TTIP: Má se Evropa bát „nebezpečných“ potravin z USA?

14. 5. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - TTIP: Má se Evropa bát „nebezpečných“ potravin z USA? V New Yorku letos v dubnu proběhlo již deváté kolo vyjednávání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi EU a USA. V Evropě mezitím rostou obavy, zda EU nesleví z dosud platných nároků na bezpečnost potravin a neupraví přísné interní předpisy pro chov a živočišnou výrobu. Často se zmiňuje příliv amerických geneticky upravených potravin.

Jednání o TTIP probíhají za zavřenými dveřmi, tak zní jeden z klíčových argumentů odpůrců dohody. Ti často skloňují slovo netransparentnost a zpochybňují pozici a sílu evropských vyjednavačů. Skutečností nicméně je, že Evropská komise v zimě na svých stránkách zveřejnila část ujednání a řadu podkladů k dohodě.

Na portálu BusinessInfo.cz naleznete také Souhrn o dohodě TTIP na www.businessinfo.cz/ttip

„I já občas slýchám v médiích od některých svých kolegů europoslanců, že dohoda se vyjednává tajně, a tak je na místě se bát, protože nikdo neví, co v ní nakonec bude,“ poznamenává česká europoslankyně Dita Charanzová v rozhovoru pro euractiv.cz.

„Nedovolila bych si nikoho podezírat z neznalosti, ale každému europoslanci je v Evropském parlamentu k dispozici vyhrazená místnost, kde si může pročíst vyjednávací dokumenty, výsledky skončených vyjednávacích kol, nabídky, které předložila EU, a spoustu dalších dokumentů. Možná by to na strach z neznámého trochu zabralo,“ rozptyluje obavy.

„Poprvé v historii obchodních jednání teď Evropská komise zveřejnila svůj vyjednávací mandát. Žádná jednání nikdy nebyla tak transparentní jako tato. Konspiraci o tajné úmluvě s klidným svědomím označuji za nesmysl,“ dodává ještě europoslankyně.

Vyjádření své kolegyně podporuje i Pavel Telička: „Myslím, že i díky našemu tlaku z Evropského parlamentu jde o jedny z vůbec nejtransparentnějších jednání.“

Má se evropský konzument bát?

Mají se skutečně lidé v Evropě obávat toho, že se na naše trhy dostanou méně kvalitní potraviny nebo i další levné zboží ze Spojených států?

Někteří odborníci nepovažují obavy odpůrců za liché.

EU má vysoké standardy v oblasti potravin. Jednání v rámci TTIP je ovšem podporováno velkými americkými korporacemi.

„Z prozatímních materiálů – často uniklých – víme, že existuje tlak na snížení standardů. Koneckonců zopakujme, že vyjednávání iniciovaly USA. Opravdu si někdo myslí, že to dělají proto, aby zvýšily své standardy v oblasti potravinářství, ekologie či sociální?” ptá se ekonomka Ilona Švihlíková z Vysoké školy ekonomické v Praze.

„Jako příklad slouží požadavek americké strany na zrušení zákazu dovozu masa, které bylo ‚ošetřeno‘ kyselinou mléčnou. Ta se totiž používá  používá k likvidaci bakterie E.coli. Podmínky chovů ve Spojených státech jsou otřesné a dosti často dochází ke stahování a likvidování milionů tun masa. A Evropský parlament již v této oblasti ustoupil,” doplňuje Švihlíková.

Tlak „velkého agrobyznysu“?

Ve vyspělé Evropě jsou obecně daleko přísnější předpisy pro chov a živočišnou výrobu. Takže narůstají obavy z drůbeže čištěné chlorem či masa zvířat krmených růstovými hormony.

„Riziko je opravdu značné. Až 70 % amerických potravin obsahuje GMO. Přitom spotřebitelé o tom ani nemusejí vědět, neboť označení není ve Spojených státech povinné. Liší se i povolené množství pesticidů, v USA je vyšší. Je to logicky velký agrobyznys, kdo tlačí právě uvolněnou americkou legislativu. Jde o střet naprosto odlišných principů – v EU platí jen to, co je povoleno. V USA platí vše, co není vysloveně zakázáno,“ říká ekonomka.

„Již samotná dezinfekce chlorem by měla být varující – co to znamená, že musím dezinfikovat maso? Jak asi vypadají takové chovy?“ ptá se.

Zástupci amerických producentů vepřového masa podle Ilony Švihlíkové jasně říkají, že musejí požadovat zrušení zákazu používání rectopaminu (látka ze skupiny beta-blokátorů, která má urychlit růst svalové hmoty) v EU, jinak pro ně dohoda TTIP nemá žádný smysl. Totéž se podle jejích slov týká mléka a růstového hormonu rBHG, který má rakovinotvorné účinky.

Politici veřejnost uklidňují

maso_ilustracniOficiální česká reprezentace v EU je ve srovnání s ekonomkou Švihlíkovou podstatně optimističtější.

Levné a méně kvalitní americké zboží, to je podle europoslance Pavla Teličky spíše klišé veřejnosti vnucované ze strany odpůrců této dohody.

„Do USA jsem až donedávna jezdil celkem často a mohu říct, že bych mnohé americké výrobky rád viděl na českém trhu. Jak z důvodu kvality, tak i ceny,“ říká zkušený unijní diplomat.

Ten přesto přiznává, že se dohoda nerodí lehce: „Často se objevují například spekulace, že prostřednictvím dohody TTIP bude evropský trh zaplaven geneticky modifikovanými produkty. EU má pro pěstování a dovoz těchto produktů skutečně velmi přísná pravidla, přísnější než v USA.“

Eurposlanec připouští, že v tomto případě nejde oba systémy úplně sladit.

„Neodpovídalo by to právním předpisům přijatým v rámci legislativních procesů jednotlivých států. TTIP tento přístup nemůže změnit. Každopádně se otázce bezpečnosti potravin věnuje při jednáních a především přípravě na ně vysoká pozornost. Každý si je vědom toho, že jde o mimořádně citlivé téma. Ze stejného důvodu je to jedna z priorit Evropského parlamentu, který se v rámci jemu daných kompetencí snaží na jednání dohlížet. Jen vyjednávač-sebevrah by v tomto nebyl mimořádně obezřetný,“ říká diplomat.

Také náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl české spotřebitele uklidňuje: „Evropská komise opakovaně potvrdila, že v TTIP nebudou standardy bezpečnosti potravin předmětem kompromisu. TTIP tedy nebude znamenat, že by se do Evropy mohly dodávat produkty, které tyto evropské standardy nesplňují. Američtí producenti jsou schopni provozovat duální systém (tj. i provozovat chovy bez užití růstových hormonů) a tedy při vývozu za oceán  splnit požadavky dané legislativou EU.“

On i Pavel Telička zároveň připouštějí silné tlaky farmářské lobby na úpravu norem, a to jak v Evropě tak v USA, ale považují to za běžnou součást politiky. „Taková interakce je jedině zdravá, vyjednávači a příslušné orgány nemohou být v nějaké umělé bublině,“ komentuje to Telička.

Další informace najdete v článku TTIP vzbuzuje obavy o záruky kvality a bezpečnosti potravin na BusinessInfo.cz

EU i USA prý respektují svá práva

„Dle vyjednávacího mandátu schváleného všemi členskými státy EU, na základě kterého Evropská komise vede s americkou administrativou jednání, si má EU právo zachovat taková sanitární opatření, včetně zákazu produkce masa vyrobeného za použití hormonů či ošetřování kuřecího masa chlórem, jaká odpovídají domácí požadované míře ochrany. EU má tedy právo posoudit a řídit rizika v souladu s mírou ochrany, kterou sama považuje za vhodnou,“ doplňuje Vladimír Bärtl.

Schopnost velkých amerických producentů provozovat zmíněný duální systém, tj. u výroby pro jiný než domácí trh dodržovat přísnější pravidla, je v tomto ohledu klíčová.

„Jsou jen dvě možnosti. Buď se americký vývozce resp. výrobce přizpůsobí, nebo na něj dopadne omezení. Uvedu jeden spíše úsměvný příklad. U testování ústřic pro nepřítomnost bakterií v EU testujeme samotné ústřice, v USA testují vodu, přičemž je vědecky prokázáno, že výsledek je stejný. O většině těchto otázek se však teprve bude jednat a je zcela legitimní, aby byl vyjednávací proces maximálně transparentní a tudíž kontrolovaný,“ popisuje Pavel Telička.

Výbor pro ochranu spotřebitele (IMCO) přijal letos v březnu zprávu pro Evropskou komisi. Ta jasně definuje požadavky na to, co Evropa od smlouvy očekává a k čemu se EU i USA zaváží.

„Jako zpravodajka, a tedy i autorka textu, považuji za zásadní, že nebudeme slevovat ze svých standardů kvality. Nebudeme jíst vinou TTIP geneticky modifikované potraviny, ani se nebudeme muset bát, že nám zůstane v ruce volant, když si koupíme nové auto. EU si zakládá na bezpečnosti svých výrobků a potravin, a v tomto směru skutečně se žádné ústupky nesmí plánovat,“ dodává europoslankyně Charanzová.

Nebezpečné látky v kosmetice

Přes výše zmíněná ujištění jsou tlaky na snížení nároků na bezpečnost potravin nezpochybnitelné. Problematika odlišných standardů se navíc netýká jen potravin, ale i kosmetiky.

Některé v USA povolené látky z řad nanomateriálů či tzv. endokrinních disruptorů jsou v EU zakázané. Tyto látky mohou člověku například narušit produkci hormonů a jsou nebezpečné zvláště v kombinaci více látek.

Podle evropské spotřebitelské organizace BEUC, která na svých stránkách přináší podrobné informace o jednotlivých tématech spojených s TTIP, by byla nejvhodnějším postupem v oblasti bezpečnosti potravin a kosmetiky ‚harmonizace směrem vzhůru‘, při níž by se měly USA a EU dohodnout na dodržování těch nejpřísnějších předpisů.

Dohoda by pak mohla být v tomto směru prospěšná i pro americké spotřebitele. K finální verzi ovšem vede ještě dlouhá cesta.

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek