Uruguay: Zahraniční obchod a investice

16. 4. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Buenos Aires (Argentina)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2011

2012

2013

2014

2015

Export (mil. USD)

8 134

8 925

9 262

9 927

7 753

Import (mil. USD

9 473

8 958

10 922

10 984 

8 996

Saldo

-1 339

-33

-1 660

-1 057

- 1 243

Zdroj

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 Export (USD)

2011

2012

2013

2014

2015

Brazílie

1 679 316 339

1 811 070 135

1 832 236 303

1 721 449 869

1 184 355 259

Čína

754 429 814

1 042 922 630

1 443 246 205

1 548 584 365

1 417 306 852

Uruguay

744 814 461

954 101 023

1 106 954 407

938 186 582

681 314 297

Argentina

599 906 220

516 272 932

482 467 802

405 148 262

386 360 780

Venezuela

328 503 005

407 934 764

463 794 181

424 451 632

208 701 438

Rusko

401 551 705

393 012 977

275 764 441

292 623 436

99 556 559

USA

244 931 158

345 639 224

378 886 860

432 075 045

530 310 719

Německo

315 345 277

303 406 294

362 747 791

313 805 867

267 627 286

Mexiko

162 836 534

147 948 423

148 188 831

241 865 240

227 967 151

Nizozemsko

163 157 325

152 145 442

188 230 317

195 918 915

218 646 966

Ostatní

2 739 155 177

2 850 506 731

2 579 053 308

2 782 761 103

2 531 826 550

Celkem

8 133 947 016

8 924 960 574

9 261 570 447

9 296 870 315

7 753 973 857

Zdroj: Trade.Nosis.com

 Import (USD)

2011

2012

2013

2014

2015

Brazílie

1 716 096 460

1 611 564 697

1 714 986 079

1 796 386 176

1 612 564 114 

Argentina

1 733 138 627

1 569 090 631

1 532 986 964

1 365 527 431

1 155 897 828 

Čína

965 090 805

1 165 703 152

1 352 939 903

1 537 535 938

1 273 854 708 

USA

646 290 900

720 541 839

907 577 852

889 412 611

753 627 900 

Venezuela

796 364 717

217 510 012

892 252 501

450 435 655

190 795 587 

Uruguay

365 689 760

435 199 356

523 739 634

485 340 379

571 507 996 

Nigérie

6 653 623

333 577 453

573 466 508

669 209 054

380 255 293 

Německo

201 263 364

188 466 625

220 963 470

360 396 658

441 086 155 

Španělsko

125 792 732

144 963 421

190 010 453

284 689 475

229 064 352 

Mexiko

178 158 977

217 542 562

233 810 715

221 427 171

189 277 287 

Ostatní

2 740 438 491

2 412 672 551

2 439 913 340

3 170 458 446

    2 198 521 167 

Celkem

9 473 003 865

8 958 264 538

10 921 653 361

10 983 738 820

8 996 452 387 

Zdroj: Trade.Nosis.com

Hlavní destinací uruguayského exportu jsou země Mercosuru. Jejich podíl na celkovém exportu byl v roce 2015 24,8 %. Druhým největším dovozcem uruguayského zboží byla Čína s 18,3 % celkového exportu, EU s 10 % (o 1 % méně než v roce 2014), následují volné zóny s 8,8 %, země NAFTA 7,5 %, zbytek světa 32,6 %.

Z jednotlivých zemí nejvíce zboží vyvezla Uruguay do Číny (18,3 %), následuje Brazílie (15,3 %),  Volná zóna Nueva Palmira (8,8 %), USA (6,8 %) a Argentina (5,0 %) z celkového exportu. První zemí EU je na 6. místě Německo, jehož podíl je 3,4 %.

Brazílie byla největším partnerem v dovozu, kdy z této země směřovalo do Urugaye 17,9 % celkového dovozu. Druhým největším vývozcem zboží do Uruguaye se stala Čína, jejíž podíl je 14,2 %, dříve druhá Argentina obsadila třetí místo s podílem 12,8 %.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Export klesl v  roce 2015 oproti předchozímu roku o 28,0 %, zatímco import klesl o 22,5 %. Celková hodnota exportu zboží dosáhla 7,753 miliard USD.

Základní exportní komoditou zůstávají maso, jehož podíl na exportu vzrostl oproti 2014 a dosáhl 20,8 % celkového exportu, přestože v absolutních čísel byl export nižší. Druhou největší exportní komoditou byla sója s podílem 14,5 %, následuje dřevo a dřevěné uhlí (9,9 %), mléčné výrobky a med (8,5 %), obilniny (6,6 %). Kožešiny a kůže tvořily 3,9 % exportu, první desítku uzavírají vlna (3,2 %), plasty (3,1 %), vozidla a jejich části (2,0 %) a mouka (1,7 %). Jedinou položkou, která zaznamenala růst exportu, je dřevo a dřevěné uhlí (o 12,6 %), zbývající artikly vykázaly v loňském roce pokles.

Největší položkou dovozů jsou paliva (17,8 %), druhým nejvýznamnějším dovozním artiklem jsou telefony a mobilní telefony, jejichž podíl je 15,2 %, následují kotle, přístroje a jejich součástky s podílem 10,1 %, automobily s podílem 9,1 %.

Import v roce 2015 meziročně klesl o 22,5 % a dosáhl hodnoty 8,996 mld. USD. Nejvíc zboží bylo dovezeno z Brazílie (1,61 mld. USD), následovala těsně Čína (1,27 mld. USD), Argentina (1,16 mld. USD). Největší podíl na importu mají paliva (17,8 % celkového dovozu).

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V současnosti existuje na území Uruguaye 8 zón volného obchodu - 6 soukromých, 1 státní (Nueva Palmira) a 1 smíšená (Colonia). Jde o vnitrostátní celní zóny, které jsou využívány k dlouhodobému uskladnění zboží, předtím, než je toto zboží uvolněno pro uruguayský trh nebo pro export.

Jejich status upravuje zákon č.15.921 z prosince 1987. Celní úřad (v Uruguayi je jím tzv. Národní ředitelství cel) nemá uvnitř uruguayských zón volného obchodu žádné kompetence, což je rozdílná praxe oproti jiným zemím Latinské Ameriky. Kompetence celního úřadu je omezena pouze na kontrolu vstupu a výstupu zboží. Vlastní kontrolu činnosti jednotlivých zón má na starosti Ministerstvo ekonomie a financí.

Na uživatele zón volného obchodu se nevztahuje povinnost platit daň z přidané hodnoty za služby poskytnuté uvnitř zóny. V uruguayských zónách volného obchodu smí být zaměstnán zahraniční personál, počet zahraničních pracovníků však nesmí překročit čtvrtinu celkového počtu zaměstnanců.

Přehled volných zón:

Státní:

  • Zona Franca Nueva Palmira S.A.

Smíšená (vlastněná státem, provozována soukromou společností):

  • Zona Franca Colonia

Soukromé:

  • ZONAMERICA S.A. (dříve Zona Franca Montevideo S.A)
  • Zona Franca Florida S.A.
  • Zona Franca Rivera S.A.
  • Zona Franca San José S.A.
  • Zona Franca Libertad S.A.
  • Zona Franca Rio Negro S.A.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahr. investice (mil. USD)

2010

2012

2013

2014

2015

2 289

2 775

2 796

3 000

1 647

Přímé zahr. investice (% HDP)

2010

2012

2013

2014

2015

5,8

 5,3

5,0

5,4

3,1

Přímé zahraniční investice oproti minulým letům výrazně poklesly, když činí pouhých 3,1 % HDP.

Pokračoval růst investic ze zemí EU, jejich podíl dosáhl v roce 2014 26,1 %. Zvyšuje se podíl zemí Mercosuru, zvláště Brazílie a Argentiny, která jsou historicky největším investorem v zemi. Argentina investovala v roce 2014 28,1 % všech přímých zahraničních investic v Uruguayi, Brazílie pak 11,5 %. Novější data nejsou k dispozici.

Z hlediska odvětvové struktury přímých zahraničních investic poklesl příliv do sektoru dřevozpracujícího průmyslu (obří celulózky vystavěné Finskem a Španělskem jsou již hotové). Posledních 5 let jde 30 % investic do stavebnictví (Punta del Este, Colonia), dále do nákupu pozemků a do služeb (výstavba hotelů, turistických rezidencí, modernizace letiště).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Neexistují v zásadě žádná omezení pro vstup zahraničního kapitálu do země. Zahraniční investoři jsou motivováni platným systémem investičních pobídek, zakotveným v zákoně č. 16 906, který platí od 30. ledna 1998. Zákon se vztahuje na investiční projekty v průmyslu, zemědělství, službách a turistice.

Zákon:

  • prohlašuje podporu a ochranu zahraničních investic za národní zájem
  • staví zahraniční a domácí investice na stejnou úroveň
  • poskytuje zahraničním investicím úplnou svobodu, pokud jde o přístup na uruguayský trh
  • zaručuje spravedlivé a nediskriminační zacházení se zahraničními investicemi a zavazuje se k jejich udržování a nepoškozování
  • stanoví zahraničním investorům vymezený okruh daňových výhod
  • zajišťuje neomezenou možnost převodu kapitálu (zisku) do zahraničí

Není stanoven limit pro účast zahraničního kapitálu ve firmách nebo joint-ventures, rovněž není stanoven limit počtu zahraničních zaměstnanců ve firmě. Převod zisku do zahraničí není ničím omezen. Investoři, kteří chtějí využít daňových a jiných výhod, specifikovaných v zákoně, musí předložit investiční záměr v souladu s dekretem č. 92/98 ze dne 28. dubna 1998 na adresu Comisión de Aplicación, Avenida Libertador Brigadier Gral. Lavalleja 1409, piso 6, Montevideo. Dekret stanoví 75-denní lhůtu pro vyřízení žádosti o povolení investice.

Daňové úlevy stanovené v zákoně č. 16 906 jsou následující:

  • zrušení povinnosti placení dovozní daně včetně daně z přidané hodnoty a IMESI u zboží, dováženého za účelem dané investice, které nekonkuruje tuzemskému průmyslu, tříleté vyjmutí z povinnosti platit tzv. Impuesto al Patrimonio
  • u projektů prohlášených za národní zájem zrušení povinnosti odvodu 30-procentní daně ze zisku po dobu uvádění investice do provozu a během následujícího jednoho roku vyjmutí z povinnosti odvádět daň z nemovitosti v případech, kdy je součástí investičního projektu nákup nemovitostí

Od června 2003 existuje při ministerstvu cestovního ruchu proinvestiční agentura, tzv. „Ventanilla única", kde si zájemce o přímou investici v Urugauyi vyšší jak 1 mil. USD podá žádost a příslušná agentura mu pomáhá vyřešit všechna administrativní a organizační náležitosti

Byla podepsána řada dohod o podpoře a ochraně investic se zeměmi, odkud investice přicházejí nejvíce (USA, Velká Británie, Německo). S Českou republikou byla tato dohoda podepsána v roce 1996, avšak v platnost vstoupila až dnem 29. 12. 2000 po zdlouhavém ratifikačním procesu v Uruguayi. V současné době byla dojednána její úprava s ohledem na unijní legislativu, pozměněný renegociační dokument vstoupil v platnost v únoru 2012.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: