Velkým zemědělským podnikům hrozí omezení dotací z EU

24. 7. 2017 | Zdroj: EurActiv.cz

motiv článku - Velkým zemědělským podnikům hrozí omezení dotací z EU Zemědělské dotace tvoří příliš velkou položku v rozpočtu EU. Nejvíce financí přitom směřuje obřím zemědělským podnikům. Evropská komise to chce změnit, české ministerstvo zemědělství nikoli.

Nejvíce peněz z evropského rozpočtu (až 40 %) putuje na podporu zemědělství. Evropská komise však ve svém diskusním dokumentu o budoucnosti rozpočtu EU navrhla změnu. Finance chce směřovat do obrany či řízení migrace, zatímco o farmáře by se měly více starat členské země. V současné době se totiž na evropských dotacích pro zemědělce státní kasy nepodílí.

Změnu podporuje zejména Německo, které je největším přispěvatelem do rozpočtu EU. Francie je ale ostře proti a připravuje odvetný návrh. Systém spolufinancování dotací ze strany členských zemí by totiž znamenal buď vyšší výdaje ze státního rozpočtu, nebo méně peněz pro zemědělce.

Podle think tanku FarmEurope by navíc systém mohl způsobit velké rozdíly v národních zemědělských politikách. Bohaté země by se čím dál více vzdalovaly těm chudším, které si financování zemědělství ze svého vlastního rozpočtu nemohou dovolit.

Přímé platby v ohrožení

EU podporuje rozvoj zemědělství ve členských státech prostřednictvím přímých plateb. Česká republika přitom uplatňuje takzvaný režim jednotné platby na plochu, ve kterém zemědělci získávají jednotné platby na hektar zemědělské půdy.

Právě přímé platby z rozpočtu EU chce Komise omezit. To se však nelíbí nejen Francii, ale ani české vládě. „Česká republika bude podporovat současný model bez spolufinancování přímých plateb z národních zdrojů,“ uvedla redakci mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) ale s touto pozicí nesouhlasí. Z přímých plateb totiž nejvíce těží obří zemědělské podniky, které čerpají mnohonásobně větší sumy než drobní podnikatelé.

Konec neomezených dotací pro megapodniky

Řešením je podle ASZ ČR zavedení stropu pro výši přímých plateb. Vlastníci zemědělské půdy by měly dostávat maximálně 150 tisíc eur ročně. „Zároveň je nezbytné sledovat majetkovou propojenost podniků, aby nedocházelo k jejich dělení a zachování neomezených dotací pro obří agrokomplexy,“ upozornil generální tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Na roli velkých podniků upozornila francouzská europoslankyně Isabelle Thomasové (PS, S&D). Automatické vyplácení přímých plateb, je podle ní výhodné pro obří pěstitele obilovin, kteří vlastní rozsáhlá pole, a nikoli pro menší podniky. Návrh Komise tak má podle Thomasové i své světlé stránky.

Za diskusí o budoucím financování zemědělství z rozpočtu EU stojí zejména odchod Velké Británie z EU. Roční evropský rozpočet čítající 150 miliard eur přijde v jeho důsledku o zhruba 10 miliard eur. Po evropské pokladně se přitom žádá čím dál více financí na obranu a bezpečnost. Ani jeden členský stát se přitom nezdá být svolný k tomu, aby navýšil svůj příspěvek.

Aneta Zachová, EurActiv.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek