Velké změny v islandském zemědělství a rybolovu v roce 2016

10. 3. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Velké změny v islandském zemědělství a rybolovu v roce 2016 Od r. 2009, kdy se (po 20leté pauze) ve větším rozsahu na Islandu realizuje komerční lov velryb, se téma stalo nezanedbatelnou zahraničněpolitickou těžkostí pro islandskou diplomacii. Na Islandu se pro domácí spotřebu a export loví dva druhy velryb, gigantický plejtvák myšok (fin whale) a plejtvák malý (minke whale). Kvůli lovu velryb se však Islandu zhoršuje zahraničněpolitické postavení.

Island výrazně omezí komerční lov velryb

Ministr zahraničních věcí Gunnar Bragi Sveinsson dne 29. února 2016 předestřel v parlamentu (Alþingi) výsledky analýzy jeho resortu o islandském velrybářství. Vyplývá z ní, že efekt lovu velryb na ekonomiku země je zanedbatelný, odchyt však negativně ovlivňuje vývozní i zahraničněpolitické postavení Islandu ve světě. Mimo jiné se vyskytly (a sporadicky uvedly do praxe) hrozby bojkotu islandských potravin (např. v Itálii, Německu či USA).

Americký prezident v r. 2011 uložil ministrům a vedení resortů zvážit cesty na Island v důsledku jeho velrybářské politiky, a teprve až od r. 2014 se státní tajemníci USA (ale dosud žádný ministr) na Island vypravují. Téma je nepohodlné i ve vztahu k EU. Internetové stránky islandské vlády a ministerstev zažily čtyři kybernetické útoky na protest proti lovu velryb. Na druhou stranu sami environmentalisté v poslední době svou pozornost soustřeďují jinam (změny klimatu, znečištění, odlesňování atp.) a demonstrace proti lovu velryb nyní neprobíhají. Závěrem analýza doporučuje přehodnotit perspektivu dalšího lovu velryb na Islandu.

Tato perspektiva však byla z valné části naplněna již pár dní před ministrovým vystoupením. Kristján Loftsson, majitel islandské firmy Hvalur h/f, která je v současnosti jedinou islandskou firmou provádějící lov myšoků, dne 25. února 2016 potvrdil, že v r. 2016 nebude lovit žádné a rybolovnou kvótu nevyužije (v r. 2015 firma ulovila 155 velryb).

Důvod má ryze komerční pozadí. Hlavním odbytištěm masa myšoků je Japonsko. To při odběru zboží podrobuje vzorky masa národním a dle názoru firmy zastaralým, časově velmi zdlouhavým testům, které nevyplývají z mezinárodních standardů (WHO, FAO) a parametry tedy nelze na Islandu před expedicí zásilky ověřit. Firma vzdává byrokratický boj s japonskými úřady, do něhož se zapojilo i MZV Islandu, avšak bezvýsledně. Firma Hvalur h/f lovila myšoky od r. 1948 a export do Japonska realizovala od r. 1973. V letech 2010–2015 vyvezla do Japonska maso v hodnotě 7,7 mld. ISK.

Na Islandu bude pokračovat lov plejtváků malých a ve velmi omezené míře (cca 30 ks ročně) i export jejich masa, neboť kromě domácího trhu je o ně zájem v Norsku. Vedení firmy Hvalur h/f však na tomto obchodě participovat nebude a lov velryb zcela utlumí, neboť tak nízký objem výlovu by nebyl ziskový.

Aktualizace státní dotační politiky pro islandské zemědělce

Dne 19. února 2016 bylo dojednáno nové znění dohody mezi státem a zemědělci. Je sjednána na léta 2016–2025. Každý rok stát islandským zemědělcům vyplatí na přímých platbách 13,0 až 13,8 mld. ISK (oproti dosavadnímu schématu jde o nárůst o 1 mld. ISK ročně). Nově vedle chovatelů dobytka a ovcí dohoda kryje i chov koz, který dosud probíhal bez subvencí.

Podle premiéra Sigmundura Davíða Gunnlaugssona jde o účelně vynaložené státní prostředky. Nepřímá podpora (vyšší cla na dovážené zemědělské výrobky) se odhaduje okolo 9–10 mld. ISK ročně navíc. Nastavení plateb vláda vidí jako rozumné z hlediska rozvoje venkova a zajištění udržitelné a rozmanité zemědělské produkce na Islandu.

Dosažená dohoda je mimo agrokomplex vnímána rozporně. K dohodě mezi státem a zemědělci se nyní bude vyjadřovat Alþingi. S nadále tak širokým ochranářským pojetím národní zemědělské politiky nesouhlasí ani všichni poslanci vládních stran. Kritizována je již samotná desetiletá závaznost dohody, protože další dvě vlády nebudou moci do znění zasáhnout.

Dle Islandské univerzity nová dohoda mezi státem a farmáři povede k umělé zemědělské nadprodukci, protože dotace budou určovány podle velikosti výroby, nikoli podle objemu odbytu/prodeje. Podle akademiků nebude ani důvod k modernizaci a inovacím v islandském zemědělství.

Na zamítnutí dohody apeluje Islandská hospodářská komora. Podle ní materiál potlačuje snahy zefektivnit zemědělství a zvýšit jeho produktivitu. Podle dohody se mají v letech 2019 a 2023 vyhodnocovat její pravidla, avšak nestanoví se, jaká kritéria se budou hodnotit. Podle Islandské konfederace práce se dohodou zabrání zvýšení dovozu zemědělských výrobků, jenž by zvýšil konkurenci, omezil monopolní postavení islandských výrobců a mohl by zlevnit ceny potravin na Islandu.

Ólafur M. Magnússon, ředitel mlékáren Kú, dohodu označil za likvidační pro nezávislé mlékárny, protože dohoda přenáší rozhodování o výkupních cenách mléka na největší mlékařské družstvo MS (Iceland Dairies): to tak bude diktovat výkupní ceny a současně pobírat stejné dotace jako nezávislí mlékaři.

Do nejisté situace ohledně dosažené dohody mezi státem a farmáři navíc vstupuje Kontrolní úřad ESVO (ESA), který bude posuzovat, zda výjimky pro mlékárenský sektor jsou v souladu s antimonopolní legislativou EHP. Jde o podmínky, za nichž stát podporuje monopol islandských výrobků na domácím trhu s jogurty, smetanou a kvašenými mléčnými výrobky (podmáslí a nízkotučný skyr).

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek