Teplárny a kotelny Murmanské oblasti v Rusku přechází z mazutu na uhlí

23. 11. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Teplárny a kotelny Murmanské oblasti v Rusku přechází z mazutu na uhlí Nejvyšší tarify na teplo má ze všech subjektů severozápadu Ruské federace Murmanská oblast. Důvodem je skutečnost, že při výrobě tepla je z 80% jako palivo používán drahý mazut. Účtovat obyvatelstvu tržní tarify v oblasti, kde se topí 10 měsíců v roce, by bylo sociálně neúnosné, i proto je Vláda Murmanské oblasti nucena cenu tepla dotovat, a to každoročně částkou přes 2 mld. rublů.

S cílem zefektivnit výrobu a dosáhnout úspory v rozpočtu oblasti byl přijat ambiciózní plán, který předpokládá v následujících 10 letech vybudování 48 nových a modernizaci 45 stávajících tepláren a kotelen a jejich převedení na cenově dostupnější i ekologičtější uhlí.

Ve dnech 13. až 17. listopadu 2017 proběhlo v různých městech Murmanské oblasti 20 podnikatelských konferencí věnovaných osvojení Arktidy a rozvoji Murmanské oblasti (energetika, těžba surovin, ekologie a další). Této mezinárodní akce se zúčastnilo 3,5 tis. účastníků z 21 subjektů Ruské federace a 13 zemí, včetně ČR. Účast zástupce Generálního konzulátu ČR v Sankt Peterburgu a představitelů 3 českých firem byla motivována mj. zmapováním informací k strategickému projektu modernizace teplárenské soustavy v Murmanské oblasti.

Zatímco Murmanská oblast (dále jen MO) v současné době nestrádá nedostatkem elektrické energie, která je primárně vyráběna Kolskou jadernou elektrárnou (pozn.: v roce 2024 má být navíc zahájeno projektování jaderné elektrárny Kolskaja 2, pozemek je již údajně vyčleněn; kromě toho italská investiční skupina ENEL uvažuje o výstavbě v oblasti větrného parku výkonem 500 MW za 270 mil. EUR), značný problém představuje pro energetickou soustavu oblasti často havarijní stav objektů teplárenství, ale zejména pak orientace místních tepláren primárně na drahý mazut.

Jeho podíl na celkovém objemu paliva pro výrobu tepla dosahuje více než 75 %, přičemž v MO se topí minimálně 10 měsíců v roce. Vysoká cena (MO má nejvyšší tarify na teplo ze všech regionů severozápadu) takto generované tepelné energie vede k nevyhnutelnému dotování tepláren z republikového rozpočtu (v roce 2014 jen dotace na mazut představovaly 2 mld. rublů, dotace v roce 2017 jsou odhadovány na 2,343 mld. rublů), jelikož stanovení reálně tržních tarifů by mělo značné sociální dopady.

Výsledkem modernizace teplárenské soustavy do roku 2030 – projekt předpokládá výstavbu 48 nových objektů a modernizaci stávajících 45 objektů – má být vedle zvýšení efektivity i razantní změna struktury paliva ve prospěch uhlí (předpokládaný podíl 77 %, cca 1 mil. tun) se snížením podílu mazutu na 18 %, ale zejména pak snížení dotací rozpočtu MO na 1/3 stávající úrovně.

Ačkoliv uhlí není zrovna nejekologičtějším palivem a navíc je třeba jej dovážet až z Kemerovské oblasti (mj. Murmanský obchodní přístav z 9 4% své kapacity expeduje kemerovské uhlí /СУЭК/ severní cestou na export, 1 mil. tun uhlí představuje jen 4 % z celkového objemu dováženého uhlí do Murmansku, logistika je proto dávno optimalizována), jeho užití bude levnější i ekologičtější než mazut.

Využití přírodního plynu coby paliva v současnosti nepřipadá v úvahu, jelikož veškeré varianty na plynofikaci MO (dnes jen 3 %) jsou dle propočtu GAZPROMu pro koncern nevýhodné. Některé teplárny a kotelny jsou provozovány soukromými podniky, které si samostatně řeší modernizaci svých objektů, větší část je však ve vlastnictví státu (komunální podniky, případně objekty Ministerstva obrany Ruské federace). V případě podniků se státním kapitálem projekt modernizace/výstavby nového objektu předpokládá účast vnějšího investora prostřednictvím koncese na provoz objektu na dobu určitou.

Vzhledem k tomu, že investice v problematických oborech se spoustou legislativních nuancí a hůře dostupných regionech Ruské federace není primárně tou příležitostí, které české firmy na ruském trhu vyhledávají, pravděpodobnější možností zapojení do projektů zůstává dodávka zařízení /kotlů/ nebo celých projektů na klíč. V této souvislosti si je však třeba uvědomit, že na ruském trhu existuje řada ruských výrobců zařízení pro teplárenství (ať již vlastních nebo na bázi zahraničních technologií), kteří budou při stejných parametrech účinnosti preferováni kvůli nižší ceně i „původu“. Jak naznačila jednání s některými investory, česká účast je možná v případě dosažení vyšší účinnosti zařízení, případně nabídnutí přijatelných podmínek financování, a to ideálně formou SPV s případným hedgováním kurzového rizika.

Generální konzulát ČR v Sankt Peterburgu má k dispozici podrobné informace k jednotlivým objektům i potenciálním investorům, které je připraven poskytnout případným zájemcům z řad českých výrobců.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Sankt Peterburgu (Rusko). Autor: Michal Gelbič.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek