Velká Británie: Vztahy země s EU

20. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Londýně (Velká Británie)

Spojené království Velké Británie a Severního Irska je členem EU. Do Evropských hospodářských společenství, předchůdce EU, vstoupila Velká Británie k 1.1.1973.

Brexit

Dne 23.6.2016 rozhodli Britové v referendu většinou 51,9 % hlasů o vystoupení země z EU. Britská vláda aktivovala čl. 50 Smlouvy o EU dne 29.3.2017, tím začala běžet dvouletá lhůta, ne jejímž konci v březnu 2019 Velká Británie přestane být členem EU. V dopise, kterým britská strana aktivovala článek 50 Smlouvy o EU a zahájila dvouleté období odchodu z EU, deklarovala následující preferovanou podobu nastavení obchodních vztahů s EU po brexitu: 1/ UK nebude členem vnitřního trhu EU (tj. UK nebude podrobeno jurisdikci Soudního dvora EU a bude moci kontrolovat imigraci); 2/ UK nechce „plné členství“ v celní unii s EU; 3/ UK chce sjednat s EU komplexní dohodu o volném obchodu zbožím a službami; 4/ ke dni vystoupení z EU UK převezme celé acquis EU do britského právního řádu. Rada EU v rámci politických vodítek stanovila fázovaný prostup jednání o brexitu, v rámci kterého bude jménem celé EU vyjednávat Evropská komise a v prvním kroku budou nejprve řešeny otázky výstupové dohody o ukončení členství Británie v EU, a ve druhé fázi následně budoucí rámec vztahů EU s UK. Konkrétní podoba obchodních vztahů UK s EU po březnu 2019 tedy začne být jasnější až v pozdějších fázích vyjednávání. S ohledem na komplexnost obchodních vztahů není ani vyloučené, že by ve (Smlouvou o EU stanoveném) období dvou let nemuselo být dosaženo nové obchodní dohody a v úvahu by pak připadalo buď přechodné / implementační období, nebo prodloužení vyjednávacího období, či ukončení členství Británie v EU bez nové dohody a obchodování Británie s EU pouze v rámci standardů Světové obchodní organizace.

Z hlediska Británie je s ohledem na objem a bilanci vzájemného obchodu se službami s EU jednou z klíčových obchodních otázek spojených s brexitem to, zda a za jakých podmínek po brexitu zůstane zachován přístup v Británii sídlících bank a finančních firemna vnitřní trh EU v sektoru finančních služeb. Britský bankovní sektor, zaměstnávající asi 2,2 milionu osob (cca 7% všech pracujících), se netají přípravou svých kontingenčních plánů, včetně přípravy na možnou variantu absence jakékoliv obchodní dohody při odchodu UK z EU; v praxi ale banky zatím s rozhodnutím o případném přesunu aktivit z Británie na kontinent spíše vyčkávají. Podle průzkumů v rámci finančního sektoru avizují plány na možné přesuny pracovníků z UK do zahraničí, případně přesuny celých ústředí, či posílení evropských poboček, zejména kapitálové fondy (36%) a investiční banky (29%). Ve finančním sektoru je další z klíčových otázek, zda si londýnská City bude schopna po brexitu udržet pozici hlavního světového centra clearingových transakcí denominovaných v eurech.

Z britských výrobních sektorů je vývoj jednání o brexitu ostře sledován zejména automobilkami, které vysoký podíl svých výrobků exportují na vnitřní trh EU a případné nové celní či netarifní bariéry by pro ně znamenaly komplikace nejen při exportu vozů, ale i při importu zahraničních součástek, jejichž podíl na v Británii vyrobeném vozu dosahuje v průměru 59%.

3.1. Zastoupení EU v zemi

European Commission Representation in the UK
Europe House, 32 Smith Square, London SW1P 3EU
Head of Representation: Jacqueline Minor
Tel: 020 7973 1992
Fax: 020 7973 1900
E-mail: COMM-REP-LONDON@ec.europa.eu 
Web: ec.europa.eu/unitedkingdom/, ec.europa.eu/unitedkingdom/about_us/office_in_london/index_en.htm

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Co se týká obchodu zboží a služeb, zůstává Evropská unie hlavním obchodním partnerem UK. Podíl EU na britském dovozu a vývozu se nicméně za poslední desetiletí snižuje. Jestliže v roce 2000 Británie exportovala do EU 55% svého celkového exportu zboží a služeb, v roce 2015 to již bylo 44%; pokud jde jen o zboží, za posledních 10 let se snížil podíl EU na britském exportu z 54,21% v roce 2006 na 43,93% v roce 2006.

Vývoj podílu celkového exportu zboží a služeb z UK do EU mezi lety 2016, 2011 a 2006:

Období

Export UK do EU

(mld. GBP)

Export UK celkově

(mld. GBP)

% exportu UK do EU na celkových exportech UK

2016

240,560

547,590

43,931%

2011

241,827

496,987

48,659%

2006

211,309

389,793

54,211%

Zdroj:

https://www.ons.gov.uk/economy/nationalaccounts/balanceofpayments/timeseries/l7d7

https://www.ons.gov.uk/economy/nationalaccounts/balanceofpayments/timeseries/ktmw

Členství UK v EU má dosud vliv na britskou ekonomiku v mnoha ohledech. Nejdůležitější účinky vznikají prostřednictvím jednotného trhu (Single Market), programu ekonomické integrace. Dopad EU se ale projevuje také v jiných oblastech. EU má výlučnou pravomoc sjednávat obchodní a investiční dohody se zeměmi mimo Unii, byla zavedena celní unie se společným vnějším celním sazebníkem na dovážené zboží. Členství také velmi ovlivňuje obchodní vztahy UK s nečlenskými státy a má též na UK daňové důsledky, jehož výsledkem jsou příspěvky do rozpočtu EU. Stejně jako u ostatních členských států, je hrubý příspěvek UK do rozpočtu EU funkcí příjmů z DPH, hrubého národního důchodu (HNP), cla a produkce cukru. Jedinečně mezi členskými státy těží UK od roku 1985 ze slevy na svém příspěvku do rozpočtu EU. Ta se vypočítá podle vzorce, který sníží čistý příspěvek UK na 66 %.

Více informací o obchodních vztazích s EU.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

V programu Evropské kohezní politiky pro období 2014-2020 je zakotvena pomoc pro Severní Irsko a to pomocí těchto nástrojů:

  • Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) – Program investic pro růst a pracovní místa. Tento program pravděpodobně započne v létě 2015. Z ERDF bude uvolněno přibližně 72 milionů GBP na podporu podnikání, pomocí investic.
  • Evropský sociální fond (ESF) – Program zacílený na zvyšování sociálního začlenění, snižování ekonomické neaktivity a boj s chudobou. Tři definované prioritní skupiny činností v rámci programu jsou 1) Podpora zaměstnanosti a pracovní mobility, 2) Podpora sociálního začlenění a 3) Investice do vzdělávání, rozvoje schopností a celoživotního vzdělávání. Předpokládané finanční zdroje jsou 457,5 milionů Eur.
  • Mírový program IV (Peace IV), Evropská územní spolupráce. Program zaměřený na podporu usmíření, zaměřený na podporu sdíleného vzdělávání, dětí a mládeže, sdílených prostor a služeb a budování dobrých vztahů na lokální úrovni. V rámci programu bude operováno s rozpočtem 229 milionů Eur. Program bude zahájen v průběhu jara 2015.
  • Interreg VA program, Evropská územní spolupráce. Jeden z šedesáti programů v rámci EU pro podporu přeshraniční spolupráce, příspěvek ERDF do tohoto programu je 240 milionů Eur.
  • Program rozvoje venkova (RDP) v rámci druhého pilíře Společné zemědělské politiky. Priority tohoto programu jsou rozvoj venkova, udržitelný management regionálních přírodních zdrojů a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a potravinářství. Celkový rozpočet programu byl schválen na částku 623 milionů GBP, z čehož 186,5 milionů bude pocházet z evropských zdrojů, zbytek ze zdrojů Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova, které navíc přislíbilo přidělení dalších 250 milionů GBP na financování Schéma zlepšení farmářského podnikání.
  • Účast na programech UK rybolovu pod hlavičkou Společné rybolovné politiky.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: