Unikátní čistička vzduchu české firmy nepotřebuje měnit filtry. Díky nanotechnologiím

25. 6. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Společnost Retap vyvinula ojedinělou technologii, která umožňuje z domácností, kanceláří nebo výrobních prostor odstraňovat nebezpečné viry, bakterie nebo toxické plyny, které se vypařují z nábytku, elektroniky, koberců nebo podlah s umělým povrchem.

Foto: RetapKdyž v roce 1991 Miloš Heršálek založil společnost Retap, ještě netušil, že za téměř tři desetiletí se bude věnovat nanotechnologiím. Firmu dal dohromady spolu se společníkem, který ji později opustil, nejdříve jako veřejně obchodní společnost, v roce 1992 přešla na společnost s ručením omezeným.

Firma Retap přitom nebyla jediná podnikatelská zkušenost Miloše Heršálka. Svoje bohaté zkušenosti s inženýrskou činností při výstavbě firem jako například Skoplast Trnava, Texlen a dalších využil a začal samostatně podnikat již od 1. ledna roku 1990 jako zakladatel společnosti Agora se zahraniční účastí.

„Nejtěžší byla odvaha odejít v té době z jistého zaměstnání do vlastního podnikání. Ale tenkrát začínalo s podnikáním mnoho lidí a s odstupem času si myslím, že to bylo dobré rozhodnutí,“ vzpomíná Miloš Heršálek.

Nové směry díky náhodám

Miloš Heršálek. Foto: Printscreen Česká televizeFirma Retap začala v Mnichově Hradišti s vlastní kovovýrobou pro několik německých a rakouských firem. Hned od začátku najela na poměrně velký objem výroby. „Ale v roce 1997 někteří pracovníci začali přecházet do automobilky Škoda v nedaleké Mladé Boleslavi. Proto jsme přemístili firmu do frýdlantského výběžku a zároveň dozrál nápad věnovat se výrobně něčemu odlišnému než kovovýrobě. Náhodné setkání s keramikem v nás podnítilo nápad vyrábět keramické kachle a následně i krbová kachlová kamna, která se vyrábí ve firmě Retap dodnes,“ pokračuje Miloš Heršálek.

Téměř o patnáct let později to byla opět náhoda, která napomohla dalšímu směřování firmy. „Cesta od keramiky k nové výrobní činnosti vedla přes seznámení se dvěma vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Technické univerzity v Liberci, kterým firma Retap dodala kachlová kamna. Slovo dalo slovo a v roce 2011 jsme začali provádět pokusy na vývoj nanovrstvy oxidu titanu s nanášením na neporézní povrchy – hliník, nerez, sklo,“ vysvětluje Miloš Heršálek.

Po prvních kladných výsledcích se Ratap dohodl s Technickou univerzitou v Liberci, Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Ústavem anorganické chemie AV ČR, firmami Isloit-Bravo a ATG na spolupráci v rámci čtyřletého výzkumného programu TAČR v letech 2012 až 2016.

Testováno ve Francii i v Japonsku

V jeho rámci začal vývoj nanášení takzvané nanofotokatalytické vrstvy, bylo provedeno několik tisíc zkoušek a výsledkem byl úspěšně ukončený projekt, za který firma získala nejen Čestné uznání Inženýrské akademie, ale také patent. Zkoušky účinnosti byly provedeny v laboratořích v Bruselu, Paříži a v Japonsku. Nově vyvinutá technologie pak byla využita u nanočističek vzduchu, v roce 2016 zahájil Retap výrobu osmi modelů těchto přístrojů.

Jak vynález funguje? „U nanočističek vzduchu proudí znečištěný vzduch nepřetržitě přes sestavu fotokatalytických filtrů. Na filtrech tohoto typu jsou zcela rozloženy toxické plyny, mikroorganismy jako bakterie a viry, plísně a ostatní nečistoty organického typu. Fotokatalýza je přirozený rozklad některých látek působením světla za přítomnosti katalyzátoru. Při této reakci se katalyzátor nemění ani není spotřebováván,“ upozorňuje Miloš Heršálek. Z čističek pak vycházejí běžné sloučeniny, jako jsou vodní páry a oxid uhličitý.

Pomocí fotokatalyzátoru se tak vzduch zcela vyčistí jen působením světla na fotoaktivní filtr, který nevyžaduje žádnou údržbu či čištění. „Na rozdíl od jiných čističek není nanočistička ‚lapačem prachu a nečistot‘, u kterých je nutné zachycený prach a nečistoty z filtrů omýt, vyčistit či filtry měnit. V nanočističkách dochází k rozkladu chemických škodlivých látek a likvidaci bakterií a virů v interiéru,“ porovnává Miloš Heršálek. Čističky vzduchu prodávané pod značkou NanoAirCleaner firma vyrábí z přírodních materiálů jako je masivní dřevo, umělecké sklo fusing, zrcadlové sklo, plátno a keramické kachle. „Díky absenci plastových částí, jsou nanočističky schopné likvidace látek v místnosti s větší účinností,“ konstatuje Miloš Heršálek.

Unikátní filtr přitom Retap neinstaluje pouze v rámci svých čističek vzduchu. „Filtrační jednotku jsme schopni umístit do jakýchkoliv čistících jednotek, ale také do lokálních topných těles, zhotovených ze dřeva, kovu, skla, dále skleněných postranních lamp, stolních lampiček, radiátorů a podobně,“ zmiňuje Miloš Heršálek.

Žádné drahé filtry

Foto: RetapSe svojí technologií je přitom Retap naprosto unikátní i v mezinárodním měřítku. „Bez nadsázky můžeme říci, že nemáme přímou konkurenci. Ale vzhledem k možnostem současné reklamy může zhruba dvacet firem, které dodávají čističky na trh tvrdit, že jsou nejlepší, ačkoliv se to nezakládá na pravdě. Všichni totiž používají drahé pevné hepa filtry, které však umí zachytit viry, plísně, bakterie jen do velikosti 0,2 mikrometru. Ale nebezpečné viry, bakterie a podobně jsou vždy ve velikosti nano, tedy stokrát až tisíckrát menší. A to žádný hepa filtr neumí,“ porovnává Miloš Heršálek.

Podle něj navíc škodlivé plyny zvládají z běžných zařízení zachycovat pouze uhlíkové filtry. „Všechny pevné filtry je navíc nutno pravidelně vyměňovat. Náš nanofiltr se nemusí měnit ani za deset let provozu,“ doplňuje Miloš Heršálek.

Typickým zákazníkem pro nanočističky jsou rodiny, které mají zájem žít zdravěji a chránit se před bakteriemi, viry, plísněmi ale i formaldehydem, toluenem a jinými těkavými plyny, které se mohou v domácnostech vylučovat z nábytku, elektrospotřebičů a dalších předmětů.

V roce 2018 začala společnost Retap prověřovat možnosti exportu do zahraničí, konkrétně do Slovinska a Velká Británie. „Bylo dodáno několik vzorků do obou zemí, ale situace je zatím stejná, jako v České republice. Prosadit se na trhu je pro malé výrobní české firmy velmi obtížné, zdlouhavé a především velmi nákladné. Pro malý podnik je to téměř nerealizovatelné, což je na škodu. Bohužel zatím nevidím žádné světlo na obzoru, trhu dominují zahraniční a nadnárodní firmy,“ podotýká Miloš Heršálek.

Podnik má do patnácti zaměstnanců, jeho současný obrat je kolem dvanácti milionů korun. „Ale máme v majetku novou výrobní a výstavní halu, kde je možno zaměstnat větší počet pracovníků a vyrábět podstatně vyšší produkci,“ plánuje Miloš Heršálek.

Podnik se chce věnovat také dalšímu výzkumu. Ve spolupráci s Ústavem anorganické chemie AV ČR a Státním zdravotním ústavem podal přihlášku do programu Epsylon Technologické agentury ČR na nový výrobek s poněkud tajemným názvem Antropogenní rekuperace. „Máme v plánu další uplatnění našeho patentu ‘Nanofotokatalytického filtru‘ pro zdravotnictví, jako jsou lůžka a čisté provozy nebo pro automobilový průmysl na čištění vnitřních prostor osobních a nákladních automobilů, autobusů i letadel,“ uzavírá Miloš Heršálek.

Vzhledem k zásadním inovacím, které firma Retap přinesla v oboru, je rovněž spoluzakladatelem České společnosti pro aplikovanou fotokatalýzu (ČSAF), jejíž činnosti je zaměřena na certifikaci veškerých fotoaktivních látek, povrchů a také nanočističek.

Dalibor Dostál

Společnost Retap v kostce

Firma Retap byla založena v roce 1991 v Mnichově Hradišti. Na počátku své činnosti se zabývala velkoplošnou reklamou a obchodováním se svařovanými konstrukcemi. V roce 1993 založili majitelé vlastní dílnu s pěti zaměstnanci v Kněžmostě u Mnichova Hradiště. Provoz měl až 25 zaměstnanců a byl postupně vybavován základní technologií pro svařování konstrukcí a palet.

V roce 1996 firma otevřela další výrobní provoz v Hajništi u Nového Města pod Smrkem a v roce 1998 se sem přesunulo sídlo firmy. Vyšší prostorové a personální možnosti získané v tomto regionu umožnily firmě pracovat na dalších výrobních programech a aktivitách. Firma začala vyrábět spalovací a akumulační kamna a zámkovou dlažbu z pěněného betonu. Postupně k ní připojila i výrobu kachlových kamen. Vyvinula také vlastní systém akumulačních komínů. Pro ty si firma od roku 2004 začala vyrábět vlastní porobetonové tvárnice.

Na podzim 2010 se firma přesunula do nového areálu v Novém Městě pod Smrkem - Vaňkově ulici. Místo, které původně sloužilo jako objekt garáží pro místní podnik Textilany, prošel rozsáhlou rekonstrukcí a přístavbou nové administrativní a výstavní budovy. Od roku 2016 společnost vyrábí unikátní nanočističky vzduchu.

 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek