V lednu vypukne revoluce ve stavebnictví. Chybí osvěta pro investory i stavaře



V praxi to znamená, že budou muset šetřit energii jako současné nízkoenergetické domy a navíc jí budou muset vyrobit stejně nebo téměř stejně, kolik jí pro svůj provoz spotřebují. Od ledna začne opatření platit pro všechny veřejné budovy bez rozdílu jejich užitné plochy a všechny ostatní objekty s plochou nad 1500 metrů čtverečních.

„K zpřísnění dochází v určitých krocích postupně, tak aby se jak investoři, tak i projektanti a stavaři měli možnost na tuto novinku připravit. Inovace vidíme spíše u zakázek financovaných z privátních zdrojů, veřejný sektor se snaží zpravidla držet osvědčených technologií. Tyto změny by ale mohly celou situaci posunout rychleji kupředu,“ říká Jiří Vacek, ředitel společnosti CEEC Research.

S tím souhlasí i další odborníci. „Požadavky na nové budovy s téměř nulovou spotřebou energie nejsou nijak výrazným skokem, který by měl brzdit trh, zároveň nevytváří větší tlak na využívání inovativních řešení nebo sofistikovanějších principů, jako je tomu třeba u pasivních domů nebo komplexně řešených certifikovaných šetrných budov. Požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou může zbrzdit nanejvýš firmy, které již nyní pracují nekvalitně,“ konstatuje Petr Zahradník, projektový manažer České rady pro šetrné budovy.

Již letos se přitom opatření týkalo veřejných budov s energeticky vztažnou plochou nad 350 metrů čtverečních. Pro všechny ostatní budovy, včetně rodinných či bytových domů, začnou stejné standardy platit od roku 2020.

Přehled změn pro podnikatele od roku 2018 na BusinessInfo.cz

Mlčení o nových požadavcích

Přestože se dramatická změna již od ledna týká všech veřejných budov, některé instituce nebo stavební firmy tím mohou být zaskočeny. „Celkově by prospěla širší osvěta o nových požadavcích a to nejen pro stavební a projektové firmy, ale i samotné investory,“ zdůrazňuje Jiří Vacek.

Část firem však má podle něj s touto oblastí zkušenosti z tuzemských i zahraničních projektů. „Stavby a vytvořená infrastruktura nás přežijí. Proto je udržitelná výstavba klíčem k naplňování současných environmentálních, sociálních, klimatických či zdravotních kritérií. Nejde až tak o pokročilé technologie, jako spíš o osvětu celé společnosti ve vztahu ke správným rozhodnutím při výstavbě šetrných budov,“ říká Henrik Davidsson ze společnosti Skanska.

Ani pro ostatní by to neměl být šok. „Technicky se jedná o řešení, která jsou projektantům a dodavatelským firmám docela známá. Při dobrém návrhu budovy je možné, že i v současnosti navržená budova by splnila i tyto přísnější požadavky. Je to ale o zkušenosti projektanta a architekta, protože ne všichni mají reálnou zkušenost z praxe například s aplikací tlustších tepelných izolací nebo návrhem sofistikovanějších technologií vytápění nebo větrání,“ doplňuje Petr Zahradník. Právě architekti, projektanti, výrobci technologií nebo dodavatelé staveb sdružených v České radě pro šetrné budovy mají v této oblasti rozsáhlé zkušenosti.

I když náklady na stavbu objektů v téměř nulovém standardu jsou vyšší než u běžných budov, měly by se vrátit v úsporách na energie. „Z vlastní zkušenosti vím, že nabídka různých stavebních firem na úplně stejné práce se může lišit i o 30 procent. To je významně více, než může činit rozdíl z důvodu lepšího energetického standardu. Průzkumy ukazují, že budova v pasivním standardu je zhruba o 5 až 10 procent dražší než doposud běžná, tedy o několik tisíc na metr čtvereční,“ říká Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.

První významné projekty podle nových standardů se již chystají. Například obec Kněžmost nedaleko Mnichova Hradiště se rozhodla zmodernizovat budovu základní školy. Nový objekt bude maximálně úsporný a doplněný solární elektrárnou tak, aby mohl být energeticky téměř plně soběstačný. Projekt energeticky úsporné školní budovy ukazuje cestu, jak lze spořit budoucí náklady za teplo i elektřinu a zajistit zdravé prostředí pro výuku.

„Rozhodující bylo naše setkání s architektem Alešem Brotánkem, který má dlouholeté zkušenosti s projektováním pasivních domů,“ vysvětluje starosta Kněžmostu Karel Hlávka. Pasivní dům, který navíc bude využívat vhodné formy obnovitelných zdrojů energie, je podle něho nejen sám o sobě výukovým objektem, ale zajišťuje i komfortní hygienické prostředí. „Víme, že polovina všech školních budov v České republice má nevyhovující větrání. Nedostatek čerstvého vzduchu přitom výrazně zhoršuje zdraví žáků i učitelů a schopnost jejich soustředění. Tím klesá i efektivita výuky,“ zdůrazňuje starosta. Dostavba obnáší dva hlavní a tři doplňující objekty, které budou s těmi stávajícími tvořit jeden celek. Všechny jsou projektovány tak, aby splňovaly parametry pasivního domu.

Zdrojem elektrické energie pak bude fotovoltaický systém, sestávající z devíti samostatných jednotek, lišících se velikostí, orientací, sklonem i typem jednotlivých modulů. Problémem pro školu nebudou ani méně slunečné zimní dny.

„Panely dokáží i v zimních měsících produkovat nejméně 50 kilowatthodin za den, což s rezervou postačí na klíčové provozní funkce školy. Jelikož se provoz školy v naprosté většině kryje s dobou slunečního svitu, je výhodné vyrobenou energii okamžitě spotřebovávat,“ říká hlavní architekt projektu Aleš Brotánek.

Nespotřebovaná elektřina je zatím problém

Projekt ale ukazuje na některé nedostatky české legislativy. Škola například řeší otázku, jak se vypořádat s elektřinou, která bude vyrobena v období letních prázdnin, když je spotřeba energií v areálu minimální. Současná legislativa totiž sice umožňuje prodat přebytek energie do obecní sítě, obec ale nesmí uspořenou energii použít v jiných svých budovách, například na obecním úřadu.

České prostředí rovněž nenabízí takzvaný „net-metering“, což znamená, že vlastník fotovoltaické elektrárny pouští přebytky vyrobené elektřiny do sítě a zároveň ji může zase odebírat v době, kdy mu vlastní výroba nestačí.

„Novela energetického zákona před dvěma lety sice odstranila povinnost vyřizovat licenci pro malé solární elektrárny na střeše domu, ale v takovém případě je třeba veškerou elektřinu spotřebovat,“ kritizuje zaostalou českou legislativu Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Podle odborníků přitom opatření zaostává za současnými technologickými možnostmi a do budoucna by se budovy s téměř nulovým standardem měly blížit spíše než nízkoenergetickým domům svými parametry domům pasivním.

Dalibor Dostál