Tunisko: Zahraniční obchod a investice

18. 5. 2018

Pilíři tuniské ekonomiky je těžba fosfátů, zemědělská výroba, zpracování potravin, turistika a rostoucí průmyslová výroba.Tunisko je vzhledem ke své výhodné geografické poloze, legislativnímu rámci včetně podpůrných investičních programů, vzdělanosti a kompetentnosti personálu cílem zahraničních investic Francie (57%), Německa (28%), Itálie (9%) a Španělska (6%). Tunisko vidí svoji perspektivu v oblasti kooperace a průmyslové spolupráce s Evropou, které se nedostává pracovních sil. Pro další rozvoj industriální spolupráce, která se nejvíce rozšířila v roce 2017, se postupně vytvářejí příznivější podmínky. Dnes je v Tunisku již 3410 zahraničních průmyslových podniků, ve kterých pracuje 365 180 místních zaměstnanců. Oborově se jedná o strojírenství, elektro a elektroniku, textil a obuv, chemický průmysl (průmyslová hnojiva, plasty, farmacie), potravinářské zemědělství, výpočetní technologie a energetiku. Průmysl zajišťuje 30% HDP a je z 85 % exportován. Tunisko se potřebuje zapojit ho hodnotových řetězců, ty jsou řešením nezaměstnanosti mladých kvalifikovaných Tunisanů, kteří nenacházejí uplatnění v tradičním modelu rodinné firmy, kde náleží rozhodovací pravomoci nejstaršímu členu rodinného klanu. Tunisko je také inovativní, náleží mu první místo v Africe (Bloomberg Innovation Index 2017).Rozšíření koprodukce přes Středozemní moře vyžaduje modernizaci průmyslové struktury. Perspektivy průmyslové spolupráce jsou v oblasti automobilního průmyslu, který zaměstnává 267 000 dělníků a zajišťuje 5% DHP (elektro kabeláž 45%, díly automobilů 26%, elektrosoučástky 22%, plasty 10%). V oblasti výroby letadel působí 13 000 dělníků, výroba se soustřeďuje na vývoj software, na výrobu elektronických součástek, kabeláže a plastů. Textil, konfekce a obuv zaměstnává ve 2412 provozech 235 000 zaměstnanců. Další růst tradičního textilního sektoru se stává vysoce problémový vzhledem k asijské konkurenci a tamní cenové hladině. V chemickém průmyslu působí 257 malých a středních podniků. Potravinové zemědělství (datle, olivový olej, pomeranče) představuje 14% HDP a zaměstnává 700 000 žen v regionech. Výpočetní technika se podílí na 7% DPH a pracuje zde 11 000 kvalifikovaných odborníků. Dalšímu rozvoji výpočetních technologií má napomoci „Národní digitální strategie 2018“, jejímž cílem je, aby se Tunisko stalo digitálním leaderem ve Středomoří. Samostatnou kapitolou jsou obnovitelné zdroje, domácí těžba uhlovodíků klesá tempem 10% ročně a „Strategie 2030“, vyhlášená v roce 2016 předpokládá zajistit 30% energie, tj. 3815 MW z obnovitelných zdrojů při současném zajištění energetické efektivity. Milníkem Strategie je rok 2025, kdy má být již 24% energetické potřeby zajištěno obnovitelnými zdroji. Katalyzátorem průmyslové spolupráce Evropa – Tunisko jsou inovace, zóny konkurenceschopnosti a nový investiční rámec vyhlášený v roce 2016.

Hlavní přínosy investičního rámce jsou tyto:

  • Zjednodušený přístup na trh spočívající ve vydání tzv. negativního seznamu, kde jsou uvedena jen odvětví vyžadující zvláštní povolení, všechny ostatní obory jsou neregulované.
  • Ochrana zahraničních investorů na úrovni domácích včetně garance repatriace kapitálu a dividend.
  • Více flexibility při zaměstnávání cizinců (autorizace zaměstnat 4 nebo 30% zaměstnanců po dobu prvních 3 let, od 4. roku 10%).
  • Pobídky pro prioritní obory formou redukce daňové povinnosti v určených regionech, ve vybraných odvětvích ekonomiky a při prokazatelném přispění k zajištění udržitelného rozvoje.

     

    Poznámka k vnitoafrickému zahraničnímu obchodu:

  • Zahraniční obchod v rámci celého Magrebu dosahuje jen 10%, je to dáno tím, že všichni vyrábějí stejné věci a tak se ani nepotřebují (s výjimkou Alžírského plynu). Další potenciál, na který se Tuniskou nyní soustřeďuje představuje Sahel. Tunisko si začíná uvědomovat, že africký kontinent má svůj potenciál, bude světovým rezervoárem pracovní síly 21% (2050) oproti stávajícím 10%. Afrika pomalu hospodářsky roste a v roce 2020 predikuje hodnotu růstu 4,3%. V Africe je k dispozici 60% půdního fondu vhodného pro zemědělské použití. Začínají se zde formovat i institucionální nástroje, kterými jako je společný africký trh COMESA a dohoda pro vytvoření kontinentální zóny volného obchodu ZLEC. Jedná se však o velmi pomalou integraci, která nikdy nepřekoná 75% objem výměny zboží Tunisko - EU.

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Ukazatel

jednotka

2013

2014

2015

2016

 2017

Vývoz

M Kč

1527

1705

2219

3139

3450 

Dovoz

M Kč

2274

3022

3556

3551

 4214

Saldo

M Kč

-746

-1316

-1337

 -411

 -7633

 

 Dosažený objem zahraničního obchodu 2017 narostl oproti předchozímu roku o 14%, vývoz zaznamenal nárůst o 9%, dovoz o 18%. Z hlediska skladby jsou rozhodující komoditou zahraničního obchodu stroje a přepravní zařízení. Objem česko-tuniského zahraničního obchodu  se za  uvedené období posledních 5- ti let zdvojnásobil. Český vývoz  do Tuniska rostl rychleji (2,2) než dovoz (1,8).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Tabulka uvádí tradiční země tuniského dovozu a vývozu. Zahraniční obchod je pro Tunisko typický, protože řada podstatných výrobků zejména technického chtakteru v zemi chybí a musí se dovážet. proto je jedním ze základních ukazatelů vyrovnanosti obchodní bilance hodnota udávaná v počtu dní dovozu zboží, tato hodnota dosahuje v ve 4/2018 hodnoty 76 dnů (11062 MD), ve srovnatelném období minulého roku to bylo 103 dnů. Závislot na dovozu se však negativně promítá do obchodní bilance. Nevyrovnanost bilance není nic nového, její prohlubování souvisí se ztrátou hodnoty DT. Tuniský obchod s EU představuje 74,4%, narost o 20% oproti minulému roku, podílí se na něm hlavně zejména Itálie (25%), Německo (26%), Belgie (10 %), naopak podíl klesá Rakousku (-11%) a Bulharsku.

Hlavní teritoria tuniského vývozu

Hlavní teritoria tuniského dovozu

Francie

Itálie

Itálie

Francie

Německo

Německo

Španelsko

Rusko

Alžírsko

Španělsko

Libye

Spojené státy americké

Spojené království

Alžírsko

Spojené státy americké

Spojené království

Libye

Belgie

Belgie

Nizozemsko

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

 

Vývoz

Dovoz

Elektrická stroje a zařízení

 

Elektrické stroje a zařízení

Textil

 

Textil

Ropné produkty

 

Stroje a mechanická zařízení

Zboží z kůže a obuv

 

Vozidla a traktory

Olivový olej

 

Plasty

Anorganické chemické produkty 

 

Obilniny

Hnojiva

 

Kovy a ocel

Ovoce, suché ovoce, citrusy a melouny

 

Zemní plyn

Fosfáty

Léčiva

Ryby a rybí výrobky 

 

Optika a vědecké přístoje

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

První z 10 plánovaných technoparků postupně budovaných v jižních regionech země, které předjímá Strategický plán rozvoje Tuniska pro roky 2016-2021 je Elgozala Technopark v Raoued (guvernorát Ariana). Technopark je veřejně prospěšnou organizací pracující pod záštitou Ministerstva komunikačních a výpočetních technologií Tuniska. Technopark vytváří integrální prostředí 254 podniků (včetně 10 poboček renomovaných světových společností) pro rozvoj malých a středních firem působících v oblasti komunikačních a informačních technologií. Pracuje zde 2600 pracovníků, je zde 10 laboratoří a 18 kybernetických parků. 

Dalším z technoparků je technolpole Borj Cedria, která se rozkládá na ploše 90 ha a doménou její vědecké a expertízní činnosti jsou energie z obnovitelných zdrojů a udržitelný rozvoj. Zahrnuje 3 složky, vzdělávací, výzkumně vývojovou a průmyslovou. Nejmladším pak centrum v sídle technologického ústavu v Silianě (ISET) budovaný v investičním rozsahu 1,4 M DT. Na technopark v Silianě naváže rámcový projekt mezi tuniskou vládou a "Institucí pro rozvoj Tuniska", která zajistí uržitelnost projektu (2018-2023) a postgraduálně zde vyškolí 25 000 absolventů.

 

Zóny volného obchodu (off-shore).

Zóny volného obchodu existují v Tunisku od roku 1972, tento sektor se stal rozhodujícím pro ekonomiku země zejména pro exporty a pro vybudování infrastruktury pomocí které se Tunisko bylo schopno zapojit do mezinárodní dělby práce a světového hodnotového řetězce. Cílem off-shore podniků (66% kapitálu ze zahraničí) bylo vytvořit plně exportním společnostem speciální režim, podmínkou však bylo exportovat celou produkci mimo Tunisko. Postupně bylo tolerováno umístit 20-30% produkce na domácím trhu, v roce 2014, který byl zvlášť špatný, dokonce 50% produkce. Základní výhodou v režimu off-shore byla nulová daň prvních 10 let činnosti takového podniku v době, kdy podniky v běžném režimu danily 35%, v roce 2014 byla zavedena daň 10% v režimu offshore a snížena daň v podnicích všeobecného režimu na 25%, od roku 2018 je daň 20% ve všeobecném režimu a 10% v režimu offshore. Podle statistik je v Tunisku 28 000 off-shore podniků z nichž 22 000 nevykazuje žádnou činnost, jedná se o podniky, které ukončily činnost, protože byly místo nich založeny podniky nové proto, aby mohly využít znovu daňové prázdniny prvních 10 let svojí existence. Dalším výhodou off-shore podniků byly výjimky z celního řízení a snížení administrativní zátěže kladené na podniky pracující ve všeobecném težimu. V roce 2017 bylo Tunisko zařazeno na seznam daňově nespolupracujích zemí, což má za následek vyloučení ze spolupracovatelských programů EU. Po vyjasnění situace bylo Tunisko přemístěno z černého seznamu na šedý seznam zemí, se kterými bude jednáno a které budou podrobeny přezkoumání. Podmínkou vyřazení i z tzv. šedého seznamu je ukončení dvojího přístupu v případě dvou odlišných režimů.

 

Investiční zóny

Hlavními třemi investrory, podle objemu realizovaných investic v posledních 3 letech jsou: Francie (156,9 M EURO), Německo (122,7 M EURO) a Itálie (90,7 M EURO). Elektrotechnika představuje nejrychleji rostoucí odvětví (46,7 %) naopak textil roste jen tempem 6,5% a nemá šanci se vzpamatovat vzhledem k ceně práce na asijských trzích . Právě ekektrotechnika poroste i nadále. Pozitivními faktory, které ovlivní další růst sektoru jsou devalvace dináru, pozitivní angažmá dobře připravených zaměstnanců a zeměpisná blízkost Evropy, naopak negativními faktory působícími proti růstu jsou politická a sociální nejistota a excesivní nepružnost tuniské administrativy.   

 

 

 

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Celkový objem investic v Tunisku se pohybuje okolo 35 mld. USD, tj. 75% HDP. Přímé zahraniční Investice představují 10%, generují třetinu exportu a zaměstnávají více než 15% obyvatelstva. Investice do průmyslové výroby jsou ve výši 8,2 mld. USD a skokově narostly mezi roky 2015-2016 o 42%. Z hlediska skladby jednoznačně vítězí sektor elektro a elektronika s nárůstem v oblasti automobilového průmyslu a aeronautiky, strojírenský sektor, metalurgie a potravinové zemědělství. Naopak chemický a textilní průmysl zažívají klesající tendenci. V roce 2016 vzniklo v Tunisku 375 nových investičních projektů v průmyslovém sektoru s nárůstem zaměstnanosti o 8%. V roce 2016 investovala Francie v Tunisku 335 mld. USD (57%), Německo 28% a Itálie se Španělskem 9 respektive 6%. Průmyslový sektor se projevuje jako vektor růstu Tuniské ekonomiky. Zbývá diverzifikovat sektory ve prospěch opomíjených sektorů, kterými jsou chemický, potravinový a farmaceutický průmysl. Na tuniském trhu působí 3350 zahraničních podniků, z nichž je 1000 charakterem Off-shore. Teritoriální struktura investic je patrná z následující tabulky:

 

sektor

přímé zahraniční investice M DT

zahraniční podniky počet

poznámka

Telekomunikační a výpočetní techniky, ICT

5000

200

dynamika a inovace

Strojírenský průmysl a  elektrotechnika

2595

627

  1. exportér příslušenství pro automobily

Textilní a obuvnický průmysl 

1346

1142

  1. dodavatel FR

Zemědělské potravinářství

188,3

81

  1. exportér datlí a olivového oleje

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

488

40

světově 2. místo v lázeňství

Obnovitelné zdroje

nová oblast

nová oblast

zajistit 30% energetické potřeby do roku 2030

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Mezinárodní investiční konference TUNISIA 2020 (2016) odstartovala novou vlnu invetsičního úsilí v Tunisku a zaměřila se na implementaci Plánu strategického rozvoje Tuniska 2016–2020, jeho směřování a identifikaci souvisejících finančních potřeb.

 

Orientace strategického plánu 2016 -2020 a jeho vazba invetsiční cíle:

Řádná správa státu a reformní úsilí  –          Regionální rozvoj

Přeměna laciné ekonomiky na rozvinutou –Pracovní příležitosti

Sociální rozvoj a integrace –                        Přidaná hodnota, kompetivita, technologický obsah

Konkretizovat očekávání v regionech –        Růst exportu

Ekologická a udržitelná ekonomika –           Udržitelný rozvoj

 

Investiční zákon 2016-71 a jeho prováděcí dekrety obsahující řadu pobídek. Jedná se zejména o úlevy poskytované po dobu 5–10 let podle regionu a charakteru aktivit. Se snížením odvodové zátěže lze počítat v okrajových regionech, kde je podporován růst zaměstnanosti. Podpora zemědělské produkce, podpora exportu, ochrana životního prostředí jsou vyhlášenými preferenčními oblastmi, zvláštní podpoře se budou těšit programy s vysokou přidanou hodnotou (výroba součástek automobilů a letadel, léčiva).

Prováděcí dekrety Investičního zákona 2016-71:

2017- 388: Investiční orgány,

2017- 389: Investiční pobídky,

2017- 390: Strukturální nomenklatura aktivit.

2018-417: Přístup na trh.

Poslední z dekretů k Investičnímu zákonu je dekret číslo 417/2018, který byl vydán a schválen 11.5.2018. Jedná se o dekret regulující přístup na trh, který definuje sektory, u kterých je nutno získat zvláštní souhlas administrativy před zahájením registrace činnosti. Jedná se o následující sektory: přírodní suroviny, pozemní doprava, vzdělávání, komunikační technologie, obchodní aktivity a služby, pro všechny ostatní je přístup na trh stejný pro Tunisany i pro cizince.

Tunisko si uvědomuje nutnost zahraničních investic pro překonání současné nelichotivé ekonomické situace a pro schvalovací řízení realizace projektů stanovila maximální lhůtu vyřízení projektu 60 dnů, na transfer prostředků do zahraničí (konvertovaných na valutu) prostřednictvím Centrální banky Tuniska stanovila 90 dnů. Novým prvkem je tzv. jednotná přepážka zřízená v několika velkých městech , kde se celý proces refistrace bude odehrávat. (Až čas ukáže zda se nejedná jen o marketingovou nálepku.)

 

Vytýčené prioritní oblasti pro investice jsou následující:

Zemědělství – rybolov, Průmyslové nanotechnologie, Průmyslové biotechnologie,Textil, Elektrotechnický průmysl, Plasty a komponenty, Automobilový průmysl – aeronautický - námořní – železniční, Farmaceutický a lékařský, Obranný, Kultura a kreativita, Odpadní hospodářství, obnovitelné zdroje, Logistika,Turismus.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: