Velká Británie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Londýně (Velká Britániie)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Kontakty na britské firmy (výrobci, dovozci, distributoři) lze získat z elektronických firemních adresářů. Některé služby jsou ovšem zpoplatněné. K nejvyužívanějším patří Kelly's a Kompass. Vyhledávání probíhá podle výrobku nebo nabízených služeb.

Využívání místních prodejních zástupců (sales agents) je velmi rozšířené. Pro zahraniční firmy je to na začátku často jediná schůdná cesta, jak se prosadit na britském trhu. Prodejní zástupci jsou registrováni v British Agents BASE (www.agentbase.co.uk/), která umožňuje přístup do největší databáze profesionálních prodejních zástupců v UK.

The Manufacturers' Agents' Association of Great Britain and Ireland - MAA nabízí stejné služby jako BASE. Navíc nabízí vyhledání prodejního zástupce také v Irsku. České firmy mohou najít prodejního zástupce opět on-line v databázi MAA nebo inzercí v časopise Agents Review. The British Chambers of Commerce - BCC je obchodní organizace zastřešující cca 55 obchodních komor v UK. Obchodní komory mají dlouholetou tradici a silné postavení.

Informace o firmách v Anglii, Walesu a Skotsku lze najít v obchodním rejstříku Companies House. Informace o firmách v Severním Irsku vede místní obchodní rejstřík Companies Registry. Detailní informace jsou zpoplatněné. Informace o finanční situaci britských firem nabízí několik společností (např. First Report, UK Data). Takové služby jsou poskytovány on-line a za relativně dostupné ceny.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Informace o statistikách, celních tarifech, obchodních překážkách, fytosanitární a jiných omezeních

Velká Británie je jakožto členská země Evropské unie součástí společné celní unie, v níž je uplatňován společný celní sazebník (Taric), jednotná klasifikace zboží (osmimístné kódy), atd. Obchod mezi členskými zeměmi EU je intrakomunitární charakteru. Takovýto obchod nepodléhá celnímu dohledu; mezi členskými státy proto neexistují celní hranice a ve vzájemném obchodu se neuplatňují žádná cla ani množstevní omezení. Dovozci jsou však povinni platit DPH a u vybraných položek (alkohol, cigarety, pohonné hmoty, aj.) i spotřební daň. Vývozci a dovozci mají zároveň povinnost vyplňování statistických formulářů pro sledování intrakomunitárního obchodu (Intrastat).

Zpravodajskou jednotkou pro Intrastat jsou osoby a firmy registrované jako plátci DPH. Měsíční souhrnné údaje se podávají zvlášť pro odeslání a pro přijetí zboží (formuláře jsou barevně odlišeny). Výkazy s údaji za sledované období se příslušnému celnímu úřadu (podle sídla firmy) předávají jedenkrát měsíčně, nejpozději do deseti pracovních dnů následujícího měsíce (u hlášení podávaných písemně na tiskopisech), resp. dvanácti pracovních dnů u hlášení zasílaných elektronicky. V údajích o přijetí a odeslání zboží se mimo jiné uvádí i druh dopravy a dodací podmínky podle Incoterms. Intrastat eviduje pouze odeslání a přijetí zboží, nikoliv tranzit.

Zahraniční obchod EU je obchodem realizovaným mezi členskými státy EU a třetími zeměmi. Pro sledování pohybu obchodovaného zboží se třetími zeměmi se taktéž vytvářejí statistické přehledy (Extrastat). Údaje pro Extrastat jsou uváděny v Jednotné celní deklaraci (JCD), jež je základním dokumentem v celním řízení při vývozu i dovozu, a zasílány statistickému úřadu Eurostat. Vyplněný, orazítkovaný a podepsaný formulář je celnímu úřadu potřeba předložit společně s fakturou (musí vzájemně souhlasit údaje včetně cen, dodacích podmínek, země určení, atd.) a eventuálně dalšími doklady (přepravní dokumenty, licence, certifikáty, pojištění, atd.).

U všech realizovaných obchodů je potřeba, aby deklarant prostřednictvím průvodního osvědčení (EUR.1) nebo certifikátem o původu zboží prokázal původ jím obchodovaného zboží. EU používá dva druhy pravidel původu - nepreferenční a preferenční. Nepreferenční pravidla původu jsou obsažena v Celním kodexu ES a prováděcím nařízení EK. Naproti tomu preferenční pravidla původu, jež jsou mnohem přísnější, jsou uvedena v protokolech k jednotlivým preferenčním obchodním dohodám EU. Dovoz zboží z třetích zemí do Velké Británie (resp. EU) je v zásadě volný; na zboží se však vztahuje celní sazebník EU. Většina cel je propočítávána jako procentní částka z hodnoty dováženého zboží (ad valorem), u některého zboží se pak vypočítává tzv. specifické clo (tj. podle množství nebo hmotnosti zásilky).

K dovozu některého druhu zboží ze třetích zemí do UK (resp. EU) je potřeba dovozní licence (např. pro ocel, textil, zemědělské komodity a výrobky, zbraně a vojenský materiál). Od placení cla i DPH je osvobozen dočasný dovoz zboží z třetích zemí do UK (resp. EU). Tato úleva platí např. pro kontejnery, palety a obaly, zboží na veletrh, obchodní vzorky. Celní úřad může dovozce požádat o složení finanční zálohy, která je dovozci při reexportu zboží mimo společné celní území vrácena. Zjednodušení celní procedury v tomto případě umožňuje použití dokumentu ATA Karnet, který u dočasného dovozu či vývozu zboží nahrazuje klasické celní dokumenty. V UK vystavují ATA Karnet obchodní komory.

Od placení cla jsou osvobozeny i výrobky dovážené do UK (resp. EU) za účelem zpracování a následného reexportu mimo celní unii (tedy výrobky podléhající tzv. aktivnímu zušlechťovacímu styku). Podobná úleva platí i pro vývoz výrobků z EU ke zpracování do zemí mimo EU a jejich následnému reimportu (tzv. pasivní zušlechťovací styk). Při proclení zboží se nevyžaduje zpracování celní deklarace agentem speciálně schváleným celním úřadem. Celní deklaraci smí vyplnit kdokoliv, jenž disponuje potřebnými údaji a je k tomuto úkonu pověřen majitelem zboží. Totéž platí i v případě platby dovozního cla, celních poplatků a daní. Obecně platí, že většinu celních deklarací vyhotovují speditéři a přepravní firmy; velké firmy mají povětšinou samostatná oddělení přímo jednající s celním úřadem.

V některých případech může taktéž dojít k zamezení/odmítnutí dovozu zboží, např. u takového zboží, jež není v souladu s předloženými dokumenty, je poškozené či nesplňuje požadavky dané předpisy EU. Pro vývoz některého zboží mimo území EU je žádat o licenci u příslušného britského ministerstva. Jedná se například o zbraně a radioaktivní materiál, starožitnosti a umělecká díla, zvířata či ohrožené druhy živočichů a rostlin.

Podrobnější informace o tarifech pro exportující společnosti z EU.

Ochrana domácího trhu

V rámci ochrany domácího trhu se Velká Británie ve vztahu k třetím zemím řídí společnou obchodní politikou EU. Za realizaci licenční politiky zodpovídají především následující ministerstva: Department for Business, Innovation and Skills (BIS), Department for Environment, Food and Rural Affairs (DEFRA) a Department for Culture Media and Sport (DCMS).

Dovozní licence u průmyslových výrobků vydává Export Control Organization. V současnosti je dovozní licence pro zboží ze třetích zemí vyžadována např.: u obuvi, některých textilních výrobků, železa a oceli, palných zbraní a munice, jaderných materiálů a zboží kontrolovaného na mezinárodní bázi (např. dřevěné výrobky a  liberijské surové diamanty, protipěchotní miny). Dovozní licence pro zemědělské produkty z mimounijních zemí jsou pak vydávány ministerstvem životního prostředí.

K ochraně britského trhu před dovozy zemědělských produktů slouží zdravotní a bezpečnostní kontroly, jejichž cílem je prověřit, jaký vliv mají dovážené produkty na veřejné zdraví, život zvířat a rostlin, životní prostředí, atd. Dovoz některého zboží do UK je úplně zakázán (drogy, útočné zbraně, padělky a pirátské kopie).

Ve Velké Británii jsou při exportu některého druhu zboží do mimounijních zemí vyžadovány také vývozní licence. Vývozní licence jsou vydávány několika úřady, a to v závislosti na druhu vyváženého zboží:

  • zbraně a radioaktivní materiál (Export Control Organization)
  • starožitnosti a umělecká díla starší 50 let (The Museums, Libraries and Archives Council, součást DSMS)
  • zvířata, ohrožené druhy živočichů a rostlin (DEFRA)

Informace o statistikách, celních tarifech, obchodních překážkách a jiných omezeních pro mimo-unijní trhy:

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Registrace firmy ve Velké Británii (Anglie, Skotsko, Wales) je poměrně jednoduchý proces. Firma se registruje podle zákona “The Companies Act 1985” v obchodním rejstříku (Companies House), který vede Ministerstvo pro obchod, podnikání a hospodářskou soutěž (Department for Business, Enterprise and Regulatory Reform). Firmy mají ze zákona povinnost předkládat do obchodního rejstříku údaje o účetnictví a výkazy ročního obratu. Companies House eviduje údaje o 2 mil. firem a kanceláře v Londýně, Edinburghu a Cardiffu.

Obchodní rejstřík firem v Severním Irsku (Companies Registry) vede Ministerstvo podnikání, obchodu a investic (Department of Enterprise, Trade and Investment) v Belfastu.

Požadované dokumenty pro založení (registraci) firmy:

  • Memorandum of Association: obsahuje jméno a adresu firmy, popis činnosti.
  • The Articles of Association: stanovují pravidla pro vnitřní chod firmy, základní kapitál, pravomoci společníků.
  • Formulář 10: vyplňuje ho společník/ci a jednatel firmy (může jít o stejnou osobu). Obsahuje jméno a adresy společníka/ů, datum narození, přehled jejich zaměstnání či řídících funkcí za posledních 5 let. F10 musí být datován a podepsán každým společníkem, jednatelem nebo jejich právníkem.
  • Formulář 12: prohlášení o dodržování pravidel pro řízení firmy. Musí být podepsáno jedním z ředitelů firmy v přítomnosti notáře nebo právníka.

Výše uvedené dokumenty by měl připravit britský právník, ale není to zákonná podmínka. Firma je zaregistrována po obdržení Certificate of Incorporation (doklad o registraci). Proces registrace firmy obvykle trvá 7 pracovních dnů. Registrace elektronicky stojí 15 GBP, fyzickým předložením dokumentů 20 GBP. Companies House nabízí také registraci firmy do 24 hodin po předložení požadovaných dokumentů. Express registrace elektronicky stojí 30 GBP (při fyzickém předložení dokumentů 50 GBP). V Severním Irsku stojí registrace firmy 35 GBP. Firma může být zaregistrována v Companies House přímo nebo prostřednictvím právní firmy.

Obvyklé právní formy společností v UK jsou:

  • Private limited company (Ltd) - privátní společnost s ručením omezeným, nejčastější forma. Ručení je omezené buď majetkovým podílem (by shares) nebo zárukou (by guarantee). Druhá forma ručení je obvyklá pro neziskové organizace. Není stanoven žádný minimální kapitál pro založení Ltd. ani      minimální výše vkladu společníka.
  • Public limited company (Plc) - veřejná společnost s ručením omezeným. Jedná se o akciovou společnost, která může získat finanční zdroje prodejem akcií veřejnosti.
  • Limited partnership (LP) - partnerství (sdružení) podnikatelů. Partneři mají společnou odpovědnost  za závazky firmy a ručí neomezeně osobním majetkem. Smlouva o partnerství je většinou sepsána právníkem, který navrhne způsob řízení firmy a rozdělení zisku. Tento typ společnosti využívají hlavně začínající firmy.
  • Limited liability partnership (LLP) - nový typ společnosti, který je kombinací klasické privátní společnosti s ručením omezeným a partnership. Jméno firmy tohoto typu musí končit písmeny LLP.
  • Sole trader, sole proprietor - podnikatel (fyzická osoba). Do této kategorie patří drobní živnostníci, obchodníci či soukromí poradci. Podnikatel ručí za závazky z podnikání neomezeně osobním majetkem. Tento druh podnikání vyžaduje minimální nároky na papírování a formality. Neexistují žádné požadavky na audit. Podnikatel však musí vést evidenci svých příjmů a výdajů pro daňové účely a platby na      sociální a zdravotní pojištění.

Dalším důležitým státním úřadem pro firmy a podnikatele HM Revenue & Customs, kde se musí registrovat jako plátci DPH, daně ze zisku, spotřební daně a odvodů na sociální a zdravotní pojištění (national insurance).

Od ledna 2010 vstoupila v účinnost směrnice o službách, která zásadním způsobem zjednodušuje krátkodobé poskytování přeshraničních služeb, především ve smyslu uznávaní požadovaných kvalifikaci a oprávnění poskytovat služby na základě povolení získaného v domovském státě. Směrnice zavádí také institut tzv. Jednotného kontaktního místa, kde je možné získat veškeré informace a vyřídit si veškeré formality spojené s podnikáním v oblasti služeb.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V UK existuje velké množství novin, časopisů a jiných periodik, kde lze zveřejnit nabídku zboží a služeb. Přehled všech periodik vychází každoročně v Media Guide. Zájemce tu najde kompletní databázi všech tiskovin, televizních a rozhlasových stanic, informace o čtenářském (diváckém, posluchačském) okruhu, nákladu tiskovin (šíře a pokrytí vysílání) i ceny inzerce. Celkový přehled o nabídce propagačních a inzertních služeb je možné získat od The Advertising Association. Mezi nejprodávanější novinové deníky patří The Sun, Daily Mail a Daily Mirror.

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Největším výstavním areálem v UK je National Exhibition Centre (NEC) Birmingham, který zahrnuje 21 hal o celkové ploše 200 tisíc m2. Jedná se o 10. největší výstavní areál na světě. NEC Birmingham navštíví každoročně 4 mil. lidí na zhruba 180 výstavách a veletrzích. Druhým nejdůležitějším výstavním areálem je ExCeL Londýn, který se nachází v jihovýchodní části města. Menším londýnským výstavním areálem je Olympia. Mezi další důležitá veletržní města v UK patří také Manchester, Glasgow, Sheffield, Leeds, Edinburgh, Cardiff. Trendem posledních let je časové zkracování veletrhů a výstav. Přehled všech veletrhů v UK. Z veletržního kalendáře dosahují mezinárodního významu především tyto akce:

NEC Birmingham

  • Glee (veletrh volného času)
  • Food and Drink Expo (potravinářský veletrh)
  • Infrarail (veletrh odvětví železniční dopravy)
  • Interbuild (největší britský veletrh stavebního průmyslu)
  • Interplas (veletrh odvětví výroby a zpracování plastů)
  • Subcon (nejvýznamnější veletrh v oblasti průmyslové výroby)
  • Advanced Engineering (významný veletrh v oblasti automobilového a leteckého průmyslu)

ExCeL London

  • World Travel Market (veletrh cestovního ruchu)
  • DSEi (největší světový veletrh zbrojařské techniky)
  • International Music Show (hudební veletrh)
  • International Wine Fair (vinařský veletrh)
  • Infosecurity (IT bezpečnost)
  • Bett (veletrh pro HW/IT technologická řešení v oblasti vzdělávání)
  • The UK Wedding Show (svatební veletrh)
  • International Confex (veletrh pro pořadatele konferencí)
  • Great British Beer Festival (pivní veletrh)
  • 100% Design (veletrh interiérového designu)

Olympia London

  • Publishing Expo (veletrh odvětví vydavatelství a nakladatelství)
  • Airline Purchasing & Maintenance Expo (veletrh civilní letecké techniky)
  • E Commerce Expo (veletrh e-commerce a datových služeb)
  • IMBIBE Live (nápojový průmysl)

Farnborough

  • Farnborough International Airshow (veletrh civilní a vojenské letecké techniky)

Čeští vystavovatelé musí v UK (hlavně v Londýně) počítat s relativně vysokými náklady (nájem výstavní plochy, pojištění, doprava, ubytování). Nepsaným pravidlem je skutečnost, že jednorázová účast na veletrhu není určující a teprve opakovaná účast může přinést žádoucí výsledek. Pro české firmy je také nevýhodou geografická vzdálenost spojená navíc s cestou přes „kanál". Pokud jsou však české výrobky či služby kvalitní a cenově konkurenceschopné, je dobrá šance v UK uspět. V takovém případě účast na hlavním mezinárodním veletrhu v daném oboru má význam. Pro české firmy je vhodné, aby nejdříve přijely na veletrh jako návštěvníci (stačí na 1 den) a teprve poté jako vystavovatelé.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je upravena zákonem „Copyrights, Designs and Patents Act of 1988”, který je průběžně novelizován kvůli implementaci směrnic EU. Hlavním státním úřadem pro ochranu duševního vlastnictví je Intelectual Property Office (Britský patentový úřad). Tento úřad uděluje patenty na vynálezy, provádí zápisy a registraci ochranných známek (trade marks), užitných a průmyslových vzorů (designs). V UK jsou rovněž v platnosti patenty udělené Evropským patentovým úřadem (The European Patent Office); stejně tak zde platí ochranné známky a užitné/průmyslové vzory registrované u The Office for Harmonization in the Internal Market (OHIM).

K největším žadatelům o udělení patentu v UK patří firmy z oblasti informačních a komunikačních služeb (Hewlett Packard, Schlumberger, NEC, Samsung, Motorola, Sun Microsystems) a automobilka Ford. Nejvíce ochranných známek registrují firmy Unilever, GlaxoSmithKline, Imperial Chemical Industries, Johnson & Johnson, British Telecom, Asda, Marks & Spencer. UK je nejpopulárnější zemí v Evropě pro zahraniční firmy žádající o ochranu patentu. Hlavní výhodou je to, že je jediná země v Evropě (s výjimkou Irska) s angličtinou jako oficiálním jazykem.

Autorská práva (copyrights) jsou v UK chráněna automaticky, jakmile existuje jakýkoliv záznam v materiálu, který byl vytvořen (film, hudba, literární dílo, atd.). Neexistuje tu žádná oficiální registrace pro autorská práva. Velvyslanectví ČR v Londýně nebylo informováno o žádném případu porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek v UK je v souladu s příslušnými směrnicemi EU (The European Public Procurement Directives), které zaručují otevřený a nediskriminační výběr dodavatelů zboží a služeb. Podle EU směrnic se musí inzerovat v příloze The Official Journal of the European Communities (OJEC) všechny veřejné zakázky v hodnotě nad 137.000 Eur (dodávky zboží a služeb) a 5 278 000 Eur (dodávky prací). Platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek v UK byla implementována do níže uvedených britských právních předpisů:

  • The Public Contracts Regulations 2006
  • The Utilities Contracts Regulations 2006

Veřejný sektor vynakládá každoročně okolo 125 mld. GBP na nákup zboží a služeb. Zájemce o dodávky pro veřejný sektor se musí nejdříve zaregistrovat do seznamu potenciálních dodavatelů příslušné veřejné instituce. Registrovaní dodavatelé pak dostávají výzvy k předložení nabídky.

Zájemce o zařazení do seznamu dodavatelů musí oznámit příslušné instituci tyto informace:

  • profil činnosti firmy a hospodaření za poslední 2-3 roky
  • seznam a popis výrobků/služeb/prací, které chce nabízet
  • seznam dosavadních významných odběratelů
  • stručný popis získaných zakázek od britského veřejného sektoru (jsou-li nějaké).

Britská vláda podporuje větší zapojení malých a středních firem (SME) do veřejných zakázek v UK. Z tohoto důvodu spravuje internetový portál, který poskytuje informace o veřejných zakázkách v UK v hodnotě zpravidla do 100.000 GBP. Uvedený portál nabízí britským veřejným institucím možnost zveřejnit veřejné zakázky s nižší hodnotou a firmám možnost registrace k bezplatnému přístupu k zakázkám ve vybraném britském regionu. Přístup k zakázkám do 100.000 GBP na celém území UK stojí 180 GBP ročně, přístup ke všem zakázkám pak 750 GBP za rok.

Důležitým zdrojem o veřejných zakázkách je také Tenders Direct, který zveřejňuje informace o aktuálních zakázkách v UK a v Evropě. Tenders Direct provozuje skotská firma Millstream Associates Limited, která je držitelem licence od The Official Journal of the European Union (OJVE) ke zveřejňování informací o veřejných zakázkách. Služba Tenders Direct je založena na předplatném a zájemce o přímé zasílání oznámení o nových veřejných zakázkách se musí nejprve zaregistrovat pro některou z nabízených služeb. Millstream Associates Limited nabízí zájemcům 30 denní bezplatnou zkušební lhůtu. Roční předplatné Tenders Direct stojí 50-600 GBP v závislosti na rozsahu služby.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Řešení obchodních sporů

Obchodní smlouva by měla vždy obsahovat klauzuli, podle práva které země se budou řešit případné obchodní spory. V opačném případě se aplikuje anglosaské právo založené na zvykovém právu. Za přijatelný kompromis lze považovat dohodu o řešení sporů na neutrální půdě. Obecně lze konstatovat, že soudní i arbitrážní řízení je v UK finančně náročné. V případě soudního řízení v UK doporučujeme využít služeb místního právníka.

V UK existují do určité míry odlišné právní systémy v Anglii, Walesu, Skotsku a Severním Irsku. Princip řešení obchodních sporů je však téměř shodný. Obchodní spory se řeší zpravidla u County Courts (okresní soudy), odvolacím soudem je High Court (vyšší soud).

Jiný právní systém založený na normanském právu existuje na ostrově Man v Irském moři. V případných obchodních sporech na tomto ostrově je třeba využít specializovaného právníka. Některé britské firmy se registrují na ostrově Man z daňových důvodů.

Komplexní právní služby a poradenství včetně zastupování u soudů poskytují solicitors, kteří tvoří většinu britských právníků a jsou profesně sdruženi v instituci The Law Society of England and Wales. Druhou kategorii britských právníků tvoří barristers. Ti jsou oprávněni zastupovat strany u vyšších soudů a poskytují specializované právní služby. Barristers jsou profesně sdruženi v instituci The Bar Council of England and Wales.

V UK sídlí mezinárodní arbitrážní soud London Court of International Arbitration. Jedná se o celosvětově uznávaný rozhodčí orgán, který řeší mezinárodní obchodní spory.

Rizika místního trhu

Britský trh je velmi náročný na kvalitu výrobků i služeb, ale také na úroveň podnikatelské etiky. Typické je dodržování zásady „fair play", sjednaných lhůt a podmínek.

V seriózních podnikatelských kruzích stále platí, že čestné jednání je samozřejmostí. Lež je společensky nepřijatelná a dané slovo má hodnotu podepsané smlouvy. V obchodním styku je dodržování platebních podmínek věcí cti a lze se na ně většinou spolehnout. V každodenní praxi bývají však častým a již dlouho kritizovaným nešvarem velkých firem platby po lhůtě splatnosti. Hlavní obětí jsou drobní dodavatelé.

V UK je maximálně zjednodušena registrace a zrušení firmy. Samotná britská adresa obchodního partnera ještě nemusí nutně vypovídat o serióznosti majitele firmy. Českým firmám doporučujeme ověřit důvěryhodnost firmy běžně dostupnými prostředky: bankovní reference, používání zajištěných způsobů platby. Při použití nekalých obchodních praktik ze strany britské firmy či podnikatele je nejlepší se poradit s místními právníky.

ZÚ ČR v Londýně registruje narůstající počet podvodů při objednávání stavebních strojů přes internetové stránky britských firem. Upozorňujeme, že v těchto případech často dochází ke zneužití údajů britských firem k založení a provozování fiktivního internetového prodeje (traktorů, bagrů, JCB, atp.) Po převedení platby domnělý prodejce zpravidla přestává komunikovat a prostředky jsou často již nenávratně ztraceny.

Upozorňujeme podnikatele, aby věnovali zvýšenou pozornost nejen nízké ceně objednávaného zboží, ale zejména těm detailům transakce, které mohou indikovat podvodné jednání, např.: kontaktní emailové adrese (často registrované na veřejném serveru), internetové doméně prodejce (zpravidla registrované na nebritský subjekt, lze zjistit např. na whois.domaintools.com), adrese pobočky banky příjemce (pozná se podle tzv. "sort code" a je zpravidla odlišná od adresy registrace firmy, kterou lze zjistit v obchodním rejstříku), kontaktnímu telefonnímu číslu (není pevná linka, ale předplacená SIM karta, tj. číslo ve formátu /+44/ 07xxx xxx xxx), řadě gramatických a stylistických chyb v emailové komunikaci, atp.

Obvyklé platební podmínky

Platební podmínky obecně vyplývají z dohody mezi vývozcem a dovozcem. V UK lze využít všechny obvyklé způsoby plateb a bankovních záruk. K nejpoužívanějším platebním nástrojům patří dokumentární akreditiv (Letter of Credit, L/C), dokumentární inkaso a přímé platby. Pro lhůty splatnosti se používají násobky 30 dnů. Ceny za dodané zboží se uvádí podle podmínek Incoterms (např. EXW, CIF, FOB). Bankovní platební styk mezi ČR a UK trvá zhruba 3 pracovní dny.

Opožděné platby podléhají zákonnému nároku na úroky, pokud byla smlouva sjednána podle britského práva. Příslušnou právní normou je „Late Payment of Commercial Debts /Interest/ Act"1998. Pokud není ve smlouvě sjednána doba splatnosti, platí zákonná lhůta 30 dnů po obdržení zboží nebo faktury (co nastane později). Na doporučení britské centrální banky Bank of England byla úroková míra z dlužných částek stanovena hodnotou diskontní sazby plus 8 %. To odpovídá úrokové sazbě účtované komerčními bankami u krátkodobých úvěrů. Případná smluvní ujednání, že úroky z opožděných plateb budou podstatně nižší, než je uvedená sazba, jsou ze zákona neplatná.

Platební morálka (používání jiných měn, vývoj kurzu měny)

Jak již bylo uvedeno výše, měnou Velké Británie je britská libra s označením GBP nebo £. Britská libra je nejstarší měnou, která je dnes používaná, stejně jako nejčastěji převáděnou měnou. Na libru jsou navázány měny Falklandských ostrovů (falklandská libra), Gibraltaru (gibraltarská libra) a Svaté Heleny (svatohelenská libra). Nejnižší hodnota EUR/GBP byla zaznamenána ke konci roku 2008 1,02271, nejvyšší na začátku ledna 2007 1,52582.

Oficiální kurzy GBP vyhlašované pro účely DPH a cel (a vývoj kurzu GBP).

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti

Mezi ustálené obchodní zvyklosti patří dochvilnost, upravený vzhled, konzervativní oblečení a čistá kvalitní obuv. U dámských i pánských oděvů převažují tmavší odstíny. Předpokládá se kvalitní příprava na jednání, včetně předchozího seznámení se s dostupnými podklady. Veškerá jednání jsou vedena přímočaře a racionálně. Úvodní zdvořilostní komunikace zpravidla probíhá během několika málo minut. Od obchodního partnera se při jednání očekává věcnost a přímost. Samozřejmostí je předání navštívenky neuvádějící vysokoškolský titul. Používání mobilního telefonu během jednání je považováno za neslušné. Při komunikaci s britskými firmami se očekává rychlá reakce, na písemnou korespondenci je běžné odpovídat do 24 hodin po jejím obdržení. Dosavadní praxe však i nadále ukazuje, že je řada britských firem při písemném styku s českými firmami uváděna do rozpaků, neobdrží-li odpověď do 3–4 dnů. Předpokládaným jazykem jednání je angličtina, (častým důvodem je totiž neochota britských občanů učit se cizím jazykům). Při obchodním jednání je obvyklé projednávat maximum možných bodů. Učiní-li obě strany závěr, předpokládá se, že se k němu není potřeba nadále vracet a obě strany jej respektují. Pokud obchodní partner nevyjádří opačný názor či nevznese připomínky, předpokládá se, že s předloženým návrhem souhlasí. Při jednání není obvyklé nabízet alkoholické nápoje. Pro obchodní styk i obecnou komunikaci je běžné oslovování křestním jménem.

Úřední jazyk

  • Angličtina a velština

V některých částech Skotska se vedle angličtiny používá také gaelština, ta ale není úředním jazykem. Z ostatních jazyků jsou používány mateřské jazyky místních etnických skupin.

Státní svátky 2016 (2017)

Anglie a Wales

  • New Year's Day - 1. ledna (1. ledna)
  • Good Friday - 25. března (14. dubna)
  • Easter Monday - 28. března (17. dubna)
  • Early May Bank Holiday - 2. května (1. května)
  • Spring Bank Holiday - 30. května (29. května)
  • Summer Bank Holiday - 29. srpna (28. srpna)
  • Christmas Day - 25. prosince (25. prosince)
  • Boxing Day - 26. prosince (26. prosince)

Skotsko

  • New Year's Day - 1. ledna (1. ledna)
  • Good Friday - 3. dubna (14. dubna)
  • Easter Monday - 28. března (17. dubna)
  • Early May Bank Holiday - 2. května (1. května)
  • Spring Bank Holiday - 30. května (29. května)
  • Summer Bank Holiday - . srpna (28. srpna)
  • St Andrew's Day – 30. listopadu (30. listopadu)
  • Christmas Day - 25. prosince (25. prosince)
  • Boxing Day - 26. prosince (26. prosince)

Severní Irsko

  • New Year's Day - 1. ledna (1. ledna)
  • St. Patrick's Day - 17. března (17. března)
  • Good Friday - 25. března (14. dubna)
  • Easter Monday - 28. března (17. dubna)
  • Early May Bank Holiday - 2. května (1. května)
  • Spring Bank Holiday - 30. května (29. května)
  • Orangemen's Day - 12. července (12. července)
  • Summer Bank Holiday - 29. srpna (28. srpna)
  • Christmas Day - 25. prosince (25. prosince)
  • Boxing Day - 26. prosince (26. prosince)

V Anglii, Walesu a Skotsku existuje je celkem osm oficiálních státem uznávaných státních svátků, tzv. public a bank holidays, v případě Severního Irska pak deset. Svátky jsou označovány jako bank holidays proto, že o takovém dni zůstávají zavřeny všechny banky a tedy i naprostá většina ostatních institucí a obchodů. Připadne-li některý ze státních svátků na sobotu či neděli, je vyhlášen náhradní den volna (obvykle se tak děje v pondělí následujícím po takové sobotě či neděli). V zemi je možno vyhlásit i mimořádný svátek/den volna, například při příležitosti mimořádných událostí u královského dvora.

Pracovní a prodejní doba

Obvyklá pracovní doba v úřadech a firmách je 9:00-18:00 hod. Obchody, supermarkety, restaurace, hospody aj. bývají otevřeny dlouho do nočních hodin (některé až 24 hodin). V sobotu mají obchody otevřeno většinou jako ve všední den, v neděli pak od 12:00 do 18:00 hod). Menší obchůdky (do 280 m2 prodejní plochy) nezřídka mívají otevřeno po neomezenou dobu i v neděli.

Zákon o prodeji alkoholu umožňuje pohostinským zařízením v Anglii a Walesu mít otevřeno neomezeně. Alkoholické nápoje se podávají pouze osobám starším 18 let. Hospody ve Skotsku smějí podávat alkohol od 11:00 do 23:00 hod., v neděli od 12:00 do 23:00 hod. Hospody v Severním Irsku mohou mít otevřeno neomezeně, ale alkohol se smí podávat pouze od 11:30 do 23:00 hod, v neděli pak od 12:30 do 22:00 hod. Větší hospody mohou požádat u soudu o rozšíření otevírací doby (do 01:00 hod. ve všední den, do 24:00 hod. v neděli) za podmínky, že se zde podává jídlo nebo je organizována jiná zábava. 

V Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku platí zákaz kouření v uzavřených veřejných prostorech (bary, restaurace, kanceláře, nemocnice, veřejné dopravní prostředky, fotbalové stadiony, atd.).

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Ke vstupu do UK potřebují čeští občané platný cestovní pas nebo občanský průkaz s číselným kódem (vydávané od června 2000). Z důvodu ochrany zdraví a životního prostředí je dovoz některého zboží do UK zakázán či povolen jen se souhlasem místních úřadů.

Zboží zakázané dovážet:

  • oficiálně neregistrované léky a drogy (morfium, heroin, kokain, amfetaminy, barbituráty, LSD a marihuana)
  • útočné zbraně (vystřelovací nože, nože typu „motýlek“, zavírací nože ve tvaru „opaskové přezky“, nože maskované jako předměty denní potřeby, dýky, vrhací hvězdy, meče, boxery, foukačky, teleskopické obušky a některé nástroje používané pro bojová umění)
  • materiály s  pornografickou tematikou, s výjimkou materiálů, jež jsou legálně dostupné v UK a zobrazují dobrovolné sexuální praktiky mezi dospělými
  • padělky, pirátské kopie a zboží porušující dovozem na britské území patentové zákony (např. hodinky, software, CD disky, zboží s falešným označením původu)
  • nepasterizované mléko a výrobky z něj.

Zboží povolené dovážet pouze za určitých podmínek:

  • střelné zbraně, výbušniny a munice, včetně elektrických paralyzérů a benzinových kanistrů
  • živá zvířata povětšinou potřebují povolení k dovozu (British Import Licence) a musí projít karanténou mimo britské území. Psi a kočky, které splňují podmínky vyhlášky Pets Travel Scheme, mohou být přivezeny přes určené hraniční přechody bez karantény, v opačném případě musí projít šesti měsíční karanténou ve schválených prostorech. Stejná ustanovení platí i pro ostrovy v kanále La Manche. Ptáci, včetně těch chovaných jako domácí mazlíčci, většinou potřebují dovozní povolení British Health Import Licence. Na rozdíl od psů, koček a fretek, křečci a domácí zajíčci PET PASSPORT nepotřebují. Více informací o cestování se zvířaty do/z UK naleznete na webových stránkách
  • ohrožené druhy, včetně rostlin a ptáků (mrtvých i živých), rovněž předměty jako kožešiny, slonovina nebo kůže (nebo předměty z nich vyrobené) získané z ohrožených druhů zvířat
  • určité druhy rostlin a jejich plody; řadí se zde stromy, keře, brambory, určité druhy ovoce, hlízy, oddenky a semena
  • rádiové vysílače, např. vysílačky, jež nejsou schváleny pro používání v UK

Oblasti se zvýšením rizikem pro cizince

Politická situace v UK je dlouhodobě stabilní, oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince se zde nevyskytují. Úroveň kriminality je zde na evropském průměru. Nošení střelné zbraně nebo nože pro osobní ochranu je v UK trestným činem, nezákonné je pak i nošení CS sprejů.

Další informace.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Velká Británie je jedním z nejdostupnějších pracovních trhů pro české občany. V období 2010 – 2015 vzniklo v soukromém sektoru více než 2 mil. nových pracovních pozic. O kvalitní zaměstnance tak může být zájem navzdory tomu, že některá místa zároveň průběžně zanikají. Může se jednat např. o pozice ve vybraných oborech (technické profese, řemeslníci, pečovatelé a zdravotnický personál, pracovníci v oblasti turismu, v gastronomii a zemědělství). Čeští občané nepotřebují pro práci v UK pracovní povolení. Z hlediska úředních postupů je tedy postup stejný jako u britských občanů za předpokladu uzavření řádné smlouvy s místním zaměstnavatelem. Při zaměstnávání nelegálních pracovníků hrozí zaměstnavateli pokuta 10 000 GBP za každého takového pracovníka. Při opakovaném přistižení může jít zaměstnavatel do vězení a výše pokuty je neomezená.

Zaměstnanci v UK musí kromě daně z příjmu platit i sociální a zdravotní pojištění (National Insurance). O přidělení National insurance number (NIN) musí zaměstnanec požádat The Department for Work and Pensions. Na základě NIN jsou evidovány příspěvky zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění. Od května 2011 mají  i čeští občané nárok na všechny sociální dávky jako jiní občané UK resp. EU. To zahrnuje mimo jiné i dávky v nezaměstnanosti a sociální příplatek. Po ukončení pracovního poměru v UK je vhodné si nechat před odjezdem do ČR vystavit formulář E301, což je potvrzení o zaměstnání (zápočtový list). Zároveň potvrzuje dobu placení sociálního pojištění v UK, která se bere v úvahu při přiznání podpory v nezaměstnanosti v ČR.

Některé profese lze vykonávat jen po uznání kvalifikace. Seznam regulovaných profesí a další postup, jak zjistit, zda je konkrétní profese regulována a jakému uznávacímu orgánu žádost o uznání kvalifikace předložit, lze nalézt na webových stránkách Národního kontaktního místa pro odborné kvalifikace. Ve Velké Britanii není v případě profese inženýrů povinná registrace v profesních sdruženích, nicméně k výkonu některých profesí je třeba prokázat potřebnou kvalifikaci. Uznání inženýrské profese je upraveno na základě směrnice Rady 89/48 EEC. Britská organizace Institution of Civil Engineers (ICE) vydala průvodce o základních požadavcích při procesu uznávání profesní kvalifikace. Potřebné informace v českém jazyce je možné získat také u českého uznávacího orgánu, kterým je Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Při vysílání zaměstnanců (občanů ČR nebo jiného členského státu EU) na krátkodobé zakázky do UK (do 183 dní v roce, přičemž účetní rok je od 1. dubna do 31. března) se český zaměstnavatel musí řídit jak britskými zákony vymezujícími pracovní podmínky (především pro bezpečnost práce, výše minimální mzdy a roční placenou dovolenou. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil), tak i směrnicí 96/71/ES z roku 1996, která upravuje podmínky, za kterých jsou vysílání zaměstnanci do jiného členského státu EU. Délka pracovního vyslání není omezena, ale z pohledu HMRC vzniká každé osobě s úhrnným pobytem v UK nad 183 dní v daném účetním roce (v UK duben-březen) povinnost registrovat se k dani z příjmů. Uvedené platí i v případě krátkodobých pobytů v UK v průměrné délce nad 91 dní ročně (nepočítá se den příjezdu a odjezdu) po dobu min. čtyř let v řadě.

Více informací o práci v UK na internetových stránkách portálu pro evropskou mobilitu.

Aktuální pracovní nabídky jsou publikovány online, např. na:

Podmínky pro zaměstnávání cizinců

Maximální délka pracovní doby: Pracovní doba včetně přesčasů nesmí překročit průměrně 48 hodin týdně během referenční doby, což je zpravidla 17–52 týdnů. Referenční doba nesmí zahrnovat dobu dovolené či nemoci. Zaměstnanci mohou pracovat déle než 48 hodin týdně, pokud dobrovolně uzavřou se zaměstnavatelem písemnou dohodu (tzv. opt-out).

Minimální doba odpočinku: Zaměstnanci mají nárok na odpočinek 20 minut během pracovní doby delší než 6 hodin. Mladiství zaměstnanci mají nárok na odpočinek v délce 30 minut, pokud pracují v kuse déle než 4,5 hodiny. Zaměstnanci mají nárok na 11 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 1 den volna týdně. Mladiství mají nárok na 12 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 2 dny volna týdně. Zvláštní pravidla platí pro tzv. mobilní pracovníky v letecké, námořní a silniční dopravě.

Minimální délka dovolené: Každý zaměstnanec (plný i částečný pracovní úvazek) má nárok na roční placenou dovolenou v délce 5,6 násobku pracovního týdne ročně, resp. poměrnou část za neúplný pracovní rok. Pokud tedy zaměstnanec pracuje 5 dnů týdně, má nárok na 28 dnů dovolené ročně. Britské státní svátky (bank holidays) se nepřipočítávají k délce roční placené dovolené. Nutno však podotknout, že svátky připadnou vždy na pracovní dny (zpravidla pondělí).

Minimální mzda: Výše minimální mzdy je nyní 7,2 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 25 let a staršího; 6,7 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 21-24 let, resp. 5,3 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 18-20 let. Minimální mzda roste pravidelně každý rok k 1.říjnu. Výše sazeb za přesčasy závisí na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Za každou odpracovanou hodinu včetně přesčasů však musí zaměstnanec dostat alespoň minimální mzdu. Neplacení alespoň minimální mzdy ze strany zaměstnavatele se trestá pokutou 5 000 GBP za každého postiženého zaměstnance. Podle zákona The Employment Bill není horní výše pokuty omezena.

Podrobnější informace:          

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Čeští občané mají na základě nařízení 1408/71 Rady (EEC) při pobytu v jiné členské zemi EU nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze nemoci a očekávané době pobytu na území jiného státu. Tato péče je poskytována na účet české zdravotní pojišťovny. Čeští občané mají nárok na poskytnutí zdravotní péče za stejných podmínek jako domácí pojištěnci včetně hrazení spoluúčasti, např. stomatologické ošetření (řádově několik set GBP) či stomatologická prohlídka (přinejmenším několik desítek GBP).

Pro lékařské ošetření v UK by si měli čeští občané vybrat takového lékaře, jenž má uzavřenou smlouvu s národním systémem zdravotního pojištění NHS (National Health Service). Před ošetřením je nutné předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění. Pokud u sebe český občan tento průkaz nemá, je povinen kontaktovat svou zdravotní pojišťovnu a požádat ji o zaslání potvrzení, jež dočasně nahrazuje Evropský průkaz zdravotního pojištění.

Bude-li český občan nucen uhradit poskytnutou zdravotní péči v hotovosti, měl by si posléze uschovat originály stvrzenek o zaplacení. Po návratu do ČR by se měl obrátit na pobočku své zdravotní pojišťovny, u níž předloží originály stvrzenek a požádá o refundaci vynaložených nákladů. Povinností české zdravotní pojišťovny je ověřit si u britských institucí výši částky, jež má být uhrazena; je proto potřeba počítat s časovou rezervou nutnou k navrácení výdajů. Refundovaná částka následně odpovídá částce, kterou by za danou péči uhradila zdravotní pojišťovna v UK.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: