Turecko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

6. 6. 2017

Části STI jsou celé uloženy pod hlavními kapitolami 1-7 (nikoliv pod podkapitolami např. 1.1, 2.1 atd.)
  1. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
    • Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Turecký trh s 80 miliony spotřebiteli patří k významným obchodním partnerům ČR, což dokládá i objem vzájemné obchodní výměny. Vzájemný obchodní obrat letos zatím i přes zpomalení turecké ekonomiky pokračoval v dynamickém růstu, za období 1-12/2016 přesáhl 87,8 mld. Kč., z toho export ČR 53 mld. Kč při meziročním nárůstem o 13%.  Stále pokračoval vývoj pozitivního salda obchodní bilance ve prospěch ČR (18,7 mld. Kč za uvedené období), které je nejvyšší v rámci exportu do zemí mimo EU (včetně USA) a v objemu exportu na 3. místě mimo země EU (za USA, RF a před Čínou). Vzájemný obchodní obrat pokračoval v růstu i v prvních měsících roku 2017.

Obchodní obrat v roce 2015 rostl meziročně o 7,1 % a dosáhl hodnoty 78,2 mld. Kč s přebytkem 16,9 mld. Kč ve prospěch ČR. 30 % vzájemného obchodu tvořily výrobky a komponenty automobilového průmyslu, který je silný v obou zemích. Stále se udržuje pozitivní saldo obchodní bilance ve prospěch ČR - v roce 2016 to bylo 18,7 mld. Kč. Šlo o nejvyšší hodnotu kladného salda ve srovnání se všemi 12-ti prioritními zeměmi a dokonce i 26-ti zájmovými zeměmi mimo EU, mimo Švýcarska.

Za rok 2014 obrat dosáhl úrovně 71,85 mld. Kč, což meziročně znamená růst o 9,4 %. O 3,1 % rostly i exportní výkony, a to na 44,58 mld. Kč. Import z Turecka rostl výrazněji, a to o 21,6 % na hodnotu 27,27 mld. Kč. Vývoj pozitivního salda obchodní bilance ve prospěch ČR byl v tomto období 17,31 mld. Kč. Šlo o nejvyšší hodnotu kladného salda mezi všemi 12 prioritními zeměmi, ve srovnání s 25 zájmovými zeměmi mimo EU se však tento rok umístilo na prvním místě Švýcarsko.

         Vývoj ZO ČR a Turecka v letech 2012 – 2016                                            (na bázi Kč)

 

2012/2011

2013/2012

2014/2013

 

2014/2015

 

2015/2016

 

Export

+39,1 %

+30 %

+3,1 %

+5,3%

13,1%

Import

-5,9 %

+3,9 %

+21,6 %

+11,2 %

+10,6 %

Obrat

+17,1 %

+19,7 %

+9,4 %

+7,1 %

+12,1 %

Zdroj: ČSÚ

        

  • 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Postupně dochází ke změně komoditní struktury vzájemného obchodu, přičemž ve vývozu i v dovozu převládají průmyslové výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Hlavním položkám českého exportu (v následujícím pořadí) v roce 2016 dominovaly: výrobky automobilového průmyslu, tj. osobní motorová vozidla o objemu 1500 až 3000 cm3 (HS8703-pouze Škoda Auto v roce 2016 na tureckém trhu prodala přes 25.000 vozů), díly a příslušenství motorových vozidel a traktorů (HS8708), zařízení pro automatické zpracování dat, tj. zejm. paměťové jednotky a procesory (HS8471), odstředivky přístroje k filtrování (HS 8421), čerpadla, kap. zdviže (HS8413), elektrické přístroje ke spínání obvodů (HS8536), kompresory a odsávače (HS8414), klimatizační zařízení (HS8415),. Na důležitosti nabývá export živého dobytka (HS0102). Po odstranění veterinárních omezení dosáhl vývoz živého skotu v roce 2016 objemu 962 mil. Kč.

Hlavním položkám importu z Turecka do ČR (v následujícím pořadí) ve stejném období dominovaly: osobní motorová vozidla o objemu 1500 až 2500 cm3 (HS8703), části motorových vozidel a traktorů (HS8708), obleky, saka, kalhoty pánské (HS6203), výrobky z přírodní a kompozitní usně (HS4205), potravinové přípravky (HS2106), kostýmy, šaty, sukně apod. dámské a dívčí (HS6204), motorová vozidla pro nákladní dopravu, zejm. do 5 tun (HS8704), motorová vozidla pro veřejnou dopravu osobní (HS8702), součásti pro pístové zážehové motory (HS8409), pletená trička a tílka (HS6109), monitory bez TV (HS8528). Následují poté pneumatiky z pryže (HS4011) a citrusové plody sušené a čerstvé ovoce (HS0805). Trendem v tureckém vývozu z dlouhodobého hlediska je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství, nezpracované suroviny) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou, zejm. pak dopravních prostředků a dílů v automobilovém průmyslu.

  • Vzájemná výměna v oblasti služeb

Obchodní výměna mezi Tureckem a ČR v oblasti služeb je zatím omezena pouze na turistický ruch prostřednictvím českých a tureckých cestovních kanceláří a dále pak silniční dopravu (tranzitní nákladní dopravu). Začíná se rozvíjet oblast stavebního sektoru a zakázek, kde se tendrů v druhé zemi účastní firmy Metrostav resp. Ičtaš.

  • České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Nejvýznamnější investiční a obchodní aktivity

Česká energetická společnost ČEZ v konsorciu s tureckou firmou Akenerji Elektrik Üretim a její mateřskou firmou Akkök Group vyhrála v červenci 2008 s nabídkou v hodnotě 600 mil. USD soutěž na privatizaci distribuční společnosti SEDAŞ (Sakarya Electric Distribution Company) působící ve 4 provinciích v severozápadní části Turecka a dodávající elektřinu 1,3 milionům zákazníků (cca 8 TWh) – licence platná do r. 2035. Po úspěšném tendru na distribuci elektřiny se ČEZ začal profilovat též jako investor v oblasti výroby elektrické energie. Za tímto účelem v říjnu 2008 ČEZ podepsal s Akkök Group dohodu o strategické spolupráci, čímž ČEZ odkoupil polovinu majoritního podílu skupiny Akkök v Akenerji (tj. podíl 37,4 % v Akenerji měl hodnotu 302,6 mil. USD). Později ČEZ do posílení Akenerji investoval dalších 75 mil. USD. Akenerji je druhý největší soukromý producent elektrické energie v Turecku s více než 10% tržním podílem a produkcí zhruba 2% z celkem v zemi vyprodukované elektřiny. V létě 2010 byla spuštěna do provozu jejich hydroelektrárna Akocak u Trabzonu o výkonu 91 MW. Dále jsme zaznamenali další společné česko – turecké projekty vodních elektráren (Uluabat, Burcbendi, Bulam, FEKE I a FEKE II, Himmetli a Gokkaya). Společný subjekt Akenerji a ČEZ postavil paroplynovou elektrárnu CCGT EGEMER u města Erzin v provincii Hatay o výkonu 872 MWe (900 MW). Elektrárna Hatay-Erzin vyrábí elektrickou energii s využitím moderních technologií spalování, která splňuje evropské standardy emisí. Prostřednictvím Akenerji ČEZ provozuje 3 kombinované plynové elektrárny (360 MW), 5 vodních elektráren (285 MW), další 3 hydroelektrárny (87 MW) a 1 větrný park (15MW).

K významným českým investorům do energetiky se řadí rovněž firma EnergoPro, která nyní realizuje projekt hydroelektrárny (HEPP) Karakurt (95 MW) v provincii Kars v hodnotě 360 mil. USD. V současnosti firma plánuje realizaci největšího projektu soukromě vlastněné HEPP v zemi Alparslan 2 o výkonu 280 MW a objem realizovaných či rozplánovaných investic dosahuje cca 20 mld Kč. Přítomnost firmy v Turecku začala akvizicí pěti hydroektráren (Hamzali o výkonu 16,7 MW u města Kirikkale nedaleko Ankary, Aralik 12,4 MW na severovýchodě Turecka a kaskáda Resadiye 1 – 22,9 MW, Resadiye 2 – 26,7 MW a Resadiye 3 – 16 MW u města Sivas, resp. Tokat na severu Turecka) o celkovém výkonu cca 95 MW, přičemž tato akvizice byla financována prostřednictvím ČEB. Přímé turecké investice v ČR v posledním období neregistrujeme. Portfoliové investice byly soustředěny především v cestovním ruchu (tj. cestovní kancelář CK ČEDOK), přičemž turecké investice jsou spravovány v ČR prostřednictvím amerického kapitálového fondu ODIEN ASSET Management. Byly však prodány.

Významné obchodní aktivity českých subjektů v Turecku

Společnost Vítkovice Machinery Group, resp. její divize Vítkovice Power Engineering, staví na základě EPC kontraktu pro tureckého investora Adularya Enerji/Naksan Holding na klíč tepelnou elektrárnu na lignit „Yunus Emre/Adularya“ (výkon 2x145 MW) u města Beypazari ve vzdálenosti cca 135 km od Ankary.

Konsorcium ČKD Energy, jakožto leader, a ČKD Praha DIZ uzavřelo v srpnu 2011 EPCM (Engineering+Procurement+Construction+Management) kontrakt s významnou privátní tureckou společností Yildizlar SSS Holding na projekt tepelné elektrárny YOTES 3x133,3 MW (celkem 400 MW) v lokalitě Çankiri u obce Orta ve vzdálenosti cca 100 km od Ankary. V současné době je projekt pozastaven. Předmětem kontraktu je řízení a výstavba celé elektrárny, projekční práce, dodávka řídícího systému a všech provozních souborů, mimo kotlů a turbín. Vedle ČKD uzavřely pro tento projekt se zákazníkem smlouvu také Škoda Power na dodávku parních turbín a SES Tlmače (Slovensko) na dodávku kotlů. Prostřednictvím skupiny ČKD se na projektu bude podílet též řada českých subdodavatelů (pumpy, potrubí, armatury, zauhlování, atd.).

Dalším vstupem do energetického sektoru s českou participací jsou projekty společnosti ČKD Blansko Small Hydro s firmou Enerjisa Enerji Üretim, tj. dodávka (na základě EPC kontraktu) Francisovy turbíny vč. generátoru a elektrické části pro hydroelektrárnu Sarigüzel (turbína o výkonu 3 558 kW), hydroelektrárnu Kandil (4 762 kW) – obě na JV Turecka v Kahramamarské provincii a hydroelektrárnu Kavsakbendi (5 661 kW) na JV Turecka u města Gaziantep. Dalším společným projektem ČKD Blansko Small Hydro se společností Nuryol Insaat Ticaret je EPC kontrakt na dodávku 4 ks Peltonovy turbíny vč. generátorů a elektrické části pro hydroelektrárny na SV východě Turecka u Trabzonu – hydroelektrárna Ortacag (13 360 kW), Arakli (2x turbína o výkonu 9 128 Kw) a Dogan (11 424 kW).

Úspěch zaznamenala ŠKODA Transportation a.s., která v r. 2015 dodala pro město Konya v centrální Anatolii 60 pěti článkových nízkopodlažních tramvají ForCity Classic a 12 ks tramvají s bateriovým, tzv. catenary-free“ pohonem za celkových 3,4 mld. Kč. V říjnu 2016 byl podepsán nový kontrakt na dodávku 14 tramvají pro město Eskišehir za cca 700 mil. Kč, z nichž první má být dodána v září 2017.

Konsorcium firem AŽD Praha a.s. a CROSS Zlín a.s. dokončuje projekt v hodnotě 510 mil. Kč na výstavbu inteligentního dopravního systému v Izmiru (referenční projekt pro celou zemi). Doufáme, že se stane vzorem pro další podobné projekty v Turecku. Kromě časového posunutí dokončení projektu, které bylo smluvně dohodnuto, neregistrujeme žádné dodavatelsko-odběratelské problémy.

ÚJV Řež a.s. ukončil v listopadu 2016 dvouletý kontrakt s Úřadem pro atomovou energii Turecka („TAEK - Türkiye Atom Enerjisi Kurumu“) ve výši cca 200 mil. Kč, jehož předmětem byla odborná podpora ÚJV Řež turecké instituci spočívající v procesu licencování jaderné elektrárny Akkuyu, jakož i zvýšení odborné úrovně pracovníků TAEK. Na jaře 2017 byl uzavřen nový kontrakt na dva roky.

 

ŠKODA POWER ze skupiny Doosan se v roce 2010 stala dodavatelem 2 turbín elektrárny Bolu Göynük (2x120 MW) pro tureckou společnost AKSA Enerji Üretim a bude spolupracovat na dodávkách zařízení pro novou tepelnou elektrárnu YOTES tureckého investora YILDIZLAR SSS Holding v provincii Çankiri u obce Orta, kam dodá tři parní turbíny o jednotkovém výkonu 133 MW (viz výše též výše ČKD). Škoda Power v prosinci 2011 získala kontrakt na dodávku turbostrojí s kompletním příslušenstvím o výkonu pro paroplynový cyklus Erzin CCGT Hatay (již realizováno). Jde o parní turbínu s generátorem GE pro nově budovanou elektrárnu na zemní plyn, kdy investorem projektu je Akenerji Elektrik Üretim (Akkök Group) spolu s ČEZ. Škoda Power má v různé fázi realizace na tureckém trhu čtyři projekty s osmi turbínami Škoda o celkovém výkonu 1270 MW, mj. Škoda Power dodala pro uhelnou elektrárnu Yunus Emre (viz výše - Vítkovice Power Engineering) dvě turbosoustrojí s technologií fluidního spalování o jednotkovém výkonu 145 MW. Aktuálním úspěchem je zakázka koncernu Doosan v hodnotě cca 1 mld USD, v jehož rámci Doosan Škoda Plzeň dodá turbíny pro modernizaci elektrárny Afšin Elbistan A.

 

  • Smluvní základna mezi oběma státy

Hospodářské a obchodní vztahy mezi Československem a Tureckem mají dlouholetou tradici s kořeny sahajícími až do období těsně po 1. světové válce. První Obchodní úmluva byla podepsána 31. května 1922 na principu doložky nejvyšších výhod. Poslední preferenční dohoda na bilaterálním základě, dohoda o volném obchodu, byla podepsána v r. 1997. Její platnost byla ukončena vstupem ČR do Evropské unie. Od té doby je základním dokumentem upravujícím obchod mezi ČR a Tureckem Dohoda o celní unii Turecka s EU.

V platnosti jsou dále následující dokumenty relevantní pro ekonomickou oblast:

  • Dohoda o hospodářské, technické, průmyslové a vědecké spolupráci (6. 1. 1976);
  • Dohoda o mezinárodní silniční dopravě (30. 6. 1981);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (30. 6. 1981);
  • Dohoda o letecké dopravě (podepsaná v roce 1996, v platnosti od 1. 4. 1998);
  • Ujednání mezi MO ČR a GŠ Turecka o vzájemné spolupráci ve vojenské oblasti (v platnosti od 22. 12. 1997);
  • Dohoda o mezi vládou České republiky a vládou Turecké republiky o průmyslové spolupráci v oblasti obrany (podepsána 28. 9. 1999, v platnosti od 18. 10. 2002);
  • Dohoda o zabránění dvojího zdanění a zamezení daňovému úniku v oboru daní z příjmu (podepsána 12. 10. 1999, v platnost vstoupila 15. 12. 2003);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti zemědělství (podepsána 7. 9. 2000, je v platnosti);
  • Dohoda o spolupráci a vzájemné pomoci v celních záležitostech (podepsána 10. 10. 2000, v platnosti od 2. 2. 2001);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu (v platnosti od 10. 6. 2004);
  • Mezirezortní memorandum o strategickém partnerství pro spolupráci v oblasti energetiky (podpis: 4. 2. 2013);
  • Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (podepsána 29. 4. 2009 během návštěvy tureckého prezidenta Abdullaha Gülla v ČR, v platnosti od 18. 3. 2012). Dohoda, která vstoupila v platnost dne 18. 3. 2012, představuje významný pilíř v jinak dynamických a bohatých obchodně-ekonomických vztazích ČR a TR a rovněž výraznou jistotu pro investory na obou stranách.

Platnost následujících dokumentů byla ukončena dnem vstupu ČR do EU (k 1. 5. 2004):

  • Obchodní dohoda (29. 8. 1975);
  • Dohoda o volném obchodu (podepsána 3. 10. 1997, v platnosti od 1. 9. 1998);
  • Dohoda o spolupráci ve veterinární oblasti (podepsána 10. 10. 2000);
  • Dohoda o spolupráci ve fytosanitární oblasti (podepsána 10. 10. 2000).
    • Zahraniční rozvojová spolupráce (u rozvinutých zemí poskytovaná ZRS)

Mezi ČR a Tureckem, s přihlédnutím ke stupni ekonomického rozvoje Turecka, v předchozích letech téměř nebyla realizována rozvojová spolupráce. Dosud se tato spolupráce uskutečňovala formou tzv. „malých lokálních projektů“ (MLP) a soustřeďovala především na oblast školství v méně rozvinutých oblastech Turecka (na východě země ve městě Bingöl a v chudé ankarské čtvri Bağlum). Poslední MLP byl realizován v říjnu 2014. Současně platí, že od r. 2015 již není Turecké republice poskytována žádná rozvojová pomoc. Doporučujeme však českým podnikatelským subjektům, aby se aktivně zapojily do rozvojové pomoci Evropské komise pro předvstupní období IPA (tzv. „Instruments of Pre – Accession“). O tomto instrumentu blíže referujeme v oddíle 3.3. - „Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU“.

 

 

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: