Tunisko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Tunisu (Tunisko)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Zdůvodnění

Chemický průmysl

HS 3402 - Prostředky povrchově aktivní, prací, čistící

Tunisko je tradičním vývozcem kabelových svazků a komponentů pro automobilový a letecký průmysl, pro které spotřebovává železné, ocelové a hliníkové produkty. Dále tyto produkty využívá ve stavebním a těžebním průmyslu. Výrobky z hliníku, zejména obalový materiál poptává především mlékárenský průmysl. Montované stavby jsou využitelné v případě výstavby nízkonákladového sociálního bydlení, administrativních a skladovacích prostor.

Kovozpracovatelský průmysl

HS 7213 - Tyče, pruty z železa a oceli

HS 7616 - Výrobky z hliníku

HS 8301 - Zámky, visací závěry, klíče

Stavební průmysl

HS 9406 - Stavby montované

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 0402 - Mléko a smetana slazená

Spotřeba mléčných výrobků v Tunisku neustále roste. Tunisko patří mezi dovozce sušeného mléka, výrobce a vývozce mléčných produktů. Vzhledem k dočasné populační explozi, kterou způsobuje příliv poměrně majetných Libyjců, je předpoklad dlouhodobě vyšší poptávka po potravinářských a zemědělských výrobcích. Vzhledem ke klimatickým podmínkám a náboženským zvyklostem spatřujeme potenciál v segmentu ne/slazených nealkoholických nápojů.

HS 0406 - Sýry, tvaroh

HS 1701 - Cukr třtinový, řepný, sacharóza

HS 1702 - Cukry ost sirupy cukerné med umělý melasy

HS 2202 - Voda a sodovky s přídavkem cukru

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 3003 - Léky

Stávající zdravotnická infrastruktura nutně potřebuje modernizovat (civilní a vojenská nemocniční zařízení). Výhledově Tunisko chce investovat do výstavby tří nových krajských nemocnic v regionech Tunis, Beja, Gafsa v celkovém objemu USD 278 mil. Nedostatečnou péči ve státním sektoru nahrazují soukromé kliniky, jejichž síť se zejména po roce 2011 rozšiřuje. Klientelu tuniským soukromým nemocnicím zajišťuje domácí klientela a klienti z okolních zemí (Libye) a zemí Zálivu. Tunisko se rovněž profiluje v plastické chirurgie a wellness, kterou vyhledává klientela z EU.

HS 7017 - Laboratorní sklo

HS 8713 - Invalidní vozíky

HS 9402 - Lékařský, chirurgický nábytek

Energetický průmysl

HS 8413 - Čerpadla a zdviže na kapaliny

Sektoru dominuje především výroba elektřiny a transport plynu, v menší míře těžba ropy a plynu. Tunisko v roce 2015 přijme novou energetickou strategii do roku 2030, ve které bude klást důraz na obnovitelné zdroje energie, především solární a větrné. Pro omezení závislosti na dovozu elektřiny z Alžírska bude Tunisko pravděpodobně využívat i elektřinu získávanou z dováženého uhlí. Plánované jsou projekty na výstavbu elektrárny v Mornaguia, modernizaci stávající přenosové sítě a založení nového dolu na dobývání fosfátů v Gafse v celkovém objemu USD 735 mil.

HS 8504 - Transformátory, el. měniče

Automobilová doprava

HS 8710 - Osobní vozy

Pro Tunisko je v současné době nezbytná orientace na sektory s vysokou tržní přidanou hodnotou. To platí zejména pro automobilový průmysl. Tunisko vyváží automobilové komponenty. Země má však předpoklad pro kompletní výrobu automobilů. Po politických změnách v roce 2011 se částečně uvolnil trh s dovozem a prodejem osobních vozů, který do té doby ovládal bývalý prezidentský režim. Někteří světoví výrobci již na tuto změnu reagovali. Vzhledem k plánům na modernizaci a dobudování silniční infrastruktury bude Tunisko potřebovat nákladní vozy a stavební stroje. Tuniská vláda rovněž usiluje o modernizaci a dobudování tramvajových, železničních a autobusových linek, což předpokládá kompletní dodávky zařízení a dopravních prostředků. Aktuálně se jedná o vyhlášení státního tendru na dokončení projektu tramvajových linek pro hl. město Tunis a železnice spojující Tunis s vnitřními regiony.

HS 8704 - Nákladní motorová vozidla

Železniční doprava

HS 8606 - Železniční a tramvajové vagóny

HS 8608 - Kolejový materiál, signalizace

Vodohospodářství, odpadní průmysl

HS 8421 - Přístroje k filtrování nebo čištění kapalin

Tunisko má prozatím dostatečné podpovrchové zdroje pitné vody, které jsou však dlouhodobě nešetrně využívané. Expertní analýzy tvrdí, že do roku 2030 může dojít k jejich kritickému snížení. Tunisko tak musí zdroje diverzifikovat a investovat do technologií na odsolování mořské vody. Plánovaná je modernizace vodovodního řadu v regionech Cap Bon a Sfax, výstavba odsolovací stanice v regionu Gabes a výstavba vodní nádrže v regionu El Kef. Zároveň je třeba modernizovat a dobudovat systém nakládání s komunálním a průmyslovým odpadem výstavbou chybějících spaloven odpadu.

HS 8410 - Vodní turbíny

Obranný průmysl

HS 8411 - Proudové motory

V roce 2015 Tunisko podstatně navýší státní výdaje na dovybavení obranných složek. V nejbližších letech čeká tuniské ozbrojené síly modernizace. ČR může mimo jiné v budoucnu navázat na úspěšné dodávky v oblasti leteckého průmyslu a reagovat na možnou výměnu cvičných letounů české výroby L-59.

HS 9301 - Zbraně

HS 8704 - Nákladní motorová vozidla

Aktuální sektorové příležitosti pro Tunisko

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Ekonomický vládní plán navržený na léta 2010 – 2014 nemohl být kvůli událostem z přelomu roku 2010/2011 realizován a posléze ani neodpovídal nové cestě, kterou se Tunisko po svržení autoritativního režimu prezidenta Ben Aliho ubralo. Bývalý režim držel tuniskou ekonomiku pevně ve svých (rodinných) rukou. Z obavy před zahraniční konkurencí, která by snížila zisky jeho rodinným firmám, uplatňoval ástroje ochranářské politiky jako jsou vysoká cla a dovozní kvóty. Zahraniční investoři, kteří nebyli spjati s bývalým režimem, nemohli své podnikatelské aktivity v Tunisku svobodně rozvíjet. Rodinné firmy tak pro prezidentský režim tehdy generovaly až 20 % HDP, přitom dle odhadu zaměstnávaly pouze 1 % domácí populace. Proto dodnes Tunisko nezná franchizový systém, chybí pestřejší konkurence v telekomunikačním, dopravním, bankovním sektoru nebo maloobchodní síti.

Dle odhadů Světové banky přinese větší otevřenost tuniské ekonomiky vůči zahraniční konkurenci až 50 000 nových pracovních míst ročně. Pouze reforma bankovního sektoru, která již byla spuštěna, by ve výsledku mohla přinést nových 38 000 pracovních míst.

Nový ekonomický plán na léta 2014 – 2020, představený na vládní investiční konferenci v říjnu 2014, ze kterého může nově vzniklá tuniská vláda v lednu 2015 čerpat, navazuje na opatření, které minulé vlády již pro stabilizaci země po revoluci v roce 2011 přijaly: 

  • zvýšení vnitřní bezpečnosti země důležité pro politickou stabilitu a hladký průběh blížících se voleb, 
  • nastolení právního rámce, 
  • zklidnění sociálních nepokojů nastolením socio-ekonomického dialogu.

Plán staví na 5 základních pilířích:

  • obnovení makroekonomické rovnováhy vyrovnáním veřejných financí a běžného účtu platební bilance, 
  • obnovení hospodářského růstu a vznik nových pracovních míst,
  • ekonomické reformy,
  • regionální rozvoj prostřednictvím nově navržené rozvojové politiky, 
  • podpora národní solidarity ve formě přístupnějších veřejných služeb.

Prostřednictvím ekonomického plánu tuniská vláda jasně definovala klíčové průmyslové sektory s vyšší přidanou hodnotou.

  • Textilní průmysl – v současnosti provozuje svou činnost na území Tuniska 1860 textilních firem, z toho 1555 je čistě exportních. Současně firmám chybí technologie a kapacita na rozšíření výroby na kompletní výrobní proces. Firmy tak nemohou reagovat na nové potřeby automobilového, leteckého a zdravotního průmyslu.
  • Automobilový průmysl – 230 podniků v Tunisku, z toho 134 je čistě exportní. Průmysl je cíleně rozvíjen od roku 2000, v roce 2012 zajistil 60 000 pracovních míst. Produkuje zejména dráty, kabely, elektrické a elektrotechnické součástky, chybí rozšíření výroby na kompletní výrobní proces.
  • Letecký průmysl– zaměstnává 7500 os., každoročně generuje 1000 pracovních míst. Rozvíjí se dynamicky za poměrně krátkou dobu. Zaměřen především na výrobu a montáž komponentů. Tunisko usiluje o vybudování Tunisia Aeronautic Valley,
    které by seskupilo výrobce v tomto sektoru.
  • Elektrotechnický průmysl – generuje 83 000 pracovních míst a 3,4% HDP. Fungující vzdělávací systém a přírodní zdroje (křemík) dávají Tunisku předpoklad k rozvoji výroby mikroelektroniky a polovodičů.  
  • Energetický průmysl – průmysl získávání uhlovodíků pro energetický průmysl představuje 7,4 % HDP. V sektoru operuje 60 domácích a zahraničních firem. Tunisko je z 98 % elektrifikované. Strmě rostoucí spotřeba elektřiny však neodpovídá současným kapacitám. Tunisko chce stavět plynové elektrárny, které by do roku 2030 pokryly až trojnásobnou spotřebu elektřiny.
  • Obnovitelné zdroje – představují jen 3 % celkové energetické produkce. Tunisko má předpoklady pro rozvoj zejména solární a větrné energetiky.  
  • Telekomunikace – generuje 30 000 pracovních míst a podílí se 7,5 % na HDP. Sektor zaznamenává markantní rozvoj od roku 2002. Tunisko by se rádo profilovalo ve vědě a výzkumu v tomto oboru, poskytování e-služeb v oblasti lékařství a rozvoji technologických parků.  
  • Zemědělství a potravinářství – v sektoru operuje 1000 podniků, z toho 190 čistě exportních, sektor představuje 11 % HDP. Prozatím nevyužitou výhodou země v tomto oboru je geografická poloha zaručující krátké dodávky jak do Evropy, tak do arabských/afrických zemí. Příležitosti jsou zejména v pěstování ovoce a zeleniny, datlí, léčivých rostlin a výroby olivového oleje. Nedostatečně rozvinutý
    je mlékárenský průmysl, chov dobytka a rybolov.
  • Zdravotnictví – sektor silně orientovaný na poskytování privátní lékařské péče zahraničním pacientům, kterých v roce 2013 zaznamenal 376 000. Soukromé zdravotnické zařízení čítají 4000 lůžek s vizí zvýšit kapacitu na 9000 privátních lůžek. Tunisko by rádo využilo své geografické výhody (přímořský stát, blízkost arabským státům) a nižších nákladů na kvalifikovanou pracovní sílu. Cílem je budování kapacit pro střednědobá a dlouhodobá ošetření a kapacit pro seniory.
  • Farmaceutický průmysl – 50 menších výrobních závodů zaměstnávající 3800 os. Prozatím pokrývá pouze 47 % domácí poptávky. Díky geografické poloze může Tunisko usilovat o primát ve výrobě očkovacích vakcín, které by poté byly distribuovány do dalších afrických zemí. Silnou brzdou sektoru je jeho struktura a systém centrálního nákupu léčiv, který monopolně provozuje 1 zařízení.   
  • Cestovní ruch – generuje 7 % HDP, zaměstnává 400 000 os, disponuje 232 000 lůžky. V roce 2013 navštívilo zemi cca 6 mil. turistů. Je třeba rozvinout přednosti sektoru, kterým je 1300 km dlouhé středomořské pobřeží, 5 rekreačních přístavů, 8 památek na seznamu UNESCO, přilehlé menší ostrovy, termální prameny.  
  • Ostatní – potenciál pro rozvoj dobývání přírodních materiálů (sádrovec, křemík) a zábavního průmyslu. 

V roce 2014 byl rovněž představen balíček 22 investičních projektů. Jedná se o ambiciózní, zároveň však přesně cílené projekty, odpovídající aktuálním potřebám země. Celkový objem investic činí 7 mld. TND (cca 3,5 mld. EUR), které by v zemi generovaly vysoký počet pracovních míst a významně by zlepšily životní úroveň. Představeny byly tyto projekty:

  • Zdravotnictví – celkový objem investic EUR 240 mil. – výstavba nemocnice ve městě (1) Beja, (2) Gafsa a (3) onkologického centra v Tunisu.
  • Silniční doprava – celkový objem investic EUR 270 mil. – (1) výstavba 720 km komunikací, (2) oprava 625 km komunikací, (3) zpevnění 622 km obslužných komunikací,
    (4) modernizace a dokončení stávajících komunikací (jižní spojka Tunisu, dálniční spojení sever – jih, výstavba mimoúrovňového křížení).
  • Železniční doprava – celkový objem investic EUR 275 mil. – (1) výstavba autobusových nádraží v Tunisu s propojením na tramvajovou dopravu, (2) navýšení kapacity námořního kontejnerového přístavu Tunis/Radès, (3) modernizace železnice Tunis – Kasserine.
  • Vodohospodářství – celkový objem investic EUR 320 mil. – (1) modernizace vodovodní sítě v regionech Cap Bon, Sahel, Sfax, (2) úpravna mořské vody na vodu pitnou v Zarat (oblast Gabes), (3) výstavba vodní nádrže na řece Tessa (oblast Kef, Siliana).
  • Energetika – celkový objem investic EUR 505 mil. – (1) výstavba elektrárny v Mornaguia (oblast Manouba), (2) modernizace současné elektrické sítě.
  • Důlnictví – celkový objem investic EUR 130 mil. – (1) modernizace stávajícího dolu
    a hloubení nových nalezišť fosfátů (oblast Gafsa).
  • Telekomunikace – celkový objem investic EUR 100 mil. – (1) realizace vysokorychlostního internetového připojení na území celého Tuniska.
  • Udržitelný rozvoj – celkový objem investic EUR 150 mil. – (1) regionální plán na rozvoj zemědělství, průmyslové výroby a cestovního ruchu.
  • 4 projekty PPP (Public private partnership). Tato forma spolupráce nemá prozatím v Tunisku obdoby. Jedná se o:
  • projekt výstavby zábavně – sportovního rekreačního přístavu v Mahdii, 
  • výstavbu rezidenčního bydlení ve Sfaxu/Taparura,
  • výstavbu logistické zóny v Tunisu/Radès,
  • výstavbu přístavu a logistické zóny Enfidha (oblast Sousse).

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Nejdůležitěší mezinárodní výstavy a veletrhy se v Tunisku konají v hlavním městě Tunisu a ve městě Sfax. Kvalita veletrhů po roce 2011 nedosahuje takové úrovně a prozatím neláká mnoho zahraničních vystavovatelů. Stále se je však nutné tuniské výstavy a veletrhy považovat za vstupní bránu na tuniský trh, kde je základem osobní kontakt s obchodním partnerem. Tuniské výstavy a veletrhy navštěvují rovněž partneři z okolních maghrebských a afrických států.

Užitečné odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: