Tchaj-wan: Zahraniční obchod a investice

31. 5. 2016

Tchaj-wan je ve světovém měřítku vysoce vyspělou ekonomikou, která je výrazně proexportně orientována a patří mezi čtyři "Asijské tygry". Specializuje se na výrobu elektroniky a strojních zařízení. Tchaj-wan patří mezi světově největší dodavatele počítačových čipů, LCD a OLED panelů, počítačových pamětí DRAM, zařízení pro elektronické sítě a spotřební elektroniky. Zásadní význam tohoto odvětví v exportu s sebou přináší i značnou závislost na vývoji celosvětové poptávky. Dalším vývozním artiklem je produkce textilu, která má ovšem klesající tendenci. Z hlediska strategických nerostných surovin je však zemí téměř stoprocentně závislou na dovozu. Parita kupní síly (PPP) na osobu Tchaj-wanu dosahuje, dle odhadů za rok 2015 47 500 USD, což tuto zemi řadí na 21. místo na světě (ČR je s hodnotou 31 500 USD na 56. místě žebříčku).

Export se podílí na HDP TW téměř 70%. Během posledních čtyřiceti let se změnila struktura TW hospodářství zaměřeného na zemědělství v technologickou a průmyslovou velmoc, kdy průmyslová výroba zaujímá 98% výkonu ekonomiky. Hlavními exportními artikly jsou elektronika (34%), základní kovy (9%), plasty a guma (7,5%), stroje a strojní zařízení (6,9%), přesné výrobky, hodinky, hudební nástroje (6,5%) a chemikálie (6,4%).

Taiwan dováží především nerostné suroviny a základní kovy, elektronické výrobky, chemikálie a strojní zařízení. Vývoz je orientován zejména na elektroniku, strojní zařízení a výrobky petrochemického průmyslu. Hlavními obchodními partnery jsou dlouhodobě Čína, Hong Kong, USA, Japonsko, země ASEAN a evropské země.

Taiwanská průmyslová základna se opírá o kvalitní a extenzivní síť průmyslových zón a rostoucí počet technologických a vědeckých parků, které jsou podpořeny jak vysoce kvalifikovanou pracovní silou, tak i plně integrovanou dodavatelsko-odběratelskou sítí. Malé a střední podniky často využívají státní podpory směřované do oblasti inovací a moderních technologií. V současnosti lze sledovat trend omezování zásahů státu do ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti podniků zejména v průmyslových sektorech s vysokou přidanou hodnotou.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

V návaznosti na slabou globální poptávku zaznamenal Tchaj-wan ke konci roku 2015 meziroční pokles exportu zboží o 13,9 %. Konkrétně export minerálních produktů klesl o celých 38%, u hlavního exportního tahouna – elektroniky bylo zaznamenáno snížení vývozu o 8,53%. Vývoz produktů do všech hlavních exportních destinací zaznamenal zásadní pokles (ČLR - 15,7% a země ASEAN -18,7%). Vývoz do Japonska se snížil ve 4.Q o 3,67% a do Evropy a USA o 7,4% a 9,1%. ČLR (vč. Hongkongu) zůstala i v roce 2015 největším exportním partnerem TW s podílem 39%, následují země ASEAN (18%). Význam USA jako exportní destinace vzrostl, s podílem 12,2%, oproti 11,1% v roce 2014. Evropský trh je pro TW v posledních letech z hlediska exportu stabilní, v roce 2015 byl jeho podíl 9,1%.

V roce 2015 se snížil i celkový TW import a to zejména materiálu a polotovarů (-16.5%). Celkový import ze zemí EU klesl v roce 2015 meziročně o 10,4%, ze zemí ASEAN pak o 16,6%. ČLR (vč. Hongkongu) byl pro TW největším zdrojem importu, následována Japonskem, zeměmi ASEAN, EU a USA.

Celkový počet zahraničních turistů na TW vzrostl v roce 2015 o 5,3%, kromě Japonska, odkud množství návštěvníků naopak meziročně o 0,46% kleslo. Čína zůstala i v roce 2015 největším zdrojem zahraničních turistů na TW se 40% celkového počtu, následována Japonskem a zeměmi JV Asie. Největší růst počtu turistů byl zaznamenán z J. Koreje, meziročně o 25%. Počet TW turistů, kteří navštívili evropské země, vzrostl meziročně o 20,8%.

Vývoj obchodní bilance Tchaj-wanu 2011 - 2015 (mld. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Výměna celkem

589,695

571,654

575,338

587,722

509,404

Vývoz

308,257

301,181

305,441

313,696

280,481

Dovoz

281,438

270,473

269,897

274,026

228,923

Saldo

26,820

30,708

35,544

39,670

51,558

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Tchaj-wan byl v roce 2015 19. největší obchodní partner zemí EU, sedmý v regionu Východní Asie. I když vzájemná obchodní výměna vzrostla o 9,4%, zaostává TW daleko za svými regionálními konkurenty - ČLR (2. místo, 14,8% z celkového EU obchodu), Japonskem (7. místo, 3,3%), J. Koreou (8. místo, 2,6%), srovnatelně s Hongkongem (15. místo, 1,4%) a Singapurem (16. místo, 1,4%). TW pozice importéra do zemí EU se meziročně změnila z 16. na 13. příčku. TW je pro země EU 22. největším exportním trhem, s 1,3% procentním podílem celkového EU exportu. EU je TW 5. největším obchodním partnerem s podílem v importu 9,95% a exportu 9,17% za zeměmi ASEAN (12,28%) a USA (13,12%). Vzájemný obchod EU – TW v roce 2015 dosáhl nového rekordu na 43,9 mld. €. Vývoz zboží ze zemí EU pokračoval již třetím rokem v expanzi a vzrostl o 8,8% na 18,5 mld. €. Dovoz z TW však rostl ještě výrazněji, než export, a to o 9,8%, v celkové hodnotě 25,5 mld. €.

Pět největších obchodních partnerů Tchaj-wanu 2011 – 2015

 

2011

2012

2013

2014

2015

VÝVOZ (podíl a hodnota)

%

mld. USD

%

mld. USD

%

mld. USD

%

mld. USD

%

mld. USD

ČLR

27,2

83,9

26,8

80,7

26,8

81,8

26,2

82,1

25,4

71,2

Hongkong

13,0

40,1

12,6

37,9

12,9

39,4

13,6

42,5

13,6

38,1

USA

11,8

36,4

10,9

33,0

10,7

32,6

11,1

34,9

12,2

34,3

Singapur

5,5

16,9

6,7

20,1

6,4

19,5

6,6

21,0

6,2

17,3

Japonsko

5,9

18,2

6,3

19,0

6,3

19,2

6,4

19,9

6,9

19,3

DOVOZ (podíl a hodnota)

%

mld. USD

%

mld. USD

%

mld. USD

%

mld. USD

%

mld. USD

Japonsko

18,5

52,2

17,6

47,6

16,0

43,2

15,2

41,7

16,9

38,7

ČLR

15,5

43,6

15,1

41,0

15,8

42,6

17,5

48,0

19,3

44,2

USA

9,2

25,8

8,7

23,6

9,3

25,2

10,0

27,4

11,5

26,4

J. Korea

6,3

17,9

5,6

15,0

5,8

15,8

5,4

14,8

5,7

13,0

Saúdská Arábie

4,9

13,8

5,5

14,8

5,8

15,6

5,0

13,7

3,2

7,3

Německo

3,3

9,9

2,9

8,1

3,0

8,5

3,4

9,6

3,8

8,6

Obchodní výměna zemí EU se svými nejvýznamnějšími asijskými partnery v roce 2015 (mld. €)

 

ČLR

Hongkong

Indie

Japonsko

J. Korea

Tchaj-wan

Výměna celkem

467,3

45,3

72,6

107,9

82,1

40,2

Vývoz z EU

164,7

34,7

35,5

53,3

43,1

17

Dovoz do EU

302,6

10,6

37,1

54,6

39,0

23,2

Saldo

-137,9

24,1

-1,6

-1,3

4,1

-6,2

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Tchajwanská ekonomika je jedním z největších světových dodavatelů elektronických součástek, jako jsou počítačové paměťové čipy a polovodiče, stejně tak jako počítače a optoelektronika, včetně plochých obrazovek. Struktuře TW exportu dominují výrobky ICT, které jsou montovány na TW, či v ČLR a následně prodávány na všech kontinentech – je však potřeba si uvědomit, že výrobky původem z TW, avšak kompletované v ČLR, či v zemích JV Asie se neobjeví ve statistikách bilaterální obchodní výměny.

Nejvýznamnější komodity tchajwanského exportu (pět nejvýznamnějších položek v letech 2011 - 2015 (mil. US$)

 

2011

%

2012

%

2013

%

2014

%

2015

%

Vývoz celkem

308 299

100

301 180

100

305 441

100

313 696

100

280 481

100

Elektronika

83 921

27,2

83 307

27,7

85,981

28,4

99,994

31,9

95 603

34,1

Základní kovy

30 184

9,8

28 095

9,3

27,631

9,1

28,952

9,2

25 162

9,0

Minerální produkty

 

 

22 069

7,3

23,689

7,8

 

 

 

 

Plasty a guma

25 200

8,2

24 193

8,0

24,784

8,2

24,109

7,7

21 007

7,5

Optické a foto nástroje

 

 

21 764

7,2

 

 

 

 

 

 

Stroje a strojní zařízení

20 472

6,6

 

 

19,759

6,5

20,887

6,7

19 432

6,9

Chemikálie

22 468

7,3

 

 

 

 

21,673

6,9

17 879

6,4

Nejvýznamnější komodity tchajwanského importu v letech 2011 - 2015 (mil. US$)

 

2011

%

2012

%

2013

%

2014

%

2015

%

Dovoz celkem

281 605

100

270 727

100

269 897

100

274 026

100

228 923

100

Minerální produkty

68 283

24,2

74 204

27,4

73 316

27,1

69 476

25,3

40,585

17,7

               z toho Ropa

30 345

10,8

35 661

13,2

33 574

12,4

32 182

11,7

16,148

7,1

Elektronika

44 503

15,8

40 762

15,1

40 752

15,1

43 419

15,8

40,097

17.5

Chemikálie

34 040

12,1

30 061

11,1

30 580

11,3

30 015

10,9

25,547

11,2

Stroje a strojní zařízení

24 628

8,7

21 300

7,9

23 078

8,5

22 058

8,0

21,882

9,6

Základní kovy

27 061

9,6

23 156

8,6

21 732

8,0

22 825

8,3

17,997

7,9

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Na Tchaj-wanu bylo vytvořeno osm zón volného obchodu (Free Trade Zone – FTZ; Invest in Taiwan). Šest z nich se nachází v prostoru velkých námořních přístavů, jedna v prostoru mezinárodního letiště a jedna jako biotechnologický park:

  • Keelung Harbour
  • Kaohsiung Harbour
  • Taichung Harbour
  • Port of Taipei
  • Su-ao Port
  • Anping Port
  • Taiwan Taoyuan International Airport - Air Cargo Park (mezinárodní letiště Taipei)
  • Pingtung Agriculture Biotechnology Park

Rovněž další lokality v zemi projevily zájem o vytvoření zón volného obchodu na svém teritoriu: okresní úřad Tainan (Southern Free Trade Zone), městský úřad Kaohsiung (Southern Star Free Trade Zone), a Industrial Development Bureau (Changhua Coastal Industrial Zone), všechny s cílem vytvořit lepší podmínky pro obchod a přispět ke změně postavení Tchaj-wanu ve světě globalizované výroby a logistických řetězců.

Protože správa FTZ zahrnuje široké spektrum činností, jejich zakládání vyvolává potřebu meziministerské koordinace k zajištění co největších synergických efektů. Hlavní vládní institucí v tomto ohledu je Centrum pro ekonomickou deregulaci a inovaci (Center for Economic Deregulation and Innovation – CEDI), podřízené Radě pro ekonomické plánování a rozvoj (Council for Economic Planning and Development). Nejvyšším orgánem, formulujícím politiku vytváření FTZ v zemi je Free Trade Zone Coordinating Committee při vládě Tchaj-wanu (Executive Yuan). CEDI má koordinační úlohu při zajišťování součinnosti mezi ministerstvy, komisemi a firmami ve věcech vytváření a provozu FTZ. Jakékoliv dotazy k této problematice mohou být adresovány této instituci, jejíž kontaktní údaje jsou uvedeny dále.

Zóny volného obchodu na Tchaj-wanu jsou regulovány těmito zákony a nařízeními:

  • Guidelines for the Establishment of the Free Trade Zone Coordinating Committee of the Executive Yuan(14. 2. 2005)
  • Regulations Governing Customs Clearance for Goods in Free Trade Zones(26. 11. 2005)
  • Act for the Establishment and Managemen of Free Trade Zones (23. 7. 2003)
  • Regulations Governing Applications for the Establishment of Free Trade Zones(19. 9. 2003)
  • General Introduction to the Regulations Governing the Operation and Management of Free Trade Zones Enterprises Administered by the Ministry of Transportation and Communications (10. 9. 2004)
  • Regulations Governing The Operation and Management of Enterprises within Free Trade Zones Administered by the Ministry of Transportation and Communications(10. 9. 2004)

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Tchaj-wan je důležitou destinací z hlediska FDI. Ostrov využívá synergie stabilního růstu podpořeného dynamikou celého regionu, populace s vysokou kupní silou a ekonomikou se zaměřením na vyspělé technologie. Během posledních několika let však atraktivita TW mírně klesla. V roce 2014 vzrostl TW vnitřní tok FDI o 17% (5,77 mld USD), po poklesu 11,2% v roce 2013. Od ledna do listopadu 2015 přilákal TW 3142 projektů v hodnotě přibližně 4,1 mld.USD FDI. Tok FDI zůstává mezi nejnižšími v regionu. Spekulativní aktivity, rostoucí ceny nemovitostí, byrokratické překážky a rigidní právní rámec jsou hlavní překážky pro případné investice. Tok FDI byl také negativně ovlivněn globální ekonomickou krizí s následnou krizí v euroregionu a potížemi ekonomiky USA. Naopak pozitivní efekt na FDI tok má stále uzavření Rámcové dohody o ekonomické spolupráci (ECFA) s ČLR v roce 2010.

Celkové množství tchajwanských zahraničních investic (kromě ČLR) v roce 2015 vzrostl meziročně o 47,3% na 10,75 bil. USD. Nejvíce investic bylo alokováno do zemí JV Asie prostřednictvím bank a pojišťovacích společností v celkové výši 6,1 bil. USD a meziročním růstem 67,9%. ČLR byla v roce 2015 cílovou zemí pro 60,6% všech zahraničních investic TW s růstem 5,8% oproti roku předchozímu. Počet investičních projektů však klesl o 17,3%, navázal tak na již tříletou negativní tendenci. Tchajwanské investice se začínají přesouvat do zemí JV Asie, zejm. Vietnamu a Myanmaru.

Země EU byly v roce 2015 z hlediska TW zahraničních investic šesté v pořadí s podílem 2,1%, po ČLR, Britských zámořských teritoriích, USA, Singapuru a Vietnamu. Investice z TW do ČLR zaujímají 60,6% celkových zahraničních investic, následovány Britskými zámořskými teritorii a Karibikem (11,8%), USA, Singapurem,  Vietnamem, zeměmi EU, Hongkongem a Japonskem.

Podle Ministerstva hospodářství Tchaj-wanu stálo v roce 2015 Nizozemí za 61,6% všech FDI toků na TW, následováno UK (22,4%), Německem (7,9%), a Francií (2,9%). Opačný tok FDI v roce 2015 – z TW do zemí EU byl směřován do UK (53,9%), Nizozemí (29,9%), Německa (5,9%) a Francie (0,7%). Celkový tok EU FDI z TW v roce 2015 dosáhl podílu pouze 2,1%. Investice zemí EU na TW reprezentovaly v roce 2015 24,9% celkového FDI. Evropa byla následována Britskými zámořskými teritorii a Karibikem (18,8%), dále USA (17,3%) a Japonskem (13,7%).

FDI na Tchaj-wanu podle destinace a tchajwanské FDI ve světě v roce 2015

Významné země FDI na TW (2015 v %) 

Významné země pro TW FDI (2015 v %) 

EU

24,9

ČLR

60,6

Britská zámořská teritoria a Karibik

18,8

Britská zámořská teritoria a Karibik

11,8

USA

17,3

USA

5,6

Japonsko

13,7

Singapur

4,3

Singapur

5,8

Vietnam

3,1

Hongkong

5,3

EU

2,1

Samoa

2,9

Hongkong

2,1

 

 

Japonsko

1,5

Přímé zahraniční investice na Tchaj-wanu v letech 2012 - 2014 (mld. US$)

 

2012

2013

2014

FDI na Tchaj-wan

3,207

3,598

2,839

Objem FDI

59,633

65,797

68,636

Počet greenfield investic

81

74

66

FDI vstupy (v % GFCF*)

2,9

3,2

2,5

Objem FDI (v % HDP)

12,0

12,9

13

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Tchaj-wan představuje pro zahraniční investory poměrně atraktivní destinaci. Výhodou případných investic je stabilní ekonomika, kterou reprezentuje nízká inflace, nízká míra nezaměstnanosti, stabilní obchodní přebytky a vysoké zahraniční rezervy. TW v posledních letech diverzifikoval své obchodní zájmy z původního silného zaměření na USA směrem k ČLR, zemím JV Asie a Evropy. Nicméně existují i určitá rizika, která zahrnují silnou závislost TW ekonomiky právě na ČLR a geopolitické otázky regionu, zejména ve vztahu k ČLR.

Současné ekonomické priority stanovené TW vládou zahrnují podporu zejména v oblastech inovativních environmentálních technologií; vzdělání, vědy, výzkumu a inovací obecně; rozvoje komunikační infrastruktury a sektoru služeb. Nejvhodnějšími oblastmi pro investice se v současnosti jeví turistika, ITC sektor a výroba a prodej elektřiny.

Pro posílení domácí ekonomiky a přilákání investic ze zahraničí byla vládou založena Investiční komise při Ministerstvu hospodářství, která se zabývá záležitostmi spojenými s přímými zahraničními investicemi na TW a s tím spojenou spoluprací s potenciálními investory. Komise monitoruje také investice TW firem v zahraničí (více viz níže).

Investiční fondy a poradenské firmy v oboru investování do cenných papírů mohou zakládat obchodní jednotky na Tchaj-wanu, ale musí požádat o zvláštní povolení, které vyžaduje podrobnou informaci o zamýšleném druhu obchodů. K získání takového povolení je nutné splnit stanovené akciové, manažerské a kapitálové požadavky. Pro vydávání těchto povolení je zmocněno Ministerstvo financí. Nejjednodušší možností investic na TW je využít tzv. exchange-traded fondů, které poskytují okamžitou diversifikaci na cenné papíry obchodovatelné v USA.

Pobídky pro investory

Vláda Tchaj-wanu usiluje o nepřetržitou modernizaci ekonomiky a udržení jejího konkurenčního postavení. Proto vítá zahraniční investory a poskytuje jim pobídky pro kapitálové investice, výdaje na výzkum a vývoj a stále vzdělávání zaměstnanců. Politika investičních pobídek sleduje cíl vzájemné výhodnosti pro veřejný i soukromý sektor. S tímto cílem byl například definován Statut pro účast soukromého sektoru v infrastrukturních projektech, nebo Statut modernizace průmyslových odvětví. Ministerstvo pro ekonomické záležitosti nabízí daňové úlevy v souladu s politikou vlády na podporu soukromých investic do výzkumu a vývoje, vzdělávání pracovníků a aplikace nových zařízení a technologií tchajwanskými firmami. Tyto pobídky se ukázaly jako důležitý nástroj při růstu mnoha nových oborů i transformaci tradičních odvětví tchajwanského hospodářství a jejich vliv na modernizaci místního hospodářství nelze v žádném případě podceňovat. Poskytovány jsou také preferenční daňové pobídky pro zahraniční profesionály zaměstnané na TW. Při zakládání firmy je také vhodné zvážit její umístění v některé ze zón volného obchodu (viz výše).

Stručná charakteristika existujících daňových zvýhodnění

Podpora výzkumu a vývoje

Firma, založená v souladu s místními zákony může požádat daňový dobropis až do 30 % objemu prostředků, investovaných do výzkumu a vývoje pro odpovídající snížení základu výpočtu daně z příjmu. Tyto prostředky může firma odepisovat po dobu 5 let počínaje rokem, ve kterém byly výdaje uskutečněny. Uznatelné výdaje se musí týkat vývoje nových produktů nebo technologií společnosti, případně zlepšování stávajících výrobků nebo služeb, zavádění nových technologií nebo zdokonalování výrobního procesu.

Podpora vzdělávání zaměstnanců

Firma, založená v souladu s místními zákony může požádat daňový dobropis až do 30 % objemu prostředků, investovaných do výzkumu a vývoje pro odpovídající snížení základu výpočtu daně z příjmu. Tyto prostředky může firma odepisovat po dobu 5 let počínaje rokem, ve kterém byly výdaje uskutečněny. Uznatelné výdaje musí být vynaloženy na vzdělávání zaměstnanců, přímo vázaných na jejich pracovní činnost a může se jednat jak o školení v rámci firmy, tak i o školení, pořádaná externími agenturami.

Podpora zavádění nových zařízení nebo technologií

Firma si může ze svých daňových závazků odečíst (a po dobu 5 let, počínaje rokem instalace nového zařízení nebo technologie odepisovat) 20–50 % prostředků, investovaných do těchto oblastí:

•              Investice do automatizovaného zařízení nebo technologie

•              Investice do recyklace a zařízení či technologií pro kontrolu znečišťování životního prostředí

•              Investice do zařízení nebo technologie pro využití nových zdrojů čisté energie, uchovávání energie a čištění odpadních vod

•              Investice do zařízení nebo technologií ke snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování efektivity využívání energií

•              Investice do hardware, software a/nebo technologií, které zvyšují schopnosti firmy v digitalizaci, jako např. zkvalitňování digitálních telekomunikací, plánování podnikových zdrojů, využití komunikačních a telekomunikačních produktů, elektroniky a audiovizuálních zařízení a produkce s digitálním obsahem

Negativní seznam průmyslových odvětví uzavřený pro zahraniční investice

Na TW byl zrušen tzv. seznam povolených investic, i nadále je platný tzv. "negativní" seznam průmyslových odvětví uzavřený pro zahraniční investice - v oblasti bezpečnosti, ochrany životního prostředí, včetně energetické distribuční sítě, sítě veřejných služeb (pitná a odpadní voda), zemního plynu, poštovních služeb, telekomunikací, médií, vzdušné a námořní dopravy. Celková liberalizace obchodu zredukovala seznam na méně než procento ze všech položek výroby a méně než pět procent v oblasti servisu. Držení většinového podílu v tchajwanské společnosti je legální, avšak existuje procentuální omezení vlastnictví v telekomunikačních firmách (bezdrátová i pevná linka) ve výši 60%, včetně FDI ve výši 49%. Omezen je také vlastnický podíl zahraničního investora ve službách poskytujících kabelové televizní vysílání (20%). Investiční komise publikuje aktuální seznam odvětví s omezeným přístupem na svých internetových stránkách.

Vládní agentury a registrační proces

Vzhledem k tomu, že zahraniční investice mohou nabývat mnoha forem, mohou být do procesu registrace podnikání zapojeny různé vládní úřady. Hlavním zodpovědnou institucí je The Department of Investment Services (DOIS), který je součástí Ministerstva pro ekonomické záležitosti (MOEA). Kromě vlastních aktivit je také koordinačním místem pro oborové a profesní asociace, které podporují investice a pomáhají zahraničním investorům při realizaci jejich projektů. Pokud se investiční záměr posune do stádia formálního založení podniku, vstupují do procesu schvalování a registrace zahraniční firmy dvě další vládní agentury. MOEA: Investiční komise (Investment Commission) a Ministerstvo obchodu (Department of Commerce). Investiční komise zodpovídá za prověřování a schvalování všech investičních projektů na Tchaj-wanu a je vždy účastníkem v prvních etapách vzniku zahraniční obchodní přítomnosti na ostrově. Na druhé straně Department of Commerce je zodpovědný za koordinaci a předběžné schvalování obchodních jmen a žádostí o jejich registraci před tím, než je podána oficiální žádost o povolení investovat a založit firmu na Tchaj-wanu. Rovněž obstarává celý registrační proces pro pobočky a reprezentační kanceláře zahraničních společností, stejně jako pro dceřiné společnosti a výhradní vlastníky v případě investice 100 mil. NTD a více.

Podle povahy navrhovaného podnikatelského záměru mohou do schvalovacích a registračních postupů vstupovat i další instituce podřízené MOEA, jako je Industrial Development Bureau, Bureau of Foreign Trade, a další specializované úřady na podporu průmyslového rozvoje. Za zvláštní zmínku stojí tzv. Export Processing Zone Administration Správa vědeckého parku Hsinchu, jejichž funkce spočívá především v koordinaci investičních aktivit a zakládání firem ve speciálně vymezených exportně-výrobních oblastech, resp. ve vědecko-průmyslových parcích.

MOEA zřídilo jednotnou internetovou platformu pro registraci a vyřizování žádostí, která zjednodušuje a sjednocuje mnohé dosud vícekolejné procesy.

Pokud jde o menší podniky, jakmile je provedeno předběžné posouzení záměru a návrh investičního projektu je schválen Department of Commerce a Investment Commission, všechny zbývající kroky, spojené s registrací, udělením licence apod. jsou zpravidla vyřizovány prostřednictvím místně příslušných orgánů.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: