Thajské plány rozvoje východního pobřeží a letecké a další infrastruktury

13. 3. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Thajské plány rozvoje východního pobřeží a letecké a další infrastruktury Thajská vláda si stanovila několik priorit ekonomického rozvoje – rozvoj průmyslu a průmyslových klastrů, digitální ekonomiky, cestovního ruchu, hospodářství, dopravní infrastruktury, speciálních ekonomických zón a modifikaci zemědělské výroby.

Základní vize rozvoje Thajska v horizontu 20 let z pohledu současné administrativy je shrnuta v návrhu Národní strategie 2017–2036. Co se týká ekonomického rozvoje, vláda si stanovila několik priorit, které se odrážejí nejen v Národní strategii, ale i dílčích či sektorových dokumentech a politikách. Patří mezi ně:

  • Rozvoj průmyslu v rámci politiky „Thailand 4.0“ s cílem přeměny komparativních výhod v konkurenční výhody a zaměřením na pět hlavních technologických a průmyslových skupin:
    • 1) zemědělství a potravinářství s důrazem na rozvoj biotechnologií;
    • 2) zdravotnictví s důrazem na rozvoj zdravotnických technologií;
    • 3) chytrá zařízení a robotiku s důrazem na mechatroniku;
    • 4) digitální technologie a IoT a
    • 5) kreativní obory, design, služby apod.
  • Rozvoj průmyslových klastrů prostřednictvím nově formulované investiční politiky a pobídek s rozdělením na
    • 1) „Super Cluster“ zahrnující rozvinuté technologie, automobilový průmysl, výrobu elektrotechniky a telekomunikačních zařízení a environmentálně přátelský (petro)chemický průmysl;
    • 2) zemědělsko-zpracovatelské obory a textilní a oděvní průmysl a
    • 3) tzv. „New S-curve“ s robotikou, leteckým průmyslem a logistikou, bioenergetikou, digitálním průmyslem a integrovaným zdravotnickým průmyslem a zdravotnickými službami.
  • Rozvoj digitální ekonomiky
  • Rozvoj cestovního ruchu
  • Modifikace struktury zemědělské výroby, vč. podpory velkovýrob
  • Rozvoj vodohospodářství
  • Rozvoj dopravní infrastruktury, vč. dálniční sítě, železničních tratí (rychlovlaků i elektrifikovaných tratí s nižší rychlostí; vč. spojení s Laosem a Čínou a mezi Bangkokem a Chiang Mai), systémů MHD (vč. tramvajových systémů) a letišť
  • Rozvoj speciálních ekonomických zón v příhraničních oblastech a zóny Dawei v Barmě/Myanmaru

Samostatnou kapitolou mající vazbu nebo se prolínající s ostatními prioritami je realizace projektu Východního ekonomického koridoru (EEC – Eastern Economic Corridor). Tento projekt byl schválen thajskou vládou v červnu 2016 a je regionálně zaměřen na rozvoj východního pobřeží země, resp. provincií Chon Buri, Rayong a Chachoengsao. Součástí projektu je i plán rozvoje regionu na období 2017–2021. Ambicí EEC je realizace 15 pilotních dopravně-infrastrukturních projektů a vytvoření podmínek pro investice do deseti prioritních oborů uvedených výše.

Kromě silniční a železniční infrastruktury se jedná o prominentní projekty výstavby/rozšíření přístavů v Laem Chabangu (vč. překladiště z/na železnici), Sattahipu a Map Ta Phutu a letiště v U-tapau. Celkově by se do těchto projektů mělo proinvestovat podle různých zdrojů 1,5–2 bil. THB, resp. 55–58 mld. USD. Místopředseda vlády pro ekonomiku Somkid v dané souvislosti oslovil i čínské investory a finanční instituce (především ICBC), aby je přilákat k účasti formou PPP, a to mj. v kontextu snahy napojit se na projekty v rámci OBOR. Stranou nezůstávají ani domácí subjekty, když např. státní petrochemicko-energetická společnost PTT oznámila zřízení rizikově-kapitálového (venture capital) fondu určeného pro investice do projektů v rámci EEC, a to ve výši 45 mil. USD a především do energetiky, digitálních technologií a robotiky.

Rozšíření a modernizace letiště U-tapao a snaha vytvořit z něho mj. regionální servisní základnu (MRO) Airbusu má vazbu i na národního plán rozvoje letectví, který nedávno schválila thajská vláda. Souvisí také s probíhající prověrkou thajského systému ze strany ICAO, kde hraje snaha o zvýšení bezpečnosti a modernizaci infrastruktury a systému klíčovou roli. Součástí modernizace je i instalace nového systému řízení letového provozu, když ten stávající již měl s více než 900 000 obslouženými lety překročit svou technickou kapacitu cca 800 000 letů.

Cílem je navýšení kapacity až na 1,5 mil., což je odhadovaná potřeba v r. 2021. Výběr nového systému je v rukou Aeronautical Radio of Thailand, který si jako poradce vybral UK Aeronautical Information Services. Kromě státu bude významnou roli při rozvoji letecké infrastruktury, který snad má zahrnovat i upgrade deseti provinčních a 26 městských letišť (předpokládané investice ve výši 86 mld. THB) a výstavbu nových, hrát i soukromý sektor. Ten má být přizván k participaci mj. formou PPP v případě 11 městských letišť. Bangkok Airways, které již dnes provozují tři letiště (Samui, Sukhothai, Trat), chtějí postavit další v provincii Phangnga na jihu země (a další na jihu Barmy/ Myanmaru).

Realizace EEC bude znamenat i zvýšení zátěže životního prostředí. Ministerstvo průmyslu proto rozhodlo o vypracování studie proveditelnosti systému managementu a likvidace odpadu, vč. toxického. Dřívější studie pracovaly s až šesti projekty na zpracování či likvidaci odpadů. V současné době v Thajsku fungují tři spalovny, když se nedávno k těm v Hat Yai a na Phuketu připojila první v Bangkoku.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bangkoku (Thajsko). Autor: Marek Libřický, velvyslanec.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek