Větší kanceláře a výrobní haly musí být za dva roky pasivní, nulový standard bude povinný

15. 8. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Pro objekty pod 1500 metrů čtverečních bude platit nová povinnost až od roku 2020, pro ty větší již od roku 2018. Úspor budou dosahovat silnějšími izolacemi, ale i nasazením obnovitelných zdrojů energie.

Již za dva roky budou muset splňovat novostavby nad 1500 metrů čtverečních takzvaný nulový standard. Stejná pravidla budou platit i pro budovy v majetku veřejných institucí. Od roku 2020 pak budou nový energetický standard platit pro budovy všech velikostí. Zatímco o nulovém standardu pro rodinné domy se mluví poměrně hodně, řada podnikatelů o nových povinnostech nemá příliš velké povědomí.

„Budou se týkat všech nových staveb od rodinných domů, přes administrativní a obchodní budovy až po výrobní haly. V případě renovací stávajících budov se oproti dnešním požadavkům změny nepředpokládají,“ vysvětluje Michal Čejka, expert ze společnosti Porsenna.

Každý objekt bude muset plnit požadavky stanovené vyhláškou pro takzvané budovy s téměř nulovou spotřebou energie. „Tento standard je stanoven odlišně pro rezidenční a nerezidenční sektor. V praxi se zatím jedná o pomyslnou ‚nulou‘. Tedy o kvalitnější obálku budovy, například větší tloušťky izolantu, okna s trojskly a důrazu na takzvaná ‚čistší paliva‘. To  v některých případech představuje požadavek na doplnění konceptu budovy o obnovitelné zdroje,“ dodává Michal Čejka.

Všem firmám, které chystají investiční záměry s datem realizace od roku 2018 proto doporučuje konzultovat projekt s energetickým specialistou, který jej optimalizuje s ohledem na budoucí požadavky, provozní náklady a přijatelnou výši investice.

O návratnosti rozhodne architekt

Návratnost vložených investic je přitom u odlišných typů objektů a opatření různá. „Nákladovost záměru určuje ve studii již architekt. Kvalita jím navrženého konceptu rozhodne o tom, jestli budou požadavky na stavbu splněny již od začátku nebo jestli bude nutné doplňovat další opatření, včetně výše jejich nákladů,“ upozorňuje Michal Čejka.

Pro dosažení budoucích úspor bude od začátku důležité vsadit na takový koncept objektu, do které půjdou úsporné prvky co nejlépe zakomponovat. „Například u celoprosklených objektů administrativních budov bez vnější ochrany proti slunci bude dosažení požadavků budovy s téměř nulovou spotřebou velmi nákladné Naopak u kompaktních budov s vyváženou plochou vhodně orientovaného prosklení, protisluneční ochranou, dispozicí umožňující odvést tepelnou zátěž a inteligentním systémem osvětlení budou náklady minimální,“ porovnává Michal Čejka.

Podle něj se firmy mnohdy dopouštějí chyby, kdy v projektech často na tyto účely vyhradí velké množství finančních prostředků, aniž si položí otázku na  jejich investiční návratnost. Záležitost návratnosti investic podle něj nemůže řešit energetický expert přivolaný k již hotovému návrhu objektu, ale musí ji promýšlet  architekt od zrodu prvního konceptu budovy.

První pasivní kancelář před pěti lety

I když první pasivní kanceláře v Česku vznikly již v roce 2011, , kdy byla  v průmyslové zóně Ostrava – Hulváky dokončena stavba pojmenováná  Otazník, administrativních objektů v tomto standardu se v Česku zatím příliš nerodí.

Lepší je situace u rodinných domů, kterých je v pasivním standardu zhruba 1600. A v tomto režimu se staví až 10 procent novostaveb. Hlavními důvody jsou eliminace tepelných úniků a následná úspora energie.  „Lidé se už neptají, co to je pasivní dům, ale jak ho postavit a které technologie použít,“ uvedl ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta. K vzestupu obliby pasivních domů přispěl také dotační program Nová zelená úsporám. „Program je nově kontinuální, takže si každý může v klidu rozmyslet, jestli se mu investice do kvalitního a zdravého bydlení vyplatí,“ dodal Bárta.

Podle aktuálních statistik využilo program Nová zelená úsporám za první dva měsíce od jeho spuštění v říjnu 2015 více než 1500 lidí, kteří si zažádali o částku převyšující 343 milionů korun. Státní fond životního prostředí v roce 2016 očekává uvolnění prostředků v hodnotě 2,85 miliardy korun. V kontinuální výzvě tak lze žádosti podávat až do roku 2021. Pro občany je připraveno celkem 27 miliard korun.

Kromě výměny oken, dveří nebo zateplení domu podporuje výzva také výstavbu domů s velmi nízkou energetickou náročností. Stejně jako v minulých výzvách platí, že se výše dotace odvíjí od dosažených energetických úspor a může pomoci uhradit až 50 procent celkových výdajů. Nejvíce žadatelů hlásí Moravskoslezský, Středočeský a Jihomoravský kraj. Nejčastěji si lidé žádají o podporu na zateplování, kam směřuje přes 70 procent financí z dotací. Zájem roste i o příspěvky na pasivní domy. Aktuálně se eviduje okolo stovky žádostí.

Nejen stavba, ale i šetrný provoz

Majitelé výrobních a kancelářských prostor přitom stále více neřeší jen energetické úspory a šetrnost k životnímu prostředí v souvislosti s konstrukcí budov, ale také v závislosti na vlastním provozu a organizaci práce. Také v tomto případě je motivuje nejenom snaha o pomoc přírodě a angažování v oblasti společenské odpovědnosti, ale i ekonomické důvody.

Ukazuje se to u stále populárnějšího konceptu práce z domova. Je totiž známo, že 40 až 50 procent  zplodin z výfukových plynů je do ovzduší vypouštěno v důsledku dojíždění do zaměstnání. Výfukové plyny aut jsou jedním z hlavních faktorů, které znečišťují ovzduší.  „Princip eko-kanceláře začaly využívat gigantické společnosti, jako například Google nebo Siemens. Zaměřily se nejen na výfukové plyny, ale také recyklovatelný materiál na kancelářské potřeby nebo využití sluneční energie. Ekologičnost firmy využívají jako svoji přednost a upozorňují na ni například i potenciální budoucí zaměstnance při zveřejňování volných míst,“ upozorňuje Barbora Pangrácová ze vyhledávače pracovních míst neuvoo.cz.

Mezi další prvky ekologické kanceláře patří například šetrnější tisk dokumentů, kdy se používá recyklovaný papír, oboustranný tisk a typ písma s nižší spotřebou toneru. K ohleduplnému provozu přispívá například i nepoužívání jednorázového nádobí nebo naopak zařazení ekologických čistících prostředků do  úklidu.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek