Uzbekistán: Zahraniční obchod a investice

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Uzbekistánu za období 2013–2017
 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz (mln. USD) 8 629,7 7 208,1 6 405,6 7 544,8 8 515,3
Dovoz (mln. USD) 13 007,7 13 684,1 10 485,4 9 667,5 11 408,9
Saldo (mln. USD) -4 378,0 -6 475,9 -4 079,9 - 2 122,7 - 2 893,7

Zdroj: International Trade Centre

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší obchodní partneři Uzbekistánu z hlediska jeho vývozu v r. 2017 (mln. USD)

Dovozci z Uzbekistánu

2013

2014

2015

2016

2017

Celkem

8 629,7

7 208,1

6 405,6

7 544,8

8 515,3

z toho:

EU 28

338,5 338,4 281,0 204,3

263,5

Švýcarsko

1 539,1

1 336,2 1 884,2 2 863,6

3 694,5

Rusko

1 256,9

869,8 575,8 761,1

1 026,4

Turecko 815,4 780,7 711,6 709,3

823,3

Kazachstán

970,1 1 017,7 725,7 587,8

735,2

Kyrgyzstán

97,6 102,2 59,2 69,8

163,6

Indie 35,1 39,1 56,5 46,5

104,5

Francie

167,8 131,8 177,3 66,1 50,7
Polsko 25,8 29,1 28,0 32,4

42,7

Lotyšsko 12,2 11,9 10,1 8,9

38,9

Itálie

23,4 47,1 5,8 15,8

31,9

Německo 

30,8 49,7 20,2 27,5 27,0
Jižní Korea 53,1 27,4 16,1 20,8

18,2

Nizozemsko 2,9 3,7 2,9 2,5

15,0

USA 26,9 15,1 10,2 31,1

14,9

Španělsko

4,9 2,9 2,7 5,9 8,6

Litva

25,8

10,3 4,9 4,1

7,5

Gruzie

15,5 13,4 7,0 9,3

6,4

Portugalsko 11,3 6,4 6,5 5,8

6,2

Belgie

8,5 10,1 7,9 7,2

5,9

Česká repubika

6,0 6,9 5,2 5,1

5,3

Největší obchodní partneři Uzbekistánu z hlediska jeho dovozu v r. 2017 (mln. USD)

Vývozci do Uzbekistánu

2013 2014 2015 2016

2017

Celkem

13 007,7 13 684,1 10 485,4 9 667,5

11 408,9

z toho:

EU 28

1 889,6 2 081,5 1 714,4 1 663,8

1 889,4

Čína

2 613,4 2 678,2 2 228,8 2 007,5

2 764,0

Rusko

2 803,9 3 113,6 2 221,2 1 965,0 2 625,4
Kazachstán 1 145,3 1 083,9 942,3 922,5

1 250,3

Jižní Korea

1 968,0 2 032,7 1 284,0 927,7

1 180,4

Turecko

562,5 603,0 488,7 533,0

680,8

Německo

572,3 671,1 478,9 500,4

661,4

Itálie 

121,5 197,7 154,2 195,2

190,9

Litva 102,1 133,2 123,5 124,1

148,9

Kyrgyzstán

159,0 163,7 95,0 125,1

146,3

USA 356,4 212,9 138,0 317,9 136,3
Indie 119,8 168,3 107,9 90,8

130,7

Japonsko

122,9 168,0 251,3 160,3

120,7

Švýcarsko

87,6 142,7 78,0 106,8

113,3

Nizozemsko

82,5 120,9 92,9 70,0

106,4

Lotyšsko 

52,1 65,0 62,9 94,5

102,2

Francie 155,9 136,6 118,6 106,2

90,8

Polsko

147,9 136,5 110,7 87,3

79,3

Malajsie 70,3 76,8 97,5 103,3

77,9

Španělsko 21,1 34,3 78,5 79,3

74,1

Česká repubika

84,5

77,3

61,4

68,8

69,9

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvíce zastoupené položky v dovozu do Uzbekistánu v letech 2013–2017 (mln. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

2013   

2014   

2015  

2016

2017

 

Celkem

13 007,7

13 684,1

10 485,4

9 667,5

11 408,9

84

Kotle, stroje a mechanická zařízení

2 212,5

2 543,8

2 015,9

1 799,5

 2 126,4

87

Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti

1 731,3

1 597,8

1 005,2

849,8

 1 056,0

72 

Železo a ocel 

 764,3  808,5  599,9  532,1  914,9
27 Nerostná paliva, min. oleje; živičné látky; min.vosky  824,6  737,7  616,6  476,9  698,2
85 El.stroje, přístr. a zaříení pro záznam a reprodukci  817,6  1 020,6  823,2  715,1  675,9
30

Farmaceutické výrobky

 571,6  681,3  634,3  520,0  560,4

39

Plasty a výrobky z nich

 501,2  529,0  449,6  559,2  470,5

73

Výrobky ze železa nebo oceli

 773,4  630,4  345,5  331,4  445,5

44

Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí 

662,4  640,9  361,1  303,9  393,7
90 Přístroje optické, fotograf., kinem., lékař., chirurg.  196,5  235,8  188,3  258,7  244,5
15 Tuky oleje živočišné rostlinné pokrmové vosky  250,7  262,5  194,0  226,1  214,0
10 Obiloviny  129,8  173,1  262,7  220,6  213,6
40 Kaučuk a výrobky z něj  289,4  267,4  178,0  165,4  204,2
48 Papír, karton, lepenka a výrobky z nich  173,4  184,2  151,8 124,7  170,0
54 Chemická nekonečná vlákna, pásky aj z textil materiálů  74,8 98,2  85,2 100,1  162,4

 

Nejvíce zastoupené položky ve vývozu z Uzbekistánu v letech 2013–2017 (mln. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

2013

2014

2015

2016

2017

 

Celkem

8 629,7

7 208,1

6 405,6

7 544,8

8 515,3

71

Drahé kovy

1 804,1 1 445,3 1 935,2 2 900,4 3 761,3
52 Bavlna 1 453,6 955,3 1 112,2 787,0 850,4

27

Paliva oleje a výrobky látky živičné vosk 1 587,6 1 473,5 666,9 835,8 786,7

74

Měď a výrobky z mědi

612,4 598,0 570,2 456,0 589,1

39

Plasty a výrobky z nich

55,8 52,6 46,0 422,8 486,3

08

Ovoce ořechy jedle slupky citr plodů melounů 350,7 349,2 267,0 394,2 448,6
61

Oděvy doplňky oděvní pletené háčkované

218,0 178,4 153,0 187,8 243,4
79

Zinek a výrobky ze zinku

102,9 116,0 106,6 115,2 189,4
28 Výrobky chemické sloučeniny kovů zemin prvků 443,0 380,6 462,8 303,7 188,2
07

Zelenina rostliny hlízy kořeny poživatelné

223,6 218,2 174,2 182,2 140,7

31

Hnojiva

225,3 139,4 149,2 92,4 138,8
87 Vozidla motorová traktory kola aj vozidla 673,4 473,5 55,0 30,4 129,3
60 Pletené nebo háčkované textilie
31,6 33,6 46,0 66,3 51,8
85

Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti

78,3 68,9 37,5 42,3 46,0

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Skutečné zóny volného obchodu v Uzbekistánu neexistují, i když existuje zákon číslo 220 – I z 25. dubna 1996 o svobodných ekonomických zónách. Podle tohoto zákona se mohou jako svobodné ekonomické zóny vytvářet konsignační sklady, svobodné celní zóny a zóny pro výrobu, balení, třídění a skladování potravin. Tyto zóny mohou vznikat na pohraničních přechodech, letištích a železničních pohraničních stanicích, ale i ve vnitrozemí.

 

V souladu s výnosem prezidenta číslo 3594 z 11. 4. 2005 došlo k rozsáhlé úpravě úlev pro zahraniční investory, pokud se rozhodnou podnikat v oblastech podle toho výnosu. Jedná se o: Republiku Karakalpakstan, oblasti Džizackou, Kaškadarjinskou, Syrdarjinskou, Surchandarjinskou a Chorézmskou a dále o vesnice oblastí Navoiské, Andižanské, Namangamské a Ferganské oblasti. Zahraniční investoři jsou osvobozeni od daní, viz kapitola Daňový systém. Kromě toho výnos stanoví další úlevy. Tím došlo k vytvoření jakýchsi „quasisvobodných“ zón.

Následně byly na základě příslušných výnosů prezidenta Republiky Uzbekistán vytvořeny:

  • Zvláštní průmyslová zóna Džizak (18. 3. 2013)
  • Zvláštní průmyslová zóna Angren v Taškentské oblasti (13. 4. 2012)
  • Volná průmyslová a ekonomická zóna Navoi (2. 12. 2008)

Výnosem o opatřeních pro aktivizaci činnosti svobodných ekonomických zón, který koncem října 2016 podepsal prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev, se statut dosavadních průmyslových zón mění na svobodné ekonomické zóny. Opatření se vztahuje na doposud existující tři průmyslové zóny, a to v Navoji a Džizzaku na jihovýchodě Uzbekistánu a v Angrenu ležícím v severovýchodní části země.

Výnos stanovuje vytvoření jednotného legislativního modelu pro všechny svobodné ekonomické zóny, a to zejména formou sjednoceného systému daňových a celních úlev a preferencí. Cílem je zejména přilákání přímých zahraničních investic zaměřených na zakládání výrob využívajících moderní technologie. V praxi to znamená, že Uzbekistán znevýhodňuje dovoz v jiných zemích již dříve používaných technologických zařízení a naopak podporuje dovoz úplně nových výrobních prostředků. Důraz se klade i na rozvoj výrobní, komunikační, dopravní a sociální infrastruktury.

Podstatnou změnou přinášející investorům do svobodných ekonomických zón nové fiskální výhody je, že se předpokládá jejich osvobození od pozemkové daně, daně z nemovitostí,  daně z příjmu a dovozních cel (s výjimkou poplatků za celní odbavení) na zařízení, suroviny a komponenty dovážené pro potřeby výroby. Tyto výhody budou v závislosti na hodnotě investic poskytovány na 3 roky při investicích v rozmezí 300 tis. USD až 3 milionů USD, na 5 let při investování 3 až 5 milionů USD, 7 let při 5 až 7 milionech USD a 10 let při investicích za 7 až 10 milionů USD.

V roce 2017 byly vytvořeny další SEZ Gižduvan na jihu, Urgut na jihovýchodě a Kokand na východě země. Byly kromě toho vytvořeny farmaceutické SEZ v různých oblastech Uzbekistánu (Nukus, Zamin, Kosonsoj, Sirdarjo, Bojsun, Parkent). Činnost uvedených SEZ je v mnoha případech zaměřena na výrobu využívající přírodní zdroje v odpovídajících regionech. Příkladem je pěstování léčivých rostlin pro farmaceutický průmysl v regionu Zamin.  

Dřívější schvalování kontraktů na dovozy do SEZ Státním výboru pro investice bylo od 1. 11. 2017 zrušeno. Od prosince 2017 se rovněž změnila forma koordinace činnosti svobodných ekonomických zón. Byla vytvořena Republikánská rada pro koordinaci činnosti, jíž jsou podřízeny místní administrativní rady.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Příme zahraniční investice (mln. USD)

2013

    686,0

2014

    751,4

2015

  1 068,0

2016

  2 669,0

2017

  2 395,0

 

 

 

 

 

 

 

 

Za období let 2003–2017 se v Uzbekistánu realizovalo 270 FDI projektů v celkové hodnotě 30 mld. USD, díky nimž bylo vytvořeno 60 tis. pracovních míst. Mezi největší zahraniční investory patří společnosti LUKOIL, Oxus Gold, Gazprom, Daewoo, General Motors, Indorama, China National Petroleum, China International Trust & Investment, Teliasonera, VimpelCom.

V roce 2016 počet realizovaných FDI projektů dosáhl 85 v hodnotě 2,7 mld. USD. Největší částka investic byla směřována do 14 FDI projektů v hodnotě 2,1 mld. USD v energetickém sektoru. Mezi největší zahraniční investory patří společnosti LUKOIL (879 mln. USD), jihoafrická SASOL a malajsijská Petronas (dohromady 378 mln. USD), americký General Motors (dříve jihokorejské Daewoo, 1 mld. USD) a Hyundai Engineering (0,3 mld. USD).

Celková hodnota realizovaných přímých zahraničních investic (PZI) do Uzbekistánu v roce 2017 představovala 2,4 mld. USD. Hlavními investory jsou USA, Turecko, Jižní Korea, SRN, Rusko a Japonsko. Nejvýznamnějšími odvětvími z hlediska PZI jsou lehký průmysl, kde bylo realizováno 34 projektů technické a technologické modernizace průmyslových podniků v hodnotě 357 mil. USD a stavebnictví, kde bylo realizováno 2 167 projektů v hodnotě 587 mln. USD.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Dosavadní podmínky pro zahraniční investory v Uzbekistánu nebyly dost příznivé. Přístup k problematice jednotné efektivní investiční politiky v zemi se ale v poslední době postupně mění, o čemž svědčí zřízení Státního výboru Republiky Uzbekistán pro investice, a to výnosem prezidenta Republiky Uzbekistán z 31. března 2017.

 

 

Do působnosti výboru patří zejména:

  • tvorba a provádění jednotné státní investiční politiky, přilákání zahraničních investic, podpora podniků se zahraniční majetkovou účastí
  • další zdokonalování normativní právní báze v oblasti přilákání zahraničních investic
  • monitorování státních ročních investičních programů a zavedení jednotné databáze investičních návrhů
  • koordinace činnosti subjektů státních a hospodářských správ, poradců obchodně-ekonomických úseků ambasád a zastupitelských úřadů RUz
  • účast na přípravě a podepsání dohod Uzbekistánu se zahraničními zeměmi, mezinárodními finančními institucemi aj.
  • kontrolování realizace investičních projektů, aktivity podniků se zahraniční majetkovou účastí a investorů ve věci splnění svých povinností
  • podání návrhů na směřování přilákaných investic pro patřičné projekty
  • uspořádání mezinárodních investičních konferencí, seminářů, fór v Uzbekistánu i v zahraničí
  • účast na výběrových řízeních a tendrech v rámci investičních projektů
  • vyšetření cenových parametrů a registrace smluv o dovozu, projektů „na klíč“ a na nákup zařízení v rámci investičních projektů
  • akreditace zastupitelstev zahraničních firem a organizací

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: