Uruguay: Zahraniční obchod a investice

6. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Buenos Aires (Argentina)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2012

2013

2014

2015

 2016

Export (mil. USD)

8 925

9 262

9 927

8 906

 8 301

Import (mil. USD

8 958

10 922

10 984 

8 391

 7 387

Saldo

-33

-1 660

-1 057

  515

   914

Zdroj Uruguay XXI.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 Export (USD)

2012

2013

2014

2015

 2016

Brazílie

1 811 070 135

1 832 236 303

1 721 449 869

1 184 355 259

 1 255 186 825

Čína

1 042 922 630

1 443 246 205

1 548 584 365

1 417 306 852

 1 144 325 118

Uruguay

954 101 023

1 106 954 407

938 186 582

681 314 297

    784 170 604

Argentina

516 272 932

482 467 802

405 148 262

386 360 780

    395 262 201

Venezuela

407 934 764

463 794 181

424 451 632

208 701 438

      49 216 362

Rusko

393 012 977

275 764 441

292 623 436

99 556 559

      97 830 233

USA

345 639 224

378 886 860

432 075 045

530 310 719

    445 595 084

Německo

303 406 294

362 747 791

313 805 867

267 627 286

    244 081 625

Mexiko

147 948 423

148 188 831

241 865 240

227 967 151

    215 048 322

Nizozemsko

152 145 442

188 230 317

195 918 915

218 646 966

    249 730 663

Ostatní

2 850 506 731

2 579 053 308

2 782 761 103

2 531 826 550

 3 420 810 344

Celkem

8 924 960 574

9 261 570 447

9 296 870 315

7 753 973 857

 8 301 257 381

Zdroj: Trade.Nosis.com

 Import (USD)

2012

2013

2014

2015

 2016

Brazílie

1 611 564 697

1 714 986 079

1 796 386 176

1 612 564 114   1 291 585 238

Argentina

1 569 090 631

1 532 986 964

1 365 527 431

1 155 897 828   1 002 597 472

Čína

1 165 703 152

1 352 939 903

1 537 535 938

1 273 854 708   1 078 353 008

USA

720 541 839

907 577 852

889 412 611

753 627 900      692 034 193

Venezuela

217 510 012

892 252 501

450 435 655

190 795 587        14 510 033

Uruguay

435 199 356

523 739 634

485 340 379

571 507 996      532 660 910

Nigérie

333 577 453

573 466 508

669 209 054

380 255 293      327 237 179

Německo

188 466 625

220 963 470

360 396 658

441 086 155      382 066 667

Španělsko

144 963 421

190 010 453

284 689 475

229 064 352      260 305 276

Mexiko

217 542 562

233 810 715

221 427 171

189 277 287      162 559 083

Ostatní

2 412 672 551

2 439 913 340

3 170 458 446

    2 198 521 167   1 643 733 259

Celkem

8 958 264 538

10 921 653 361

10 983 738 820

8 996 452 387   7 387 642 318

Zdroj: Trade.Nosis.com

Hlavní destinací uruguayského exportu jsou země Mercosuru, z nichž největším dovozcem uruguayského zboží je Brazílie se 17,5 % podílem. Druhým největším dovozcem uruguayského zboží byla Čína s 15,9 % celkového exportu, EU s 10 % (z toho Nizozemí 3,5 % a SRN 3,4 %, volné zóny s 14,7 %, země NAFTA 7,2 % (USA 6,3 %), zbytek světa 34,7 %.

Brazílie byla největším partnerem v dovozu, kdy z této země směřovalo do Urugaye 17,5 % celkového dovozu. Druhým největším vývozcem zboží do Uruguaye se stala Čína, jejíž podíl je 14,6 %, dříve druhá Argentina obsadila třetí místo s podílem 13,6 %.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Export klesl v  roce 2016 oproti předchozímu roku o 7,3 %, zatímco import klesl o 13,6 %. Celková hodnota exportu zboží dosáhla 8,301 miliard USD.

Základní exportní komoditou zůstávají maso, jehož podíl na exportu vzrostl oproti 2015 a dosáhl 22,6 % celkového exportu. Druhou největší exportní komoditou byla sója s podílem 12,4 %, následuje dřevo a dřevěné uhlí (12,1 %), mléčné výrobky a med (8,2 %), obilniny (7,8 %). Kožešiny a kůže tvořily 3,9 % exportu, první desítku uzavírají vlna (2,9 %), plasty (2,8 %), živá zvířata (2,8%) a mouka a škrob (2,3%).

 

Import v roce 2016 meziročně klesl o 13,6 % a dosáhl hodnot 7,387 mld. USD. Největší položkou dovozů jsou paliva (14,6 %), druhým nejvýznamnějším dovozním artiklem jsou telefony a mobilní telefony, jejichž podíl je 13,7 %, následují kotle, přístroje a jejich součástky s podílem 11,4 %, automobily s podílem 8,5 %, plasty (4,1 %), farmaceutické výrobky (3,0 %).

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V současnosti existuje na území Uruguaye 8 zón volného obchodu - 6 soukromých, 1 státní (Nueva Palmira) a 1 smíšená (Colonia). Jde o vnitrostátní celní zóny, které jsou využívány k dlouhodobému uskladnění zboží, předtím, než je toto zboží uvolněno pro uruguayský trh nebo pro export.

Jejich status upravuje zákon č.15.921 z prosince 1987. Celní úřad (v Uruguayi je jím tzv. Národní ředitelství cel) nemá uvnitř uruguayských zón volného obchodu žádné kompetence, což je rozdílná praxe oproti jiným zemím Latinské Ameriky. Kompetence celního úřadu je omezena pouze na kontrolu vstupu a výstupu zboží. Vlastní kontrolu činnosti jednotlivých zón má na starosti Ministerstvo ekonomie a financí.

Na uživatele zón volného obchodu se nevztahuje povinnost platit daň z přidané hodnoty za služby poskytnuté uvnitř zóny. V uruguayských zónách volného obchodu smí být zaměstnán zahraniční personál, počet zahraničních pracovníků však nesmí překročit čtvrtinu celkového počtu zaměstnanců.

Přehled volných zón:

Státní:

  • Zona Franca Nueva Palmira S.A.

Smíšená (vlastněná státem, provozována soukromou společností):

  • Zona Franca Colonia

Soukromé:

  • ZONAMERICA S.A. (dříve Zona Franca Montevideo S.A)
  • Zona Franca Florida S.A.
  • Zona Franca Rivera S.A.
  • Zona Franca San José S.A.
  • Zona Franca Libertad S.A.
  • Zona Franca Rio Negro S.A.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahr. investice (mil. USD)

2012

2013

2014

2015

 2016

2 775

2 796

3 000

1 647

 868

Přímé zahr. investice (% HDP)

2012

2013

2014

2015

 2016

 5,3

5,0

5,4

3,1

1,65 

Přímé zahraniční investice oproti minulým letům výrazně poklesly, když činí pouhých 1,65 % HDP. Přímé zahraniční investice klesají již několik let, hlavním důvodem je pokles přílivu do sektoru dřevozpracujícího průmyslu (obří celulózky vystavěné Finskem a Španělskem jsou již hotové), i když se připravuje výstavba další obří celulózky, kterou dodá Finsko. Hodnota kontraktu je 5 mld. USD. Posledních 5 let jde 30 % investic do stavebnictví (Punta del Este, Colonia), dále do nákupu pozemků a do služeb (výstavba hotelů, turistických rezidencí, modernizace letiště). Novou zahraniční investicí je průzkum zásob ropy, kterého se účastní francouzská firma Total, norská Statoil a americký Exxon. Podrobnější informace nejsou k dispozici.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Neexistují v zásadě žádná omezení pro vstup zahraničního kapitálu do země. Zahraniční investoři jsou motivováni platným systémem investičních pobídek, zakotveným v zákoně č. 16 906, který platí od 30. ledna 1998. Zákon se vztahuje na investiční projekty v průmyslu, zemědělství, službách a turistice.

Zákon:

  • prohlašuje podporu a ochranu zahraničních investic za národní zájem
  • staví zahraniční a domácí investice na stejnou úroveň
  • poskytuje zahraničním investicím úplnou svobodu, pokud jde o přístup na uruguayský trh
  • zaručuje spravedlivé a nediskriminační zacházení se zahraničními investicemi a zavazuje se k jejich udržování a nepoškozování
  • stanoví zahraničním investorům vymezený okruh daňových výhod
  • zajišťuje neomezenou možnost převodu kapitálu (zisku) do zahraničí

Není stanoven limit pro účast zahraničního kapitálu ve firmách nebo joint-ventures, rovněž není stanoven limit počtu zahraničních zaměstnanců ve firmě. Převod zisku do zahraničí není ničím omezen. Investoři, kteří chtějí využít daňových a jiných výhod, specifikovaných v zákoně, musí předložit investiční záměr v souladu s dekretem č. 92/98 ze dne 28. dubna 1998 na adresu Comisión de Aplicación, Avenida Libertador Brigadier Gral. Lavalleja 1409, piso 6, Montevideo. Dekret stanoví 75-denní lhůtu pro vyřízení žádosti o povolení investice.

Daňové úlevy stanovené v zákoně č. 16 906 jsou následující:

  • zrušení povinnosti placení dovozní daně včetně daně z přidané hodnoty a IMESI u zboží, dováženého za účelem dané investice, které nekonkuruje tuzemskému průmyslu, tříleté vyjmutí z povinnosti platit tzv. Impuesto al Patrimonio
  • u projektů prohlášených za národní zájem zrušení povinnosti odvodu 30-procentní daně ze zisku po dobu uvádění investice do provozu a během následujícího jednoho roku vyjmutí z povinnosti odvádět daň z nemovitosti v případech, kdy je součástí investičního projektu nákup nemovitostí

Od června 2003 existuje při ministerstvu cestovního ruchu proinvestiční agentura, tzv. „Ventanilla única", kde si zájemce o přímou investici v Urugauyi vyšší jak 1 mil. USD podá žádost a příslušná agentura mu pomáhá vyřešit všechna administrativní a organizační náležitosti

Byla podepsána řada dohod o podpoře a ochraně investic se zeměmi, odkud investice přicházejí nejvíce (USA, Velká Británie, Německo). S Českou republikou byla tato dohoda podepsána v roce 1996, avšak v platnost vstoupila až dnem 29. 12. 2000 po zdlouhavém ratifikačním procesu v Uruguayi. V současné době byla dojednána její úprava s ohledem na unijní legislativu, pozměněný renegociační dokument vstoupil v platnost v únoru 2012.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: