Uzbekistán: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Uzbekistánu za období 2011–2015
 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz (mln. USD) 7 036,7 6 108,4 8 210,5 7 137,7 5 641,3
Dovoz (mln. USD) 9 777,0 10 965,0 12 871,0 13 524,2 9 788,6
Saldo (mln. USD) -2 740,3 -4 856,6 -4 660,5 -6 386,5 -4 174,3

Zdroj: International Trade Centre

Příjmy z exportu Uzbekistánu se od roku 2014 postupně postupně snižují. Důvodem je pokles cen plyny, zlata a bavlny na světových trzích.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší obchodní partneři Uzbekistánu z hlediska jeho vývozu v r. 2015 (mln. USD)

Dovozci z Uzbekistánu

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

7 036,7

6 108, 4

 8 210,5

7 137, 7

5 641,3

z toho:

EU 28

560,1

335,7

338,3

340,7

278,3

Švýcarsko

9,4

543,2

1 539,0

1 336,2

1 884,2

Čína

807,3

1 091,8

1 938,1

1 597,7

1 266,8

Kazachstán

770,6

817,2

970,1

1 017,7

725,7

Turecko

939,9

813,3

815,4

780,7

711,6

Rusko

1 756,2

1 390,8

1 256,9

869,8

587,2

Francie

157,0

155,4

166,9

130,5

175,3

Indie

52,1

33,6

35,1

39,1

56,5

Bělorusko

44,3

29,0

33,6

21,7

27,7

Polsko

43,2

31,2

24,8

27,8

24,2

Srílanka

1,8

7,2

43,8

2,1

21,2

Německo

45,6

38,8

30,8

49,7

20,0

Jižní Korea

39,8

42,4

53,1

27,4

16,1

Moldavsko

10,6

8,6

9,8

15,4

12,3

USA

51,5

26,3

26,9

15,1

10,5

Lotyšsko

9,9

8,5

12,2

11,9

10,1

Belgie

14,4

10,6

5,4

10,1

7,9

Gruzie

11,7

12,1

15,5

13,4

7,0

Saudská Arábie

0,3

0,1

0,6

3,1

6,9

Portugalsko

14,4

10,9

11,3

6,4

6,6

Malajsie

9,1

7,1

1,6

15,9

6,6

Itálie

96,4

13,7

23,4

47,1

5,8

Česká repubika

10,2

7,9

6,0

6,9

5,2

Největší obchodní partneři Uzbekistánu z hlediska jeho dovozu v r. 2015 (mln. USD)

Vývozci do Uzbekistánu

2011

 2012

2013

2014

2015

Celkem

 9 777,0

10 965,0

12 871,0

13 524,2

9 788,6

z toho:

EU 28

1 795,7

1 555,3

1 849,1

2 083,1

1 718,0

Čína

1 359,2

1 783,3

2 613,4

2 678,3

2 236,4

Rusko

 1 983,1

1 783,3

2 613,4

2 678,3

2 236,4

Jižní Korea

 1 718,8

1 766,5

1 968,0

2 032,7

1 284,2

Kazachstán

1 179,5

1 343,7

1 145,3

1 083,9

942,2

Turecko

 354,5

450,4

562,5

603.4

489,1

Německo

683.3

517,3

572,3

671,1

481,0

Japonsko

238,2

97,6

122,9

168,0

251,3

Itálie

160,8

141,7

121,5

197,7

154,7

USA

102,6

284,6

356,4

212,9

138,0

Litva

31,1

48,2

102,1

133,2

123,5

Francie

192,2

87,5

156,0

136,9

119,1

Polsko

114,5

119.6

147,3

134,9

111,4

Indie

 87,8

110,2

119,8

168,3

107,9

Rakousko

72,6

110,9

90,6

116,9

105,6

Malajsie

65,9

58,3

70,3

76,8

97,5

Gruzie

12,8

16,2

22,7

54,8

97,1

Nizozemsko

88,2

70,7

84,9

124,5

94,0

Šapanělsko

72,8

16,7

21,1

34,3

78,5

Švýcarsko

100,5

69,7

84,8

124,4

94,0

Lotyšsko

16,6

24,1

52,1

65,0

62,4

Česká repubika

57,4

78,9

84,5

77,3

61,3

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvíce zastoupené položky v dovozu do Uzbekistánu v letech 2011–2015 (mln. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

 2011   

2012   

2013   

2014   

2015  

 

Celkem

9 777,0

10 965,0

12 871,0

13 524,2

9 788,5

84

Kotle, stroje a mechanická zařízení

 1 715,2

1 946,1

2 172,4

2 540,4

1 830,5

87

Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti

 1 151,1

1 496,7

1 730,5

1 579,8

966,6

85

El.stroje, přístr. a zaříení pro záznam a reprodukci

 634,4

702,6

 819,2

 1 011,5

777,4

30

Farmaceutické výrobky

 403,1

 485,5

571,9

685,8

595,0

72

Železo a ocel

 573,0

 626,0

763,5

792,0

574,0

27

Nerostná paliva, min. oleje; živičné látky; min.vosky

 588,5

685,0

823,8

728,5

534,3

39

Plasty a výrobky z nich

 366,8

344,9

469,7

525,1

394,6

44

Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí

 466,4

511,3

 662,4

640,9

346,3

73

Výrobky ze železa nebo oceli

 357,6

520,5

768,9

628,7

322,0

10

Obiloviny

113,1

105,3

129,8

173,1

261,2

11

Výr. mlýnské, slad, škroby, inulin, lepek pšeničný

352,1

316,3

302,2

264,4

219,9

90

Přístroje optické, fotograf., kinem., lékař., chirurg.

182,6

175,8

194,7

234,9

184,1

15

Tuky oleje živočišné rostlinné pokrmové vosky

288,3

252,4

250,0

262,5

183,9

40

Kaučuk a výrobky z něj

203,5

251,7

289,2

246,8

162,8

48

Papír, karton, lepenka a výrobky z nich

157,7

136,2

173,3

183,8

130,0

Nejvíce zastoupené položky ve vývozu z Uzbekistánu v letech 2011–2015 (mln. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

 2011

2012

2013

2014

2015

 

 Celkem

7 036,7

6 108,4

8 210,5

7 137,7

5 641,3

71

Drahé kovy

206,8

696,3

1 804,1

1 445,4

1 921,4

52

Bavlna

1 349,5

1 129,1

1 079,0

979,7

835,4

27

Paliva oleje a výrobky látky živičné vosk

1 587,1

894,8

1 586,0

1 470,5

641,6

74

Měď a výrobky z mědi

700,4

624,0

611,9

594,7

561,9

28

Výrobky chemické sloučeniny kovů zemin prvků

443,6

328,4

443,7

374,6

457,2

08

Ovoce ořechy jedle slupky citr plodů melounů

504,1

353,5

351,0

341,0

259,8

61

Oděvy doplňky oděvní pletené háčkované

157,3

194,6

218,0

177,6

143,3

07

Zelenina rostliny hlízy kořeny poživatelné

233,0

122,7

220,7

218,0

143,3

31

Hnojiva

231,2

222,1

218,3

102,5

93,7

79

Zinek a výrobky ze zinku

107,1

109,5

102,5

116,2

90.9

87

Vozidla motorová traktory kola aj vozidla

713,4

731,3

673,4

471,3

48,5

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Skutečné zóny volného obchodu v Uzbekistánu neexistují. Je pravdou, že existuje zákon číslo 220 – I z 25. dubna 1996 o svobodných ekonomických zónách. Podle tohoto zákona se mohou jako svobodné ekonomické zóny vytvářet konsignační sklady, svobodné celní zóny a zóny pro výrobu, balení, třídění a skladování potravin. Tyto zóny mohou vzniknout na pohraničních přechodech, letištích a železničních pohraničních stanicích, ale i ve vnitrozemí.

V souladu s výnosem prezidenta číslo 3594 z 11. 4. 2005 došlo k rozsáhlé úpravě úlev pro zahraniční investory, pokud se rozhodnou podnikat v oblastech podle toho výnosu. Jedná se o: Republiku Karakalpakstan, oblasti Džizackou, Kaškadarjinskou, Syrdarjinskou, Surchandarjinskou a Chorézmskou a dále o vesnice oblastí Navoiské, Andižanské, Namangamské a Ferganské oblasti. Zahraniční investoři jsou osvobozeni od daní, viz kapitola Daňový systém. Kromě toho výnos stanoví další úlevy. Tím došlo k vytvoření jakýchsi „quasisvobodných“ zón.

Následně byly na základě příslušných výnosů prezidenta Republiky Uzbekistán vytvořeny:

  • Zvláštní průmyslová zóna Džizak (18. 3. 2013)
  • Zvláštní průmyslová zóna Angren v Taškentské oblasti (13. 4. 2012)
  • Volná průmyslová a ekonomická zóna Navoi (2. 12. 2008)

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Příme zahraniční investice (mln. USD)

2011

1 635,1

2012

   563,0

2013

   686,0

2014

   751,4

2015

  n/a

 

 

 

 

 

Celková hodnota realizovaných investic v Uzbekistánu za období leden-září 2015 představovala 2,4 mld. USD, z toho 610 mln. USD představovaly domácí investice, 1,8 mld. USD - přímé zahraniční investice.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Za období let 2003–2015 se v Uzbekistánu realizovalo 230 FDI projektů v celkové hodnotě 24,5 mld. USD, díky nimž bylo vytvořeno 50 tis. pracovních míst. Mezi největší zahraniční investory patří společnosti LUKOIL, Oxus Gold, Gazprom, Daewoo, General Motors, Indorama, China National Petroleum, China International Trust & Investment, Teliasonera, VimpelCom.

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: