Už zase spoříme v eurech

11. 8. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Nejistota ohledně konce devizových intervencí centrální banky způsobila počáteční odliv eurových vkladů. Nyní je vše při starém.

Vkladatelé a firmy si se svými eurovými vklady pořádně hrají. Předtucha brzkého ukončení devizových intervencí nejdřív na konci zimy způsobila strmý pokles jejich objemu. Jenže když poté k ukončení devizových intervencí opravdu došlo, začali lidé i firmy eura znovu nakupovat a podle posledních květnových statistik České národní banky dosáhla výše eurových vkladů 323,4 miliardy korun. A to není o mnoho méně než během letošního února.

Nejdřív k tomu březnovému pádu. Kvůli hrozbě, že centrální banka už v dubnu ukončí oslabování koruny, měnily firmy a v menší míře i domácnosti eura na českou měnu ostošest. Během března se proto snížila výše eurových vkladů o zhruba 44 miliard korun na 290,4 miliardy. Šlo o více než třináctiprocentní propad.

Chování vkladatelů se ukázalo jako obezřetné, protože Česká národní banka 6. dubna skutečně přestala za koruny nakupovat eura, čímž držela kurz české měny na úrovni 27 korun za euro.

Historické minimum

Vkladatelé tak v březnu ještě stihli využít výhodnější kurz koruny vůči euru. Svá eura za českou měnu přitom směňovali především firemní klienti.

„Tři čtvrtiny z uvedeného poklesu eurových vkladů se odehrály u vkladů českých firem,“ říká analytik České spořitelny Michal Skořepa. „Podíl cizoměnových vkladů (z nichž naprostá většina je v eurech -pozn. red.) na celkových firemních vkladech tak v březnu poklesl na historické minimum 17 procent. Šlo evidentně o přípravu firem na posílení koruny po skončení kurzového závazku ČNB,“ dodává.

Pokles eurových vkladů pocítila ovšem nejen Česká spořitelna, ale také další tuzemské bankovní domy. „Posílení koruny po skončení intervencí ČNB očekávali nejen zahraniční investoři, ale i české domácnosti a firmy. S blížícím se koncem intervencí proto docházelo u části vkladů ke konverzi z eurových na korunové, a to především v prvním čtvrtletí roku 2017,"uvedl již dříve Tomáš Zavoral z Raifieisenbank.

V bankách se kvůli tomu na druhé straně razantně zvýšila výše prostředků uložených v českých korunách. „V průběhu března 2017 a následně pak i dubna vzrostl objem korunových vkladů o tři procenta, respektive 3,4 procenta meziměsíčně, což není úplně standardní vývoj," upozorňuje hlavní ekonomka Raifieisenbank Helena Horská.

Zajímavý zisk

Výměna eur na poslední chvíli se klientům vyplatila. Během března totiž mohli za jedno euro vyinkasovat zhruba sedmadvacet korun. Týden po ukončení intervencí by však už dostali za jedno euro jen 26,70 koruny a v současnosti dokonce „pouze“ zhruba 26,10 koruny.

„Část klientů se rozhodla využít situaci na trhu a krátkodobé nevyužité eurové zdroje vyměnila do korun, čímž zinkasovala velice zajímavé zhodnocení," potvrzuje Skořepa. Například firma, která vyměnila milion eur na koruny, před koncem intervencí vyinkasovala sedmadvacet milionů, ovšem v současnosti by ze stejné transakce získala o téměř milion korun méně.

Znovu k euru

Po ukončení intervencí se však odliv eur z účtů firem a drobných střadatelů zastavil. Objem eurových vkladů začal růst a v květnu dosáhl výše 323,4 miliardy korun. Část eur se tak na bankovní konta vrací, což by mělo pokračovat i v dalších měsících. Ke konci roku by se podle Skořepy mohl jejich objem dostat „někam do blízkosti 350 miliard korun". Vývoj na trhu budou ovšem ovlivňovat očekávání firem, domácností a dalších hráčů na trhu ohledně kurzového vývoje koruny.

Česká měna má přes počáteční posílení vůči jednotné evropské měně stále prostor pro další zisky. Ekonomové očekávají, že na konci roku by se kurz koruny měl pohybovat okolo šestadvaceti korun za euro. Ani na této úrovni se však posilování koruny nemusí zastavit. Rovnovážný kurz je totiž podle expertů výrazně pod zmíněnou hladinou.

Zejména exportéři se musejí na posilování koruny připravit, protože je nepříznivě ovlivňuje. Za prodané zboží a služby v cizině vyinkasují v přepočtu na koruny méně. Více než tři roky ovšem na politice centrální banky vydělávali.

Česká národní banka zahájila intervence na oslabení koruny v listopadu 2013. Jejich cílem bylo dosáhnout inflace ve výši dvou procent a zároveň přinutit tuzemské domácnosti utrácet. Na oslabování české měny vynaložila ČNB astronomickou sumu přes dva biliony korun.

Vklady firem a domácností (objem v miliardách korun, ke konci jednotlivých měsíců)

Převzato z časopisu Euro, Autor: Vladan Gallistl

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek