Tchaj-wan: Zahraniční obchod a investice

22. 6. 2018

© Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji (Tchaj-wan)

Již od poloviny 80. let prodělávala tchajwanská ekonomika rychlou přeměnu struktury, kdy tradiční zemědělství a rukodělný průmysl uvolňovaly místo vědě, vyspělým technologiím a službám. Vzhledem k omezeným zdrojům surovin byla věnována velká pozornost hlavně rozvoji zpracovatelského průmyslu (chemický, textilní, elektrotechnický, stavební). K „hospodářskému zázraku“ přispěl i dynamický vývoj průmyslových parků a exportních zón.

Změny v ekonomické struktuře vedly i ke změnám struktury zahraničního obchodu. Tradiční exportní komodity, jako textilní výrobky a hračky, byly nahrazeny počítači, elektronickými výrobky, elektrickými stroji a přístroji. Od počátku 80. let tchajwanský obchod vykazuje přebytky obchodní bilance. Ke snížení inflace a stabilizaci devizového trhu Tchaj-wan (TW) uplatňoval sérii opatření, směřujících k ekonomické liberalizaci a internacionalizaci. Byly liberalizovány domácí i mezinárodní devizní a finanční služby, zhodnocen kurs tchajwanské měny vůči americkému dolaru a dalším měnám. Dále byly provedeny strukturální změny v souvislosti se žádostí o členství ve WTO (úpravy celních tarifů, odstraňování obchodních restrikcí, uvolnění nepřímého obchodu s ČLR aj.). K liberalizaci došlo i v oblasti zahraničních investic a rozvojové pomoci.

Tchaj-wan v uplynulých 40 letech dosáhl pozoruhodných ekonomických výsledků, podepřených zejména rostoucím zahraničním obchodem (proexportní zaměření). Zařadil se mezi průmyslově vyspělé státy, patří do skupiny tzv. „asijských tygrů“ a úspěšnou realizací národních projektů se stal modelem pro rozvojové země. Tchajwanská průmyslová základna se opírá o kvalitní a extenzivní síť průmyslových zón a rostoucí počet technologických a vědeckých parků, které jsou podpořeny jak vysoce kvalifikovanou pracovní silou, tak i plně integrovanou dodavatelsko-odběratelskou sítí. Malé a střední podniky často využívají státní podpory směřované do oblasti inovací a moderních technologií. V současnosti lze sledovat trend omezování zásahů státu do ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti podniků zejména v průmyslových sektorech s vyšší přidanou hodnotou. K hlavním průmyslovým odvětvím na Tchaj-wanu patří především informační technologie (ICT) v hodnotě 134 mld. USD, zpracování kovů (116 mld. USD), chemický průmysl (106 mld. USD) a oblast 3C (computer, communication and consumer).

V globálním pohledu se Tchaj-wan řadí mezi TOP 10 největších světových výrobců a TOP 5 největších vývozců v sektoru obráběcích a tvářecích strojů na světě. Tchaj-wan patří mezi světově největší dodavatele počítačových čipů, LCD a OLED panelů, počítačových pamětí DRAM, zařízení pro elektronické sítě a spotřební elektroniky. Zásadní význam tohoto odvětví v exportu s sebou přináší i značnou závislost na vývoji celosvětové poptávky. Dalším vývozním artiklem je produkce textilu, která má ovšem klesající tendenci. Z hlediska strategických nerostných surovin je však zemí téměř stoprocentně závislou na dovozu.

Mezi 5 největších vývozních artiklů Tchaj-wanu, co se hodnoty týče, patří elektronické integrované obvody a mikrosoustavy (92,3 mld. USD), zpracované oleje (10,40 mld. USD), tekutý krystal/lasery/optické přístroje (8,1 mld. USD), mobilní zařízení (7,2 mld. USD) a polovodiče/solární diody (7,2 mld. USD). Mezi 5 největších tchajwanských vývozních firem jsou: Foxconn (elektronika; 80,4 mld. USD), Taiwan Semiconductor (polovodiče; 58,5 mld. USD), China Steel (železo a ocel; 21,0 mld. USD), Quanta Computer (PC hadrware; 18,2 mld. USD), Formosa Chemicals (chemický průmysl; 16,9 mld. USD).

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Zlepšené globální hospodářské podmínky přispěly k růstu tchajwanského exportu a celkovému zvýšení výkonnosti místní ekonomiky. Konečný růst HDP v loňském roce činil 2,86 %, což bylo o 0,86 % více než se původně očekávalo. Nejvíce se na HDP podílela výroba (30,6 %), velkoobchod a maloobchod (16,05 %) a trh s nemovitostmi a bydlením (8,09 %). V roce 2018 se předpokládá zvýšená a silnější celosvětová poptávka, jež by měla podpořit další růst tchajwanského vývozu i dovozu o 3,26 % a 3,11 % resp.

Export v roce 2017 dosáhl hodnoty 317,2 mld. USD, což je meziroční nárůst o 13,1 %. Celkový dovoz se rovněž zvýšil na 259,2 mld. USD (12,4 %).  Obchodní bilance Tchaj-wanu skončila přebytkem na 57,9 mld. USD (16,5 %).

Vývoj obchodní bilance Tchaj-wanu v letech 2013 - 2017

mld. USD

2013

2014

2015

2016

2017

výměna celkem

575,338

587,722

509,404

511,275

576,505

vývoz

305,441

313,696

280,481

280,388

317,244

dovoz

269,897

274,026

228,923

230,887

259,261

saldo

+35,544

+39,670

+51,558

+49,501

+57,982

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Klíčovými ekonomickými partnery Tchaj-wanu (TW) zůstávají v roce 2017 na 1. místě ČLR (139,02 mld. USD), 2. ASEAN (89,6 mld. USD), 3. USA (67,17 mld. USD), 4. Japonsko (62,72 mld. USD) a 5. EU (53,22 mld. USD). Hlavními destinacemi pro tchajwanské investice byly v roce 2017 ČLR, Britská teritoria, Singapore či USA.

Dle tchajwanských oficiálních statistik, celková bilance obchodní výměny mezi TW a EU v roce 2017 činila 53,22 mld. USD, jenž představuje meziroční růst o 8,9 % (obchod s EU tvoří 9 % celkového obchodu TW). Dle evropských statistik bilance obchodní výměny činila celkem 50,14 mld. €, což je meziroční růst o 11,5 %. EU je pro TW 4. největším obchodním partnerem hned po ČLR, USA a JAP pokud do statistiky nepočítáme region ASEAN jako samostatný prvek. V rámci EU je Německo na prvním místě v bilaterálním obchodu ve výši 15,65 mld. USD (celkově 8. příčka), zatímco ČR patřila opět 13. příčka v rámci zemí EU (celkově 46. příčka) s celkovou hodnotou obchodu 738 mil. USD (dle tchajwanských statistik). Druhým a třetím největším obchodním partnerem v rámci EU je Nizozemsko a Velká Británie, dále pak Francie či Itálie.

Pět největších obchodních partnerů Tchaj-wanu v letech 2013 – 2017

mld. USD

2013

2014

2015

2016

2017

vývoz (podíl a hodnota)

%

 

%

 

%

 

%

 

%

 

ČLR

26,8

81,8

26,2

82,1

25,4

71,2

26,3

73,89

28,04

88,98

Hongkong

12,9

39,4

13,6

42,5

13,6

38,1

13,6

38,3

12,99

41,23

USA

10,7

32,6

11,1

34,9

12,2

34,3

11,9

33,5

11,64

36,94

Japonsko

6,3

19,2

6,4

19,9

6,9

19,3

6,9

19,5

6,55

20,78

Singapore

6,4

19,5

6,6

21,0

6,2

17,3

5,7

16,1

5,55

17,62

dovoz (podíl a hodnota)

%

 

%

 

%

 

%

 

%

 

ČLR

15,8

42,6

17,5

48,0

19,3

44,2

19,0

43,9

19,30

50,04

Japonsko

16,0

43,2

15,2

41,7

16,9

38,7

17,6

40,6

16,17

41,94

USA

9,3

25,2

10,0

27,4

11,5

26,4

12,3

28,6

11,66

30,23

Jižní Korea

5,8

15,8

5,4

14,8

5,7

13,0

6,3

14,6

6,51

16,89

Německo

3,0

8,5

3,4

9,6

3,8

8,6

3,7

8,6

3,54

9,2

*dle tchajwanských statistik

Obchodní výměna zemí EU s nejvýznamnějšími asijskými partnery v letech 2016 a 2017

mld. €

ČLR

Hongkong

Indie

Japonsko

Jižní Korea

Tchaj-wan

2016

2017

2016

2017

2016

2017

2016

2017

2016

2017

2016

2017

Výměna celkem

514,7

573,0

53,2

48,0

77,0

85,9

124,5

129,3

85,7

99,8

44,9

50,1

Vývoz z EU

170,1

198,2

34,9

36,8

37,8

41,7

58,0

60,4

41,6

49,8

19,0

20,6

Dovoz do EU

344,6

374,8

18,2

11,1

39,2

44,1

66,6

68,8

44,1

50,0

25,9

29,5

Saldo

-174,5

-176,6

16,7

25,6

-1,4

-2,4

-8,6

-8,3

2,4

-0,21

-6,4

-8,8

V roce 2017 Tchaj-wan poskočil o dvě místa na 16. největšího obchodního partnera zemí EU, což byl meziroční růst o 11,5 %. I přes trvalý růst za poslední tři roky, Tchaj-wan i nadále zaostává daleko za svými regionálními konkurenty - ČLR (2. místo, 15,3% podíl z EU obchodu), Japonskem (6. místo, 3,6% podíl), J. Koreou (8. místo, 2,7% podíl), Indií (9. místo, 2,3% podíl). Poprvé za posledních 5 let přeskočil Tchaj-wan v loňském roce Hongkong, který se nyní zařadil na 17. místo největšího obchodního partnera EU. Tchaj-wan si také zlepšil pozici exportní destinace pro země EU a to na 21. místo (meziroční posun o 2 místa). Nicméně dovoz z Tchaj-wanu rostl rychleji než vývoz z EU na Tchaj-wan.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Tchajwanská ekonomika je jedním z největších světových dodavatelů elektronických součástek, jako jsou počítačové paměťové čipy a polovodiče, stejně tak jako počítače a optoelektronika, včetně plochých obrazovek. Struktuře TW exportu dominují výrobky ICT, které jsou montovány na TW, či v ČLR a následně prodávány na všech kontinentech – je však potřeba si uvědomit, že výrobky původem z TW, avšak kompletované v ČLR, či v zemích jihovýchodní Asie, se neobjeví ve statistikách bilaterální obchodní výměny.

Nejvýznamnější vývozní komodity z TW v letech 2013 - 2017

mil. USD

2013

%

2014

%

2015

%

2016

%

2017

%

Vývoz celkem

305 437

100

313 691

100

280 383

100

280 388

100

317,244

100

elektronické integrované obvody a mikrosoustavy

62 823

20,5

72 297

31,9

69 428

24,7

78 198

27,8

92 307

29,0

minerální oleje a oleje ze živičných nerostů; jiné než surové

22 572

7,3

19 310

6,2

11 115

4,0

9 438

3,3

10 406

3,28

tekutý krystal/lasery/optické přístroje

15 886

5,2

13 416

4,2

8 596

3,0

7 471

2,6

8 132

2,56

polovodiče/solární diody

8 403

2,8

9 321

3,0

8 395

3,0

7 830

2,7

7 211

2,27

mobilní zařízení

10 251

3,3

8 446

2,7

6 790

2,4

6 088

2,2

6 972

2,19

 

Nejvýznamnější dovozní komodity na TW v letech 2013 - 2017

mil. USD

2013

%

2014

%

2015

%

2016

%

2017

%

Dovoz celkem

269 897

100

274 021

100

228 923

100

230 563

100

259 261

100

elektronické integrované obvody a mikrosoustavy

31 732

11,5

34 370

12,5

31 680

13,8

36 316

15,7

43 564

16,8

minerální oleje a oleje ze živičných nerostů; surové

33 549

12,4

32 145

11,7

16 086

7,0

12 855

5,5

16 877

6,5

stroje a přístroje používané výhradně či převážně pro výrobu polovodičových materiálů apod.

11 956

4,4

10 170

3,7

10 403

4,5

14 120

6,1

12 472

4,8

minerální oleje a oleje ze živičných nerostů; jiné než surové

16 361

6,0

14 523

5,3

8 871

3,8

8 000

3,5

8 975

3,4

ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky

10 849

4,0

11 341

4,1

6 852

3,0

5 566

2,4

6 974

2,7

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Na Tchaj-wanu je možné vstoupit do obchodních zón se speciálním zacházením, v nichž mají zahraniční firmy možnost požádat o řadu vládních pobídek či nepřímých daňových pobídek. Jedná se především o Science Park nebo Export Processing Zone, Agricultural Technology Park, Logistics Center, Free Trade Zone, nebo Bonded Warehouse, viz. tabulka. Více informací naleznete zde:

Items

Eligible for

Indirect Tax

Economic Processing Zone

Science Park

Agricultural

Biotechnology

Park

Bonded Factory

Bonded warehouse

Logistics Center

Free Trade Zone

Import of raw materials from overseas

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, and trade promotion service fees

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, and trade promotion service fees

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, and trade promotion service fees

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, and trade promotion service fees

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, tobacco and wine tax, public health and welfare dues on tobacco products, trade promotion service fees, and harbor service dues

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, tobacco and wine tax, public health and welfare dues on tobacco products, trade promotion service fees, and harbor service dues

 

Import of goods for operation purpose from overseas            

 

 

 

 

 

 

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, tobacco and wine tax, public health and welfare dues on tobacco products, trade promotion service fees, and harbor service dues

Import of fuel, supplies, semi-finished materials from overseas

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, and trade promotion service fees

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, and trade promotion service fees

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, and trade promotion service fees

 

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, trade promotion service fees, and harbor service dues

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, trade promotion service fees, and harbor service dues

 

Import of machinery from overseas            

 

 

 

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, and trade promotion service fees      

 

 

exempted from customs duty, commodity tax, business tax, trade promotion service fees, and harbor service dues

Export of products/services

0 % VAT

0 % VAT

0 % VAT

0 % VAT

0 % VAT

0 % VAT

0 % VAT

Purchase of raw materials, fuel, supplies, semi-finished materials from non-bonded area

0 % VAT

0 % VAT

0 % VAT

0 % VAT

0 % VAT

0 % VAT

0 % VAT

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Pro zahraniční investory představuje Tchaj-wan poměrně atraktivní destinaci. TW se geograficky nachází v asijsko-pacifické oblasti spojující dopravní uzel východní a jihovýchodní Asie. Za 2,5 hod. se dostanete do šesti nejvýznamnějších měst v této oblasti, jakými jsou Tokio, Soul, Peking, Šanghaj, Hongkong a Singapur. TW má rovněž vyspělou lodní dopravu, která umožňuje dodat zboží v průměru do 56ti hodin do pěti velkých přístavů po jihovýchodní Asii – Manila, Singapur, Hongkong, Šanghaj či Tokio. Mimo jiné TW neslouží jen jako důležitý most spojující Evropu, Ameriku a Japonsko, ale také jako přednostní místo pro zakotvení nadnárodních společností v rámci asijsko-pacifického regionu.

Výhodou případných investic je rovněž stabilní ekonomika tažená industriálními klastry (elektronika a technologie), kterou reprezentuje nízká míra inflace a nezaměstnanosti, vysoká úroveň vzdělání pracovní síly, transparentní a fungující právní systém, silná ochrana práv duševního vlastnictví, vyspělá dopravní infrastruktura, stabilní obchodní přebytky či vysoké zahraniční rezervy.

V posledních letech se tchajwanské investiční prostředí umístilo na předních příčkách v mnoha mezinárodních žebříčcích. Například ve zprávě „Global Competitiveness 2017-2018“ se TW řadí na celkové 15. místo ze 137 ekonomik a 4. místo v asijsko-pacifickém regionu. „Business Environment Risk Intelligence“ v roce 2017 zařadil TW na 3. příčku nejlepších investičních destinací hned za Švýcarsko a Singapur. V neposlední řadě ve zprávě „Doing Business 2018“ (Světová banka) se TW zařadil na 15. místo ve snadném podnikání z celkového počtu 190 ekonomik světa.

Investiční projekty na Tchaj-wanu

Na Tchaj-wanu se nachází příležitosti pro české firmy, mimo jiné, v sedmi inovativních průmyslových oblastech (neboli „5 + 2“), které vychází z vládních priorit a cílů na období 2017 – 2020. Následující sektory mají celkově přispět k modernizaci a transformaci ekonomiky a zároveň zvýšit konkurenceschopnost Tchaj-wanu v mezinárodním globálním řetězci - zelené technologie, biotechnologie, chytré strojírenství, národní obrana, vznik „Asijského silikonového údolí“, inovativní zemědělství a cyklické hospodářství.

Tchajwanská vláda se již dlouhodobě snaží o akceleraci / zvýšení zahraničních investic směřujících na Tchaj-wan. Na posledním meziministerském zasedání o investicích (5.12.2017) zdůraznil premiér Lai Ching-Te tři opatření, která by k tomu měla napomoci:

  1. zjednodušení postupů pro přezkum a schválení zahraničních investic na Tchaj-wan;
  2. integrace domácí a zahraniční koncepce v inovacích, podpora průmyslové inovace: Tchaj-wan musí lépe využívat svého největšího know-how v oblasti high-tech výroby, propojit vlastní inovační koncepci, odborníky v oblasti zdravotnictví a vzdělávání s ostatními zeměmi a podpořit inovaci v oblasti inteligentní zdravotní péče, inteligentní dopravy a dalších průmyslových odvětví;
  3. zlepšit propojování zahraničních investorů s příležitostmi spojenými s potřebou modernizace domácích průmyslových odvětví: přilákání investic zaměřených na podporu růstu inovativních odvětví na Tchaj-wanu, zvýšení úrovně domácích technologií a tvorbu pracovních míst. Vláda by také měla přijmout agresivní opatření, která by pomohla odstranit investiční bariéry.

Co se týče přímých zahraničních investic na Tchaj-wan, největším zdrojem byla EU v celkové hodnotě 3,34 mld. USD, což je meziroční pokles o 53 %. Pokud se jedná o jednotlivé státy, nejvýznamnějším investorem bylo opět Nizozemsko, dále pak Britská teritoria, UK a Japonsko, viz tabulka.

 

v 1000 USD

 

 

 

 

 

stát

2016

2017

+ / - v %

podíl v %

1

EU

 7 235 651 USD

 3 340 916 USD

-53,83

44,47

2

Nizozemsko

 6 708 222 USD

 1 895 393 USD

-71,75

25,23

3

Britská teritoria

 1 541 464 USD

 1 712 913 USD

11,12

22,80

4

UK

 407 625 USD

 1 129 812 USD

177,17

15,04

5

Japonsko

 346 875 USD

 640 642 USD

84,69

8,53

6

Samoa

 316 632 USD

 386 927 USD

22,20

5,15

7

Hongkong

 596 163 USD

 279 190 USD

-53,17

3,72

8

ČLR

 247 628 USD

 265 705 USD

7,30

3,54

9

Kanada

 25 707 USD

 256 397 USD

897,36

3,41

10

USA

 141 654 USD

 214 759 USD

51,61

2,86

Co se týče tchajwanských přímých zahraničních investic, největším příjemcem je (již tradičně) Čína v celkové hodnotě 8,74 mld. USD, což byl meziroční pokles o necelých 5 %. Na dalším místě se umístila Britská teritoria, Singapore či USA, viz tabulka.

 

v 1000 USD

 

 

 

 

 

stát

2016

2017

+ / - v %

podíl v %

1

Čína

9 183 992 USD

8 743 186 USD

-4,80

75,55

2

Britská teritoria

2 718 711 USD

5 920 314 USD

117,76

51,16

3

Singapore

1 553 887 USD

915 645 USD

-41,07

7,91

4

USA

319 768 USD

836 641 USD

161,64

7,23

5

Vietnam

451 930 USD

683 092 USD

51,15

5,90

6

Austrálie

24 345 USD

615 879 USD

2429,76

5,32

7

Thajsko

54 729 USD

558 278 USD

920,09

4,82

8

Malajsie

79 970 USD

312 721 USD

291,05

2,70

9

Hongkong

407 712 USD

294 799 USD

-27,69

2,55

10

Filipíny

61 762 USD

225 726 USD

265,48

1,95

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podpora přílivu zahraničního kapitálu je důležitým politickým cílem tchajwanských státních orgánů, které v posledních letech vydaly řadu opatření k přilákání zahraničních investic. Pro posílení domácí ekonomiky a přilákání investic ze zahraničí byla vládou založena Investiční komise při Ministerstvu hospodářství, která se zabývá záležitostmi spojenými s přímými zahraničními investicemi na TW a s tím spojenou spoluprací s potenciálními investory. Komise monitoruje také investice TW firem v zahraničí.

Vládní pobídky jsou dvojího charakteru daňové a nedaňové pobídky (více viz. níže).  Většina pobídek souvisejících s daňovou úlevou jsou poskytovány v souladu se Statutem pro modernizaci průmyslu (SUI) z roku 1991. SUI byl v roce 2009 nahrazen Statutem průmyslové inovace (SII) v němž byla revidována řada zastaralých ustanovení vč. snížení sazby daně z příjmu na TW apod. V SII i nadále přetrvává daňová pobídka ve formě R&D úvěru. U nedaňových pobídek tchajwanská vláda zveřejnila „Industrial Technology Development Program“, „Government Participation in Investment“ a „Low-Interest Loans“ apod. s cílem snížit podnikům jejich provozní náklady.

Nicméně, nejjednodušší způsob jak investovat na TW je pomocí Exchange-Traded Funds (ETF), které poskytují okamžitou diversifikaci na cenné papíry obchodovatelné v USA. iShares MSCI Taiwan Index byl v roce 2016 nejvyhledávanější volbou pro investory, jelikož měl přes více než 2,3 mld. USD čistých aktiv. ETF drží přibližně 93 různých společností, jehož největší podíl společnosti představuje více než 20 % z celkového fondu, zatímco firmy z oblasti informační technologie obecně tvoří okolo 57 % portfolia. V důsledku toho by měli být investoři opatrní při nákupu ETF vzhledem k poněkud omezené diverzifikaci.

Investiční fondy a poradenské firmy v oboru investování do cenných papírů mohou zakládat obchodní jednotky na Tchaj-wanu, ale musí požádat o zvláštní povolení, které vyžaduje podrobnou informaci o zamýšleném druhu obchodů. K získání takového povolení je nutné splnit stanovené akciové, manažerské a kapitálové požadavky. Pro vydávání těchto povolení je zmocněno Ministerstvo financí.

Vstup zahraničního kapitálu na Tchaj-wan

Podmínky a předpisy PZI vychází ze dvou zákonů o investicích ze strany zahraničních subjektů (Statute for Investment by Foreign Nationals) a zákonu o zámořských čínských investicích (Statue for Investment by Overseas Chinese). Tyto dva zákony dovolují zahraničním investorům obchodovat v cizí měně nebo v národní tchajwanské měně (NTD - New Taiwan Dollar). Zákony zaručují stejné regulační zacházení pro zahraniční a místní investory / firmy. Zahraniční společnosti mohou investovat do státních firem, které prochází privatizačním procesem a jsou způsobilé k účasti na veřejně financovaných programech v oblasti výzkumu a vývoje. Politika investičních pobídek sleduje cíl vzájemné výhodnosti pro veřejný i soukromý sektor. S tímto cílem byl například definován Statut pro účast soukromého sektoru v infrastrukturních projektech nebo Statut modernizace průmyslových odvětví.  

V roce 2015 proběhla řada změn ve stanovách investičních záměrů konkrétně v oblasti fúzí a akvizic. V posledních letech proběhla rovněž revize pravidel ke zlepšení podnikatelského prostředí pro start-upy. S cílem vytvořit z Tchaj-wanu hub pro start-upy v asijském regionu, zahájil TW vízový program pro podnikatele, kterým umožňuje zůstat na TW v případě navýšení minimálního financování na cca 66 000 USD.

Ministerstvo hospodářství nabízí daňové úlevy v souladu s politikou vlády na podporu soukromých investic do výzkumu a vývoje, vzdělávání pracovníků a aplikace nových zařízení a technologií tchajwanskými firmami. Tyto pobídky se ukázaly jako důležitý nástroj při růstu mnoha nových oborů i transformaci tradičních odvětví tchajwanského hospodářství a jejich vliv na modernizaci místního hospodářství nelze v žádném případě podceňovat. Poskytovány jsou také preferenční daňové pobídky pro zahraniční profesionály zaměstnané na TW. Při zakládání firmy je také vhodné zvážit její umístění v některé ze zón volného obchodu.

V případě zájmu o podrobnější informace o investování na Tchaj-wanu navštivte stránku Invest in Taiwan v sekci „Doing Business“. Na webových stránkách Investiční Komise se uvádí pravidla, předpisy a potřebné formuláře pro schválení zahraničních investic.

Negativní seznam průmyslových odvětví uzavřených pro zahraniční investice

Na TW byl zrušen seznam povolených investic, i nadále je platný tzv. "negativní" seznam průmyslových odvětví (celkem 26) uzavřených pro zahraniční investice - v oblasti bezpečnosti, ochrany životního prostředí, zemědělství, zdravotnictví, včetně energetické distribuční sítě, sítě veřejných služeb (pitná a odpadní voda), zemního plynu, poštovních služeb, telekomunikací, médií, vzdušné či námořní dopravy. Celková liberalizace obchodu zredukovala seznam na méně než procento ze všech položek výroby a méně než pět procent v oblasti služeb.

Zahraniční investor se může potkat s dalším omezením jako je například držení většinového podílu v citlivých oblastech. Obecně, zahraniční subjekty mají právo zakládat a vlastnit obchodní společnosti a podílet se na všech formách výdělečné činnosti stejně jako místní firmy, není-li v příslušných předpisech uvedeno jinak. Držení většinového podílu v tchajwanské společnosti je tedy legální, avšak existuje procentuální omezení vlastnictví např. v telekomunikačních firmách (bezdrátová i pevná linka) ve výši 60%, včetně PZI ve výši 49 %. Omezen je také vlastnický podíl zahraničního investora ve službách poskytujících kabelové televizní vysílání (20 %). Státní podnik Chunghwa Telecom Co. ovládá 97% trhu s pevnou linkou v telekomunikacích a zachovává limit 55 % na nepřímé zahraniční investice a 49% limit na přímé zahraniční investice. Je zde rovněž limit ve výši 20 % na přímé zahraniční investice v televizních vysílacích službách, nicméně zahraniční vlastnictví ve výši 60 % je povoleno pro nepřímé investice, které využijí tchajwanského subjektu. Kromě toho je na TW limit ve vysílacích službách pro satelitní televize a potrubní distribuci zemního plynu ve výši 49,99 % či 49 % limit pro vysokorychlostní železniční dopravu. Zároveň zahraniční subjekty nemohou vlastnit více než 50 % podílu v letištních pozemních službách, leteckých cateringových službách, leteckých dopravních podnicích (letecké společnosti) a v dalších podnicích v oblasti letectví (komerční helikoptéry či trysková letadla). Investiční komise publikuje aktuální seznam odvětví s omezeným přístupem na svých internetových stránkách.

Vládní pobídky

Tchajwanská vláda usiluje o nepřetržitou modernizaci ekonomiky a udržení konkurenčního postavení ve světě a proto vítá příliv zahraničního kapitálu do země. Zahraniční investoři mohou na TW využít řadu investičních pobídek, které jsou ve formě daňových úlev, celních výjimek, půjček s nízkou úrokovou sazbou a další příznivé podmínky.

Daňové pobídky

Daňové pobídky se týkají zejména podniků v oblasti R&D, jenž mohou dosáhnout slevy na dani až ve výši 15 % (platnost od 1.1.2010 - 31.12.2019). Ministerstvo hospodářství má také řadu výzkumných a vývojových dotačních programů, kterých se zahraniční investoři mohou zúčastnit.

Další vládní pobídky jsou nabízeny v rámci Zón volného obchodu (FTZ), kde jsou firmy osvobozeny např. od dovozních cel, komoditní daně, živnostenské daně apod. Daňové pobídky se rovněž týkají obchodních transakcí typu akvizic a fúzí či soukromých infrastrukturních projektů. Ministerstvo hospodářství současně cílí na další odvětví, jakými jsou pobřežní větrná energie, logistika, elektrické osobní a nákladní vozy, informační služby, mobilní širokopásmové služby, digitální obsah, polovodičové zařízení či biotechnologie a elektronické materiály.

Firma může rovněž požádat o nepřímě daňové pobídky, s ohledem na potřeby firemního rozvoje, a to pouze za podmínek, že vstoupí do Science Park nebo Export Processing Zone, Agricultural Technology Park, Logistics Center, Free Trade Zone nebo Bonded Warehouse (viz. kapitola 2.4.).

Nedaňové pobídky - Industrial Technology Development Program

Ministerstvo hospodářství také poskytuje řadu vládních programů a projektů v oblasti informačních technologií s cílem přilákat zahraniční investice do perspektivních technologických sektorů na Tchaj-wanu. Tyto programy rovněž podporují cross-pole integraci s cílem posílit průmyslové klima. Dotace mohou dosahovat výše až 50% v závislosti na vlastnosti / charakteru projektu. Jedná se zejména o následující programy:

  • Advanced Technology Research Plan (A+ Industrial Innovation R&D program)
  • Integrated R&D Plan(A+ Industrial Innovation R&D program)
  • Encouragement of Domestic Enterprises to Set Up R&D Centers(A+ Industrial Innovation R&D program)
  • Global Innovation and R&D Partnership Plan

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: