Venezuela: Zahraniční obchod a investice

7. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Havaně (Kuba).
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2012

2013

2014

2015

2016

Obchodní bilance

31 956 31 598 27 234 768

5 881

Vývoz zboží

97 873 88 749 74 710 37 232

20 017

Dovoz zboží

65 917 57 151 47 476 36 464

20 137

Údaje jsou v mil. USD

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz z EU

6 544

4 679

3 829

2 997

1 550

Dovoz do EU

4 539

3 386

3 574

2 242

1 274

Saldo

2 005

1 292

256

755

275

Obrat

11 083

8 065

7 403

5 238

2 824

Údaje jsou v mil. EUR

Největším obchodním partnerem Venezuely jsou tradičně USA s 28 procenty zahraničního obchodu za rok 2014. Poté Čína s 13,1 % a Indie s 10,1 %. EU 28 je na 4. místě se 7,5 %, objem obchodu však vlivem hluboké politické a hospodářské krize neustále klesá.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními komoditami jsou ve vývozu, kromě dominantní ropy a ropných derivátů, bauxit a hliník, nerosty, chemikálie a zemědělské výrobky. V dovozu to jsou zemědělské výrobky, suroviny, stroje a zařízení, dopravní prostředky a stavební materiál.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zákon o zónách volného obchodu zajišťuje výjimku z většiny exportních a importních poplatků a nabízí firmám se zahraničním vlastníkem stejné investiční podmínky jako společnostem místním.

Zónami volného obchodu jsou:

  • Zóna Franca Industrial de Paraguaná (průmyslová volná zóna na poloostrově Paraguaná)
  • Puerto Libre de Margarita (svobodný přístav Margarita, obchodní zóna)
  • Puerto La Guaira (omezeno na dovoz vybavení, zařízení a součástky pro opravu a údržbu lodí a na dovoz ryb z mezinárodních vod určených na export)
  • Zóna Franca de San Francisco – vznikla v roce 1997 a je soukromá. Projekt počítá s kapacitami pro 240 firem a očekává se vytvoření 10 000 přímých pracovních míst a 50 000 míst nepřímých

Byly zahájeny přípravy na otevření dalších volných zón, a to:

  • Zóna Franca Industrial, Comercial y de Servicios Cristóbal Colón ve státě Falcón
  • Zóna Franca de Táchira – ve státě Táchira blízko kolumbijských hranic
  • Zóna Franca Internacional del Zulia – jižně od Maracaiba ve státě Zulia
  • Zóna Franca Industrial de Guayana – ve státě Bolívar
  • Zónas Francas Integrales de Cumaná, Carúpano y Güiria – ve státě Sucre

Firma se zájmem etablovat se v některé volné zóně musí požádat příslušnou společnost, která tuto zónu spravuje. O žádosti rozhodne správní rada. Vstupní podmínky jsou v každé zóně jiné.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Ve zprávě "Doing Business" Světové banky za rok 2016 se Venezuela umístila na 187. místě ze 190 zemí.

Od roku 2008 doposud probíhá nástup íránských, čínských, běloruských a ruských investorů, zejména do těžby a zpracování ropy, těžby zlata, aluminia a železné rudy, výroby nákladních automobilů a bytové výstavby. V minulosti největší investice plynuly tradičně do oboru těžby ropy a plynu, díky investicím nadnárodních společností do údržby a náhradních dílů vrtných souprav a vrtného zařízení a linek předrafinace surové ropy. Mezi hlavní investory se řadily Panama (oblast daňového ráje), USA, Kolumbie, Švýcarsko, Velká Británie a Španělsko.

Prezident Maduro v roce 2014 vydal Dekret č. 1.438 s účinností Zákona o zahraničních investicích (publikovaný dne 18.11.2014 v Oficiálním výjimečném sborníku č. 6.152). Dekretem byly převedeny kompetence Ředitelství pro zahraniční investice na Národní úřad pro zahraniční investice (CENCOEX- Centro Nacional de Comercio Exterior). Dekret taktéž stanovil, že veškeré právní spory ve věci investic bude řešit pouze venezuelská justice. Zahraniční investice bude zapsána, pouze pokud její počáteční kapitál dosáhne částky 1 milión dolarů dle oficiálního kurzu. Pokud investiční prostředí ve Venezuele nebylo v posledních letech příliš příznivé, prezidentský Dekret jej ještě viditelně zhoršil.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu do země nemají otevřeně diskriminační charakter, neposkytují však žádné záruky pro perspektivní a bezpečné působení na venezuelském trhu. Největší hrozbu pro svobodné podnikání a zahraniční investory představuje tzv. Ley Habilitante (Pověřovací zákon – možnost vládnout pomocí dekretů), který dává do rukou prezidenta republiky veškerou moc ve státě potřebnou pro cestu k budování „socialismu 21. století“, tj. k přeměně vlastnictví ze soukromého na společenské cestou znárodňování průmyslu, zemědělství a všech oborů národní ekonomiky.

Zejména v souvislosti s hlubokou krizí země se k této neblahé praxi přidala zabírání soukromého majetku s odvoláním na „ekonomickou válku“, jejímž cílem je podle prezidenta Madura jeho svržení. V dubnu 2017 americká automobilka General Motors oznámila, že přerušuje své působení ve Venezuele poté, co byla ve středu vládou neočekávaně obsazena a konfiskována její továrna ve městě Valencia, včetně vyrobených vozů, a obstaveny bankovní účty a další aktiva v zemi. Továrna sice od roku 2015 nevyrobila žádné nové auto, stále však zaměstnávala zhruba 2 700 pracovníků, dalších 3 900 lidí pak zaměstnávají distributoři po celé zemi. Začátkem června pak americká letecká společnost United Airlines oznámila, že pozastaví veškeré lety do Venezuely.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: