Uzbekistán: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Uzbekistánu za období 2012–2016
 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz (mln. USD) 6 428,8 8 489,6 7 144,5 6 399,8 6 983,4
Dovoz (mln. USD) 10 965,8 12 882,9 13 580,3 10 486,4 9 163,1
Saldo (mln. USD) -4 537,0 -4 393,3 -6 435,8 -4 086,6 - 2 179,8

Zdroj: International Trade Centre

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší obchodní partneři Uzbekistánu z hlediska jeho vývozu v r. 2016 (mln. USD)

Dovozci z Uzbekistánu

2012

2013

2014

2015

2016

Celkem

6 428,8

8 489,6

7 144,5

6 399,8

6 983,4

z toho:

EU 28

335,7

338,3

340,7

278,3

197,7

Švýcarsko

543,2

1 539,0

1 336,2

1 884,2

2 835,1

Čína

1 091,8

1 938,1

1 597,7

1 266,8

1 606,9

Rusko

1 390,8

1 256,9

869,8

575,8

761,0

Turecko

813,3

815,4

780,7

711,

709,3

Kazachstán

1 031,1

968,6

1 013,8

725,4

587,8

Kyrgyzstán

63,2

97,6

102,2

56,2

67,2

Francie

156,3

167,8

131,8

177,3 65,9

Indie

33,6

35,1

39,1

56,5

46,5

Polsko

31,4

25,8

29,1

28,0

32,4

USA

26,3

26,9

15,1

10,5

31,2

Německo 

38,8

30,8

49,7 20,2 27,5
Bělorusko

29,0

33,6

21,7

27,8

27,3

Jižní Korea

42,4

53,1

27,4

16,1

20,8

Itálie

13,7

23,4

47,1

5,8

15,8

Gruzie

12,1

15,5

13,4

7,0

9,3

Lotyšsko

8,5

12,2

11,9

10,1

8,9

Indonésie

0,3

24,1

4,8

7,3

7,3

Belgie

10,6

8,5

10,1

7,9

7,3

Etiopie

0,002

0,03

2,7

1,8

7,2

Saudská Arábie

0,09

0,6

3,1

6,8

6,3

Španělsko

1,0

4,9

2,9

2,7

5,9

Nizozemsko

3,8

2,9 3,7 2,9

5,7

Portugalsko

10,9

11,3

6,4

6,5

5,6

Česká repubika

7,9

6,0

6,9

5,2

5,1

Největší obchodní partneři Uzbekistánu z hlediska jeho dovozu v r. 2016 (mln. USD)

Vývozci do Uzbekistánu

2012

2013

2014

2015

2016

Celkem

10 965,8

12 882,9

13 580,3

10 486,4

9 163,1

z toho:

EU 28

1 555,3

1 849,1

2 083,1

1 718,0

1 666,4

Čína

1 783,3

2 613,4

2 678,3

2 236,4

2 033,3

Rusko

2 324,7

2 803,9

3 113,6

2 221,2

1 965,0

Jižní Korea

1 766,5

1 968,0

2 032,7

1 284,2

930,5

Kazachstán

1 343,7

1 145,3

1 083,9

942,2

922,5

Turecko

450,4

562,5

603.4

489,1

533,3

Německo

517,3

572,3

671,1

481,0

483,5

USA

284,6

356,4

212,9

138,0

318,0

Itálie

141,7

121,5

197,7

154,7

194,6

Japonsko

97,6

122,9

168,0

251,3

161,6

Litva

48,2

102,1

133,2

123,5

125,7

Kyrgyzstán

190,1

159,0

163,7

142,0

125,1

Švýcarsko

69,7

87,6

142,7

78,0

106,8

Francie

87,5

155,9

136,6

118,6

106,2

Malajsie

58,2

70,3

76,8

97,5

103,3

Lotyšsko

24,1

52,1

65,0

62,6

94,0

Indie

110,2

119,8

168,3

107,9

90,7

Polsko

119,8

147,9

136,5

110,7

87,3

Španělsko

16,7

21,2

34,3

78,5

79,9

Nizozemsko

67,1

82,5

120,9

92,9

75,4

Gruzie

16,2

22,7

54,8

98,0

71,3

Česká repubika

78,9

84,5

77,3

61,4

68,6

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvíce zastoupené položky v dovozu do Uzbekistánu v letech 2012–2016 (mln. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

2012   

2013   

2014   

2015  

2016

 

Celkem

10 965,8

12 882,9

13 580,3

10 486,4

9 163,1

84

Kotle, stroje a mechanická zařízení

1 946,1

2 172,4

2 540,4

1 830,5

1 634,7

87

Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti

1 496,7

1 730,5

1 579,8

966,6

843,1

85

El.stroje, přístr. a zaříení pro záznam a reprodukci

702,6

 819,2

 1 011,5

777,4

710,1

72

Železo a ocel

 626,0

763,5

792,0

574,0

531,4

30

Farmaceutické výrobky

 485,5

571,9

685,8

595,0

521,1

27

Nerostná paliva, min. oleje; živičné látky; min.vosky

685,0

823,8

728,5

534,3

474,6

39

Plasty a výrobky z nich

344,9

469,7

525,1

394,6

371,4

73

Výrobky ze železa nebo oceli

520,5

768,9

628,7

322,0

320,1

88

Letadla, kosmické lodě a jejich části a součásti

233,9

231,9

152,4

105,4

307,5

44

Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí

511,3

 662,4

640,9

346,3

303,5

90 Přístroje optické, fotograf., kinem., lékař., chirurg. 175,8 194,7 234,9 184,1

249,3

15 Tuky oleje živočišné rostlinné pokrmové vosky 252,4 250,0 262,5 183,9 225,9

10

Obiloviny

105,3

129,8

173,1

261,2

220,6

40

Kaučuk a výrobky z něj

251,7

289,2

246,8

162,8

164,4

11

Výr. mlýnské, slad, škroby, inulin, lepek pšeničný

316,3

302,2

264,4

219,9

146,4

48

Papír, karton, lepenka a výrobky z nich

136,2

173,3

183,8

130,0

125,1

Nejvíce zastoupené položky ve vývozu z Uzbekistánu v letech 2012–2016 (mln. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

2012

2013

2014

2015

2016

 

Celkem

6 428,8

8 489,6

7 144,5

6 399,8

6 983,4

71

Drahé kovy

696,3

1 804,1

1 445,4

1 921,4

2 900,4

27 Paliva oleje a výrobky látky živičné vosk 894,8 1 586,0

1 470,5

641,6

813,7

52

Bavlna

1 447,1

1 356,0

979,7

1 113,4

719,3

74

Měď a výrobky z mědi

624,0

611,9

594,7

561,9

456,3

39

Plasty a výrobky z nich

62,5

55,8

52,2

45,6

394,4

08

Ovoce ořechy jedle slupky citr plodů melounů

353,5

351,0 341,0 259,8

390,6

28

Výrobky chemické sloučeniny kovů zemin prvků

328,4

443,7

374,6

457,2

323,1

61

Oděvy doplňky oděvní pletené háčkované

194,6

218,0

177,6

153,3

187,9

07

Zelenina rostliny hlízy kořeny poživatelné

122,7

220,7

218,0

174,3

127,0

79

Zinek a výrobky ze zinku

109,5

102,5

116,2

106,6

114,8

60

Pletené nebo háčkované textilie

22,4 31,6 33,6 46,0 66,3

31

Hnojiva

222,3

219,3

130,3

144,0

52,6

85 Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti

88,1

78,3

68,8

37,5

36,8

87

Vozidla motorová traktory kola aj vozidla

731,3

673,4

473,5

54,5

29,9

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Skutečné zóny volného obchodu v Uzbekistánu neexistují, i když existuje zákon číslo 220 – I z 25. dubna 1996 o svobodných ekonomických zónách. Podle tohoto zákona se mohou jako svobodné ekonomické zóny vytvářet konsignační sklady, svobodné celní zóny a zóny pro výrobu, balení, třídění a skladování potravin. Tyto zóny mohou vznikat na pohraničních přechodech, letištích a železničních pohraničních stanicích, ale i ve vnitrozemí.

 

V souladu s výnosem prezidenta číslo 3594 z 11. 4. 2005 došlo k rozsáhlé úpravě úlev pro zahraniční investory, pokud se rozhodnou podnikat v oblastech podle toho výnosu. Jedná se o: Republiku Karakalpakstan, oblasti Džizackou, Kaškadarjinskou, Syrdarjinskou, Surchandarjinskou a Chorézmskou a dále o vesnice oblastí Navoiské, Andižanské, Namangamské a Ferganské oblasti. Zahraniční investoři jsou osvobozeni od daní, viz kapitola Daňový systém. Kromě toho výnos stanoví další úlevy. Tím došlo k vytvoření jakýchsi „quasisvobodných“ zón.

Následně byly na základě příslušných výnosů prezidenta Republiky Uzbekistán vytvořeny:

  • Zvláštní průmyslová zóna Džizak (18. 3. 2013)
  • Zvláštní průmyslová zóna Angren v Taškentské oblasti (13. 4. 2012)
  • Volná průmyslová a ekonomická zóna Navoi (2. 12. 2008)

Výnosem o opatřeních pro aktivizaci činnosti svobodných ekonomických zón, který koncem října 2016 podepsal prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev, se statut dosavadních průmyslových zón mění na svobodné ekonomické zóny. Opatření se vztahuje na doposud existující tři průmyslové zóny, a to v Navoji a Džizzaku na jihovýchodě Uzbekistánu a v Angrenu ležícím v severovýchodní části země.

Výnos stanovuje vytvoření jednotného legislativního modelu pro všechny svobodné ekonomické zóny, a to zejména formou sjednoceného systému daňových a celních úlev a preferencí. Cílem je zejména přilákání přímých zahraničních investic zaměřených na zakládání výrob využívajících moderní technologie. V praxi to znamená, že Uzbekistán znevýhodňuje dovoz v jiných zemích již dříve používaných technologických zařízení a naopak podporuje dovoz úplně nových výrobních prostředků. Důraz se klade i na rozvoj výrobní, komunikační, dopravní a sociální infrastruktury.

Podstatnou změnou přinášející investorům do svobodných ekonomických zón nové fiskální výhody je, že se předpokládá jejich osvobození od pozemkové daně, daně z nemovitostí,  daně z příjmu a dovozních cel (s výjimkou poplatků za celní odbavení) na zařízení, suroviny a komponenty dovážené pro potřeby výroby. Tyto výhody budou v závislosti na hodnotě investic poskytovány na 3 roky při investicích v rozmezí 300 tis. USD až 3 milionů USD, na 5 let při investování 3 až 5 milionů USD, 7 let při 5 až 7 milionech USD a 10 let při investicích za 7 až 10 milionů USD.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Příme zahraniční investice (mln. USD)

2012

   563,0

2013

   686,0

2014

   751,4

2015

 1 068,0

2016

n/a

 

 

 

 

 

 

 

 

Za období let 2003–2016 se v Uzbekistánu realizovalo 270 FDI projektů v celkové hodnotě 30 mld. USD, díky nimž bylo vytvořeno 60 tis. pracovních míst. Mezi největší zahraniční investory patří společnosti LUKOIL, Oxus Gold, Gazprom, Daewoo, General Motors, Indorama, China National Petroleum, China International Trust & Investment, Teliasonera, VimpelCom.

V roce 2016 počet realizovaných FDI projektů dosáhl 85 v hodnotě 2,7 mld. USD. Největší částka investic byla směřována do 14 FDI projektů v hodnotě 2,1 mld. USD v energetickém sektoru. Mezi největší zahraniční investory patří společnosti LUKOIL (879 mln. USD), jihoafrická SASOL a malajsijská Petronas (dohromady 378 mln. USD), americký General Motors (dříve jihokorejské Daewoo, 1 mld. USD) a Hyundai Engineering (0,3 mld. USD).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Dosavadní podmínky pro zahraniční investory v Uzbekistánu nebyly dost příznivé. Přístup k problematice jednotné efektivní investiční politiky v zemi se ale v poslední době postupně mění, o čemž svědčí zřízení Státního výboru Republiky Uzbekistán pro investice, a to výnosem prezidenta Republiky Uzbekistán z 31. března 2017.

 

 

Do působnosti výboru patří zejména:

  • tvorba a provádění jednotné státní investiční politiky, přilákání zahraničních investic, podpora podniků se zahraniční majetkovou účastí
  • další zdokonalování normativní právní báze v oblasti přilákání zahraničních investic
  • monitorování státních ročních investičních programů a zavedení jednotné databáze investičních návrhů
  • koordinace činnosti subjektů státních a hospodářských správ, poradců obchodně-ekonomických úseků ambasád a zastupitelských úřadů RUz
  • účast na přípravě a podepsání dohod Uzbekistánu se zahraničními zeměmi, mezinárodními finančními institucemi aj.
  • kontrolování realizace investičních projektů, aktivity podniků se zahraniční majetkovou účastí a investorů ve věci splnění svých povinností
  • podání návrhů na směřování přilákaných investic pro patřičné projekty
  • uspořádání mezinárodních investičních konferencí, seminářů, fór v Uzbekistánu i v zahraničí
  • účast na výběrových řízeních a tendrech v rámci investičních projektů
  • vyšetření cenových parametrů a registrace smluv o dovozu, projektů „na klíč“ a na nákup zařízení v rámci investičních projektů
  • akreditace zastupitelstev zahraničních firem a organizací

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: