Ukrajina: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

16. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kyjevě (Ukrajina)
Obsah neuveden

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Realizační řetězec se obvykle skládá ze třech článků, a to dovozce, distributora a maloobchodu. Někdy odpadá jeden článek (zpravidla distributor), kdy dovozce dodává přímo maloobchodu, pokud odebírá uspokojivé objemy zboží. Často dochází k tomu, že dovozce dodává přímo konečnému zákazníkovi (např. spotřební materiál a surovinu do výrobních podniků).

U zboží s rychlým a středně rychlým obratem je pro dovozce již téměř nezbytně nutné držet patřičné objemy uvedeného zboží „na skladu“. Současný trh a konkurence diktuje nutnost prodeje zboží již standardně propuštěného do oběhu (po proclení apod.). Na základě uvedených skutečností doporučujeme českým dovozcům vytvářet sítě dealerů po celém území Ukrajiny a mít v čele této prodejní struktury českého manažera, který bude řídit celý proces distribuce na Ukrajině. Této praxi se již dříve přizpůsobily větší nadnárodní společnosti, které začaly na Ukrajině systematicky budovat odpovídající distribuční sítě.

V případě dodávek technologických celků, strojů a zařízení je výhodnější nechat se zastupovat technicky a obchodně zdatným partnerem, který bude mít zákazníky blíže v dosahu, více porozumí jejich požadavkům a bude schopen operativněji zajistit i záruční a pozáruční servis. V neposlední řadě také obyčejně lépe ohlídá hladký průběh plateb za dodané zboží, nebo služby. Zkušenosti stále potvrzují, že bez využití místních zástupců se na Ukrajinu dá proniknout jen těžce.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Státní politika regulace dovozu zboží na Ukrajinu se odvíjí z principu podpory domácího výrobce. V rámci existující legislativní základny je tato politika úzce spojena s dodržováním závazků mezinárodních finančních organizací (MMF, IBRD, EU), jež jsou zakotveny v memorandech (především z hlediska podmínek poskytování zahraničních úvěrů) o ekonomické politice ukrajinské vlády. Tyto dokumenty určují vládní politiku v oblasti dovozu zboží  po dobu přijímání finanční pomoci od výše zmíněných organizací, přičemž rovněž vycházejí ze závazků Ukrajiny vyplývajících z dohod o volném obchodu včetně Dohody o volném obchodu EU - Ukrajina (DCFTA - Deep and Comprehensive Free Trade Agreement). Současně jako člen WTO (od r. 2008) musí Ukrajina dodržovat příslušná pravidla mezinárodního obchodu.

Celní hodnota zboží se stanovuje v souladu s mezinárodními standardy připočítáním ke kontraktní ceně nakupovaného zboží a dopravních nákladů mezi hraničním přechodem a místem doručení zboží.      

Celní kodex umožňuje:

  • právo proclít zboží u kteréhokoliv celního úřadu,
  • povinnost proclít zboží do 4 hodin od podání celního prohlášení a doložení požadovaných dokumentů,
  • osobní odpovědnost celních úředníků za průtahy v celním řízení,
  • možnost podat celní prohlášení ještě před faktickým dovezením zboží na Ukrajinu.

Dovoz zboží na Ukrajinu je převážně zatížen následujícími cly a daněmi:

Dovozní clo. Zboží dovážené na Ukrajinu je obvykle zatíženo dovozním clem, spotřební daní a DPH. Zmíněné odvody nejsou u vybraných položek aplikovány při dočasném dovozu, reexportu a tranzitu zboží. Ukrajina podepsala dohody s některými státy umožňující výjimky z vybraných dovozních sazeb. Některé procedury související s režimem reexportu jsou zvlášť obtížné s cílem eliminovat možné zneužití daného režimu.

Ukrajina používá tyto druhy celních sazeb:

  • ad valorem – v procentech z celní hodnoty zboží,
  • specifické – fixní sazba v EUR za jednotku zboží (litr, kilogram, ks apod.),
  • kombinované – ad valorem za podmínky minimální specifické sazby.

Clo na dovážené zboží se obvykle platí v domácí měně a je splatné při proclení zboží. Dovážené zboží určené k investování do společných podniků nepodléhá clu.

 

Od ledna 2016 je uplatňována Prohloubená a komplexní dohoda o zóně volného obchodu (DCFTA), která je součástí Asociační dohody. Cílem dohody je propojení obou trhů (na většinu dováženého zboží platí nulové clo, u ostatních komodit se počítá se zrušením dovozního cla po uplynutí přechodného období, tj. sazba se bude snižovat postupně v průběhu 3 až 7 let).

 

Spotřební daň. Do seznamu zboží, podléhajícího spotřební dani spadají především alkohol, tabákové výrobky a osobní automobily.

DPH. Daní z přidané hodnoty ve výši 20 % je zatížena převážná část dováženého zboží. Snížené DPH ve výši 7 % se vztahuje na léky, lékařské pomůcky a některé další zboží.

Certifikace. Zvláštní kapitolou je nejvážnější technická překážka dovozu zboží na Ukrajinu, což je certifikace značného množství zbožových položek. Orgánem, který provádí certifikaci dovážených výrobků je tzv. Ukrmetrteststandard.  Jeho činnost by měla být v souladu s mezinárodními normami, především v souladu s Dohodou o technických bariérách v obchodu WTO.

Ze strany mezinárodních organizací je vyvíjen na Ukrajinu tlak vytvářet stejnou úroveň technických požadavků na kvalitu dováženého zboží, jako je tomu ve vztahu k domácím výrobcům. Problém certifikace rovněž souvisí se zatím malou ochotou ukrajinské strany přijímat certifikáty vydávané zahraničními zkušebnami.

Zahraniční certifikáty Ukrajina uznává jenom v mezích mezinárodních smluv, které podepsala, nebo ke kterým se připojila. Konkrétní certifikáty platí jenom pro konkrétní dovozce, tj. dva odlišní dovozci nemohou používat certifikát na stejné zboží. Zahraniční dovozci hodnotí certifikační procedury jako složité, nepřehledné a nepřiměřeně nákladné.  

V souladu se zákonem o zahraničně obchodní činnosti nesmí být sanitární a fytosanitární opatření a s tím související procedury uplatňovány s cílem vytváření netarifních bariér na dovoz zboží. Informace o zavádění nových sanitárních a fytosanitárních opatření při dovozu musí odpovídající orgány oficiálně zveřejňovat nejméně šedesát dnů před jejich vstupem v účinnost.

Exportní omezení jsou uplatňována formou vývozních cel, kvót a licencí.

Problematika ochrany domácího výrobce je upravena především Zákonem Ukrajiny ze dne 22. 12. 1998 č. 332-XIV „O zavedení zvláštních opatření týkajících se dovozu na Ukrajinu“. Licence a kvóty mohou být zaváděny v případech stanovených v Zákoně o zahraniční ekonomické činnosti nebo rozhodnutím Kabinetu ministrů, a to např. v případech prudkého zhoršení bilance zahraničního obchodu nebo v případě odvetných opatření na diskriminační omezení ze strany jiných států, a to v souladu s mezinárodními dohodami, které Ukrajina podepisuje, nebo ke kterým se připojuje. Existuje několik druhů dovozních (vývozních) licencí, přičemž na každý druh zboží může být aplikován maximálně jeden druh licence:

  • generální
  • jednorázová (individuální)
  • otevřená (individuální)
  • antidumpingová (individuální)
  • kompenzační (individuální)
  • speciální (individuální)

Kvóty se uplatňují formou stanovení režimu vydávání individuálních licencí. Na Ukrajině existuje následující systém kvót, přičemž na každý druh zboží může být aplikována jenom jedna kvóta:

  • globální
  • skupinové
  • individuální
  • antidumpingové
  • kompenzační
  • speciální

Licence vydává Ministerstvo ekonomického rozvoje a obchodu UA. Licence na převody devizových prostředků mezi subjekty zahraničního obchodu s cílem investování a/nebo úvěrování vydává Národní banka Ukrajiny.

Ukrajinská legislativa považuje při uskutečňování zahraničně obchodních operací za nekalou konkurenci zejména:

  • uskutečňování dumpingových dovozů, proti nimž se zavádějí antidumpingová opatření,
  • uskutečňování subvencovaných dovozů, proti nimž se zavádějí vyrovnávací (kompenzační) opatření,
  • uskutečňování jiných operací, jež se mohou považovat za formy nekalé konkurence.

Podle výsledků antidumpingového, antisubvenčního případně speciálního šetření jsou přijímána odpovídající řešení o zavedení antidumpingových, vyrovnávacích, případně speciálních opatření, proti kterým je možné se odvolat zpravidla v měsíční lhůtě od okamžiku zavedení odpovídajícího opatření.

 

K netarifním opatřením lze zařadit zákaz vývozu dřeva z Ukrajiny (opatření je v rozporu se závazky v rámci DCFTA).

 

Upozornění: Zvláštností pro obchodování s ukrajinskými partnery je nutnost dodat zboží do 180 dnů ode dne úhrady zálohy, resp. zaplatit zboží do 180 dnů ode dne dodání - při nedodržení se uplatňuje sankce pro ukrajinského rezidenta, u nerezidenta v některých případech zařazení na sankční seznam.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zahraniční subjekty vyvíjejí svoji činnost na Ukrajině nejčastěji prostřednictvím akciových společností, společností s ručením omezeným a zahraničních zastoupení (bez právní subjektivity).

Legislativa rozlišuje tzv. „veřejné akciové společnosti“ (akcie veřejně obchodovatelné) a „soukromé akciové společnosti“ (akcie nejsou veřejně obchodovatelné). Minimální základní kapitál u obou druhů akciových společností činí 1250 násobek minimální mzdy, tj. cca 1,5 mil. UAH (cca 60900 EUR dle aktuálního směnného kurzu). Minimální základní kapitál společnosti s ručením omezeným není stanoven.

Zastoupení (bez právní subjektivity na území Ukrajiny) zahraničních firem se registrují při Ministerstvu ekonomického rozvoje a obchodu UA po předložení nezbytné dokumentace (žádost, oficiální překlady registračních dokladů a stanov mateřské firmy, oficiální překlad potvrzení domácí banky o klientském vztahu s mateřskou firmou, výroční zpráva atd.) a po zaplacení příslušného správního poplatku. Následně po registraci má zahraniční zastoupení za povinnost registrovat se u místního státního daňového úřadu, státní celní služby, fondů sociálních a zdravotních plateb (kvůli odvodům za místní zaměstnance). 

Podle záměru vlády a výnosu prezidenta mají fungovat registrace společností nebo zastoupení na základě principu „jediného okna“ (tj. registrace na jednom  místě), avšak zatím v praxi tato „jediná okna“ vždy nefungují, popř. fungují pouze částečně. Taktéž je zákonem zavedena možnost elektronické registrace, v praxi však z technických důvodů obvykle nefunguje.

Nehledě na deklarovanou podporu zahraničních investorů s cílem rozvoje domácí výroby dochází poměrně často k problémům, jež jsou převážně odrazem rozdílného chápání podstaty a cíle investování. V případech, kdy se zahraniční investor nedostatečně seznámí se všemi skutečnostmi souvisejícími s finančním a majetkovým stavem podniku, do kterého má záměr investovat, se může stát, že se jeho investice rozplyne v pokrytí výdajů, které nesouvisí se záměrem rozvoje výroby (např. řešení staré zadluženosti, udržování nepotřebné infrastruktury apod.).

K uvedeným nedorozuměním dochází hlavně v případě vytváření společných podniků vstupem zahraničního investora do již existujícího ukrajinského podniku. Špatné zkušenosti učinili čeští investoři také s úrovní ochrany minoritních akcionářů. Nejdůležitější roli v každém investičním procesu hraje lidský faktor a dokonalá obeznámenost investora se všemi okolnostmi případu.

Ukrajinská vláda, a to i na regionální úrovni, si uvědomuje problémy v této oblasti a proto deklaruje svoje odhodlání podporovat aktivity zahraničních investorů.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V současné době zaujímá podle vynaložených finančních prostředků zcela dominantní postavení televizní reklama (80 %). Na reklamu v tisku a rozhlase je vynakládáno zbývajících 15 % a 5 %.

Při záměru uskutečňování propagačních a reklamních akcí je možné využít služeb několika televizních a rozhlasových společností a rovněž značného množství periodik vydávaných na Ukrajině.

 

Mezi významné veletrhy na Ukrajině lze zařadit veletrh dobývací techniky Mining Industry EXPO - 2017, letecký veletrh  AVIASVIT - XXI, zemědělský veletrh Agro Animal Show, veletrh vojenské a bezpečnostní techniky ARMS ans SECURITY apod. Přehled veletrhů je v kapitole  5.2.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany duševního vlastnictví nabyla na Ukrajině v poslední době větší důležitosti zejména s ohledem na vstup do WTO a podepsání Dohody o partnerství a spolupráci s EU.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

V souladu s platnou ukrajinskou legislativou mají státní řídící orgány a místní (regionální) rady národních poslanců právo zadávat (na soutěžním základě) subjektům zahraničního obchodu zakázky na výrobu, dovoz a vývoz požadovaného zboží. Zahraniční hospodářské subjekty mají v případě výběrového řízení (veřejné soutěže) na zadání státní zakázky v souladu se zákonem o zahraničně ekonomické činnosti stejná práva a povinnosti jako domácí subjekty.

Aktuální zákon o zadávání veřejných zakázek č. 1197-VII by schválen ukrajinským parlamentem dne 10. dubna 2014 a je platný od 20. dubna 2014. Za koordinaci vyhlašování výběrových řízení je zodpovědné Ministerstvo ekonomického rozvoje a obchodu Ukrajiny. Informace o státních zakázkách lze nalézt například na webových stránkách https://tender.me.gov.ua. Od dubna 2016 funguje rovněž projekt elektronického zadávání veřejných zakázek ProZorro, který má za cíl zlepšit transparentnost v této oblasti a který mají povinnost využívat veškeré státní instituce: prozorro.gov.ua.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Kromě řešení sporů před ukrajinskými soudy mohou být obchodní spory na Ukrajině rozhodovány arbitrážním (rozhodčím) soudem při Obchodně průmyslové komoře Ukrajiny, jež se nachází v každém oblastním městě. V případě předložení sporu rozhodčímu (arbitrážnímu soudu) musí smlouva, na jejímž základě je žaloba podána, obsahovat odpovídající rozhodčí doložku. Obchodní partneři, pocházející z různých států, se samozřejmě mohou dohodnout, že jejich spory bude rozhodovat zahraniční arbitrážní (rozhodčí soud) nebo soud jiného státu. 

 

Od 3. března 2015 byly z důvodu stabilizace místní měny prohloubeny restrikce Národní banky Ukrajiny na převod národní měny na devizy včetně převodu deviz do zahraničí v rámci plnění zahraničních kontraktů.

 

V roce 2017 pokračovala makroekonomická stabilizaci ukrajinské ekonomiky a HDP vzrostl o 2,5%, další růst HDP se předpokládá v roce 2018. To vede k celkovému zlepšení podmínek pro rozvoj obchodně-ekonomické spolupráce se zahraničními partnery. K řešení sporů jednotlivých společností se státními institucemi slouží Business Ombudsman (poradní instituce vlády Ukrajiny). V roce 2017 Business Ombudsman uzavřel více jak 1000 případů. Business Ombudsman do 3 měsíců od obdržení stížnosti přijímá rozhodnutí (doporučení). Po přijetí doporučení Ombudsman monitoruje jeho další implementaci.

 

Počátkem roku 2018 rozhodla Národní banka UA o možnosti zvýšení objemu repatriovaných dividend zahraničních investorů z roku 2017 vzhledem ke stabilní hospodářské situaci. Měsíční strop pro repatriované zisky byl definován na úrovni 7 mil. USD měsíčně.

 

K řešení sporů českých společností se státními institucemi na ukrajinském trhu může být využit i mechanismus Česko - ukrajinské mezivládní komise k hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci (MVK). V létě 2018 se v Praze uskuteční 8. zasedání MVK ČR - Ukrajina.

 

 

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Podnikatelské ani právní, účetní, daňové atp. prostředí na trhu Ukrajiny není zdaleka ideální, nicméně postupně dochází k jeho zlepšení (např. byl přijat zákon zaměřený na celkové posílení majetkových práv na Ukrajině a proti nelegálním nepřátelským převzetím majetků a businessů, byl zřízen institut Business Ombudsman k řešení sporů společností se státními institucemi apod.).

 

Řada administrativních procedur je vnímána českými a jinými zahraničními subjekty jako více byrokratická, při schvalovacích řízeních je třeba více podpisů a razítek, než jsou zvykli podnikatelé v ČR, a to navzdory některým opatřením ukrajinské vlády na deregulaci příslušných procesů. Např. texty ukrajinských zákonů a státních usnesení jsou veřejně dostupné zpravidla jenom v ukrajinské jazykové verzi (viz www.rada.gov.ua), což dělá zřejmé potíže všem zahraničním podnikatelům již v počáteční fázi svého zájmu o trh Ukrajiny.

Od konce ledna r. 2011 byl zveřejněn obchodní rejstřík ukrajinských subjektů podnikání na webové stránce (funguje ale pouze ukrajinská jazyková verze), kde však najdeme omezený seznam údajů o podniku:

  • identifikační kód
  • plný název společnosti
  • poštovní adresa (která však často neodpovídá skutečnému sídlu společnosti)
  • jméno ředitele
  • číslo telefonu (není uvedeno u všech podniků)
  • datum posledních registračních změn
  • současný stav společnosti (jestli není pozastavena činnost)

Na Ukrajině platí ve zvýšené míře tvrzení, „kdo je vidět, prodává“, ať je to již oblast výstav a veletrhů, tak také oblast reklamy. Proto je užitečné více vidět české společnosti na výstavách, vedle svých německých, polských, rakouských, italských kolegů.

Je zřejmé, že nestačí pouze realizovat jednu individuální prezentaci, ale s trhem Ukrajiny a vůbec se všemi pro firmu zajímavými teritorii je třeba pracovat systematicky a připravovat se na vstup do tohoto teritoria. Při jednotlivých fázích jednání by měla byt samozřejmostí připravenost firem komunikovat a prezentovat se v ukrajinském nebo ruském jazyce, jiné světové jazyky, např. angličtina fungují převážně a pouze v moderních oborech (IT, bankovnictví, média atp.) a obecně u ukrajinských firem většinou pouze na úrovni managementu. Jednacím jazykem je obvykle ruština a ukrajinština.

Obchodně lze na Ukrajině jednat po celý rok, s výjimkou konce roku, poté celé první poloviny ledna kalendářního roku (pravoslavné svátky) a květnových svátků (1.-10. května), kdy Ukrajinci slučují dovolenou se státními svátky. Období letních dovolených začíná stejně jako školní prázdniny již začátkem června a kulminuje v červenci a srpnu.   

U ukrajinských partnerů je třeba počítat s nedochvilností. Délka případného zpoždění se zpravidla pohybuje v rámci 10-20 minut. Zpoždění je často odůvodňováno dopravními těžkostmi, což lze zejména v Kyjevě považovat za oprávněný důvod.

Nejlépe se navazují osobní kontakty při neformálních jednáních za stolem. Pracovní oběd v délce přibližně dvou hodin začíná obvykle mezi 13.00 až 15.00 hod., pracovní večeře začíná obvykle v 19.00 hod.

Při vstupu na ukrajinský trh lze využít asistence některé z českých právních společností, které se na ukrajinský trh specializují (např. společnost Peterka and Partners).

 

 

Státní svátky

  • 1. leden: Nový rok
  • 7. ledna : Vánoční svátky
  • 8. březen: Mezinárodní den žen
  • duben (termín se každoročně mění): Velikonoce
  • 1. květen: Svátek práce
  • 9. květen: Den vítězství
  • 28. červen: Den ústavy Ukrajiny
  • 24. srpen: Den nezávislosti Ukrajiny
  • 14. října: Den obránců Ukrajiny

Ukrajina má rovněž řadu církevních svátků. Je pevným pravidlem, že pokud některý ze svátků připadá na víkend, je volno kompenzováno zpravidla v nejbližších pracovních dnech.

Obvyklá pracovní doba

  • od 9:00 do 18:00 hodin s hodinovou přestávkou na oběd, zpravidla mezi 13:00 až 14:00  hod.

Obvyklá prodejní doba

  • od 9:00 do 20:00, resp. non-stop potravin.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

 

 

Ukrajina zrušila vízovou povinnost pro občany ČR bez časového omezení. Toto opatření umožňuje vstup a pobyt na území Ukrajiny bez víza v délce maximálně 90 dnů během jakéhokoliv 180 denního období. Při pasové kontrole mohou být občané ČR (s výjimkou držitelů diplomatických a služebních pasů, členů oficiálních delegací apod.) vyzváni k odevzdání otisků prstů. V případě pobytu za účelem zaměstnání, trvalého pobytu, sloučení rodiny, studia nebo pobytu převyšujícím 90 dnů je nutno požádat o příslušné vízum. Doporučujeme občanům ČR, aby při přechodu hranic Ukrajiny požadovali od ukrajinských pohraničních orgánů vyznačení přechodového razítka s datem přechodu hranic Ukrajiny, jelikož v případě pobytu do 90 dnů na území Ukrajiny není nutno se registrovat k pobytu u příslušných ukrajinských orgánů.

 

V případě cesty motorovým vozidlem je nutné, aby řidič vlastnil řidičský průkaz (ukrajinské orgány nemusí vždy akceptovat české řidičské průkazy) a technický průkaz. Vyžadována je i tzv. zelená karta. V případě cesty automobilem naléhavě upozorňujeme, že na hranicích, ale i ve vnitrozemí, je třeba prokazovat vlastnický vztah k automobilu. Jestliže se jedná o vozidlo zapůjčené či služební (tj. v malém technickém průkaze od vozidla je napsáno jiné než řidičovo jméno), je nutné celním orgánům, resp. dopravní policii (DAI), předložit notářsky ověřenou plnou moc k užívání vozidla s úředním překladem do ukrajinštiny, příp. jiný dokument opravňující řidiče k užívání vozidla.

 

Ukrajinské pohraniční orgány mohou vyžadovat doklad o dostatečných finančních prostředcích pro pobyt v zemi. Jejich množství však není pevně dáno, protože závisí jednak na aktuální podobě životního minima, jehož výše se i několikrát do roka mění, jednak na kurzu ukrajinské hřivny k volně směnitelným měnám, jenž také podléhá výkyvům, a jednak i na tom, do jaké míry je pobyt cizince hrazen třetí osobou či předem zaplacen (např. přes cestovní kancelář). Podrobnější informaci v tomto ohledu lze nalézt na webových stránkách Velvyslanectví České republiky na Ukrajině, v sekci „Víza a konzulární informace“, v kapitole „Cestujeme na Ukrajinu.

 

MZV ČR důrazně doporučuje občanům České republiky necestovat do Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, kde stále dochází k nepravidelným ozbrojeným střetům. Dne 26.1.2015 byl ve výše uvedených oblastech zaveden mimořádný stav. Pokud se občané ČR v těchto oblastech nacházejí, MZV vyzývá k jejich okamžitému opuštění. Rozhodnou-li se čeští občané i přes toto doporučení  setrvat v těchto oblastech, vystavují se reálnému riziku možného zadržení, odebrání cestovních dokladů a osobního majetku, nehumánního zacházení či újmy na zdraví. Je rovněž absolutně zakázáno vstupovat či opouštět území, jež nejsou pod kontrolou ukrajinských orgánů, bez vyřízeného speciálního povolení a jinudy než přes stanoviště, jež pro tento účel zřídily ukrajinské instituce.

 

Zároveň pro celé území Ukrajiny platí stav vysoké bdělosti a zvláštní ochrany pro zajištění bezpečnosti strategických objektů.

 

MZV rovněž nedoporučuje občanům ČR cestovat do Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu. V této souvislosti MZV upozorňuje, že ukrajinská strana povoluje průjezd cizincům mezi dočasně okupovaným územím Krymu a zbytkem Ukrajiny přes k tomu zřízená kontrolní stanoviště pouze na základě speciálního povolení. Pokud se cizinec pokusí projít přes tato kontrolní stanoviště bez zmíněného speciálního povolení, vystavuje se riziku trestního i finančního postihu. Rovněž i v případě Krymu se za hrubé porušení ukrajinských zákonů s odpovídajícími důsledky považují situace, kdy cizinec na toto území vstoupí jiným způsobem než přes výše uvedená kontrolní stanoviště. Zároveň Ruská federace, která Krym anektovala, požaduje pro vstup na toto území Ukrajiny platné ruské vízum. MZV rovněž upozorňuje na nestandardní vojensko-politickou situaci a možné problémy při poskytování pomoci českým občanům, kteří se ocitnou na Krymu v nouzi.

 

Kvůli nejistému vývoji bezpečnostní situace MZV vyzývá občany ČR k obezřetnosti rovněž při cestách do Charkovské, Dněpropetrovské, Záporožské, Chersonské, Mykolajivské a Oděské oblasti.

MZV obecně doporučuje vyhýbat se místům s velkou koncentrací osob a vyzývá k neúčasti v demonstracích a pochodech.

 

MZV doporučuje cestovatelům registrovat se před případnou cestou na Ukrajinu v databázi cestovatelů DROZD na webu http://drozd.mzv.cz.

 

Bezpodmínečné je dodržování všeobecných bezpečnostních pravidel pro cestování - nenechávat nic bez dozoru v kabině vozidla, zejména osobní doklady a doklady od auta, osobní doklady nenosit v otevřených kapsách či taškách, neprezentovat u čerpadel, směnáren a pokladen obchodů svou plnou peněženku či zbytečně upozorňovat na svůj zahraniční původ, nedávat osobní doklady do zástavy a při problémech okamžitě kontaktovat nouzovou linku Velvyslanectví ČR v Kyjevě nebo Generálního konzulátu ve Lvově. Kvalita silnic na Ukrajině (kvalita povrchu i značení) je obecně nižší než ve střední Evropě.

 

Bez celní deklarace lze v hotovosti převážet oběma směry valutu v ekvivalentu částky 10 000 eur. Vývoz a dovoz valuty v částce převyšující ekvivalent 10 000 eur musí být celně deklarován, přičemž na částku nad 10 000 eur musí být předloženo písemné potvrzení bankovního úřadu o výběru hotovosti z bankovního účtu.

 

Celní předpisy stanoví, že od cla jsou osvobozeny drahé kovy, cennosti a zboží, jejichž celková hodnota nepřesahuje 1 000 eur (na letištích) nebo 500 eur (pozemní či námořní hranice) a jehož váha nepřekračuje 50 kg. Dále jsou od cla osvobozeny věci osobní potřeby, např. mobilní telefony (maximálně 2 ks/os), kamery, oblečení a notebooky (maximálně 2 ks/os). Na osobu lze vézt potraviny pro vlastní potřebu v jednom balení nepřekračující hodnotu 200 eur a váhu 2 kg. Na osobu starší 18 let je povolen dovoz 1 litru tvrdého alkoholu plus 2 litrů vína plus 5 litrů piva a 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250 g šňupacího tabáku (celková hmotnost tabákových výrobků nesmí přesáhnout 250 g). Z domácího zvířectva je povolena přeprava 3 savců, 6 ptáků a 20 ryb s náležitou veterinární dokumentací. Léky mohou být pouze pro vlastní potřebu a nepřekračující množství potřebné na předpokládanou délku léčby, přičemž se může vyžadovat lékařský recept.

 

Při vývozu zboží z Ukrajiny do Evropské unie je však nutné počítat s výrazně odlišnými předpisy členských zemí EU (zejména v množství cigaret, alkoholu a automobilových paliv). V této souvislosti se zmiňuje, že vedle paliva v nádrži automobilu lze vyvézt z území Ukrajiny maximálně dalších 10 litrů v kanystrech.

 

Je zakázáno importovat na Ukrajinu výbušniny, jedovaté či jinak škodlivé látky, radioaktivní materiály, narkotika a psychotropní látky, jakékoliv materiály, jež propagují válku, násilí, pornografii, rasovou, etnickou či náboženskou nesnášenlivost či vyzývají k násilnému svržení ústavního systému Ukrajiny.

 

Dovoz zbraní a obranných prostředků (střelné zbraně, nože s čepelí delší než 15 cm, teleskopické obušky apod.) podléhá povolení, a toto se týká i obranných sprejů. Na základě praktických zkušeností se však doporučuje vůbec se zdržet dovozu a vývozu těchto položek.

 

Obecně je více než vhodné dále nevyvážet umělecké předměty a další věci, u nichž není možné prokázat jejich původ.

 

Řidiči nákladní dopravy musí dbát na úplnost průvodních dokladů k přepravovanému zboží. Je nepřípustné, aby se u dopravců vyskytovalo více faktur s různými cenami na jedno zboží nebo docházelo k rozdílu mezi skutečnou a deklarovanou váhou zboží. Takové nedostatky mají soudní pokračování s konfiskací zboží a dopravního prostředku.

 

Povinná výměna valut se nevyžaduje. V teritoriu existuje široká síť směnáren. Směna se provádí zpravidla bez manipulačního poplatku, podmínkou je předložení platného cestovního dokladu. Nejlépe je na Ukrajinu cestovat s EUR nebo USD v menších bankovkách (mimo mincí - ty na Ukrajině nikdo nesměňuje). U USD jsou ve směnárnách požadovány málo opotřebované bankovky (např. stodolarové bankovky ne starší než emise z roku 1993). Výměnu peněz silně doporučujeme zásadně uskutečňovat pouze v bankách nebo ve směnárnách.

 

Úroveň poskytovaných služeb má na Ukrajině stoupající tendenci, avšak zejména mimo městské aglomerace mnohdy nedosahují požadovaného standardu. To se týká zejména hotelů, restaurací, zábavních středisek, autoservisů, veřejných či restauračních WC apod.

 

Cena kvalitního Naturalu 95 se pohybuje kolem 30 UAH/litr a motorové nafty kolem 27 UAH/litr. Hustota sítě čerpacích stanic se zvýšila a na hlavních silnicích a ve velkých městech se nachází dostatečné množství těchto stanic na standardní evropské úrovni.

 

Občanům ČR je poskytována lékařská péče za úplatu, avšak upozorňujeme na odlišnou kvalitu v porovnání s ČR. Existují zde i soukromé ordinace, především stomatologické, kde je ošetření na vyšší úrovni s odpovídajícími cenami. Občané ČR by se před cestou na Ukrajinu měli pojistit. České pojišťovny, které jsou členy mezinárodní asociace CORIS, by měly být pro pojištění nejvhodnější, protože mají partnery i na Ukrajině. Ošetření je možné zajistit ve státních a soukromých ordinacích.

 

S ohledem na následky černobylské havárie je třeba dbát na osobní hygienu a raději nekupovat syrové potraviny (mléko, maso, máslo a tvaroh) u soukromníků, zvláště pak pouličních prodavačů.

 

Důležitá telefonní čísla požárníci: 101 milice: 102 první pomoc: 103 tísňové číslo: 112 Kancelář ČSA v Kyjevě: tel.: +380 44 288 10 60, fax: +380 44 288 10 64, e-mail: sales.iev@czechairlines.com odtahová služba: 559 78 65

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

V souladu s platnými ukrajinskými zákony musí zaměstnavatel, který chce zaměstnat cizince na Ukrajině, absolvovat stanovenou proceduru registrace a získání odpovídajících povolení. Pracovní povolení k zaměstnávání cizinců vydává Státní služba zaměstnanosti při Ministerstvu práce Ukrajiny, pokud tuto otázku jinak neupravují platné mezinárodní dohody. V souladu s platnou vyhláškou Ministerstva práce se pracovní povolení vydává při splnění všeobecné podmínky, tj. pokud se v daném regionu nehlásí o stejnou práci občané způsobilí tuto práci vykonávat.

Rozhodnutí o vydání pracovního povolení se přijímá na základě odůvodněné žádosti zaměstnavatele, ke které se kromě dokumentů týkajících se konkrétního zaměstnance cizince (doklady o vzdělání, osobní údaje, kopie pasu, fotografie, potvrzení vydané zdravotnickým zařízením, že osoba není nositelem infekčních nemocí; potvrzení ze strany ukrajinského zaměstnavatele, že v průběhu vykonání práce nebude mít cizinec přístup ke státnímu tajemství;  výpis z trestního rejstříku Ukrajiny; výpis z trestního rejstříku země státní příslušnosti) přikládá zejména i kopie pracovní smlouvy, kopie stanov zaměstnavatele a výpis ze státního registru zaměstnavatele a dokument potvrzující zaplacení poplatku za přijetí žádosti). Rozhodnutí se přijímá zpravidla do 30 dnů od okamžiku podání žádosti včetně všech dokumentů. Poplatek činí 4 minimální platy, v současnosti je to 6500 UAH (cca 210 EUR). O pracovní povolení není třeba žádat, pokud má cizinec dlouhodobý (trvalý) pobyt na Ukrajině. Pracovní povolení se vydává maximálně na rok. Platnost může být prodloužena za podmínky, že zaměstnavatel předloží příslušnému orgánu odpovídající žádost před ukončením platnosti původního povolení. Cizinec, jenž je zaměstnán bez pracovního povolení, může být okamžitě vyhoštěn z Ukrajiny a zaměstnavateli mohou být uloženy sankce v podobě pokut.

Podle zákona „O právním postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti“ musí cizinec po získání pracovního povolení získat taktéž povolení k pobytu na Ukrajině. Porušení této povinnosti může vést k uložení  sankcí včetně vyhoštění v krajním případě. 

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Mezi Českou republikou a Ukrajinou není uzavřena žádná smlouva v oblasti zdravotního zabezpečení a z tohoto důvodu je občanům ČR na Ukrajině poskytována zdravotní péče za úplatu. Je nutné zdůraznit, že naprostá většina místních lékařských či nemocničních zařízení nedosahuje takové kvality služeb, na které je občan ČR zvyklý a mimo velkých aglomerací může být úroveň lékařské péče nízká. Jedná se prakticky o všechna státní zdravotnická zařízení. Soukromý sektor v této oblasti je prezentován zejména stomatologickými ordinacemi, z nichž některé svými službami již odpovídají evropským standardům. Těmto standardům však odpovídají i ceny. Všeobecně se občanům ČR před cestou na Ukrajinu doporučuje pojistit. Celá řada českých i zahraničních pojišťoven má své partnery či asistenční služby i na Ukrajině a ty jsou schopny v případě jakéhokoli úrazu či jiné příčiny k vyhledání zdravotnické péče zabezpečit pomoc na odpovídající úrovni případně převoz pacienta do ČR nebo jiného členského státu EU.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: