Ukrajina: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kyjevě (Ukrajina)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Realizační řetězec se obvykle skládá ze třech článků, a to dovozce, distributora a maloobchodu. Někdy odpadá jeden článek (zpravidla distributor), kdy dovozce dodává přímo maloobchodu, pokud odebírá uspokojivé objemy zboží. Často dochází k tomu, že dovozce dodává přímo konečnému zákazníkovi (např. spotřební materiál a surovinu do výrobních podniků).

U zboží s rychlým a středně rychlým obratem je pro dovozce již téměř nezbytně nutné držet patřičné objemy uvedeného zboží „na skladu“. Současný trh a konkurence diktuje nutnost prodeje zboží již standardně propuštěného do oběhu (po proclení apod.). Na základě uvedených skutečností doporučujeme českým dovozcům vytvářet sítě dealerů po celém území Ukrajiny a mít v čele této prodejní struktury českého manažera, který bude řídit celý proces distribuce na Ukrajině. Této praxi se již dříve přizpůsobily větší nadnárodní společnosti, které začaly na Ukrajině systematicky budovat odpovídající distribuční sítě.

V případě dodávek technologických celků, strojů a zařízení je výhodnější nechat se zastupovat technicky a obchodně zdatným partnerem (může být i Ukrajinec), který bude mít zákazníky blíže v dosahu, více porozumí jejich požadavkům a bude schopen operativněji zajistit i záruční a pozáruční servis. V neposlední řadě také obyčejně lépe ohlídá hladký průběh plateb za dodané zboží, nebo služby. Zkušenosti stále potvrzují, že bez využití místních zástupců se na Ukrajinu dá proniknout jen velmi těžce.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Státní politika regulace dovozu zboží na Ukrajinu se odvíjí z principu podpory domácího výrobce. V rámci existující legislativní základny je tato politika úzce spojena s dodržováním závazků mezinárodních finančních organizací (MMF, IBRD, EU), jež jsou zakotveny v memorandech (především z hlediska podmínek poskytování zahraničních úvěrů) o ekonomické politice ukrajinské vlády. Tyto dokumenty určují vládní politiku v oblasti dovozu zboží  po dobu přijímání finanční pomoci od výše zmíněných organizací, přičemž rovněž vycházejí ze závazků Ukrajiny vyplývajících z dohod o volném obchodu podepsaných se státy SNS a s pobaltskými státy, a z dočasné Dohody o obchodu a Dohody o partnerství a spolupráci s EU. Současně jako člen WTO (od r. 2008) musí Ukrajina dodržovat příslušná pravidla mezinárodního obchodu.

Celní hodnota zboží se stanovuje v souladu s mezinárodními standardy připočítáním ke kontraktní ceně nakupovaného zboží a dopravních nákladů mezi hraničním přechodem a místem doručení zboží.      

Celní kodex umožňuje:

  • právo proclít zboží u kteréhokoliv celního úřadu,
  • povinnost proclít zboží do 4 hodin od podání celního prohlášení a doložení požadovaných dokumentů,
  • osobní odpovědnost celních úředníků za průtahy v celním řízení,
  • možnost podat celní prohlášení ještě před faktickým dovezením zboží na Ukrajinu.

Dovoz zboží na Ukrajinu je převážně zatížen následujícími cly a daněmi:

Dovozní clo. Zboží dovážené na Ukrajinu je obvykle zatíženo dovozním clem, spotřební daní a DPH. Zmíněné odvody nejsou u vybraných položek aplikovány při dočasném dovozu, reexportu a tranzitu zboží. Ukrajina podepsala dohody s některými státy umožňující výjimky z vybraných dovozních sazeb. Některé procedury související s režimem reexportu jsou zvlášť obtížné s cílem eliminovat možné zneužití daného režimu.

Ukrajina používá tyto druhy celních sazeb:

  • ad valorem – v procentech z celní hodnoty zboží,
  • specifické – fixní sazba v EUR za jednotku zboží (litr, kilogram, ks apod.),
  • kombinované – ad valorem za podmínky minimální specifické sazby.

Clo na dovážené zboží se obvykle platí v domácí měně a je splatné při proclení zboží. Dovážené zboží určené k investování do společných podniků nepodléhá clu.

Spotřební daň. Do seznamu zboží, podléhajícího spotřební dani spadají především alkohol, tabákové výrobky a osobní automobily.

DPH. Daní z přidané hodnoty ve výši 20 % je zatížena převážná část dováženého zboží. Snížené DPH ve výši 7 % se vztahuje na léky, lékařské pomůcky a některé další zboží.

Certifikace. Zvláštní kapitolou je nejvážnější technická překážka dovozu zboží na Ukrajinu, což je certifikace značného množství zbožových položek. Orgánem, který provádí certifikaci dovážených výrobků je tzv. Ukrmetrteststandard.  Jeho činnost by měla být v souladu s mezinárodními normami, především v souladu s Dohodou o technických bariérách v obchodu WTO.

Ze strany mezinárodních organizací je vyvíjen na Ukrajinu tlak vytvářet stejnou úroveň technických požadavků na kvalitu dováženého zboží, jako je tomu ve vztahu k domácím výrobcům. Problém certifikace rovněž souvisí se zatím malou ochotou ukrajinské strany přijímat certifikáty vydávané zahraničními zkušebnami.

Zahraniční certifikáty Ukrajina uznává jenom v mezích mezinárodních smluv, které podepsala, nebo ke kterým se připojila. Konkrétní certifikáty platí jenom pro konkrétní dovozce, tj. dva odlišní dovozci nemohou používat certifikát na stejné zboží. Zahraniční dovozci hodnotí certifikační procedury jako složité, nepřehledné a nepřiměřeně nákladné.  

V souladu se zákonem o zahraničně obchodní činnosti nesmí být sanitární a fytosanitární opatření a s tím související procedury uplatňovány s cílem vytváření netarifních bariér na dovoz zboží. Informace o zavádění nových sanitárních a fytosanitárních opatření při dovozu musí odpovídající orgány oficiálně zveřejňovat nejméně šedesát dnů před jejich vstupem v účinnost.

Exportní omezení jsou uplatňována formou vývozních cel, kvót a licencí.

Problematika ochrany domácího výrobce je upravena především Zákonem Ukrajiny ze dne 22. 12. 1998 č. 332-XIV „O zavedení zvláštních opatření týkajících se dovozu na Ukrajinu“. Licence a kvóty mohou být zaváděny v případech stanovených v Zákoně o zahraniční ekonomické činnosti nebo rozhodnutím Kabinetu ministrů, a to např. v případech prudkého zhoršení bilance zahraničního obchodu nebo v případě odvetných opatření na diskriminační omezení ze strany jiných států, a to v souladu s mezinárodními dohodami, které Ukrajina podepisuje, nebo ke kterým se připojuje. Existuje několik druhů dovozních (vývozních) licencí, přičemž na každý druh zboží může být aplikován maximálně jeden druh licence:

  • generální
  • jednorázová (individuální)
  • otevřená (individuální)
  • antidumpingová (individuální)
  • kompenzační (individuální)
  • speciální (individuální)

Kvóty se uplatňují formou stanovení režimu vydávání individuálních licencí. Na Ukrajině existuje následující systém kvót, přičemž na každý druh zboží může být aplikována jenom jedna kvóta:

  • globální
  • skupinové
  • individuální
  • antidumpingové
  • kompenzační
  • speciální

Licence vydává Ministerstvo ekonomiky. Licence na převody devizových prostředků mezi subjekty zahraničního obchodu s cílem investování a/nebo úvěrování vydává Národní banka Ukrajiny.

Ukrajinská legislativa považuje při uskutečňování zahraničně obchodních operací za nekalou konkurenci zejména:

  • uskutečňování dumpingových dovozů, proti nimž se zavádějí antidumpingová opatření,
  • uskutečňování subvencovaných dovozů, proti nimž se zavádějí vyrovnávací (kompenzační) opatření,
  • uskutečňování jiných operací, jež se mohou považovat za formy nekalé konkurence.

Podle výsledků antidumpingového, antisubvenčního případně speciálního šetření jsou přijímána odpovídající řešení o zavedení antidumpingových, vyrovnávacích, případně speciálních opatření, proti kterým je možné se odvolat zpravidla v měsíční lhůtě od okamžiku zavedení odpovídajícího opatření.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zahraniční subjekty vyvíjejí svoji činnost na Ukrajině nejčastěji prostřednictvím akciových společností, společností s ručením omezeným a zahraničních zastoupení (bez právní subjektivity).

Legislativa rozlišuje tzv. „veřejné akciové společnosti“ (akcie veřejně obchodovatelné) a „soukromé akciové společnosti“ (akcie nejsou veřejně obchodovatelné). Minimální základní kapitál u obou druhů akciových společností činí 1250 násobek minimální mzdy, tj. cca 1,5 mil. UAH (cca 60900 EUR dle aktuálního směnného kurzu). Minimální základní kapitál společnosti s ručením omezeným není stanoven.

Zastoupení (bez právní subjektivity na území Ukrajiny) zahraničních firem se registrují při Ministerstvu ekonomiky Ukrajiny po předložení nezbytné dokumentace (žádost, oficiální překlady registračních dokladů a stanov mateřské firmy, oficiální překlad potvrzení domácí banky o klientském vztahu s mateřskou firmou, výroční zpráva atd.) a po zaplacení příslušného správního poplatku, aktuálně 2500 USD. Následně po registraci má zahraniční zastoupení za povinnost registrovat se u místního státního daňového úřadu, státní celní služby, fondů sociálních a zdravotních plateb (kvůli odvodům za místní zaměstnance). 

Podle záměru vlády a výnosu prezidenta mají fungovat registrace společností nebo zastoupení na základě principu „jediného okna“ (tj. registrace na jednom  místě), avšak zatím v praxi tato „jediná okna“ vždy nefungují, popř. fungují pouze částečně. Taktéž je zákonem zavedena možnost elektronické registrace, v praxi však z technických důvodů obvykle nefunguje.

Nehledě na deklarovanou podporu zahraničních investorů s cílem rozvoje domácí výroby dochází poměrně často k problémům, jež jsou převážně odrazem rozdílného chápání podstaty a cíle investování. V případech, kdy se zahraniční investor nedostatečně seznámí se všemi skutečnostmi souvisejícími s finančním a majetkovým stavem podniku, do kterého má záměr investovat, se může stát, že se jeho investice rozplyne v pokrytí výdajů, které nesouvisí se záměrem rozvoje výroby (např. řešení staré zadluženosti, udržování nepotřebné infrastruktury apod.).

K uvedeným nedorozuměním dochází hlavně v případě vytváření společných podniků vstupem zahraničního investora do již existujícího ukrajinského podniku. Špatné zkušenosti učinili čeští investoři také s úrovní ochrany minoritních akcionářů. Nejdůležitější roli v každém investičním procesu hraje lidský faktor a dokonalá obeznámenost investora se všemi okolnostmi případu.

Ukrajinská vláda, a to i na regionální úrovni, si uvědomuje problémy v této oblasti a proto deklaruje svoje odhodlání podporovat aktivity zahraničních investorů. Na druhé straně aktuální špatná ekonomická situace společně s nestabilním podnikatelským prostředím zahraničním investicím nesvědčí.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V současné době zaujímá podle vynaložených finančních prostředků zcela dominantní postavení televizní reklama (80 %). Na reklamu v tisku a rozhlase je vynakládáno zbývajících 15 % a 5 %.

Při záměru uskutečňování propagačních a reklamních akcí je možné využít služeb několika televizních a rozhlasových společností a rovněž značného množství periodik vydávaných na Ukrajině.

Nejvýznamnější výstavy a veletrhy v období 2015-2016

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany duševního vlastnictví nabyla na Ukrajině v poslední době větší důležitosti zejména s ohledem na vstup do WTO a podepsání Dohody o partnerství a spolupráci s EU.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

V souladu s platnou ukrajinskou legislativou mají státní řídící orgány a místní (regionální) rady národních poslanců právo zadávat (na soutěžním základě) subjektům zahraničního obchodu zakázky na výrobu, dovoz a vývoz požadovaného zboží. Zahraniční hospodářské subjekty mají v případě výběrového řízení (veřejné soutěže) na zadání státní zakázky v souladu se zákonem o zahraničně ekonomické činnosti stejná práva a povinnosti jako domácí subjekty.

Aktuální zákon o zadávání veřejných zakázek č. 1197-VII by schválen ukrajinským parlamentem dne 10. dubna 2014 a je platný od 20. dubna 2014. Za koordinaci vyhlašování výběrových řízení je zodpovědné Ministerstvo ekonomického rozvoje a obchodu Ukrajiny. Informace o státních zakázkách lze nalézt například na webových stránkách https://tender.me.gov.ua. Od dubna 2016 funguje rovněž pilotní projekt elektronického zadávání veřejných zakázek ProZorro, který má za cíl zlepšit transparentnost v této oblasti a který mají povinnost využívat veškeré státní instituce: prozorro.gov.ua.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Kromě řešení sporů před ukrajinskými soudy mohou být obchodní spory na Ukrajině rozhodovány arbitrážním (rozhodčím) soudem při Obchodně průmyslové komoře Ukrajiny, jež se nachází v každém oblastním městě. V případě předložení sporu rozhodčímu (arbitrážnímu soudu) musí smlouva, na jejímž základě je žaloba podána, obsahovat odpovídající rozhodčí doložku. Obchodní partneři, pocházející z různých států, se samozřejmě mohou dohodnout, že jejich spory bude rozhodovat zahraniční arbitrážní (rozhodčí soud) nebo soud jiného státu. 

Od 3. března 2015 byly z důvodu stabilizace místní měny prohloubeny restrikce Národní banky Ukrajiny na převod národní měny na devizy včetně převodu deviz do zahraničí v rámci plnění zahraničních kontraktů, což zapříčiňuje nedodržení ukrajinskými partnery podmínek splacení. Aktuální podmínky je možné najít na stránkách Národní banky Ukrajiny.

Politická a hospodářská krize na Ukrajině se takto podepsala i na platební morálce, která se všeobecně zhoršila. Objektivně se situace pro ukrajinského odběratele komplikuje v důsledku dvojnásobné devalvace ukrajinské hřivny vůči USD a EUR v průběhu uplynulého roku a rovněž tak téměř nemožností získání bankovních úvěrů. Z uvedených důvodů doporučujeme vést spolupráci s místním partnerem na základě maximálně možné platby předem.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Podnikatelské ani právní, účetní, daňové atp. prostředí na trhu Ukrajiny není zdaleka ideální. Investiční situaci zároveň zhoršuje zejména dlouhodobě neřešená absence vlády práva a vysoká míra korupce.

Řada administrativních procedur je oprávněně vnímána českými a jinými zahraničními subjekty jako více byrokratická, při schvalovacích řízeních je třeba více podpisů a razítek, než si na to jsou, zvykli podnikatelé v ČR, a to navzdory některým opatřením ukrajinské vlády na deregulaci příslušných procesů.

Např. texty ukrajinských zákonů a státních usnesení jsou veřejně dostupné zpravidla jenom v ukrajinské jazykové verzi (viz www.rada.gov.ua), což dělá zřejmé potíže všem zahraničním podnikatelům již v počáteční fázi svého zájmu o trh Ukrajiny.

Od konce ledna r. 2011 byl zveřejněn obchodní rejstřík ukrajinských subjektů podnikání na webové stránce (funguje ale pouze ukrajinská jazyková verze), kde však najdeme velmi ometený seznam údajů o podniku:

  • identifikační kód
  • plný název společnosti
  • poštovní adresa (která však často neodpovídá skutečnému sídlu společnosti)
  • jméno ředitele
  • číslo telefonu (není uvedeno u všech podniků)
  • datum posledních registračních změn
  • současný stav společnosti (jestli není pozastavena činnost)

Na Ukrajině platí ve zvýšené míře tvrzení, „kdo je vidět, prodává“, ať je to již oblast výstav a veletrhů, tak také oblast reklamy. Jistě by proto bylo dobré, kdyby české firmy byly více vidět na výstavách, vedle svých německých, polských, rakouských, italských kolegů.

Je zřejmé, že nestačí pouze realizovat jednu individuální prezentaci, ale s trhem Ukrajiny a vůbec se všemi pro firmu zajímavými teritorii je třeba pracovat systematicky a připravovat se na vstup do tohoto teritoria. Při jednotlivých fázích jednání by měla byt samozřejmostí připravenost firem komunikovat a prezentovat se v ukrajinském nebo ruském jazyce, jiné světové jazyky, např. angličtina fungují převážně a pouze v moderních oborech (IT, bankovnictví, média atp.) a obecně u ukrajinských firem většinou pouze na úrovni managementu. Jednacím jazykem je obvykle ruština, znalost ukrajinštiny je výhodou zvláště na západě a v centrálních oblastech Ukrajiny.

Obchodně lze na Ukrajině jednat po celý rok, s výjimkou konce roku, poté celé první poloviny ledna kalendářního roku (pravoslavné svátky) a květnových svátků (1.-10. května), kdy Ukrajinci slučují dovolenou se státními svátky. Období letních dovolených začíná stejně jako školní prázdniny již začátkem června a kulminuje v červenci a srpnu.   

U ukrajinských partnerů je třeba počítat s nedochvilností. Délka případného zpoždění se zpravidla pohybuje v rámci 10-20 minut. Zpoždění je často odůvodňováno dopravními těžkostmi, což lze zejména v Kyjevě považovat za oprávněný důvod.

Nejlépe se navazují osobní kontakty při neformálních jednáních za stolem. Pracovní oběd v délce přibližně dvou hodin začíná obvykle mezi 13.00 až 15.00 hod., pracovní večeře začíná obvykle v 19.00 hod.

Státní svátky

  • 1. leden: Nový rok
  • 8. březen: Mezinárodní den žen
  • 1. – 2. květen: Svátek práce
  • 9. květen: Den vítězství
  • 28. červen: Den ústavy Ukrajiny
  • 24. srpen: Den nezávislosti Ukrajiny

Ukrajina má rovněž řadu církevních svátků. Je pevným pravidlem, že pokud některý ze svátků připadá na víkend, je volno kompenzováno zpravidla v nejbližších pracovních dnech.

Obvyklá pracovní doba

  • od 9:00 do 18:00 hodin s hodinovou přestávkou na oběd, zpravidla mezi 13:00 až 14:00  hod.

Obvyklá prodejní doba

  • od 9:00 do 20:00, resp. non-stop potravin.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Bezvízový pobyt (a tranzit) pro všechny občany EU, včetně ČR, a také Švýcarska a Lichtenštejnska na území Ukrajiny, který nepřevýší dobu 90 dnů ve 180denním období, je zajištěn Výnosem prezidenta Ukrajiny č.1131/2005 ze dne 26. 7. 2005.

Standardně se vyžaduje cestovní pas s minimální dobou platnosti 3 měsíce od data překročení hranice.

V případě cesty motorovým vozidlem je nutné, aby řidič vlastnil mezinárodní řidičský průkaz (ukrajinské orgány nemusí vždy akceptovat české řidičské průkazy) a technický průkaz. Vyžadována je i tzv. zelená karta.

V případě cesty automobilem naléhavě upozorňujeme, že na hranicích, ale i ve vnitrozemí, je třeba prokazovat vlastnický vztah k automobilu. Jestliže se jedná o vozidlo zapůjčené (tj. v malém technickém průkaze od vozidla je napsáno jiné než řidičovo jméno), je nutné celním orgánům, resp. dopravní policii (DAI), předložit notářsky ověřenou plnou moc k užívání vozidla s úředním překladem do ukrajinštiny.

Ukrajinské pohraniční orgány mohou vyžadovat doklad o dostatečných finančních prostředcích pro pobyt v zemi. Jejich množství však není pevně dáno, protože závisí jednak na aktuální podobě životního minima, jehož výše se i několikrát do roka mění, jednak na kurzu ukrajinské hřivny k volně směnitelným měnám, jenž také podléhá výkyvům, a jednak i na tom, do jaké míry je pobyt cizince hrazen třetí osobou či předem zaplacen (např. přes cestovní kancelář). Podrobnější informaci v tomto ohledu lze nalézt na webových stránkách Velvyslanectví České republiky na Ukrajině, v sekci „Víza a konzulární informace“, v kapitole „Cestujeme na Ukrajinu.

V případě cesty na Ukrajinu MZV ČR důrazně doporučuje občanům České republiky necestovat do Luhanské a Doněcké oblasti Ukrajiny, kde stále dochází k nepravidelným ozbrojeným střetům. Pokud se občané ČR v těchto oblastech nacházejí, MZV vyzývá k jejich okamžitému opuštění.

Dne 26.1.2015 byl ve výše uvedených oblastech zaveden mimořádný stav.

Zároveň pro celé území Ukrajiny platí stav vysoké bdělosti a zvláštní ochrany pro zajištění bezpečnosti strategických objektů.

MZV rovněž nedoporučuje občanům ČR cestovat do Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu. V této souvislosti MZV upozorňuje, že ukrajinská strana povoluje průjezd cizincům mezi dočasně okupovaným územím Krymu a zbytkem Ukrajiny přes k tomu zřízená kontrolní stanoviště pouze na základě speciálního povolení. Pokud se cizinec pokusí projít přes tato kontrolní stanoviště bez zmíněného speciálního povolení, vystavuje se riziku trestního i finančního postihu. Zároveň Ruská federace, jejíž armáda okupuje Krym, požaduje pro vstup na toto území Ukrajiny platné ruské vízum. MZV rovněž upozorňuje na nestandardní vojensko-politickou situaci a možné problémy při poskytování pomoci českým občanům, kteří se ocitnou na Krymu v nouzi.

Kvůli nejistému vývoji bezpečnostní situace MZV vyzývá občany ČR k obezřetnosti rovněž při cestách do Charkovské, Dněpropetrovské, Záporožské, Chersonské, Mykolajivské a Oděské oblasti.

MZV obecně doporučuje vyhýbat se místům s velkou koncentrací osob a vyzývá k neúčasti v demonstracích a pochodech.

MZV doporučuje cestovatelům registrovat se před případnou cestou na Ukrajinu v databázi cestovatelů DROZD.

Bezpodmínečné je dodržování všeobecných bezpečnostních pravidel pro cestování - nenechávat nic bez dozoru v kabině vozidla, zejména osobní doklady a doklady od auta, osobní doklady nenosit v otevřených kapsách či taškách, neprezentovat u čerpadel, směnáren a pokladen obchodů svou plnou peněženku či zbytečně upozorňovat na svůj zahraniční původ, nedávat osobní doklady do zástavy a při problémech okamžitě kontaktovat konzulární úsek Velvyslanectví ČR.Od 1. 7. 2013 platí novelizovaná Dohoda mezi EU a Ukrajinou o usnadnění udělování (schengenských) víz (dále jen „Dohoda“) ukrajinským občanům, která se týká krátkodobých pobytů (do 90 dnů v jakémkoliv 180denním období). Je však třeba připomenout, že ani tato nová, rozšířená Dohoda nepokrývá pobyty dlouhodobé, pro něž je nutné, stejně jako předtím, vyřídit si národní (dlouhodobá) víza nad 90 dnů nebo povolení k pobytu, což se týká jak státních příslušníků Ukrajiny, tak i všech ostatních občanů třetích zemí (s výjimkou státních příslušníků zemí EU).

Novelizovaná Dohoda stanoví, že Ukrajina může zavést vízovou povinnost pouze vůči všem členským státům EU najednou, nikoliv jen vůči jednomu či několika z nich. Rozšířila také seznamy kategorií osob, které mohou předkládat zjednodušené doklady pro prokazování účelu cesty, které mohou obdržet vícevstupní schengenská víza s několikaletou dobou platnosti či které jsou osvobozeny od vízového poplatku.

Standardní vízový poplatek činí 35,- EUR. Upozorňuje se však na skutečnost, že třídenní expresní vízová procedura s poplatkem 70,- EUR sice zůstala zachována, ale jejím důvodem je nově pouze přílišná vzdálenost mezi místem pobytu žadatele a místem podání žádosti o vízum, přičemž žadatel na ni nemá nárok, pokud s ní nebude souhlasit konzulát. Silně se tudíž doporučuje žádat o víza v dostatečném časovém předstihu a brát v úvahu, že Dohoda počítá se standardní lhůtou 10 kalendářních dnů pro rozhodnutí o udělení víza.

Dohoda také zavádí bezvízový styk i pro držitele biometrických služebních pasů, přičemž zachovává tuto výhodu pro vlastníky diplomatických pasů.

Doplňuje se, že v těch oblastech schengenských víz, která nejsou pokryta Dohodou, se v plné míře uplatňují ustanovení „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009“ ze dne 13.07.2009 o kodexu Společenství o vízech (vízového kodexu).

ČR rovněž v dubnu 2014 jednostranně rozhodla o přijetí dalších opatření pro zjednodušení vízového režimu vůči ukrajinským občanům.

Nad rámec ustanovení právně závazných norem EU mohou ukrajinští státní příslušníci, kteří řádně využili alespoň jednovstupní schengenské vízum (a to včetně turistů, kteří podávají žádost osobně), požádat o vízum pro více vstupů s platností jeden rok. V případě řádného využití tohoto víza lze následně požádat o vízum s platností až na pět let.

Nad rámec skupin osob osvobozených od poplatků dle stávajících právních norem EU jsou od poplatků rovněž osvobozeni všichni žadatelé do 26 let, včetně žadatelů podávajících žádost za účelem turistiky. Osvobozeni jsou také všichni žadatelé, kteří prokáží český původ.

Pokud žadatel předloží Potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě vydané Ministerstvem zahraničních věcí ČR nebo doklady, které jsou k vydání tohoto potvrzení potřeba, může požádat o vízum pro více vstupů s platností až na jeden rok; při řádném využití tohoto víza lze další vízum vydat na dva roky, poté s platností na pět let. Podmínkou je řádné prověření předložených dokladů ze strany zastupitelských úřadů.

Od 1. 11. 2014 lze pro podání žádostí o schengenská (krátkodobá) víza využít služeb vízových center, která byla otevřena v Kyjevě, Oděse, Lvově, Užhorodě a Dněpropetrovsku.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

V souladu s platnými ukrajinskými zákony musí zaměstnavatel, který chce zaměstnat cizince na Ukrajině, absolvovat stanovenou proceduru registrace a získání odpovídajících povolení. Pracovní povolení k zaměstnávání cizinců vydává Státní služba zaměstnanosti při Ministerstvu práce Ukrajiny, pokud tuto otázku jinak neupravují platné mezinárodní dohody. V souladu s platnou vyhláškou Ministerstva práce se pracovní povolení vydává při splnění všeobecné podmínky, tj. pokud se v daném regionu nehlásí o stejnou práci občané způsobilí tuto práci vykonávat.

Rozhodnutí o vydání pracovního povolení se přijímá na základě odůvodněné žádosti zaměstnavatele, ke které se kromě dokumentů týkajících se konkrétního zaměstnance cizince (doklady o vzdělání, osobní údaje, kopie pasu, fotografie, potvrzení vydané zdravotnickým zařízením, že osoba není nositelem infekčních nemocí; potvrzení ze strany ukrajinského zaměstnavatele, že v průběhu vykonání práce nebude mít cizinec přístup ke státnímu tajemství;  Výpis z trestního rejstříku Ukrajiny; výpis z trestního rejstříku země státní příslušnosti) přikládá zejména i kopie pracovní smlouvy, kopie stanov zaměstnavatele a výpis ze státního registru zaměstnavatele a dokument potvrzující zaplacení poplatku za přijetí žádosti). Rozhodnutí se přijímá zpravidla do 30 dnů od okamžiku podání žádosti včetně všech dokumentů. Poplatek činí 4 minimální platy, v současnosti je to 4872 UAH (cca 195 EUR). O pracovní povolení není třeba žádat, pokud má cizinec dlouhodobý (trvalý) pobyt na Ukrajině. Pracovní povolení se vydává maximálně na rok. Platnost může být prodloužena za podmínky, že zaměstnavatel předloží příslušnému orgánu odpovídající žádost před ukončením platnosti původního povolení. Cizinec, jenž je zaměstnán bez pracovního povolení, může být okamžitě vyhoštěn z Ukrajiny a zaměstnavateli mohou být uloženy sankce v podobě pokut.

Podle zákona „O právním postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti“ musí cizinec po získání pracovního povolení získat taktéž povolení k pobytu na Ukrajině. Porušení této povinnosti může vést k uložení významných sankcí včetně vyhoštění v krajním případě. 

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Mezi Českou republikou a Ukrajinou není uzavřena žádná smlouva v oblasti zdravotního zabezpečení a z tohoto důvodu je občanům ČR na Ukrajině poskytována zdravotní péče za úplatu. Je nutné zdůraznit, že naprostá většina místních lékařských či nemocničních zařízení nedosahuje takové kvality služeb, na které je občan ČR zvyklý a mimo velkých aglomerací může být úroveň lékařské péče nízká. Jedná se prakticky o všechna státní zdravotnická zařízení. Soukromý sektor v této oblasti je prezentován zejména stomatologickými ordinacemi, z nichž některé svými službami již odpovídají evropským standardům. Těmto standardům však odpovídají i ceny. Všeobecně se občanům ČR před cestou na Ukrajinu doporučuje pojistit. Celá řada českých i zahraničních pojišťoven má své partnery či asistenční služby i na Ukrajině a ty jsou schopny v případě jakéhokoli úrazu či jiné příčiny k vyhledání zdravotnické péče zabezpečit pomoc na odpovídající úrovni případně převoz pacienta do ČR nebo jiného členského státu EU.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: