Tuvalu: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur (Malajsie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: Tuvalu

Hlavou státu je královna Alžběta II. Na Tuvalu ji zastupuje generální guvernér (Sir lakoba Italeli od dubna 2010) jmenovaný na doporučení premiéra po konzultaci s parlamentem. Parlament je patnáctičlenný, volený na čtyřleté období. Volby v roce 2014 byly odloženy kvůli hurikánu Pam a nakonec proběhly až 31.3.2015. Na Tuvalu nejsou žádné politické strany. Parlament volí premiéra, který z jeho členů vybírá členy svého kabinetu (v současné době je celkem deset členů vlády).

Složení vlády:

  • Předseda vlády: Enele Sopoaga
  • Vicepremiér: Maatia Toafa
  • Ministr dopravy a komunikací: Monise Lafai
  • Ministr pro veřejné sítě a infrastrukturu: Enele Sopoaga
  • Ministr školství, zdravotnictví, kultury a tělovýchovy: Fauoa Maani
  • Ministr životního prostředí, zahraničí, práce a obchodu: Taukelina Finikaso
  • Ministr financí a ekonomického rozvoje: Maatia Toafa
  • Ministr pro výstavbu a těžbu: Elisala Pita
  • Ministr vnitra a místního rozvoje: Namoliki Sualiki

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • počet obyvatel: 11 200 (odhad 2015)
  • hustota zalidnění: 437 obyv./km2 (2015)
  • ekonomicky činné obyvatelstvo: 5950 (odhad 2004)
  • roční přírůstek: 1,3 % (odhad 2015)
  • míra porodnosti: 23,74/1000 obyvatel
  • kojenecká úmrtnost: 30,8/1000
  • celková úmrtnost 8,74/1000
  • očekávaná délka života při narození: 66,16 roku

Věková struktura:

  • 0-14 roků: 29,4 %
  • 15 - 64 roků: 65,03 %
  • nad 65 roků: 5,57 % (odhad 2015)

Etnické složení:

  • Polynésané 96 %
  • Mikronésané 4 %

Náboženské složení:

  • protestanti 98,4 % (z toho adventisté sedmého dne 1,4%)
  • baha‘i 1 %
  • jiné 0,6 %

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Růst HDP v % v letech 2011 až 2015

2011

2012

2013

2014

2015

8,5

0,2

1,3

2,0

2,0

Zdroj: ADB Development outlook 2015

  • Nominální HDP v roce 2015: 34 mil. USD
  • GNI per capita (2014): 5720 USD 
Inflace v % v letech 2011 až 2015

2011

2012

2013

2014

2015

0,5

1,4

2,0

1,1

2,9

Zdroj: ADB Development outlook 2015

Údaje o nezaměstnanosti nejsou k dispozici. 2/3 obyvatelstva pracuje v neformální ekonomice (samozásobitelství – drobné zemědělství a rybolov v malém rozsahu)

Očekávaný vývoj v teritoriu:

Tuvalu je vysoce závislé na zahraniční rozvojové pomoci, obzvláště po hurikánu Pam v roce 2014 a hurikánu Winston v únoru 2016. Zemi chybí základní infrastruktura a ekonomika je založena spíše na samozásobitelství a rybářství. Jakýkoli jednorázový obchod či rozvojový projekt může ekonomické ukazatele výrazně vychýlit.

Asijská rozvojová banka (ADB) v rámci své strategie vůči Tichomoří (2015-2017) a v rámci svého akčního plánu pro Tuvalu připravila prostředky v podobě úvěrů, grantů a technické asistence ve výši 8,73 mil. USD (pro období 2015-2017). Pokud jde o bilaterální rozvojovou spolupráci, Austrálie je dlouhodobě nejvýznamnějším rozvojovým partnerem Tuvalu (Pomoc poskytována prostřednictvím Australské agentury pro mezinárodní rozvoj AusAID). V posledních 3 letech věnovala Austrálie na rozvojovou pomoc 34,5 mil. AUD. Jako prioritní téma řeší Austrálie v Tuvalu v rámci své rozvojové spolupráce: podporu Trust fondu, boj s klimatickými změnami, základní školství, vzdělání, přístup k pitné vodě apod. V letech 2016-2017 poskytne Austrálie Tuvalu na rozvojovou pomoc až 9,2 mil. AUD. Austrálie je poskytovatelem až třetiny veškeré rozvojové pomoci Tuvalu.

V rámci vlastního programu pro rozvojovou spolupráci Nový Zéland (prostřednictvím Novozélandské rozvojové agentury NZAID) poskytl Tuvalu v roce 2015 prostředky v hodnotě 3,6 mil. USD a spolu se stipendijními fondy prostředky v celkové výši 15 mil. USD. Mezi priority Nového Zélandu, kromě účasti v Tuvalu Trust Fund, patří makroekonomická stabilizace a rozvoj lidských zdrojů (předškolní vzdělání, stipendia, technická školení), rozvoj vnějších ostrovů, infrastruktura a rybolov. V roce 2015 se také počítá s dokončením projektu obnovitelné energetiky.

Na konci srpna 2013 Tuvalu a UNDP podepsaly dohodu, jejímž předmětem byl projekt zaměřený na boj s klimatickými změnami v Tuvalu. Z environmentálního fondu pro nejméně rozvinuté země (LDC) byly pro tento účel vyčleněny prostředky ve výši 4,2 mil. USD a počítá se mj. s podporou NZAID. Rizikem pro Tuvalu je přibývání cyklónů, klesající produktivita rybolovu a následné narušení potravinové bezpečnosti. Náplní projektu budou opatření v oblasti rybolovu v pobřežních vodách a krizové řízení.

V roce 2016 se očekává zvýšený ekonomický růst v souvislosti s výstavbou ubytování pro setkání hlav států pacifických ostrovů. Plánuje se také výstavba klinik a škol na odlehlých ostrovech.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejný sektor představuje 70 % HDP. Rozpočet za poslední roky je bohatší díky vyšším příjmům z licencí za rybolov a příjmům ze známek a mincí. To umožňovalo v předchozích letech sestavovat poměrně expanzivní rozpočty.

Rozpočet Tuvalu (mil. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy

69,1

85,2

109,8

122,7

188,5

Výdaje

78,0

84,5

86,6

104,7

112,8

Saldo

-8,9

0,6

23,1

17,9

5,7

Tuvalu spravuje fond Tuvalu Trust Fund (TTF), který by měl být do roku 2020 navýšen na hodnotu 200 mil. AUD. Tento fond slouží k fiskální stabilizaci v letech, kdy příjmy klesnou pod únosnou úroveň. Zároveň rozpočet pro rok 2016 počítá s vytvořením Tuvalu Survival Fund pro náklady spojené s dopady klimatické změny.

Hlavními sektory, na které se soustřeďuje rozpočet pro rok 2016 jsou:Infrastruktura, školství, zdravotnictví, klimatická změna a fiskální udržitelnost.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Bilance běžného účtu (mil. USD)

2011

2012

2013

2014

2015

-36,5

24,9

26,4

27,3

-37,4

Bilance kapitálového a finančního účtu (mil. AUD)

2011

2012

2013

2014

2015

12,3

0,8

1,2

0,5

13,4

Devizové rezervy (mil. AUD)

2011

2012

2013

2014

2015

12,3

0,8

1,2

0,5

13,4


Zahraniční dluh (% HDP)

2011

2012

2013

2014

2015

3,5

0,8

2,4

2,3

...

Zdroj: ADB,MMF

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V zemi neexistuje Centrální banka (AUD je oficiální měnou) a (s omezenými možnostmi) zde funguje jen jedna komerční banka (National Bank of Tuvalu).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu včetně korporátní je stanovena ve výši 30 %. Existují také prodejní daně na určité zboží a služby. Zdaněny jsou tak prodeje známek, copry a rybářských licencí. Vláda udržuje cenové restrikce na benzín a základní potraviny. Plánováno je zavedení DPH.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: