Třem českým krajům se dostane podpory od státu

13. 2. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Tři české kraje nyní dostávají zvláštní vládní dohled. Podnikatelům, školám, firmám, obcím a různým sdružením mají přitéci v příštích letech desítky miliard korun na to, aby se Ústecko, Karlovarsko a Moravskoslezsko odrazilo k vyššímu ekonomickému výkonu. Díky konceptu, který funguje například v Severním Porýní - Vestfálsku, se má třeba do Karlovarského kraje dostat vůbec poprvé veřejná vysoká škola.

Nápadů na to, jaké konkrétní projekty se mají v regionech rozběhnout, se zatím sešlo zhruba 150. Bude jich však zřejmě více, vláda má takzvaný akční plán s finančními i legislativními kroky strategie nazvané Restart projednávat až v červnu. Nápady se scházejí v kanceláři u zmocněnce vlády Jiřího Ciencialy za Moravskoslezský kraj a za severozápadní Čechy u jeho zástupkyně.

„Ukazuje se například, že v Karlovarském kraji chybí veřejná vysoká škola. Vysokoškoláci jsou nuceni odcházet mimo region a nevracejí se,“ popisuje zástupkyně zmocněnce Gabriela Nekolová. Jedná se o tom, že Univerzita Karlova v regionu umístí fakultu se zaměřením na fyzioterapii nebo balneo, zájem o vytvoření své pobočky má také ústecká Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.

Nápad je součástí mapování situace v krajích, které trvalo přibližně rok. Ukázaly se během toho ale i takové potíže, že úřad zmocněnce ani nečekal na dokončení strategie a první ozdravné programy již inicioval. Jeden z nich je určen pro obce a menší města.

„Zaregistrovali jsme velkou poptávku po tom, že chtějí pro investory připravit staré průmyslové areály. Dohodli jsme se proto s ministerstvem průmyslu a obchodu na vypsání programu, který toto umožní,“ popisuje Gabriela Nekolová. Během příštích sedmi let mají tak jít na asanaci starých průmyslových areálů až dvě miliardy korun, z toho letos sto milionů a příští rok 400. Zájem už projevila města jako Varnsdorf nebo Děčín. Podobně si obce řekly o bourání prázdných domů v sociálně vyloučených lokalitách, za tři roky má jít o výdaj tří set milionů korun.

Nápad na bourání v průmyslových areálech může zároveň sloužit jako rozcestník, jak má celý vládní Restart fungovat. Protože na něj nejsou, jak se ukázalo, evropské dotace, stát díky závěrům strategie vypisuje čistě národní výzvu. Další plány, které se z podnikatelského, občanského a samosprávního prostředí sešly, mají pak pomáhat řešit dotace z evropských programů.

Kde vzít peníze

Ekologické zátěže a rekultivace má například hradit Operační program Životní prostředí, peníze budou plynout i z programu zaměstnanosti, integrovaného regionálního programu, na spolupráci školství a průmyslu má zase prostředky program pro podnikání a inovace. „Těch kroků v oblastech vedoucích ke zlepšení je mnoho. Nejen výzkum, vývoj, podpora zahraničních investic či sociální stabilizace. Nestačí vyléčit některé symptomy, ale je třeba zjistit příčiny a stanovit komplexní léčbu,“ říká vládní zmocněnec a senátor Jiří Cienciala.

Každý z krajů má pak svá specifika. Zatímco v Ústeckém se dokonce počítá s přeshraniční spoluprací se Saskem, kde podobný jízdní řád do budoucnosti také vzniká, asi největší akcent bude vláda klást na Moravskoslezský kraj. Mimo jiné také proto, že je to kraj zmocněnce Ciencialy.

„Útlum tradičních odvětví způsobuje pokles počtu obyvatel v průměru opět tisíc až deset tisíc ročně. V kraji je nízká intenzita podnikatelské aktivity. Stagnace firem a velké množství montoven způsobují nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Klesá technická a jazyková vybavenost, rozdíl mezi platy nízko kvalifikovaných lidí a sociálními dávkami je malý a nemotivuje k hledání zaměstnání,“ popisuje Jiří Cienciala.

Kromě finanční části má Restart také doporučovat změny v legislativě, které pomohou rozvoji průmyslu a sníží sociální napětí v regionech. Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, na niž český Restart reaguje, řeší problémy s útlumem těžby a průmyslu kontinuálně od sedmdesátých let. Hned na začátku pomohlo podle studií otevření automobilky Opel v Bochumi, protože nastartovala návazný průmysl v oblasti. Vláda dále podporovala rekvalifikace, malé a střední podniky či rozvoj infrastruktury. Vznikl také projekt Emscher Park, který kombinuje přírodu a průmyslové dědictví. Podobně funguje i uzavřený důl Zollverein v Essenu.

Převzato z týdeníku Euro, Autor: Petr Weikert.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek