V odkazu na průmyslovou tradici hledá Ústecký kraj lepší budoucnost

16. 1. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Obraz Ústeckého kraje z hlediska rozvoje podnikání a přílivu investic je plný rozporů. Jako by tu vše mělo své plusy a minusy, bylo současně příležitostí i nevýhodou. Podnikat není v kraji snadné. Přesto se jasně rýsuje, v čem by region mohl uspět.

Změnit tradice tak, aby odpovídaly potřebám 21. století. Tak představitelé Ústeckého kraje vnímají svou misi na oficiálních internetových stránkách. Svá plus považuje kraj úhlem pohledu aktuálního století současně za potíže. Kraj se může na jednu stranu přihlásit ke staleté tradici průmyslové a zemědělské výroby i obchodních aktivit, s čímž souvisí i bohatá síť dopravních cest, na druhou stranu ale „mnohé z toho neodpovídá potřebám moderního rozvoje regionu a života jeho obyvatel“.

Kraj se proto zajímá o investory, kteří přispějí k rozšíření sortimentu výroby, a to ekologicky šetrným způsobem, a budou se tak podílet na snížení regionální nezaměstnanosti. Související výzvou je rozvoj dopravy – dokončení dálnice Praha – Drážďany, rychlostní komunikace Louny – Most – Chomutov, modernizace železničního koridoru Děčín – Praha – Vídeň a zlepšení splavnosti Labe.

Výčet výzev vzhledem k historické zátěži kraje silněji akcentuje ekologii a zlepšování životního prostředí pro obyvatele.

Investice ovlivňuje nedostatek zaměstnanců

Pohled do historie regionu ukazuje tradici těžby, elektrárenství i chemické výroby. Průmyslová tradice promlouvá do investic, které se region snaží získat.

„Silnými stránkami kraje z hlediska přílivu investic jsou jeho průmyslová tradice, hustá síť dopravních koridorů, silnic a železnic. V rozvoji dalších investic by nicméně pomohla dostavba dálnic D8 a D7,“ říká Alena Hájková, ředitelka regionální kanceláře Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Jako dlouhodobý problém regionu sice Alena Hájková vidí vyšší míru nezaměstnanosti, ta ale na druhou stranu znamená i dostatek volné pracovní síly pro potenciální investory. To však neznamená, že by místní investoři nepociťovali, podobně jako jinde v Česku, nedostatek kvalifikované pracovní síly.

„Jen pomalu se v Ústeckém kraji rozvíjejí výzkumně-vývojové aktivity a v důsledku toho se i pomaleji zavádějí inovace do podniků,“ uvažuje.

Zároveň proto hrozí, že kvůli nízkému počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a nedostatku kvalifikované pracovní síly mohou investoři při výběru lokality nakonec zvolit jiné místo, jež je z tohoto pohledu výhodnější. Zatím však lze konstatovat, že i přes zmíněné nevýhody patří dlouhodobě Ústecký kraj v porovnání s dalšími regiony z hlediska investic mezi vyhledávanější lokality.

Zmíněné nedostatky Alena Hájková považuje navíc i za příležitost pro kraj, pokud se na jejich zlepšení bude pracovat. „Ústecký kraj má zkušenost s rekultivací území po povrchové těžbě, která je jednou z podmínek přípravy dříve využívaného území pro investorské účely.

Za účelem zamezení odlivu vzdělaných obyvatel pracuje na zlepšení kvality životního prostředí a v rámci popularizace technického vzdělávání se zde zintenzivňuje i spolupráce škol a podniků,“ vypočítává některé pozitivní aktivity. Jak dodává, kraj se může pochlubit také bohatou sítí subdodavatelů.

„A jako strukturálně postižený region může pro lákání investorů využít i podpůrné nástroje, například hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst,“ připomíná.

Kraj přitom podle Aleny Hájkové výhledově usiluje obecně především o investice s vyšší přidanou hodnotou, s inovačním potenciálem a s návazností na výzkum a vývoj.

„Příkladem, který mluví za vše, je investice korejské společnosti Nexen Tire. Vloni na podzim proběhlo slavnostní položení základního kamene závodu v zóně Žatec – Triangle na výrobu pneumatik za 22,8 miliardy korun. Výstavba začne v první polovině letošního roku,“ přidává konkrétní investiční příklad.

Podnikání je v kraji řehole

Průmyslovou tradici a zázemí, na kterém se dá stavět další rozvoj, dobré vnitřní dopravní propojení a strategickou polohu u německé hranice a blízko Prahy považuje za hlavní silné stránky Ústeckého kraje z hlediska rozvoje podnikání také František Jochman, předseda Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje.

Malý počet vysokoškolského obyvatelstva naopak vnímá jako hendikep. Místní podnikatele podle Františka Jochmana trápí nedostatek kvalifikované pracovní síly, především techniků, a nízká motivace některých skupin obyvatelstva k práci v konkurenci se štědrými sociálními dávkami.

Nevýhodou kraje je malé zastoupení výzkumu a vývoje a malých a středních podniků. Odliv mladých a kvalifikovaných lidí z kraje, stejně jako útlum těžebního průmyslu a na něj navázané ekonomické aktivity pak František Jochman považuje za největší hrozby pro region. Směřování průmyslu směrem k vyšší přidané hodnotě produkce díky inovacím proto považuje za velkou příležitost.

„Podnikání v Ústeckém kraji je řehole, a to i vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a nízké kupní síle obyvatelstva. Uzavřením těžby na dole ČSA a plánovaným propouštěním se to ještě zhorší,“ upozorňuje František Jochman na nelehkou situaci místních podnikatelů.

Budoucnost je ve strojírenství i v medicíně

Přesto vnímá do budoucna možné cesty dalšího rozvoje podnikání.

„Díky průmyslové tradici a univerzitnímu zázemí vidím budoucnost v materiálovém inženýrství a v přesném strojírenství například pro letecký průmysl. Také má náš kraj potenciál v medicínských oborech vzhledem k lékařským vysokoškolským oborům a lázeňství v kraji. K obojímu je zapotřebí bližší spolupráce akademického a firemního sektoru, což se snažíme podporovat,“ vysvětluje František Jochman a nastiňuje tak perspektivní vizi Ústeckého kraje.

Připomeňme, že vzdělávací zázemí má kraj v odborných učilištích a středních školách, na jeho území působí třeba Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, pobočka Českého vysokého učení technického v Děčíně či Vysoká škola finanční a správní v Mostě. Do podpory podnikatelů v kraji se svými aktivitami zapojuje i Hospodářská komora ČR.

„V oblasti začínajících podnikatelů pomáháme poradenstvím a službami. Navíc Ústecký kraj připravuje speciální podpůrný program pro začínající podnikatele,“ vysvětluje předseda Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje František Jochman.

V úzké spolupráci s krajem řeší komora podporu inovací, láká do regionu nové investory a upravuje vzdělávací systém podle potřeb podnikatelů. „Ve spolupráci s vládním zmocněncem určeným pro náš kraj se také podílíme na přípravě speciální pomoci pro podnikatele v Ústeckém kraji z vládní úrovně,“ dodává.

Ústecký kraj v aktuálních statistických číslech

  • 823 103 – obyvatel (klesající tendence)
  • 23 314 korun – průměrná hrubá mzda (vzrůstající tendence, mzdy průmyslu jsou vyšší, 28 314 Kč v 1. a 2. čtvrtletí 2015)
  • 8,86 % – nezaměstnanost (ke 31. 10. 2015; klesající tendence)
  • 394 219 – počet hostů v ubytovacích zařízeních (rostoucí tendence)
  • 173 765 – počet ekonomických subjektů

Zdroj: Český statistický úřad


Převzato z časopisu Komora
Autorka článku: Jana Bohutínská

Oldřich Bubeníček: Jaká nás čeká budoucnost? Technicky vzdělaní lidé a technologické inovace

Těžba uhlí, výroba elektřiny, případně montáž dílů pro automobilový průmysl? Podle hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka by právě taková profi lace nepřinesla dlouhodobou perspektivu. Proto představuje Ústecký kraj jako moderní region založený na inovacích a moderních technologiích, které přinášejí jak domácí, tak zahraniční investoři.

Oldřich BubeníčekÚstecký kraj se v poslední době prezentuje vysokou dynamikou rozvoje. Čím je to dáno?
Vzniklo u nás hodně nových průmyslových zón. Ta největší, Triangle, přitom patří přímo Ústeckému kraji. Angažují se tu jak domácí, tak zahraniční investoři. Nemohu opomenout Spolchemii, která staví nový provoz v ústecké chemičce, jež bude zprovozněn příští rok a bude mít výrazný dopad na zlepšení životního prostředí.

Zde je využita čínská technologie. V kraji jsou domácí firmy typu Český porcelán Dubí, dříve Sklo Union Teplice, dnes je součástí mezinárodního komplexu AGC, který má dobré jméno. Společně s dalšími patří mezi firmy, které ctí společenskou odpovědnost.

V této souvislosti musím zmínit i firmu, jež sice nemá v našem kraji sídlo, ale je největší a nejzavedenější – to je ČEZ. Do skupiny ČEZ patří Severočeské doly, ČEZ provozuje řadu tepelných elektráren, je významným zaměstnavatelem a pomáhá významně celému kraji. Je tu česká společnost TOS Varnsdorf, Mikov Mikulášovice a řada dalších.

Jak konkrétně se na takovém obrazu Ústeckého kraje podílí právě krajský úřad?
Víte, téma rozvoje průmyslu a podnikání jako takového nenáleží přímo kraji, to přísluší například agrární a hospodářské komoře. Nás se však týká vzhledem k řešení problému nezaměstnanosti. To znamená podpora vzniku nových pracovních míst, přilákání investorů.

Už třetím rokem funguje Pakt zaměstnanosti, to je uskupení Ústeckého kraje, Krajské hospodářské komory, sociální rady kraje, Univerzity J. E. Purkyně, úřadů práce a Regionální rady odborových svazů.

Připravujeme programy, abychom získali finanční prostředky na vznik nových pracovních míst, jen v roce 2015 se podařilo získat více než sto milionů korun, které slouží k proškolení lidí, co se o práci ucházejí, stejně tak financují metodickou pomoc firmám.

Daří se to?
Narážíme pochopitelně na různá omezení. Když se například utlumí důl ČSA, znamená to, že přijde o práci několik tisíc lidí. Nejde jen o horníky a společnost Sev.en nebo Czech Coal, na to je navázaná doprava, obchody...

Je to sice zdánlivě nekonečný boj, ale myslím, že se miska vah začíná posouvat ve prospěch zaměstnanosti. Nezaměstnanost už není 12 nebo 11 procent, teď je aktuálně 9 procent. Sice se i tak nachází nad celorepublikovým průměrem, ale snižujeme ji.

Jak by měl vypadat moderní Ústecký kraj? Jaké jsou vaše priority?
Téměř všechno se odvíjí od školství. To znamená jak vzdělanost, tak zaměření škol. Ukazuje se, že někteří investoři jsou rozpačití, že nedokážou sehnat technický personál. S nadsázkou si říkáme, jestli firma Nexen, která přijde se špičkovou technologií a nabídkou 1 000 pracovních míst, nebude zklamaná, že bude možná obtížně hledat potřebné zaměstnance.

Proto spolupracujeme se školami už od těch základních přes střední až po vysoké. Klademe důraz na technické a přírodovědné vzdělání. Kraj v posledních dvou letech zrealizoval projekty Evropské unie právě na podporu těchto oborů, řada středních škol se masivně modernizovala – mají moderní laboratoře, moderní dílny, v případě hotelových škol moderní kuchyně. Prostředky šly také do samotného získávání učitelů i žáků.

Máte ve svém rejstříku i přímé pobídky pro hotové odborníky?
Pro určitá odvětví nabízíme středoškolská a vysokoškolská stipendia. Na středních školách jde o 12 vybraných řemeslných oborů. Pro vysokoškoláky máme stipendium 20 tisíc na akademický rok, pro studenty medicíny 50 tisíc na akademický rok.

Problém nedostatku lékařů u nás sice není vyšší než jinde, odhadl bych, že jich chybí zhruba deset procent, ale i tak jsme letos nově vypsali stipendium, které se netýká jen studentů z našeho kraje, ale jde o závazek, že po studiu nastoupí do některé z našich nemocnic.

Dokázal byste vyjmenovat tři body, které vás trápí a je třeba je zlepšit?
Jde o věci, které všichni využívají. Takže zmiňované školství a zdravotnictví, k tomu bych přidal dopravní infrastrukturu a v této souvislosti ještě životní prostředí, přestože vliv kraje je v tomto případě omezený.

Jak tedy vypadá infrastruktura?
Máme tradičně výborné železniční spojení, i když některé tratě, ale spíše turistického rázu, z ekonomických důvodů zanikly. Co se týče silniční sítě, citelně chybí dálniční spojení mezi Prahou a Německem, které je v úseku Středohoří přerušeno.

Platí ale příslib, že v prosinci 2016 bude i tento chybějící úsek D8 dokončen. Problémem zůstává R7, na Lubenecku R6 a silnice I/13. Stav silnic druhých a třetích tříd je srovnatelný se stavem kdekoliv jinde v republice, letos se změnilo to, že stát přispěl krajům na rekonstrukce, opravy a obnovu těchto silnic, bylo to asi 600 milionů korun.

Kraj investuje vlastní prostředky, a pokud by se příspěvek od státu opakoval, řidiči by již za rok poznali výraznou změnu k lepšímu. Pak tu máme lodní dopravu – stav vody v Labi však kolísá, jeden rok máme povodně, další zase sucho…

Dokonce ani ve srážkově normálních letech nelze garantovat celoroční splavnost. Několik let však existuje projekt splavnění Labe, jde o výstavbu zdymadel u Děčína. Teď se zdá, že máme podporu na úrovni vlády, k tomu se podařilo překonat odpor ze strany Saska, takže projektu kromě financí nic zásadního nebrání.

Zmínil jste zdravotnictví…
Zdůraznil bych, že jak přístrojová, tak personální vybavenost je na špičkové úrovni. Do krajské nemocnice v Ústí nad Labem se jezdí učit kapacity ze zahraničí, robotické operace se pak přenášejí do Japonska nebo Spojených států. To už o něčem svědčí.

Jaké jsou největší mediální mýty o Ústeckém kraji?
Předpokládám, že se budou týkat životního prostředí. Přesně tak. Sice máme společně s Moravskoslezským krajem stále nejhorší čísla, ale ta jsou řádově někde úplně jinde, než byla před deseti, nebo dokonce dvaceti lety.

Třeba řeka Bílina byla dříve mrtvým tokem, dnes tam žijí ryby a je i vodácky zajímavá. Snažíme se řešit lokální topeniště přes kotlíkové dotace. Poslední dva roky jsme tomu věnovali velkou pozornost i miliony korun. Teď máme od státu přislíbeno dalších 160 milionů korun.

Do komunální ekologie počítám také vliv dopravy. ČEZ má program na podporu elektromobility, my jsme partnerem projektu, takže i v našem vozovém parku jezdí několik elektromobilů. Je to sice skromný příspěvek, ale i tak je to příspěvek na snížení emisí. Řešíme i autobusy, které jezdí na objednávku kraje u našich smluvních dopravců, velká část jich jezdí na stlačený zemní plyn.

Na co jste nejvíce hrdý? Co se Ústeckému kraji pod vaším vedením podařilo?
Podařilo se zaplnit průmyslovou zónu Triangle, tam už zbývají volné jen hektary. To je obrovský úspěch. A pak například stav našeho integrovaného záchranného systému, což je dáno i tím, že je náš kraj od roku 2002 poměrně pravidelně postihovaný povodněmi.

Klademe důraz, aby byl IZS funkční a perfektně vybavený, jen tak může zvládat extrémní záležitosti. Na to můžeme být pyšní, vybavenost hasičů, policie i zdravotnické záchranné služby je na vyšší úrovni než ve zbytku republiky.

Kraj na to přispívá značnými prostředky, nově se předávalo 44 nových záchranných vozů za 44–45 milionů korun. Za dalších několik desítek milionů korun se nakupuje vybavení pro policii i hasiče, a to i pro dobrovolné.

Co technologický park Nupharo? Ten by měl být také důvodem ke spokojenosti, je to tak?
Přestože se kraj na parku Nupharo finančně nepodílel, byli jsme vždy bráni jako partner projektu. Sledovali jsme s nadějemi, co bude přinášet. Ústecký kraj dlouhodobě prohlubuje příhraniční spolupráci s německým Saskem.

Týká se to ale jen turistiky?
Turistika je přirozená záležitost. Máme však i železniční trať z Děčína do Dolních Pousteven, která vede přes Německo a výrazně zkrátila dobu dojíždění ze Šluknovského výběžku. Ve Vejprtech máme zase společné náměstí se Saskem, napůl české, napůl německé.

Je toho hodně, ale rád bych zmínil, že se nedávno podepsala smlouva mezi Karlovarským, Libereckým a Ústeckým krajem a Saskem o vzájemné příhraniční lékařské záchranné službě, od 1. ledna 2016 mohou sanitky přes hranice. V oblasti policie a hasičů trvá obdobná spolupráce už několik let.

Organizujete zimní Olympiádu dětí a mládeže. Jak moc je tato záležitost prestižní pro Ústecký kraj?
Velmi prestižní. Oproti jiným pořadatelům chceme nalákat hodně diváků do hlediště, nejen početné krajské delegace.

To všechno souvisí s naší ambicí rozvoje cestovního ruchu, kde připravujeme řadu projektů, tím nejúspěšnějším je asi portál Brána do Čech, který sklízí úspěchy na veletrzích a díky němuž opravdu počet turistů roste.

Oldřich Bubeníček

Hejtman Ústeckého kraje se narodil 5. ledna 1953 v Ústí nad Orlicí. V roce 1974 vstoupil do KSČ. V 70. letech pracoval ve Sklotasu Řetenice jako dělník a později mistr, v 80. letech pracoval jako pracovník okresního výboru KSČ v Teplicích. V 90. letech se stal předsedou okresního výboru KSČM v Teplicích. V letech 1995–2008 byl též redaktorem Haló novin. V roce 2008 byl zvolen do krajského zastupitelstva Ústeckého kraje. V krajských volbách v říjnu 2012 vedl kandidátku KSČM, která získala nejvyšší počet hlasů, 20. listopadu 2012 byl zvolen hejtmanem. Zároveň je starostou Bíliny. (Zdroj: Wikipedia)


Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Martina Záruba

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek