V zahraničí se firmy mohou obracet na ekonomické diplomaty na ambasádách

13. 1. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Exportéři se na ambasády obracejí především ve vzdálenějších teritoriích Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky. Role ambasády je důležitá především v případech, kdy se firmy ucházejí o zakázku pro státní sféru.

Aktivní ekonomická diplomacie, která doplňuje bezpečnostní, rozvojové a politické oblasti zahraniční politiky, je pro českou ekonomiku stále důležitějším nástrojem podpory. Její význam posílil v souvislosti s překonáváním poslední ekonomické krize i výpadku exportu v důsledku protiruských sankcí a odvetných opatření Moskvy.

V posledním roce došlo k mnoha zlepšením jak na poli podpory exportu, tak ve fungování ekonomické diplomacie. Především k posílení a zpřehlednění služeb, které státní správa exportérům nabízí, odstranění nejasností, duplicit a kompetenčních rozporů, které v oblasti podpory zahraničního obchodu existovaly ještě na počátku předloňského roku.

Namísto tří různých institucí funguje nyní jedna společně sdílená síť zahraničních zastoupení státu, provozovaná Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu, jejichž partnery jsou i státní agentury CzechTrade a CzechInvest. Exportéři k těmto službám přistupují jedním vstupním místem - Klientským centrem pro exportéry, kde firmy naleznou společnou nabídku služeb.

Klientské centrum zajišťuje služby ve více než 90 zemích světa. Firmy se mohou na klientské centrum obrátit e-mailem, zavolat či přijít na osobní konzultaci exportních a investičních záměrů v zahraničí. Cílem tohoto systému je poskytnout českých subjektům přehledný přístup k informacím, které potřebují k exportu svých výrobků. Co všechno centra pro firmy zajistí uvádí Katalog služeb jednotné zahraniční sítě a Klientského centra pro export.

K posílení české ekonomické přítomnosti v zahraničí budou sloužit nově otevřené úřady pověřené výkonem ekonomické agendy. „Po několika letech zužování zahraniční sítě otevíráme nové úřady v zemích s exportním a investičním potenciálem,“ říká náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa.

Nové úřady v perspektivních regionech

Úřady se otevírají například v Nairobi v Keni, v senegalském Dakaru, v Bogotě v Kolumbii, v Rangúunu v Myanmaru, v Erbilu v Iráku nebo v Chengdu v Číně.

Partnery pro české firmy v jednotlivých zemích mohou být i přímo jednotlivé ambasády. Na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí se podporou exportu zabývají ekonomičtí diplomaté. Ti jsou na ambasády vysílání kvůli podpoře ekonomických zájmů ČR a na podporu zájmů českých firem v daném teritoriu.

„Výjimečně, zejména na malých úřadech, je jejich agenda rozšířena o další funkce. Ekonomičtí diplomaté na zastupitelských úřadech České republiky pomáhají českým firmám, především pokud jde o takzvané B2G (business to government), tedy o vztah české podnikatelské sféry a zahraniční sféry státní,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zahraničních věcí Michaela Lagronová. 

Tam, kde nepůsobí kancelář CzechTrade, přebírají ekonomičtí diplomaté celé spektrum podpory českých firem v zahraničí, tedy nejen B2G, ale také B2B (business to business) – tedy vztahy mezi firmami. „Podpora exportu je zároveň jednou z hlavních agend činnosti vedoucích zastupitelských úřadů a do této práce mnohdy bývají zapojeni i další pracovníci zastupitelských úřadů,“ dodává Michaela Lagronová.

Obecně se podporou exportu zabývají všechny zastupitelské úřady, ať už na nich působí ekonomičtí diplomaté, pověřeni touto agendou výhradně, nebo pracovníci, kteří zpracovávají více agend.

Vnitřní struktura zastupitelského úřadu se odvíjí od jeho velikosti. Velvyslanectví zpravidla pokrývají agendu politickou, ekonomickou, konzulární, kulturní, krajanskou a tiskovou. Fungování zastupitelského úřadu zajištuje hospodářský úsek, na některých ambasádách je zřízen úsek vojenského přidělence.

S čím obchodní úsek může podnikatelům pomoci? Zprostředkuje například úvodní konzultace o ekonomickém a podnikatelském prostředí v dané zemi včetně pomoci při identifikaci dalších informačních zdrojů. Zajistí doporučení služeb právní kanceláře, místních obchodních komor, překladatelů, tlumočníků, bank a podobně. Dále pomoc při navazování kontaktů s představiteli státní správy a s podnikateli, organizační podporu při účasti na místním veletrhu či výstavě nebo spolupráci při přípravě a realizaci obchodního jednání, popř. podnikatelské mise.

„Na většině zastupitelských úřadů zpracovává jeden pracovník více agend, na větších zastupitelských úřadech se každou agendou zabývá specializovaný pracovník,“ popisuje Michaela Lagronová. Tam, kde ekonomické úseky chybí, tím pádem mohou podnikatelé řešit obdobná témata přímo s velvyslancem. Více o úřadech České republiky v zahraničí

Na zastupitelské úřady se čeští podnikatelé obracejí spíše ve vzdálenějších, a mnohdy zároveň obtížnějších, nebo alespoň méně navštěvovaných teritoriích, jako jsou země Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky. Popřípadě tam, kde je v ekonomice stále výrazně zastoupen státní sektor.

K podpoře exportu slouží i Mapa globálních oborových příležitostí. Díky ní přináší Ministerstvo zahraničí českým exportérům nový pohled na hledání možností pro uplatnění na zahraničních trzích. Pro rezort je nástrojem, který mu umožňuje pružně a rychle reagovat na aktuální dění ve světě a v případě nutnosti hledat alternativní řešení.

Příkladem může být analýza uplatnění na alternativních trzích pro firmy, které postihla krize na Ukrajině nebo se potýkají se sankcemi vůči Rusku. Tento nástroj rovněž českým firmám umožňuje lépe plánovat a diverzifikovat jejich vývoz.

Ekonomů je málo

Někteří odborníci však upozorňují, že podpora ekonomické diplomacie je stále nedostatečná. Jedním z důvodů je podle nich to, že jen menší část diplomatů má ekonomické vzdělání. „Z 31 současných velvyslanců v prioritních a zájmových zemích exportní strategie dokončilo ekonomické vzdělání pouze 9 z nich a další 4 mají za sebou praxi v soukromém sektoru,“ uvádí analýza Asociace pro mezinárodní otázky. Z nově zmiňovaných třinácti velvyslanců pouze tři velvyslanci studovali zahraniční obchod a jeden působil v soukromém sektoru.

Mezi velvyslanci podle analýzy naopak přibylo bývalých politiků. Přeloni byli tři, vloni již osm. Podle materiálu by se měla rovněž zlepšit jazyková vybavenost velvyslanců. Pouze 25 ambasadorů zná jazyk země svého vyslání.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek