnější je ovšem fakt, že právní úprava není, alespoň ne v tomto směru, degenerována různými instrukcemi a pokyny, které by měnily její smysl, jako je tomu v některých sousedních zemích a legislativa je předvídatelná. Zvýšená jistota investora spočívá i v tom, že lze zcizovat i pozemky. Podíl zahraničního investora na základním kapitálu společného podniku není omezen. Firmy se zahraničním kapitálem, zabývající se materiální výrobou (ovšem kromě těch, které zpracovávají dovezené zdroje), jsou osvobozeny od placení daně ze zisku na dobu určenou podle výše vloženého zahraničního kapitálu:

  • od 50 tis. do 500 tis. USD na prvé dva roky,
  • od 500 tis. do 2 mil. USD na prvé tři roky,
  • od 2 mil. do 5 mil. USD, na prvé čtyři roky,
  • od 5 mil. USD výše, na prvých pět let.

Na území republiky mohou zahraniční investoři zakládat výrobní podniky se 100% zahraničním podílem, tj. bez účasti tádžické strany. Tádžikistán podepsal Washingtonskou konvenci pro urovnávání investičních sporů, na jejímž základě vzniklo Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů. Pojišťováním investic se zabývá státní společnost „Tadžikinvest“, založená při vládě TJ. Tato organizace je rovněž agenturou zplnomocněnou vládou TJ pro získávání zahraničních investic, vyhledávání úvěrů mezinárodních finančních institucí a spravování trhu cenných papírů.

Hlavním úkolem „Tadžikinvestu“ je realizace vládní politiky pro příliv zahraničních investic do prioritních odvětví ekonomiky země a jejich ochrana pojištěním. V oblasti pojištění spolupracuje tádžická vláda s britskou pojišťovací společností „Aon Group Limited“. 

S cílem přilákat domácí i zahraniční investice a vytvářet nové trvalé pracovní příležitosti bylo celkem 18 společnostem uděleno osvědčení o tom, že jsou subjektem volných ekonomických zón, z toho 14 společností je registrovaných ve svbodné ekonomické zóně "Sohgd", 3 jsou společnosti registrované v FEZ Pyanj 'a 1 společnost je zapsána v FEZ "Dangara", Objem vyhlášených kapitálových investic registrovaných firem v investičních projektech činí více než 48 milionů dolarů.

Významné pobídky pro zahraniční investory upravuje Zákon o koncesích, který umožňuje přenechat do užívání zahraničnímu investorovi mj. půdu s právem těžit nerosty, vody a jiné přírodní zdroje. Koncese může udělovat vláda, zmocněný orgán státní správy a místní orgány státní správy. Koncese se udělují zpravidla na základě výběrového řízení nebo aukce. Koncese se mohou udělovat na dobu maximálně 50 let, v případě dobývání nerostů na dobu do 99 let.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: