Velká Británie: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

10. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Londýně (Velká Británie)

Obsah neuveden

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní sektory

Konkrétní příležitosti
HS 4 resp. služby CPC

Zdůvodnění ZÚ Londýn
a ZK CzechTrade Londýn

Automobilový, letecký průmysl (kompozitní průmysl)

HS 8702 - Motorová vozidla pro dopravu deseti nebo více osob, včetně řidiče

HS 8411 - Proudové motory, turbovrtulové pohony a ost. plynové turbíny

HS 8802 - Ost. letadla (například vrtulníky, letouny); kosmické lodě

Automobilový průmysl

Ještě v roce 2016 dosáhl britský automobilový průmysl svého 17 letého rekordu v počtu 1,7 milionů vyrobených vozů, z nichž 1,3 mil. bylo exportováno, především na trh EU. Rok 2017 znamenal pro britské automobilky první pokles objemu vyrobených aut od roku 2009, především v důsledku čtvrtinového propadu poptávky britský zákazníků po nových vozech. Jelikož přes 80% produkce aut směřuje na export, na celkové produkci britských automobilek se nižší domácí prodeje aut promítnou méně. Pokles domácí poptávky je zdůvodňován obavami spotřebitelů z vývoje ekonomiky po brexitu a nejistotou ohledně budoucnosti dieselových aut v důsledky aféry „dieselgate“. Pokud jde o diesely, v roce 2017 poklesl jejich prodej o 20% a od dubna 2018 bude zvýšena silniční daň pro nově registrované dieselové vozy, které nesplňují nejpřísnější emisní limit (netýká se však dodávek). Současně britská města mohou pro zlepšení kvality vzduchu zavádět vlastní nízkoemisní zóny se zákazem vjezdu méně ekologických vozů (např. od října 2017 auta neplnící normu EURO 4 platí denní poplatek za vjezd do centra Londýna ve výši 21,5 GBP a od dubna 2019 budou pravidla zóny zpřísněna a bude pokrývat celý Londýn; Oxford se chystá úplně zakázat vjezd benzinových i dieselových aut do úzkého centra města od 2020, atd.). UK však i nadále zůstává po Německu druhým největším evropským výrobcem luxusních vozů a třetím největším evropským výrobcem vůbec. Celkem 18 z 20 největších světových automobilek je přítomno v UK. I po referendu o vystoupení z EU některé automobilky (zejm. Nissan/Infinity, Aston Martin, Toyota, a Jaguar Land Rover) v Británii staví nové a rozšiřují a modernizují stávající továrny, ačkoliv tempo investic bylo výrazně zpomaleno v souladu s nejistotou ohledně dopadu brexitu na automobilový sektor (případná nedohoda mezi EU a Británií o obchodních vztazích a přechod na WTO tarify by znamenaly 10% clo na vyvážené a dovážené nové vozy). V roce 2018 se očekává další pokles objemu výroby aut v Británii, k rizikům paří i omezení a možné uzavření továrny Vauxhall v Ellesmere port, kde se vyrábí Vauxhall/Opel Astra. Naopak druhá z továren Vaxhall v Lutonu by měla mít podle nejnovějších zpráv budoucnost zajištěnou. Vauxhall je nově od roku 2017 vlastněné francouzským PSA. V roce 2019 by nástup nových modelů Nissan’s Qashqai a X-Trail a nových modelů Range Rover Evoque a Jaguar EJ měl výrobu zvýšit. Z menších ovšem pro český export komponent nikoliv nezajímavých britských výrobců je také k zaznamenání připravovaná výroba vozidel typu SUV z pera Aston Martin Lagonda a Lotus. V souladu s celosvětovým trendem směřování k tzv. "inteligent, connected car" (a z dlouhodobějšího hlediska k plně autonomním vozidlům) britská vláda podporuje využití nových technologií v automobilovém průmyslu, zejm. tedy technologie pokročilého infotainmentu včetně připojení k internetu, elektromobility, hybridního pohonu a autonomního řízení. Nová průmyslová strategie Británie z listopadu 2017 označila automobilový průmysl za jeden z „národních šampionů“ a vytyčila cíl navýšit domácí podíl na vyráběných vozech na 50% do roku 2020 (z dnešních 41%) pomocí nového Programu konkurenceschopnosti dodavatelských řetězců. K rozvoji sektoru slouží tzv. "technologické katapulty", např. Centrum pro vývoj pokročilého pohonu, Úřad pro nízkoemisní vozidla, Centrum pro propojená a autonomní vozidla. Vláda podporuje vybudování testovací infrastruktury pro samo řídící auta, jejichž testy v provozu již v UK probíhají (podpora ve výši 100 mil. GBP), i instalaci nových nabíjecích stanic pro elektromobily (80 mil. GBP). Londýnský dopravní podnik TFL investuje 18 milionů liber do nové sítě rychlých nabíjecích míst s dosud instalovanými více než 100 zařízeními. Plánuje se i nová hi tech výroba baterií specificky pro automobilový průmysl.  V roce 2017 již 57% britských automobilek vyvíjelo technologii autonomního řízení (a dalších 18% to plánovalo) a 64% vyvíjelo ultra nízkoemisní či elektrické vozy. Automobilky Jaguar Land Rover, Nissan, Mini a Aston Martin plánují výrobu celoelektrických vozů do roku 2022. Výrobu lehkých užitkových vozů a autobusů na elektřinu pak připravuje britský start-up Arrival. Automatizace výroby, autonomní roboti, lehké kompozitní materiály, nový uživatelský interface v podobě rozšířené reality (head-up displeje a pokročilý infotainment), 3D tisk (a související možnost budoucí rychlé výměny bezpečných, jednorázových dílů karoserie), nové typy baterií, technologie pohybu v karavanách autonomních vozidel, obchodní modely časového sdílení vozů, ale i vývoj vodíkového pohonu patří k dalším cestám, jak se britské automobilky připravují na budoucnost. Velké příležitosti budou i nadále v oblasti dodavatelského řetězce v sektoru klasických spalovacích motorů – Británie je dlouhodobě evropskou špičkou v oblasti vývoje a výroby motorů a nové příležitosti mimo jiné vznikají i díky dlouhodobého programu rozvoje motorů Jaguar Land Rover typu Ingenium (aktuálně probíhá rozšíření motorárny Jaguar Land Rover). Z hlediska materiálů i britské automobilky ve stále větší míře využívají hliník coby lehčí konstrukční prvek. Tyto trendy znamenají příležitost pro výrobce komponent automobilového průmyslu, kteří dokáží včas přijít s inovativním řešením. Čeští producenti již mají vytvořené dodavatelské vztahy jak s automobilkami, tak nadnárodními společnostmi, které mají v Británii svá vývojová centra (např. Honda UK, Nissan UK).

 

Civilní letecký průmysl

Ačkoliv Velká Británie nevyrábí kompletní vlastní dopravní letadla, z hlediska objemu leteckého průmyslu je (po USA) druhým největším producentem na světě, s 879 firmami působícími v sektoru, širokým portfoliem produkovaných služeb a výrobků od designu a projektování, k výrobě trupů, křídel, motorů, přistávacích podvozků, palivových systémů, až po avioniku. Přes 90% obratu sektoru je přitom generováno exportem. Britský letecký průmysl nepocítil žádný propad v důsledku referenda o brexitu, za rok 2016 vyrostl o 5,5% a za rok 2017 je očekáván růst okolo 9,2% (nejvyšší růst v leteckém sektoru zemí G7). Další, byť nižší růst je očekáván i do budoucna, v souladu s očekáváním globálního růstu v sektoru leteckého průmyslu. Hlavními výrobci na britském trhu zůstávají Airbus (15% trhu), BAE  Systems (13,2% trhu), Rolls Royce (10,7%) a Bombardier (4,8%). V rostoucím sektoru vesmírných technologií působí celá řada britských hi-tech firem, např. Surrey Satellite Technology, které se zaměřují zejména na aplikace pro telekomunikace, navigaci, meteorologii a pozorování země. V roce 2016 oznámila vláda alokaci 365 mil. GBP na výzkum a vývoj v oblasti letectví s cílem udržet Británii na celosvětové špičce v sektoru. Británie představuje nejdůležitějšího evropského dodavatele pro Boeing, který v létě 2016 uzavřel s britskou vládou partnerství s cílem dalších investic v zemi. V severovelšském Broughtonu sídlí továrna Airbusu dodávající křídla pro všechny obchodní modely značky. Jelikož britský letecký sektor je především přímým dodavatelem (tier 1) komponent a dílů pro výrobce letadel, ani případný po brexitový přechod na WTO standardy by neměl mít skokový dopad na ostrovní výrobce, neboť  WTO aplikuje 0 % tarif na letecké díly (na rozdíl od např. celých aut) a přibližně 70 % exportu britského leteckého průmyslu nadto směřuje mimo EU. UK by však odchodem z EU mohlo ztratit přístup k financování výzkumu v letectví i satelitních technologiích. Technologickou výzvu představuje přijatý závazek snížit do roku 2020 emise CO2 z nových velkých dopravních letadel o 36% oproti roku 2000. Britská vláda podporuje inovace v leteckém sektoru prostřednictvím programů, jako jsou Aerospace Growth Partnership (AGP), National Aerospace Technology Exploitation Programme (NATEP), činností Aerospace Technology Institute (ATI), či projektu vývoje kompozitních křídel pro dopravní letadla pod názvem Next Generation Composite Wing (NGCW) kofinancovaného vládou a spol. Airbus. Příležitosti pro české výrobce se nabízejí zejména v subdodávkách pro britské firmy, např. v oblasti komponent pro trupy, elektroniky, kabeláže a rychle se rozvíjejícího segmentu kompositních materiálů. S ohledem na nutnost časově náročných certifikací je však britský letecký sektor poměrně konzervativní a k navázání úspěšné spolupráce s britskými firmami je zapotřebí investovat do inovací a dlouhodobého budování obchodních vztahů; úspěšnou cestou je zpravidla postup od realizace malých zakázek k dodávkám širším. Přinejmenším v období 2018-2019 je i nadále také možné rozvíjet spolupráci s britskými leteckými aliancemi v rámci programů EU, přičemž britské asociace mají o spolupráci s českými partnery zájem.

Obnovitelná energetika a nukleární energetika

HS 8544 - Izolované dráty, kabely aj. izolované elektrické vodiče

HS 8507 - Akumulátory elektrické vč separátorů

HS 2704 - Koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny, též aglomerovaný; retortové uhlí

Energetický průmysl

Výzvami pro Británii a příležitostmi pro české dodavatele je skutečnost, že v příštích deseti letech bude završena životnost 25 % aktuálně fungujících britských elektráren. Aktuální nové projekty v oblasti energetiky, jejichž celková výše přesahuje 200 mld. liber, představují zhruba 60% britských projektů v oblasti infrastruktury. Ve Spojeném království by mohlo postupně vyrůst až 6 nových jaderných elektráren (Hinkley Point C, Somerset Sizewell, Suffolk Moorside, Cumbria Wylfa, Anglesey Oldbury, Gloucestershire Bradwell, Essex). Kontrakty na dodávky pro Hinkley Point C (francouzská EDF a čínská CGN - China General Nuclear Power Group) se již rozbíhají, např. General Electric oznámil svou nabídku dodávky parních turbín a generátorů, přičemž první elektřina by měla být generována nejdříve v roce 2026 pro C1 a C2 v roce 2027. EDF Energy s CGN zároveň připravuje projekty na rozšíření jaderné elektrárny Sizewell o dva 1.6GW reaktory pod názvem Sizewell C v Suffolku, při jejichž výstavbě chce vycházet ze zkušeností s Hinkley Point C. Další projekt výstavby jaderné elektrárny Bradwell B se připravuje v Maldon v Essexu. Společnost Horizon Nuclear Power, vlastněná Hitachi, připravuje projekty výstavby nových jaderných elektráren Wylfa Newydd a Oldbury. Horizon uvedl, že má za cíl získat všechna potřebná povolení pro Wylfu do konce roku 2018, aby mohl zahájit konstrukci v roce 2019 a spustit provoz 2025. V případě Oldbury je dokončení plánováno jen hrubě spíše k roku 2030. Dále konsorcium NuGen (původně japonská Toshiba s francouzská Engie, nyní má 100% akcí převzít korejské Kepco) připravuje nové 3 reaktory v Moorside na severozápadě Anglie, které by měly přijít do provozu postupně od konce roku 2025. Britská vláda rovněž v březnu 2016 vyhlásila soutěž na vývoj a dodávku malých modulárních reaktorů, přičemž na podporu projektu vyčlenila 250 mil. GBP. V oblasti jaderné energetiky se dá očekávat mnoho příležitostí ve výstavbě nových zařízení, ale také při vyřazování (decommissioning) a v programech na nakládání s jaderným odpadem. Úřad pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDA) v současné době eviduje 15 závodů, které mají být vyřazeny do roku 2035. Navzdory nadcházejícímu rozvoji britské jaderné energetiky není pravděpodobný ani ústup Spojeného království od obnovitelných zdrojů, a i po brexitu bude Británie, s ohledem na své závazky v oblasti ochrany klimatu, pravděpodobně výrazně preferovat nízkoemisní a obnovitelné zdroje energie. Současná investice do projektů na výstavbu čistějších energetických elektráren se odhaduje na 180 miliard GBP. Innovate UK, inovační agentura Spojeného království, poskytuje finanční podporu inovacím, které integrují nízkouhlíkové technologie do energetického systému. Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii má také inovační fond pro produkty a služby pro dekarbonizaci elektrické sítě. Jakkoliv bude vládní podpora pro výkupní tarify z obnovitelných zdrojů pravděpodobně dále snižována, očekává se další růst sektoru a navyšování podílu energie z OZE (aktuálně představuje energie z větru, vln, vody, biomasy a slunce 7% britské elektřiny a do roku 2020 se očekává nárůst tohoto podílu na 20 - 25 %). Poslední aukce na výkup elektřiny z nových offshore větrných elektráren, které budou v provozu od roku 2022-23, přinesla rekordně nízkou cenu 57,50 liber za MWh (tj. 50% ceny aukce v roce 2015; pro srovnání, Hinkley bude dodávat za státem garantovanou cenu 92,50 liber za MWh). Současná kapacita offshore větrných elektráren 5,7GW by měla do roku 2020 vzrůst na 10 GW a poté do roku 2030 zvýšit o dalších 10GW. Britský trh je také otevřen inovativním a experimentálním technologiím výroby energie z odpadu (např. technologie typu ORC na nízko tepelnou transformaci odpadu na palivo). Vláda odhaduje příležitosti v hodně 1 mld. liber v oblasti komunitního vytápění právě pomocí energie z odpadu nebo biomasy. Zvažována je výstavba první přílivové elektrárny na světě ve velšském Swansea. Akcent bude kladen rovněž na úsporná energetická/tepelná/chladící řešení jako například systémy pro úsporu tepla - monitorovací zařízení, kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, výměníky tepla či úspornou chladící techniku. Prioritou je také akumulace energie, která je vnímána jako podmínka pro udržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů a v jejímž využívání je Británie v Evropě lídrem. Vláda proto prostřednictvím fondu „Výzva průmyslové strategie“ investovala 246 milionů liber do výzkumu technologií nové generace baterií, které se mají stát jedním z pilířů průmyslové strategie. Příležitosti pro dodávky českých systémů i komponentů tedy představují např. jak baterie, tak články, měniče, střídače a kabely; dále zejména komponenty pro energetickou dimensi tzv. „smart energy“, včetně „smart homes“ a „smart cities“. V oblasti tradičních fosilních zdrojů energie dochází k oživení těžby uhlovodíků v Severním moři (např. nový projekt Royal Dutch Shell v ložisku Penguin), ruku v ruce s růstem světových cen ropy (produkční náklady v Severním moři jsou přibližně 40 USD/barel). Region Severního moře je využíván k těžbě uhlovodíků již pět desetiletí a řada původních ložisek i těžebních zařízení se tak nachází na konci své životnosti. V příštích deseti letech bude muset být vyřazeno dalších více než 100 plošin a uzavřeno více než 1800 ropných vrtů. Britský Úřad pro ropu a zemní plyn (OGA) předpovídá, že do roku 2050 bude zapotřebí vynaložit téměř 60 miliard liber na vyřazení offshore zařízení v Severním moři z provozu, z toho přibližně 24 miliard liber z veřejných zdrojů. Offshore a petrochemický průmysl severního Skotska skýtá příležitosti pro české firmy se zaměřením například na dodávky speciálních ocelových struktur, tlakových nádob a jiných nádrží, dodávky do těžařského a petrochemického průmyslu, nákladních výtahů, velkých výkovků, převodových systémů, částí turbín a elektrických motorů, armatur, lodního a podmořského vybavení. Kromě decommissioningu bude poptávka také po firmách a expertizou v technologiích těžby břidlicového plynu. Na podzim 2016 vláda povolila průzkum těžby plynu frakováním břidlic (v oblastech Lancashire a North Yorkshire). Podle geologického průzkumu se v Británii nachází ložiska břidlicového plynu, která by mohla zásobovat zemi po dobu 25 let.

IT, software

CPC 84 Služby (Specifická IT/softwarová řešení, perspektivní oblasti kybernetické bezpečnosti)

ICT

Británie včele s Londýnem zůstává jedním z globálních center informačních a komunikačních technologií a předním centrem evropským. Tuto skutečnost potvrzuje např. rozhodnutí konat prestižní výroční konferenci TechCrunch Disrupt, zaměřenou na ICT a start-upy, vedle San Francisca, New Yorku a Pekingu právě v Londýně; dokladem je i rozhodnutí společnosti Apple (učiněné až po referendu o brexitu) umístit do Londýna sídlo jedné ze svých největších poboček mimo USA (od roku 2021 bude sídlit v adaptované Battersea Power Station). Také společnost Google po referendu oznámila, že rozšířením svého London Campus (o 3 tis. pracovních míst) vytvoří v UK své druhé největší vývojové středisko na světě, a společnost Facebook rovněž otevře své nové ústředí v Londýně. Pokračují také investice samotných britských společností do ICT, dle průzkumů 60 % z nich očekává, že v příštím roce bude do této oblasti investovat více, než letos (zejm. do systémů řízení zásob, upgradů IT infrastruktury a systémů řízení výroby). Britská vláda na podzim 2016 ohlásila fond ve výši 400 mil. liber na podporu rozvoje technologických firem. Rok 2017 byl rekordním rokem pro investice do technologií ve Velké Británii, především v oblasti fintech. UK přitáhlo v roce 2017 nejvíce globálních tech investorů v Evropě s částkou 2,99 mld., což je téměř dvojnásobek oproti roku 2016. V souladu s průmyslovou strategií by se UK mělo stát lídrem v oblasti umělé inteligence a datové revoluce. Hlavními aktivitami v sektoru jsou vývoj systémových softwarů, vývoj aplikací, vývoj databází, jejich testování a ladění, rozvíjejícím se trendem je např. cloud computing. Británie je také evropským centrem vývoje, výroby a využívání IT pro edukativní účely a virtuální reality. Rostoucí význam Big Data je další trend, který bude ovlivňovat vývoj softwaru období v letech 2018-23, neméně důležitá bude oblast kybernetické bezpečnosti a internetu věcí. IT průmysl očekává zvýšenou poptávku od bankovního sektoru (fintech), který tvoří jeden z největších koncových trhů pro software na zakázku. Předpovídá se také zvýšená poptávka po videohrách. Mnoho příležitostí budou skýtat sociální sítě, jelikož Britové patří mezi největší uživatele internetu a sociálních sítí v Evropě. 7,3% všech online nákupů ve světě probíhá v UK (podíl UK nejvyšší v Evropě) a trend každým rokem roste. Dalším polem jsou inovativní technologie ve výrobě a umění - například snímače na zachycení pohybu ve filmu. ICT sektor se úzce prolíná také se sektorem vesmírných technologií, především v oblastech šíření televizního a rozhlasového vysílání, telekomunikací a navigace. Londýn tak může i nadále sloužit jako nejbližší odrazový můstek pro české ICT firmy i inovativní start-upy k jejich globální expanzi.

Potravinářský průmysl

HS 2203 Pivo ze sladu

HS 0208 - Maso a droby jedlé, čerstvé, chlazené nebo zmrazené

HS 1008 - Pohanka, proso, lesknice kanárská, obilí, ost.

HS 1106 - Mouka, krupice z luštěnin, manioku apod.

HS 1207 - Ost. olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené

HS 3101 - Živočišná nebo rostlinná hnojiva, též smíchaná nebo chemicky upravená

HS 8434 - Dojicí stroje a mlékárenské stroje a zařízení

HSzařízení 8438 - Stroje pro přípravu, výrobu potravin nebo nápojů

HS 2203 - Pivo ze sladu

Zemědělský a potravinářský průmysl

Potravinářský sektor (zemědělství, výroba a prodej potravin a nápojů) je největším výrobním sektorem v UK s obratem 97,3 mld. liber. Země je nicméně závislá na importu (51% všech potravin), jehož nevýznamnějšími artikly jsou ovoce a zelenina, maso a nápoje. V potravinářském sektoru zejména dovoz českého piva nadále skýtá značný potenciál pro stále více rozmanitou českou pivní scénu – zatímco velké české značky svůj potenciál průběžně naplňují, je zde stále značný prostor pro malé a střední české pivovary s exportním potenciálem (tj. ty které mají potřebnou exportní kapacitu, trvanlivost piva, přičemž však stále vaří pivo tradičním způsobem s vícermutovým vařením a dvoufázovým kvašením). Sem patří jak tradiční regionální pivovary, tak nově vzniklé tzv. craft provozy.  V kurzu je kromě tradičního ležáku plzeňského stylu i ležák tmavý/polotmavý, dále i svrchně kvašená piva včetně například piva pšeničného, nebo piva typu belgický Saison. Roste také poptávka po vysoce kvalitních pivech, prémiových ležácích a výrobcích malých či „boutique“ producentů. Čím větší odlišnost od mainstreamu, tím lépe. V tomto ranku např. roste mezi mladými lidmi v Británii obliba piv míchaných s destiláty. Z dalších potravinářských oblastí je v UK potenciál pro navýšení tržního podílu moravských vín, destilátů a v sektoru sladu (pro výrobu destilátů). Spotřeba alkoholu za posledních pět let postupně klesala, ale v roce 2018 se očekává mírný nárůst. Roste také poptávka po zdravých, veganských, bezlepkových (gluten free) a jiných „free from…“ potravinách a výrobcích z ekologického zemědělství (organic), i po lowcarbon a eticky vyráběných potravinách. České firmy však musejí mít na paměti, že Británie vyžaduje moderní marketing a potenciální britští partneři očekávají aktivní přístup z české strany včetně spoluinvestic do společného úsilí dostat novou značku na trh.

Strojírenství a kovovýroba

HS 2607 - Olovnaté rudy a koncentráty

HS 7301 - Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků

HS 7310 - Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice ap. nádoby ze železa nebo oceli, o objemu ‹ 300 l

HSl 7315 - Řetězy řetízky jejich části z železa, oceli

HS 7610 - Hliníkové konstrukce, desky, tyče, profily, trubky apod.

HS 8205 - Ruční nástroje a nářadí, jinde neuved.; pájecí lampy; svěráky ap. nářadí

HS 9114 - Ost. části a součásti hodin nebo hodinekhodinek

HS 8609 - Kontejnery speciálně konstruované a vybavené pro přepravu jedním nebo více druhy dopravy

HS 8712 - Jízdní kola a jiná kola (tříkolky), bez motoru

Strojírenský průmysl

Výrobní sektor britské ekonomiky v letech 2016-2017 výrazně rostl, tažen vysokou zahraniční poptávkou po britském zboží v důsledku kombinace globálního růstu a nízkého kurzu libry. V Británii to vede ke zvýšení poptávky po strojírenském vybavení, včetně jeho dovozu z EU. V oblasti strojírenství a kovozpracujícího průmyslu představují příležitosti pro český export zejména poptávky po obráběcích komponentech, kovových a svařovaných konstrukcích, kontejnerech, jízdních kolech, výrobcích z hliníku, dále po komponentech pro těžbu ropy a dalších segmentech tzv. offshore průmyslu a energetiky včetně jaderné. Potenciál existuje i v sektoru výrobních technologií, např. vyspělá obráběcí centra, automatizované linky a robotizované provozy.

Sklo/design

HS 7013 - Stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářské skleněné výrobky, pro výzdobu aj. účely

HS 7018 - Skleněné korálky, imitace perel, imitace drahokamů ap. zboží ze skla, jn. než bižuterie

Sklářský a keramický průmysl

Británie v čele s Londýnem patří ve vzrůstající míře ke světovým centrům architektonických, projekčních a designerských studií, která pro své zahraniční projekty často hledají zajímavá a inovativní řešení interiérů. Jedná se o vybavování projektů hotelů, kancelářských a rezidenčních budov a paláců po celém světě. Příležitosti jsou např. v oblastech skleněných doplňků, skulptur a osvětlení, keramických elementů, ale i nápojového skla. Domácí britští spotřebitelé také dávají stále více přednost skleněným obalům před plastovými, např. láhvím na mléko. Sektor se těší státní podpoře, např. v rámci projektu Northern Powerhouse vzniká na severu Anglie globální centrum excelence pro sklo a jeho výzkum a vývoji, inovace a školení. Sklářský průmysl ve Velké Británii produkuje přibližně 4 miliony tun skla ročně.

Nábytkářský průmysl

HS 4414 - Dřevěné rámy na obrazy, fotografie, zrcadla nebo podobné předměty

HS 6502 - Šišáky formy kloboukové, splétané, nezformované

HS 9504 - Videoherní konzole, automaty, výrobky lunaparkové, stolní, společenské hry ap.

HS 9610 - Břidlicové tabulky a tabule k psaní nebo kreslení, též zarámované

HS 6301 – Přikrývky, koberečky cestovní

HS 4103 - Kůže surové ostatní
 

Nábytkářský průmysl

Importy nábytku do UK i export v posledních letech rostou. Profit sektoru vrostl oproti minulému roku o 10%, výdaje spotřebitelů na nábytek a zařízení představují 16,2 miliardy liber ročně. Příležitosti skýtají zejména poptávky po dílčích komponentech i hotových produktech nábytkářského průmyslu, včetně např. kuchyňských linek, koupelen, dřeva a dřevěných desek, ale i venkovního nábytku, zastřešení, atd. Poptávka se rekrutuje ze dvou zdrojů: velkoobchody poptávají konkurenceschopné výrobce nábytku dle dokumentace; a britští interiéroví designeři poptávají výrobce luxusního designového nábytku a interiérového vybavení na zakázku. Rostoucí trend, kdy firmy umožňují zaměstnancům pracovat z domova, bude i v budoucnu zvyšovat poptávku po kancelářském vybavení do domácností. Roste také poptávka po produktech respektujících životní prostředí a variabilním nábytku pro jednočlenné domácnosti.

Obranný průmysl

7326     - Ost. výrobky ze železa, oceli

HS 9002 - Čočky, hranoly, zrcadla aj. optické články z jakéhokoliv materiálu

 

Více viz Strojírenství a kovovýroba

Obranný průmysl

Pokud jde o obranný průmysl, Británie zůstává i nadále pátým největším světovým vývozcem zbraní a obranných technologií. Až 22% britského leteckého průmyslu tvoří vojenská letadla a vrtulníky, např. dodávky komponent pro program Joint Strike Fighter vedený USA. Pokles vládních výdajů na obranu v uplynulých letech by mělo v roce 2018 a dalších 4 letech vystřídat jejich postupné zvyšování a projevují se také zahraniční objednávky (např. v roce 2017 objednal Katar dodávku 24 stíhaček Eurofighter Typhoonon BAE). Určitým znepokojujícím prvem je, že se Londýn /zatím/ nestal partnerskou zemí pro vývoj a výrobu nové evropské stíhačky šesté generace po boku Německa a Francie. Je tak otázka co nahradí program Typhoon po jeho ukončení. Na druhou stranu s Francií UK vyvíjí revoluční bezpilotní bojové letadlo, které naváže na prototyp BAE Tarranis.

K nejvýznamnějším firmám dle tržního podílu patří BAE Systems, Rolls-Royce, GKN, Babcock, Cobham, Serco, Meggitt, Ultra Electronics, QinetiQ a Chemring. Příležitosti pro český export se nacházejí zejm. v subdodávkách komponent, včetně např. částí příslušenství, elektro, optiky, radarové techniky, ale i zbraní. Větší šance na navázání nové spolupráce s významnými britskými výrobci v obranném průmyslu jsou především v oblastech inovativních technologií, např. „360° situational awareness“, „future soldiers“, propojitelnosti, pokročilých materiálů, řídicích systémů a architektury software. Z tradičních oblastí lze očekávat příležitosti např. ve strojírenském sektoru a v oblasti hydrauliky v souvislosti s plánovanou výstavbou nových britských námořních bojových plavidel včetně další letadlové lodi a 4 nových jaderných ponorek. Vytvoření dodavatelských vztahů v britském obranném průmyslu vyžaduje trpělivost a dlouhodobé úsilí.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 6909 - Keramické zboží pro laboratorní, chemické aj. technické účely

HS 0510 - Ambra šedá, kastoreum, cibet a pižmo; žluč, žlázy aj.

HS 7010 - Demižony, lahve, sklenice, baňky aj. výrobky ze skla

HS 9004 - Brýle (korekční, ochranné nebo jiné) a podobné výrobky

HS 2808 - Kyselina dusičná směs kyseliny sírové dusičné

HS 3903 - Polymery styrenu v primárních formách

HS 4705 - Dřevná buničina získávaná kombinací mechanického a chemického rozvlákňovacího postupu

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Farmaceutický, zdravotnický a chemický průmysl představují po automobilovém průmyslu druhý nejvýznamnější exportní výrobní sektor britské ekonomiky. Sektor zažívá dynamický růst, tažený především inovacemi a je očekáván také růst spotřeby zdravotních prostředků a farmak v průměru o 1,8% v letech 2018-23. Life sciences (farmaceutický průmysl a zdravotnické prostředky) je také v rámci nové průmyslové strategie označen za jeden z „národních šampionů“, nejperspektivnějších oborů, kterým bude věnována vládní podpora v oblasti výzkumu. Pokud jde o zdravotnický průmysl, do prostředí státního systému veřejné zdravotní péče (NHS) jsou stále častěji zapojovány soukromé kliniky a nemocnice, u kterých NHS poptává zdravotní služby. Nově se v sektoru prosazují také inovativní služby typu Babylon - virtuální návštěva lékaře prostřednictvím internetu, která těží z rychlé dostupnosti (včetně možnosti následného zaslání el. předpisu lékařem pacientovi do místní lékárny) na místo dlouhých čekacích dob objednání u standardních návštěv lékařů. Příležitosti pro české firmy představují především subdodávky substancí a komponent pro chemický, farmaceutický a zdravotnický průmysl, včetně vybavení laboratoří, ale i dodávky kompletních zdravotnických prostředků a vybavení. Potenciální riziko pro rozsáhlý britský farmaceutický sektor představuje brexit, jelikož případná regulatorní divergence mezi britským a evropským vnitřním trhem by pro britské společnosti znamenala nutnost realizovat extrémně nákladné certifikace léků a zdravotních prostředků jak v Británii, tak v EU.

Stavebnictví

HS 9406 - Montované stavby

HS 3925 - Stavební výrobky z plastů, jinde neuved.

HS 4410 - Třískové desky  ap. desky ze dřeva nebo z jiných dřevitých materiálů

HS 4418 - Výrobky stavebního truhlářství a tesařství, ap. dřeva

HS 6801 - Dlažební kostky, obrubníky a dlažební desky, z přírodního kamene (vyjma břidlice)

HS 6810 - Výrobky z cementu, betonu nebo umělého kamene, též vyztužené

HS 6904 - Keramické stavební cihly, podlahové bloky, nosné nebo výplňové tvarovky a podobné výrobky

HS 6905 - Střešní tašky, komínové krycí desky, komínové vložky, stavební ozdoby a jiné stavební keramické výrobky

HS 6907 - Keramické dlaždice a obkládačky, obkládačky pro krby nebo stěny; mozaikové apod. výrobky

HS 7016 - Dlažební kostky, desky, cihly, dlaždice, obkládačky a ost. výrobky z lisovaného sklaskla

HS 2618 - Granulovaná struska z výroby železa nebo oceli

Ačkoliv v roce 2016 a 2017 britské stavebnictví bylo po 4 letech předchozího mírného růstu v recesi, především díky propadu v sektoru komerčních budov, zatímco výstavba bytového bydlení stoupá, pro dílčí dodávky stavebních materiálů, konstrukcí, i stavebních služeb z ČR zůstává v Británii otevřena řada příležitostí. Důvodem je nejen celková velikost britského stavebního trhu, ale zejména skutečnost, že dle analýz chybí v Británii obrovské množství bytů. Toto je obzvlášť problémem Londýna, ale i severu Anglie, kde se v rámci programu "Northern Powerhouse" britská vláda snaží zvýšit urbanizaci. Cílem britské vlády je vybudovat celkem milion nových bytů do roku 2020; pro podporu výstavby družstevního bydlení je rezervováno 4,7 mld. liber a 3,2 mld. pro výstavbu bydlení v bývalých průmyslových zónách (brown fields). Ve fiskálním roce 2016-17 byla kvóta na 200 tisíc nových bytů ročně dosažena poprvé od začátku projektu v roce 2015, zároveň tím došlo k největšímu nárůstu výstavby bytových jednotek za jeden fiskální rok od finanční krize v roce 2007. Zejména v osmimilionové oblasti širšího Londýna pak stavební ruch, týkající se především komerčních a rezidenčních budov, neustává i bez státní podpory. V Británii rovněž narůstá poptávka po montovaných stavbách. Specifickou oblastí příležitostí ve stavebnictví je pak sektor dopravní infrastruktury, ve které je realizována či připravována řada projektů. Největší projekt, "High Speed II", plánuje vybudování 335 mílí dlouhého vysokorychlostního železničního propojení mezi Londýnem, Birminghamem, Manchesterem, Sheffieldem a Leedsem. Projekt "High Speed II" rovněž spadá pod projekt "Northern Powerhouse", do něhož bylo ze státního rozpočtu na stavbu dopravní infrastruktury uvolněno 13 miliard liber a projektu rozvoje střední Anglie „Midlands Engine“, kde bude k dispozici 5 mld. Celková celostátní cena projektu "High Speed II" je plánována na 56 miliard liber, realizován má být vládou založenou společností "High Speed Two (HS2) Ltd", trať do Birminghamu má být zprovozněna do roku 2026 a celý koridor by měl být dokončen v letech 2032-33. Ve stádiu přípravy realizace jsou též projekty rozšíření letišť Heathrow a Stanstead, které v roce 2017 dosáhly rekordních počtů cestujících. Na obzoru je i rozšíření letiště Gatwick. V prosinci 2018 má být dokončen rozsáhlý projekt Crossrail - modernizace a dostavba železnice v oblasti Londýna. Vláda zároveň zahájila projekt „chytrých dálnic“ (aktuálně transformace dálnic M3 a M6). Možné příležitosti pro české firmy představují zejména dodávky komponent a konstrukcí pro dopravní stavby, komponent rezidenčního bydlení, ale např. i výstavba či přestavba elektráren. Carillion, druhá největší stavební firma v Británii a jeden z největších dodavatelů služeb do britského veřejného sektoru v lednu 2018 přešel do povinné likvidace. Panují obavy, že pád Carillionu by mohl strnout širší lavinu krachů a restrukturalizace ve stavebnictví, ale může to znamenat i nové příležitosti pro menší firmy.

 

Další možnosti pro zvýšení českého exportu do UK jsou následující:

    • outsourcing dodávek zboží a služeb od britských firem;
    • rozvoj ekonomické spolupráce mezi regiony v ČR a UK (využití strukturálních zdrojů EU)

Aktuální sektorové příležitosti pro Velkou Británii

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Aktuální tendry a projekty ve Velké Británii

Aktuální poptávky ve Velké Británii

 

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Zdroje:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: