Turecko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)
  1. 4.      Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let          

 

Turecký trh se 78 miliony spotřebiteli patří k významným obchodním partnerům ČR, což dokládá i objem vzájemné obchodní výměny. Dnešní Turecko je pro Českou republiku tradičním a klíčovým obchodním partnerem.

Obchodní obrat v roce 2015 rostl meziročně o 7,1 % a dosáhl rekordní hodnoty 78,2 mld. Kč s přebytkem 16,9 mld. Kč ve prospěch ČR. 30 % vzájemného obchodu tvořily výrobky a komponenty automobilového průmyslu, který je silný v obou zemích. Škoda Auto v roce 2015 na tureckém trhu prodala přes 22.000 vozů (nárůst o 6 tisíc). Stále pokračuje vývoj pozitivního salda obchodní bilance ve prospěch ČR - v roce 2014 to bylo 17,3 mld. Kč. Šlo o nejvyšší hodnotu kladného salda ve srovnání se všemi 12-ti prioritními zeměmi a dokonce i 26-ti zájmovými zeměmi mimo EU, mimo Švýcarska. Z pohledu objemu náš export do Turecka v r. 2014 figuroval na třetí příčce mezi našimi nejvýznamnějšími partnery z prioritních (mimoevropských) zemí, tj. za Ruskem a USA. Vzájemný obchodní obrat pokračoval v růstu i v prvních měsících roku 2016. Za období 1-2/2016 obrat činil 14,075 mld. Kč, což je nárůst meziročně o 10%.  Stále pokračoval vývoj pozitivního salda obchodní bilance ve prospěch ČR (3,33 mld. Kč), i když tempo růstu dovozů je vyšší než vývozů (v daném období 16,2% resp. 6,3%). Pro srovnání byl český export do Turecka v tomto období pouze o 1 mld. Kč nižší než vývoz do Ruska a o cca 2 mld. Kč vyšší než vývoz do Číny.

Za rok 2014 obrat dosáhl úrovně 71,85 mld. Kč, což meziročně znamená růst o 9,4 %. O 3,1 % rostly i exportní výkony, a to na 44,58 mld. Kč. Import z Turecka rostl výrazněji, a to o 21,6 % na hodnotu 27,27 mld. Kč. Vývoj pozitivního salda obchodní bilance ve prospěch ČR byl v tomto období 17,31 mld. Kč. Šlo o nejvyšší hodnotu kladného salda mezi všemi 12 prioritními zeměmi, ve srovnání s 25 zájmovými zeměmi mimo EU se však tento rok umístilo na prvním místě Švýcarsko.

         Obchodní výměna ČR a Turecka v letech 2010 – 2015                                           (v tis. Kč)

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015  

Vývoz

19 822 839

23 981   649

33 262   974

43 347   217

44 581   850

47 103 000

Dovoz

18 547 166

22 917   333

21 567   007

22 402   539

27 269   763

31 182 000

Obrat

38 370 005

46 898   982

54 829   981

65 749   756

71 851   613

78 286 000

Saldo

1 275 673

1 064   316

11 695   967

20 944   678

17 312   087

16 971 000

Zdroj: ČSÚ

 

 

         Vývoj ZO ČR a Turecka v letech 2009 – 2015                                            (na bázi Kč)

 

2010/09

2011/2010

2012/2011

2013/2012

2014/2013

 

2014/2015

 

Export

+ 22,7 %

+21 %

+39,1 %

+30 %

+3,1 %

+5,3%

Import

+ 32,4 %

+24 %

-5,9 %

+3,9 %

+21,6 %

+11,2 %

Obrat

+ 27,2 %

+22,4 %

+17,1 %

+19,7 %

+9,4 %

+7,1 %

Zdroj: ČSÚ

        

 

 

      Vývoj ZO ČR a Turecka v letech 1993–2015                                                (v tis. Kč)

                       

4.2.10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu           

Postupně dochází ke změně komoditní struktury vzájemného obchodu, přičemž ve vývozu i v dovozu převládají průmyslové výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Hlavním položkám českého exportu (v následujícím pořadí) v roce 2015 dominovaly: výrobky automobilového průmyslu,tj. osobní motorová vozidla o objemu 1500 až 3000 cm3 (HS8703-pouze Škoda auto vyvezla 22 000 vozů), díly a příslušenství motorových vozidel a traktorů (HS8708), zařízení pro automatické zpracování dat, tj. zejm. paměťové jednotky a procesory (HS8471), kolejová vozidla, tj. tramvaje (HS8603), čerpadla, kap. zdviže (HS8413), elektrické přístroje ke spínání obvodů (HS8536), kompresory a odsávače (HS8414), klimatizační zařízení (HS8415), automatické regulační přístroje (HS9032), generátory (HS8501). Na důležitosti nabývá export energetických zařízení (kohouty a ventily, generátory, turbostrojí apod.) související s participací českých EPC kontraktorů na budování investičních a infrastrukturálních celků v Turecku. Zásadní vzestup zaznamenal export keramického zboží pro laboratorní, chemické a farmaceutické použití, polotovary stříbra (HS7106), nákladních cisternových vagónů (HS8606). Po odstranění veterinárních omezení dosáhl vývoz živého skotu v roce 2015 objemu 670 mil. Kč.

Hlavním položkám importu z Turecka do ČR (v následujícím pořadí) ve stejném období dominovaly: osobní motorová vozidla o objemu 1500 až 2500 cm3 (HS8703), části motorových vozidel a traktorů (HS8708), obleky, saka, kalhoty pánské (HS6203), výrobky z přírodní a kompozitní usně (HS4205), potravinové přípravky (HS2106), kostýmy, šaty, sukně apod. dámské a dívčí (HS6204), motorová vozidla pro nákladní dopravu, zejm. do 5 tun (HS8704), motorová vozidla pro veřejnou dopravu osobní (HS8702), součásti pro pístové zážehové motory (HS8409), pletená trička a tílka (HS6109), monitory bez TV (HS8528). Následují poté pneumatiky z pryže (HS4011) a citrusové plody sušené a čerstvé ovoce (HS0805). Trendem v tureckém vývozu z dlouhodobého hlediska je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství, nezpracované suroviny) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou, zejm. pak dopravních prostředků a dílů v automobilovém průmyslu.

4.3.Vzájemná výměna v oblasti služeb

Obchodní výměna mezi Tureckem a ČR v oblasti služeb je zatím omezena pouze na turistický ruch prostřednictvím českých a tureckých cestovních kanceláří a dále pak silniční dopravu (tranzitní nákladní dopravu). Začíná se rozvíjet oblast bankovních služeb, kde zaznamenáváme snahy českých bank o vstup na turecký trh, především v oblasti komerčních úvěrů pro turecké klienty českých firem.

4.4.                    České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Nejvýznamnější investiční aktivity

Co se investičních aktivit týče, společnost Zentiva získala akvizici 75% podílu v turecké farmaceutické firmě na výrobu generických léčiv Eczacibaşi Generic Pharmaceuticals v hodnotě 460 mil. EUR.

Česká energetická společnost ČEZ v konsorciu s tureckou firmou Akenerji Elektrik Üretim a její mateřskou firmou Akkök Group vyhrála v červenci 2008 s nabídkou v hodnotě 600 mil. USD soutěž na privatizaci distribuční společnosti SEDAŞ (Sakarya Electric Distribution Company) působící ve 4 provinciích v severozápadní části Turecka a dodávající elektřinu 1,3 milionům zákazníků (cca 8 TWh) – licence platná do r. 2035. Po úspěšném tendru na distribuci elektřiny se ČEZ začal profilovat též jako investor v oblasti výroby elektrické energie. Za tímto účelem v říjnu 2008 ČEZ podepsal s Akkök Group dohodu o strategické spolupráci, čímž ČEZ odkoupil polovinu majoritního podílu skupiny Akkök v Akenerji (tj. podíl 37,4 % v Akenerji měl hodnotu 302,6 mil. USD). Později ČEZ do posílení Akenerji investoval dalších 75 mil. USD. Akenerji je druhý největší soukromý producent elektrické energie v Turecku s více než 10% tržním podílem a produkcí zhruba 2% z celkem v zemi vyprodukované elektřiny. V létě 2010 byla spuštěna do provozu jejich hydroelektrárna Akocak u Trabzonu o výkonu 91 MW. Dále jsme zaznamenali další společné česko – turecké projekty vodních elektráren (Uluabat, Burcbendi, Bulam, FEKE I a FEKE II, Himmetli a Gokkaya). Společný subjekt Akenerji a ČEZ postavil paroplynovou elektrárnu CCGT EGEMER u města Erzin v provincii Hatay o výkonu 872 MWe (900 MW). Elektrárna Hatay-Erzin vyrábí elektrickou energii s využitím moderních technologií spalování, která splňuje evropské standardy emisí. Prostřednictvím Akenerji ČEZ provozuje 3 kombinované plynové elektrárny (360 MW), 5 vodních elektráren (285 MW), další 3 hydroelektrárny (87 MW) a 1 větrný park (15MW). Skupina plánuje rozšíření výrobního portfolia obou partnerů na 3000 MW instalovaného výkonu ročně, přičemž tento nárůst si vyžádá investice za cca 3 mld. USD.

K významným českým investorům do energetiky se na jaře 2010 zařadila rovněž firma EnergoPro akvizicí pěti hydroektráren (Hamzali o výkonu 16,7 MW u města Kirikkale nedaleko Ankary, Aralik 12,4 MW na severovýchodě Turecka a kaskáda Resadiye 1 – 22,9 MW, Resadiye 2 – 26,7 MW a Resadiye 3 – 16 MW u města Sivas, resp. Tokat na severu Turecka) o celkovém výkonu cca 95 MW, přičemž tato akvizice byla financována prostřednictvím ČEB. Firma EnergoPro nyní nově rozvíjí projekt výstavby vodní elektrárny Karakurt (99,5 MW) na severovýchodě Turecka.

Firma TART, vyrábějící obaly např. pro Foxcon, přestěhovala část své výroby z ČR do zóny volného obchodu v Čorlu (od ledna 2011).

Turecké investice v ČR jsou soustředěny především v cestovním ruchu (tj. cestovní kancelář CK ČEDOK), přičemž turecké investice jsou spravovány v ČR prostřednictvím amerického kapitálového fondu ODIEN ASSET Management. Kapitálový fond ODIEN se chce v budoucnu věnovat ve zvýšené míře i obchodu s nemovitostmi. Pro ucelenost informace uvádíme, že reprezentační kancelář provozuje v Istanbulu společnost ODIEN ASSET Management, vlastník CK ČEDOK, který v Turecku založil dceřinou pobočku AHOYTURIZM. Další kanceláře Ahoyturizm pracují v Bodrumu a v Antalyi.

Další významné aktivity českých subjektů v Turecku

Společnost Vítkovice Machinery Group, resp. její divize Vítkovice Power Engineering, dokončuje na základě EPC kontraktu pro tureckého investora Adularya Enerji/Naksan Holding na klíč tepelnou elektrárnu na lignit „Yunus Emre/Adularya“ (výkon 2x145 MW) u města Beypazari ve vzdálenosti cca 135 km od Ankary.

Konsorcium ČKD Energy, jakožto leader, a ČKD Praha DIZ uzavřelo v srpnu 2011 EPCM (Engineering+Procurement+Construction+Management) kontrakt s významnou privátní tureckou společností Yildizlar SSS Holding na projekt tepelné elektrárny YOTES 3x133,3 MW (celkem 400 MW) v lokalitě Çankiri u obce Orta ve vzdálenosti cca 100 km od Ankary. V současné době je projekt pozastaven. Předmětem kontraktu je řízení a výstavba celé elektrárny, projekční práce, dodávka řídícího systému a všech provozních souborů, mimo kotlů a turbín. Vedle ČKD uzavřely pro tento projekt se zákazníkem smlouvu také Škoda Power na dodávku parních turbín a SES Tlmače (Slovensko) na dodávku kotlů. Prostřednictvím skupiny ČKD se na projektu bude podílet též řada českých subdodavatelů (pumpy, potrubí, armatury, zauhlování, atd.).

Dalším vstupem do energetického sektoru s českou participací jsou projekty společnosti ČKD Blansko Small Hydro s firmou Enerjisa Enerji Üretim, tj. dodávka (na základě EPC kontraktu) Francisovy turbíny vč. generátoru a elektrické části pro hydroelektrárnu Sarigüzel (turbína o výkonu 3 558 kW), hydroelektrárnu Kandil (4 762 kW) – obě na JV Turecka v Kahramamarské provincii a hydroelektrárnu Kavsakbendi (5 661 kW) na JV Turecka u města Gaziantep. Dalším společným projektem ČKD Blansko Small Hydro se společností Nuryol Insaat Ticaret je EPC kontrakt na dodávku 4 ks Peltonovy turbíny vč. generátorů a elektrické části pro hydroelektrárny na SV východě Turecka u Trabzonu – hydroelektrárna Ortacag (13 360 kW), Arakli (2x turbína o výkonu 9 128 Kw) a Dogan (11 424 kW).

ŠKODA POWER ze skupiny Doosan se v roce 2010 stala dodavatelem 2 turbín elektrárny Bolu Göynük (2x120 MW) pro tureckou společnost AKSA Enerji Üretim a bude spolupracovat na dodávkách zařízení pro novou tepelnou elektrárnu YOTES tureckého investora YILDIZLAR SSS Holding v provincii Çankiri u obce Orta, kam dodá tři parní turbíny o jednotkovém výkonu 133 MW (viz výše též výše ČKD). Škoda Power v prosinci 2011 získala kontrakt na dodávku turbostrojí s kompletním příslušenstvím o výkonu pro paroplynový cyklus Erzin CCGT Hatay (již realizováno). Jde o parní turbínu s generátorem GE pro nově budovanou elektrárnu na zemní plyn, kdy investorem projektu je Akenerji Elektrik Üretim (Akkök Group) spolu s ČEZ. Škoda Power má v různé fázi realizace na tureckém trhu čtyři projekty s osmi turbínami Škoda o celkovém výkonu 1270 MW, mj. Škoda Power dodala pro uhelnou elektrárnu Yunus Emre (viz výše - Vítkovice Power Engineering) dvě turbosoustrojí s technologií fluidního spalování o jednotkovém výkonu 145 MW. Aktuálním úspěchem je zakázka koncernu Doosan v hodnotě cca 1 mld USD, v jehož rámci Doosan Škoda Plzeň dodá turbíny pro modernizaci elektrárny Afšin Elbistan A.

Úspěch zaznamenala i ŠKODA Transportation a.s., která do konce r. 2015 dodala pro město Konya v centrální Anatolii 60 pěti článkových nízkopodlažních tramvají ForCity Classic a 12 ks tramvají s bateriovým, tzv. catenary-free“ pohonem za celkových 3,4 mld. Kč. Český výrobce kolejových vozidel dokázal porazit v tendru kanadský Bombardier, polskou PESU, čínský CNR Tansghan Railway Vehicles.

 Zajímavé jsou i rodící se projekty v oblasti dopravní telematiky a municipální projekty v této oblasti, např. podpis kontraktu konsorcia firem AŽD Praha a.s. a CROSS Zlín a.s. s radnicí města Izmir dne 28. 8. 2014 ve výši 53,97 mil. TL (přes 510 mil. Kč). Předmětem je obnova a výstavba inteligentního dopravního systému v Izmiru, která má být dokončena v letošním roce. ZÚ Ankara i HK Izmir poskytoval od počátku v rámci nástrojů ekonomické diplomacie obou firmám aktivní součinnost a dále takto plánuje činit i v implementační fázi projektu.

Dalším velkým úspěchem je kontrakt (ze září 2014 ve výši cca 200 mil. Kč), který uzavřel ÚJV Řež a.s. s Úřadem pro atomovou energii Turecka („TAEK - Türkiye Atom Enerjisi Kurumu“), jehož předmětem je odborná podpora ÚJV Řež turecké instituci spočívající v procesu licencování jaderné elektrárny Akkuyu, jakož i zvýšení odborné úrovně pracovníků TAEK. Zapojení českého subjektu do tureckého jaderného programu může dále generovat významné exportní příležitosti pro české subkontraktory/subdodavatele licencované na ruskou jadernou technologii.

4.5.          Smluvní základna mezi oběma státy

Hospodářské a obchodní vztahy mezi Československem a Tureckem mají dlouholetou tradici s kořeny sahajícími až do období těsně po 1. světové válce. První Obchodní úmluva byla podepsána 31. května 1922 na principu doložky nejvyšších výhod. Poslední preferenční dohoda na bilaterálním základě, dohoda o volném obchodu, byla podepsána v r. 1997. Její platnost byla ukončena vstupem ČR do Evropské unie. Od té doby je základním dokumentem upravujícím obchod mezi ČR a Tureckem Dohoda o celní unii Turecka s EU.

V platnosti jsou dále následující dokumenty relevantní pro ekonomickou oblast:

  • Dohoda o hospodářské, technické, průmyslové a vědecké spolupráci (6. 1. 1976);
  • Dohoda o mezinárodní silniční dopravě (30. 6. 1981);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (30. 6. 1981);
  • Dohoda o letecké dopravě (podepsaná v roce 1996, v platnosti od 1. 4. 1998);
  • Ujednání mezi MO ČR a GŠ Turecka o vzájemné spolupráci ve vojenské oblasti (v platnosti od 22. 12. 1997);
  • Dohoda o mezi vládou České republiky a vládou Turecké republiky o průmyslové spolupráci v oblasti obrany (podepsána 28. 9. 1999, v platnosti od 18. 10. 2002);
  • Dohoda o zabránění dvojího zdanění a zamezení daňovému úniku v oboru daní z příjmu (podepsána 12. 10. 1999, v platnost vstoupila 15. 12. 2003);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti zemědělství (podepsána 7. 9. 2000, je v platnosti);
  • Dohoda o spolupráci a vzájemné pomoci v celních záležitostech (podepsána 10. 10. 2000, v platnosti od 2. 2. 2001);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu (v platnosti od 10. 6. 2004);
  • Mezirezortní memorandum o strategickém partnerství pro spolupráci v oblasti energetiky (podpis: 4. 2. 2013);
  • Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (podepsána 29. 4. 2009 během návštěvy tureckého prezidenta Abdullaha Gülla v ČR, v platnosti od 18. 3. 2012). Dohoda, která vstoupila v platnost dne 18. 3. 2012, představuje významný pilíř v jinak dynamických a bohatých obchodně-ekonomických vztazích ČR a TR a rovněž výraznou jistotu pro investory na obou stranách

Platnost následujících dokumentů byla ukončena dnem vstupu ČR do EU (k 1. 5. 2004):

  • Obchodní dohoda (29. 8. 1975);
  • Dohoda o volném obchodu (podepsána 3. 10. 1997, v platnosti od 1. 9. 1998);
  • Dohoda o spolupráci ve veterinární oblasti (podepsána 10. 10. 2000);
  • Dohoda o spolupráci ve fytosanitární oblasti (podepsána 10. 10. 2000).

4.6.                    Zahraniční rozvojová spolupráce (u rozvinutých zemí poskytovaná ZRS)

Mezi ČR a Tureckem, s přihlédnutím ke stupni ekonomického rozvoje Turecka, v předchozích letech téměř nebyla realizována rozvojová spolupráce. Dosud se tato spolupráce uskutečňovala formou tzv. „malých lokálních projektů“ (MLP) a soustřeďovala především na oblast školství v méně rozvinutých oblastech Turecka (na východě země ve městě Bingöl a v chudé ankarské čtvri Bağlum). Poslední MLP byl realizován v říjnu 2014. Současně platí, že od r. 2015 již není Turecké republice poskytována žádná rozvojová pomoc. Doporučujeme však českým podnikatelským subjektům, aby se aktivně zapojily do rozvojové pomoci Evropské komise pro předvstupní období IPA (tzv. „Instruments of Pre – Accession“). O tomto instrumentu blíže referujeme v oddíle 3.3. - „Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU“.

 

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Turecký trh se 77,7 miliony spotřebiteli (Turkish Statistical Institute, sčítání lidu 2014) patří k významným obchodním partnerům ČR, což dokládá i objem vzájemné obchodní výměny. Dnešní Turecko je pro Českou republiku tradičním a klíčovým obchodním partnerem. Po letech, kdy vzájemný česko-turecký obchod dosáhl pro ČR pasivního salda (od r. 2005 do r. 2008), došlo v roce 2009 k pozitivní změně v tomto ukazateli a konečně bylo dosaženo aktivního salda bilance i významného exportního drivu. Pozitivní trend pokračoval i v následujících letech. Zejména roky 2012 a 2013 přinesly raketový růst našeho exportu do Turecka, jakož i dynamický růst vzájemného obratu. 

V roce 2010 došlo v korunovém vyjádření ke zvýšení obratu zahraničního obchodu ČR s Tureckem o 27,17 % z 30,17 mld. Kč v roce 2009 na 38,37 mld. Kč. Vývoz vzrostl o 22,64 %, z 16,16 mld. Kč na 19,82 mld. Kč, dovoz vzrostl o 32,4 %, z 14 mld. Kč na 18,55 mld. Kč. Bilance zahraničního obchodu za rok 2010 činila 1,28 mld. Kč ve prospěch České republiky, oproti roku 2009 se ale snížila díky rychlejšímu tempu růstu importu téměř o polovinu (2009: 2,15 mld. Kč). Z hlediska obratu se Turecko zařadilo mezi 25 nejdůležitějších trhů ČR s podílem 0,8 % (20. místo). Podobně se stalo naším 20. největším exportním trhem (podíl 2010: 0,8 %). V dovozu šlo u Turecka o našeho 22. největšího zahraničního dodavatele, jehož podíl činil 0,8 % (2009: 0,7 %).

Roku 2011se Turecko stalo z pohledu objemu českého exportu do regionu zemí Asie a Pacifiku pro ČR druhým nejvýznamnějším exportním trhem (po Číně). Rok 2011 byl rokem rekordním z pohledu obratu obchodní výměny, který dosáhl výše 46,97 mld. Kč. Meziročně došlo k růstu obratu vzájemné obchodní výměny o 22,4 %. V r. 2011 export meziročně vykázal růst o 21 % a dosáhl rekordní úrovně 23,98 mld. Kč. V číselném vyjádření vzrostly exportní výkony českých firem o úctyhodné 4,15 mld. Kč.  Turecko se zařadilo na 21. místo v pořadí mezi nejdůležitějšími obchodními partnery ČR z hlediska jeho podílu na celkovém obratu ZO ČR. Pokud jde o exportní odbytiště, Turecko zaujalo 19. příčku. Import z Turecka dosáhl hodnoty 22,99 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 24 %.

V roce 2012 byla v rámci vzájemné obchodní výměny prolomena hodnota 54,92 mld. Kč, čímž se ještě posunul historický rekord z předcházejícího roku. Meziročně šlo o růst o 17,1 %, přičemž se Turecko zařadilo na 21. místo v pořadí mezi nejdůležitějšími obchodními partnery ČR z hlediska jeho podílu na celkovém obratu ZO ČR. Exportní výkony ČR dosáhly též historicky nejvyšší hodnoty, a to 33,34 mld. Kč, což představovalo raketový růst o 39,1 %. Pokud jde o exportní odbytiště ČR, Turecko zaujalo 18. příčku. Import z Turecka dosáhl hodnoty 21,57 mld. Kč, což znamenalo meziročně pokles o 5,9 % a současně pokles na 24. místo mezi hlavními importéry. Výrazně pozitivním faktem vzájemné obchodní výměny pro ČR je od roku 2009 trvale kladná obchodní bilance (v r. 2009: 2,15 mld. Kč, v r. 2010: 1,28 mld. Kč a v r. 2011: 0,99 mld. Kč), která v r. 2012,po propadu nominální hodnoty českého importu z Turecka a výrazně posíleném exportním výkonu do Turecka, dosáhla rekordní úrovně 11,78 mld. Kč.

Po rekordním obratu vzájemného obchodu v roce 2012 byla v r. 2013 dokonce prolomena hodnota 65,6 mld. Kč. V korunovém vyjádření došlo ke zvýšení obratu zahraničního obchodu ČR s Tureckem o téměř 20 %. Skvělou růstovou dynamiku vykázal zejména náš export, který posílil z hodnoty 33,2 mld. Kč o 10 mld. Kč na 43,23 mld. Kč, což představovalo růst exportu o neuvěřitelných 30 %. Z prioritních zemí vykázal vyšší dynamiku exportu pouze Vietnam s 38,5 %, nicméně při asi 20x menším objemu exportu v nominální hodnotě (pouze 2,5 mld. Kč). Import z Turecka dosáhl hodnoty 22,4 mld. Kč, což znamenalo meziročně růst o 3,9 % a současně stagnaci na 24. místě mezi hlavními importéry. Díky skvělým exportním výkonům se Turecko se zařadilo na 19. místo v pořadí mezi nejdůležitějšími obchodními partnery ČR (postup o dvě příčky vzhůru) z hlediska jeho podílu na celkovém obratu ZO ČR. Pokud jde o exportní odbytiště, Turecko zaujalo 16. příčku, představující postup o tři příčky. Saldo obchodní bilance raketově vzrostlo ve srovnání s r. 2012, a to téměř dvojnásobně na hodnotu 20,81 mld. Kč.

Dynamiku vzájemného obchodní výměny potvrzují i data za rok 2014. Obrat dosáhl historicky rekordní úrovně 71,85 mld. Kč, což meziročně znamená růst o 9,4 %. O 3,1 % rostly i exportní výkony, a to na 44,58 mld. Kč. Import z Turecka rostl výrazněji, a to o 21,6 % na hodnotu 27,27 mld. Kč. Stále pokračuje vývoj pozitivního salda obchodní bilance ve prospěch ČR – v tomto období to bylo 17,31 mld. Kč. Podobně jako v předchozím roce šlo o nejvyšší hodnotu kladného salda mezi všemi 12 prioritními zeměmi, ve srovnání s 25 zájmovými zeměmi mimo EU se však tento rok umístilo na prvním místě Švýcarsko. Z pohledu objemu náš export do Turecka již překonal opěvovanou Čínu (42,3 mld. Kč) a v r. 2014 figuroval na třetí příčce mezi našimi nejvýznamnějšími partnery z prioritních zemí, tj. za Ruskem a USA. V nominálním vyjádření pak naše exportní výkony do Turecka dosáhly téměř 4x vyšší hodnoty ve srovnání s exportními výkony do Indie či Mexika, 5x vyšší úrovně ve srovnání se Srbskem a asi 20násobně vyšší hodnoty ve srovnání s Vietnamem. Současně naše exportní výkony do Turecka předčily i ostatní exportní výkony do jednotlivých zemí z tzv. skupiny “25 zájmových zemí mimo EU”, vyjma Švýcarska.

Slibná jsou i data za první tři měsíce roku 2015. Jen za leden až březen 2015 dosáhl český export do Turecka hodnoty 12,2 mld. Kč, což představuje nárůst o 1,5 % oproti prvním třem měsícům roku 2014. Dovozy vzrostly meziročně dokonce o 12,1 %, je jejich absolutní hodnota za 01-03/2015 dosáhla 7,41 mld. Kč. Celkový obrat ZO ČR s Tureckem tak vzrostl meziročně o 5,3% na hodnotu 19,6 mld. Kč, přičemž bilance zůstává pro ČR kladná – její výše za období ledna až března 2015 je v korunovém vyjádření 4,78 mld. Kč. Touto velikostí kladné obchodní bilance si Turecko zachovává své prvenství mezi 12 prioritními zeměmi českého ZO a s výjimkou Švýcarska nemá ČR vyšší obchodní bilanci ani se žádnou z 25 zájmových zemí mimo EU.

Předpokládaný vývoj

Objem vzájemné obchodní výměny od počátku milénia vzrostl v dolarovém vyjádření více než dvanáctinásobně, v korunovém vyjádření pak více než sedminásobně. Přes drobnější výkyvy směrem dolů v předkrizovém roce 2008 a v roce 2009 má v posledních pěti letech vzájemná obchodní výměna stále slušně rostoucí tendenci (2009: 30,17 mld. Kč, 2010: 38,37 mld. Kč, 2011: 46,97 mld. Kč, 2012: 54,92 mld. Kč, 2013: 65,6 mld. Kč, 2014: 71,85 mld. Kč). Rok 2014 byl v tomto ohledu rokem rekordním, a to jak z pohledu celkového obratu vzájemné výměny, tak zejména exportních výkonů českých podnikatelských subjektů. Tato skutečnost naznačuje, že si české firmy úspěšně nalézají cesty k dlouhodobé komercionalizaci svých výrobků na tureckém trhu. Dosavadní výsledky za první tři měsíce r. 2014 tento pozitivní trend potvrzují, přičemž zejména český export do Turecka dosáhl ve srovnání s ostatními prioritními i zájmovými zeměmi v tomto období v nominálních hodnotách špičkové výkony a mezi prioritními zeměmi zaujímá co do objemu 3. příčku (za RF a USA) a předstihl i opěvovanou Čínu.

Ve světle již uzavřených smluvních ujednání českých exportérů, pozitivní tendenci vývoje zahraničního obchodu ČR a Turecka, resp. růstu exportní aktivity českých firem očekáváme další rekordní růst vzájemného obchodu i pro tento rok. Dosavadní turbulentní vývoj v oblasti RF a Ukrajiny může rovněž stimulovat české exportéry a investory k vyšší aktivitě a diverzifikaci svých exportní a investičních teritorií právě směrem k Turecku. Prvotní vyšší zájem již registrujeme od konce března 2014 a pokračuje i v průběhu prvního čtvrtletí t. r.


Obchodní výměna ČR a Turecka v letech 2010 – 01-03/2015 (v tis. Kč)
 

2010

2011

2012

2013

2014

01-03/15*

Vývoz

19 822 839

23 981 133

33 348 720

43 233 984

44 581 903

12 198 000

Dovoz

18 547 166

22 994 468

21 566 627

22 418 134

27 269 812

7 414 000

Obrat

38 370 005

46 975 601

54 915 347

65 651 249

71 851 715

19 612 000

Saldo

1 275 673

986 665

11 782 093

20 815 850

17 312 091

4 784 000

Zdroj: ČSÚ , * zaokrouhlení na mil. Kč

Vývoj ZO ČR a Turecka v letech 2009 – 01-03/2015 (na bázi Kč)
 

2010/09

2011/2010

2012/2011

2013/2012

2014/2013

2015/2014 (01-03)

Export

+22,7 %

+21 %

+39,1 %

+30 %

+3,1 %

+1,5 %

Import

+32,4 %

+24 %

-5,9 %

+3,9 %

+21,6 %

+12,1 %

Obrat

+27,2 %

+22,4 %

+17,1 %

+19,7 %

+9,4 %

+5,3 %

Zdroj: ČSÚ

Obchodní výměna ČR a Turecka v letech 2010 – 01-03/2015 (v tis. USD)
 

2010

2011

2012

2013

2014

01-03/2015*

Vývoz

1 041 690

1 355 815

1 698 564

2 209 696

2 152 839

497 000

Dovoz

972 515

1 295 643

1 101 313

1 145 812

1 308 365

302 000

Obrat

2 014 206

2 651 458

2 799 877

3 355 508

3 461 204

799 000

Saldo

+69 175

+60 172

+597 251

+1 063 884

+844 474

195 000

Zdroj: ČSÚ, * zaokrouhlení na mil. USD

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Postupně dochází ke změně komoditní struktury vzájemného obchodu, přičemž ve vývozu i v dovozu převládají průmyslové výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Hlavním položkám českého exportu (v následujícím pořadí) v roce 2015 dominovaly: výrobky automobilového průmyslu,tj. osobní motorová vozidla o objemu 1500 až 3000 cm3 (HS8703), části motorových vozidel a traktorů (HS8708), zařízení pro automatické zpracování dat, tj. zejm. paměťové jednotky a procesory (HS8471), kolejová vozidla, tj. tramvaje (HS8603), čerpadla, kap. zdviže (HS8413), elektrické přístroje ke spínání obvodů (HS8536), kompresory a odsávače (HS8414), klimatizační zařízení (HS8415), automatické regulační přístroje (HS9032), generátory (HS8501). Na důležitosti nabývá export energetických zařízení (kohouty a ventily, generátory, turbostrojí apod.) související s participací českých EPC kontraktorů na budování investičních a infrastrukturálních celků v Turecku. Zásadní vzestup zaznamenal export keramického zboží pro laboratorní, chemické a farmaceutické použití, polotovary stříbra (HS7106), nákladních cisternových vagónů (HS8606). Zajímavé objemy a hlavně růstový potenciál představuje export živého skotu (HS0102), česané vlny a vlněných česanců (HS510529).

Hlavním položkám importu z Turecka do ČR (v následujícím pořadí) ve stejném období dominovaly: osobní motorová vozidla o objemu 1500 až 2500 cm3 (HS8703), části motorových vozidel a traktorů (HS8708), obleky, saka, kalhoty pánské (HS6203), výrobky z přírodní a kompozitní usně (HS4205), potravinové přípravky (HS2106), kostýmy, šaty, sukně apod. dámské a dívčí (HS6204), motorová vozidla pro nákladní dopravu, zejm. do 5 tun (HS8704), motorová vozidla pro veřejnou dopravu osobní (HS8702), součásti pro pístové zážehové motory (HS8409), pletená trička a tílka (HS6109), monitory bez TV (HS8528). Následují poté pneumatiky z pryže (HS4011) a citrusové plody sušené a čerstvé ovoce (HS0805). Trendem v tureckém vývozu z dlouhodobého hlediska je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství, nezpracované suroviny) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou, zejm. pak dopravních prostředků a dílů v automobilovém průmyslu.

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Obchodní výměna mezi Tureckem a ČR v oblasti služeb je zatím omezena pouze na turistický ruch prostřednictvím českých a tureckých cestovních kanceláří a dále pak silniční dopravu (tranzitní nákladní dopravu). Začíná se rozvíjet oblast bankovních služeb, kde zaznamenáváme snahy českých bank o vstup na turecký trh, především v oblasti komerčních úvěrů pro turecké klienty českých firem.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Nejvýznamnější investiční aktivity

Co se investičních aktivit týče, koncem června 2007 společnost Zentiva dokončila akvizici 75% podílu v turecké farmaceutické firmě na výrobu generických léčiv Eczacibaşi Generic Pharmaceuticals v hodnotě 460 mil. EUR.

Česká energetická společnost ČEZ v konsorciu s tureckou firmou Akenerji Elektrik Üretim a její mateřskou firmou Akkök Group vyhrála v červenci 2008 s nabídkou v hodnotě 600 mil. USD soutěž na privatizaci distribuční společnosti SEDAŞ (Sakarya Electric Distribution Company) působící ve 4 provinciích v severozápadní části Turecka a dodávající elektřinu 1,3 milionům zákazníků (cca 8 TWh) – licence platná do r. 2035. Po úspěšném tendru na distribuci elektřiny se ČEZ začal profilovat též jako investor v oblasti výroby elektrické energie. Za tímto účelem v říjnu 2008 ČEZ podepsal s Akkök Group dohodu o strategické spolupráci, čímž ČEZ odkoupil polovinu majoritního podílu skupiny Akkök v Akenerji (tj. podíl 37,4 % v Akenerji měl hodnotu 302,6 mil. USD). Později ČEZ do posílení Akenerji investoval dalších 75 mil. USD. Akenerji je druhý největší soukromý producent elektrické energie v Turecku s více než 10% tržním podílem a produkcí zhruba 2% z celkem v zemi vyprodukované elektřiny. V létě 2010 byla spuštěna do provozu jejich hydroelektrárna Akocak u Trabzonu o výkonu 91 MW. Dále jsme zaznamenali další společné česko – turecké projekty vodních elektráren (Uluabat, Burcbendi, Bulam, FEKE I a FEKE II, Himmetli a Gokkaya). Společný subjekt Akenerji a ČEZ postavil paroplynovou elektrárnu CCGT EGEMER u města Erzin v provincii Hatay o výkonu 872 MWe (900 MW). Elektrárna Hatay-Erzin vyrábí elektrickou energii s využitím moderních technologií spalování, která splňuje evropské standardy emisí. Prostřednictvím Akenerji ČEZ provozuje 3 kombinované plynové elektrárny (360 MW), 5 vodních elektráren (285 MW), další 3 hydroelektrárny (87 MW) a 1 větrný park (15MW). Skupina plánuje rozšíření výrobního portfolia obou partnerů na 3000 MW instalovaného výkonu ročně, přičemž tento nárůst si vyžádá investice za cca 3 mld. USD.

K významným českým investorům do energetiky se na jaře 2010 zařadila rovněž firma EnergoPro akvizicí pěti hydroektráren (Hamzali o výkonu 16,7 MW u města Kirikkale nedaleko Ankary, Aralik 12,4 MW na severovýchodě Turecka a kaskáda Resadiye 1 – 22,9 MW, Resadiye 2 – 26,7 MW a Resadiye 3 – 16 MW u města Sivas, resp. Tokat na severu Turecka) o celkovém výkonu cca 95 MW, přičemž tato akvizice byla financována prostřednictvím ČEB. Firma EnergoPro nyní nově rozvíjí projekt výstavby vodní elektrárny Karakurt (99,5 MW) na severovýchodě Turecka.

Firma TART, vyrábějící obaly např. pro Foxcon, přestěhovala část své výroby z ČR do zóny volného obchodu v Čorlu (od ledna 2011).

Turecké investice v ČR jsou soustředěny především v cestovním ruchu (tj. cestovní kancelář CK ČEDOK), přičemž turecké investice jsou spravovány v ČR prostřednictvím amerického kapitálového fondu ODIEN ASSET Management. Kapitálový fond ODIEN se chce v budoucnu věnovat ve zvýšené míře i obchodu s nemovitostmi. Pro ucelenost informace uvádíme, že reprezentační kancelář provozuje v Istanbulu společnost ODIEN ASSET Management, vlastník CK ČEDOK, který v Turecku založil dceřinou pobočku AHOYTURIZM. Další kanceláře Ahoyturizm pracují v Bodrumu a v Antalyi.

Další významné aktivity českých subjektů v Turecku

Společnost Vítkovice Machinery Group, resp. její divize Vítkovice Power Engineering staví na základě EPC kontraktu pro tureckého investora Adularya Enerji/Naksan Holding na klíč tepelnou elektrárnu na lignit „Yunus Emre/Adularya“ (výkon 2x145 MW) u města Beypazari ve vzdálenosti cca 135 km od Ankary.

Konsorcium ČKD Energy, jakožto leader, a ČKD Praha DIZ uzavřelo v srpnu 2011 EPCM (Engineering+Procurement+Construction+Management) kontrakt s významnou privátní tureckou společností Yildizlar SSS Holding na projekt tepelné elektrárny YOTES 3x133,3 MW (celkem 400 MW) v lokalitě Çankiri u obce Orta ve vzdálenosti cca 100 km od Ankary. V současné době je projekt pozastaven. Předmětem kontraktu je řízení a výstavba celé elektrárny, projekční práce, dodávka řídícího systému a všech provozních souborů, mimo kotlů a turbín. Vedle ČKD uzavřely pro tento projekt se zákazníkem smlouvu také Škoda Power na dodávku parních turbín a SES Tlmače (Slovensko) na dodávku kotlů. Prostřednictvím skupiny ČKD se na projektu bude podílet též řada českých subdodavatelů (pumpy, potrubí, armatury, zauhlování, atd.).

Dalším vstupem do energetického sektoru s českou participací jsou projekty společnosti ČKD Blansko Small Hydro s firmou Enerjisa Enerji Üretim, tj. dodávka (na základě EPC kontraktu) Francisovy turbíny vč. generátoru a elektrické části pro hydroelektrárnu Sarigüzel (turbína o výkonu 3 558 kW), hydroelektrárnu Kandil (4 762 kW) – obě na JV Turecka v Kahramamarské provincii a hydroelektrárnu Kavsakbendi (5 661 kW) na JV Turecka u města Gaziantep. Dalším společným projektem ČKD Blansko Small Hydro se společností Nuryol Insaat Ticaret je EPC kontrakt na dodávku 4 ks Peltonovy turbíny vč. generátorů a elektrické části pro hydroelektrárny na SV východě Turecka u Trabzonu – hydroelektrárna Ortacag (13 360 kW), Arakli (2x turbína o výkonu 9 128 Kw) a Dogan (11 424 kW).

ŠKODA POWER ze skupiny Doosan se v roce 2010 stala dodavatelem 2 turbín elektrárny Bolu Göynük (2x120 MW) pro tureckou společnost AKSA Enerji Üretim a bude spolupracovat na dodávkách zařízení pro novou tepelnou elektrárnu YOTES tureckého investora YILDIZLAR SSS Holding v provincii Çankiri u obce Orta, kam dodá tři parní turbíny o jednotkovém výkonu 133 MW (viz výše též výše ČKD). Škoda Power v prosinci 2011 získala kontrakt na dodávku turbostrojí s kompletním příslušenstvím o výkonu pro paroplynový cyklus Erzin CCGT Hatay (již realizováno). Jde o parní turbínu s generátorem GE pro nově budovanou elektrárnu na zemní plyn, kdy investorem projektu je Akenerji Elektrik Üretim (Akkök Group) spolu s ČEZ. Škoda Power má v různé fázi realizace na tureckém trhu čtyři projekty s osmi turbínami Škoda o celkovém výkonu 1270 MW, mj. Škoda Power dodala pro uhelnou elektrárnu Yunus Emre (viz výše - Vítkovice Power Engineering) dvě turbosoustrojí s technologií fluidního spalování o jednotkovém výkonu 145 MW.

PSG International v konsorcionálním přístupu s tureckou společností Ronesans Holding A.S. již penetrovalo turecký trh s výstavbou přístavní infrastruktury a obchodního centra v Istanbulu. Rovněž tyto dvě společnosti budou realizovat spolupráci na třetích trzích – v Iráku hodlají vystavět paroplynovou elektrárnu Khormala o výkonu 980 MW.

Úspěch zaznamenala i ŠKODA Transportation a.s., která do konce r. 2015 dodá pro město Konya v centrální Anatolii 60 pěti článkových nízkopodlažních tramvají ForCity Classic a 12 ks tramvají s bateriovým, tzv. catenary-free“ pohonem za celkových 3,4 mld. Kč. Český výrobce kolejových vozidel dokázal porazit v tendru kanadský Bombardier, polskou PESU, čínský CNR Tansghan Railway Vehicles. K 29. 4. 2015 bylo již dodáno celkem 55 tramvají ForCity, z nichž je 50 v provozu ve městě Konya a 2 bateriové tramvaje, které jsou ve zkušebním provozu.

Zajímavé jsou i rodící se projekty v oblasti dopravní telematiky a municipální projekty v této oblasti, např. podpis kontraktu konsorcia firem AŽD Praha a.s. a CROSS Zlín a.s. s radnicí města Izmir dne 28. 8. 2014 ve výši 53,97 mil. TL (přes 510 mil. Kč). Předmětem je obnova a výstavba inteligentního dopravního systému v Izmiru. ZÚ Ankara i HK Izmir poskytoval od počátku v rámci nástrojů ekonomické diplomacie obou firmám aktivní součinnost a dále takto plánuje činit i v implementační fázi projektu.

Dalším velkým úspěchem je kontrakt (ze září 2014 ve výši cca 200 mil. Kč), který uzavřel ÚJV Řež a.s. s Úřadem pro atomovou energii Turecka („TAEK - Türkiye Atom Enerjisi Kurumu“), jehož předmětem je odborná podpora ÚJV Řež turecké instituci spočívající v procesu licencování jaderné elektrárny Akkuyu, jakož i zvýšení odborné úrovně pracovníků TAEK. Zapojení českého subjektu do tureckého jaderného programu může dále generovat významné exportní příležitosti pro české subkontraktory/subdodavatele licencované na ruskou jadernou technologii.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Hospodářské a obchodní vztahy mezi Československem a Tureckem mají dlouholetou tradici s kořeny sahajícími až do období těsně po 1. světové válce. První Obchodní úmluva byla podepsána 31. května 1922 na principu doložky nejvyšších výhod. Poslední preferenční dohoda na bilaterálním základě, dohoda o volném obchodu, byla podepsána v r. 1997. Její platnost byla ukončena vstupem ČR do Evropské unie. Od té doby je základním dokumentem upravujícím obchod mezi ČR a Tureckem Dohoda o celní unii Turecka s EU.

V platnosti jsou dále následující dokumenty relevantní pro ekonomickou oblast:

  • Dohoda o hospodářské, technické, průmyslové a vědecké spolupráci (6. 1. 1976);
  • Dohoda o mezinárodní silniční dopravě (30. 6. 1981);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (30. 6. 1981);
  • Dohoda o letecké dopravě (podepsaná v roce 1996, v platnosti od 1. 4. 1998);
  • Ujednání mezi MO ČR a GŠ Turecka o vzájemné spolupráci ve vojenské oblasti (v platnosti od 22. 12. 1997);
  • Dohoda o mezi vládou České republiky a vládou Turecké republiky o průmyslové spolupráci v oblasti obrany (podepsána 28. 9. 1999, v platnosti od 18. 10. 2002);
  • Dohoda o zabránění dvojího zdanění a zamezení daňovému úniku v oboru daní z příjmu (podepsána 12. 10. 1999, v platnost vstoupila 15. 12. 2003);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti zemědělství (podepsána 7. 9. 2000, je v platnosti);
  • Dohoda o spolupráci a vzájemné pomoci v celních záležitostech (podepsána 10. 10. 2000, v platnosti od 2. 2. 2001);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu (v platnosti od 10. 6. 2004);
  • Mezirezortní memorandum o strategickém partnerství pro spolupráci v oblasti energetiky (podpis: 4. 2. 2013);
  • Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (podepsána 29. 4. 2009 během návštěvy tureckého prezidenta Abdullaha Gülla v ČR, v platnosti od 18. 3. 2012). Dohoda, která vstoupila v platnost dne 18. 3. 2012, představuje významný pilíř v jinak dynamických a bohatých obchodně-ekonomických vztazích ČR a TR a rovněž výraznou jistotu pro investory na obou stranách. 

Platnost následujících dokumentů byla ukončena dnem vstupu ČR do EU (k 1. 5. 2004):

  • Obchodní dohoda (29. 8. 1975);
  • Dohoda o volném obchodu (podepsána 3. 10. 1997, v platnosti od 1. 9. 1998);
  • Dohoda o spolupráci ve veterinární oblasti (podepsána 10. 10. 2000);
  • Dohoda o spolupráci ve fytosanitární oblasti (podepsána 10. 10. 2000).

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Mezi ČR a Tureckem, s přihlédnutím ke stupni ekonomického rozvoje Turecka, v předchozích letech téměř nebyla realizována rozvojová spolupráce. Dosud se tato spolupráce uskutečňovala formou tzv. „malých lokálních projektů“ (MLP) a soustřeďovala především na oblast školství v méně rozvinutých oblastech Turecka (na východě země ve městě Bingöl a v chudé ankarské čtvri Bağlum). Poslední MLP byl realizován v říjnu 2014. Současně platí, že od r. 2015 již není Turecké republice poskytována žádná rozvojová pomoc. Doporučujeme však českým podnikatelským subjektům, aby se aktivně zapojily do rozvojové pomoci Evropské komise pro předvstupní období IPA (tzv. „Instruments of Pre – Accession“). O tomto instrumentu blíže referujeme v oddíle 3.3. - „Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU“.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: