Více lepších služeb pro české exportéry

23. 5. 2011 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a agentura CzechTrade představily nový model fungování zahraniční sítě pro podporu exportérů. Změny vychází z nutnosti přizpůsobit český model proexportní politiky požadavkům měnícího se globálního trhu a jsou navázány na připravované strategie ČR v oblasti posilování konkurenceschopnosti a podpory exportu. Nová orientace proexportní politiky klade důraz na podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti ekonomiky a na obory a podniky s vysokým inovačním potenciálem.

Tuzemská proexportní politika dosud fungovala na základě tradičního modelu podpory zavedených firem, jež se osvědčily a prokázaly svou konkurenceschopnost na domácím trhu. Nyní by se její tvář měla výrazně změnit, a to směrem k modelu používanému v posledních letech zejména ve skandinávských zemích. Tento model vychází z předpokladu, že inovativní firmy si musí pozice na globálním trhu budovat již od samého počátku, neboť nesoutěží jen s konkurencí, ale hlavně s časem a rizikem zastarávání své produkce či služeb.

Zatímco v minulosti se firmy zaměřovaly na mezinárodní obchod a v současnosti upřednostňují spíše přímé regionální investice, do budoucna lze očekávat, že uspějí pouze ty subjekty, jež si budou vytvářet sítě v globálním měřítku. Tomuto trendu se samozřejmě musí přizpůsobit i způsob podpory a jejích nástrojů ze strany státu. V případě agentury typu CzechTrade to tedy nevyhnutelně znamená nejen definitivní opuštění podpory exportu v klasickém slova smyslu, ale i v současnosti dominantně uplatňovaného „urychlování internacionalizace“ firem a její postupný přechod do role aktivního činitele při rozvoji domácího inovačního prostředí.

Změna přístupu při podpoře exportu

Schéma: Strategie – změna myšlení

Bez změny směru hrozí zaostávání

Jde o naprosto zásadní změnu přístupu k podpoře tuzemských firem při jejich pronikání na globální trh. Potřeba od základu změnit systém tuzemské podpory exportu vyvstala v souvislosti s varovnými signály, jež přinášejí jak rozličné analýzy konkurenceschopnosti České republiky z poslední doby, tak i teritoriální a komoditní statistiky našeho zahraničního obchodu.

Závislost na trzích EU...

Přestože celková čísla týkající se českého exportu do zahraničí mohou na první pohled vyznívat příznivě, při bližším zkoumání jsou zcela zřejmá rizika, která ze současného stavu vyplývají. Český export vytváří přibližně 70 až 80 % hrubého domácího produktu (HDP). V loňském roce vzrostl o 17,7 % na 2,5 bilionu Kč a generoval tak přebytek zahraničního obchodu ve výši 124 mld. Kč. Podíl vývozu do zemí EU na celkovém exportu přitom činí 84 %. Se státy mimo EU 27 je však naše obchodní bilance pasivní (stále více dovážíme z Číny, Ruska, Malajsie či Koreje). Především teritoriální závislost našeho vývozu na trzích Evropské unie, zejména Německa, může být do budoucna významným omezujícím faktorem pro udržení celkové aktivní bilance. Více než 80% podíl českých exportů do zemí EU je i v rámci Unie vysoce nadprůměrný (průměrný vnitro-unijní export zemí EU-27 činí dvě třetiny exportu). Ve většině zejména starých členských států EU tato orientace dokonce oslabuje.

Obchodní bilance podle hlavních teritoriálních seskupení

Graf: Obchodní bilance dle teritoriálních seskupení

..., které však samy ztrácejí

Samotná pozice Evropské unie jako celku na celosvětovém trhu se přitom zhoršuje a EU postupně ztrácí i svůj kvalitativní náskok. Razantní je v tomto ohledu zejména nárůst Číny, ale i některých dalších asijských zemí. Evropská unie již ztratila svůj náskok u výrobků náročných na technologie a dá se předpokládat, že v brzké době dožene Čína náskok EU také v oblasti kvalifikace zaměstnanců. Je tedy zřejmé, že budoucí konkurenceschopnost Evropské unie, a tedy i České republiky závisí jen na inovacích, a to jak v oblasti výroby, tak i služeb. Jak uvádí analýza „Rámec strategie konkurenceschopnosti“ vypracovaná Národní ekonomickou radou vlády (NERV), územní omezení aktivního salda obchodní bilance téměř výhradně na evropsky blízké země ukazuje, že funkční specializaci ČR v rámci světového obchodu lze charakterizovat jako výrobní základnu pro trhy v Evropě a blízkém okolí, přičemž rozsah a charakter této základny je řízen ze zahraničí. Navíc, u služeb řazených mezi inovativní a kreativní výrazně dominuje import nad exportem.

Přechod na inovační ekonomiku nezbytností

Je zřejmé, že do budoucna je tato situace neudržitelná. Dlouhodobě jediným možným způsobem jak zvyšovat či alespoň udržet současnou životní úroveň je přechod na inovační ekonomiku. Naši produktivitu totiž nelze výhledově zvyšovat adaptací existujících technologií, tak jako je tomu v případě méně rozvinutých zemí. Pro udržení konkurenční výhody musí logicky naše firmy vyvíjet špičkové výrobky a procesy, pro to je však klíčové vytvoření prostředí, které motivuje k inovacím a cíleně je stimuluje. Nový přístup k proexportní politice by měl napomoci tento stav změnit. Samozřejmě ve vazbě na další faktory posilování dlouhodobé konkurenceschopnosti ČR – exportní výkonnost a konkurenceschopnost každé země jsou totiž úzce provázány. Jak se uvádí ve zmíněné analýze NERV, pro udržení budoucí konkurenceschopnosti nestačí částečná teritoriální reorientace vývozu, ale odstranění bariér hlubokých strukturálních změn v souladu s měnícím se očekáváním zákazníků a příležitostmi na trhu.

Podpora exportu = podpora konkurenceschopnosti

Z uvedených poznatků a analýz vychází také návrh Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012–2020, který nedávno představilo veřejnosti ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho podtitul „Zpět na vrchol“ dostatečně jasně definuje čeho chce tato ambiciózní strategie dosáhnout – dostat naši republiku zpět na hospodářské pozice, které zaujímala v předválečném období. Klíčem k dosažení tohoto cíle má být koncentrované úsilí státu ve třech oblastech: rozvoji inovací, posilování institucí a zlepšování infrastruktury.

Instituce pro podporu obchodu

Návrh strategie konkurenceschopnosti svým obsahem mimo jiné vytyčuje také základní mantinely pro budoucí strategii proexportní politiky, neboť oba tyto koncepční dokumenty musí být nevyhnutelně úzce provázané. Platí, že v České republice se v současnosti podílí na proexportních aktivitách celá řada veřejných institucí i soukromých subjektů. Koordinace jejich činností však není zdaleka nastavena optimálně, což vede k neefektivnímu vynakládání finančních prostředků i využívání informací o zahraničních trzích. Kromě lobbyingu za lepší podmínky mezinárodního obchodu či posílení reprezentace ČR v zahraničí s ohledem na ekonomické zájmy by tedy budoucí proexportní strategie měla umožnit a podpořit lepší koordinaci a sdílení informací jednotlivých subjektů činných v proexportních aktivitách. Vedle ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva zahraničních věcí mezi ně logicky patří nejen státní organizace jako CzechTrade, Česká exportní banka, EGAP, Českomoravská záruční rozvojová banka, ale i nestátní subjekty typu odvětvových svazů, komerčních bank, obchodních komor apod. Při úzké součinnosti, spolupráci a výměně informací mezi těmito organizacemi by přitom měly být efektivně využívány veškeré ve světě již osvědčené moderní nástroje a služby.

Nová mise pro agenturu

Nová proexportní politika bude do budoucna více než na jednotlivé země a teritoria zaměřena na konkrétní vývozní příležitosti ve vytipovaných perspektivních oborech, v nichž má Česká republika exportní potenciál. Nově chce tedy proexportní politika „pracovat“ s tuzemskými podniky již v samotných počátečních fázích jejich rozvoje. Právě v podpoře rozvoje moderních oborů a otevírání trhů podle vybraných oborů vidí ministerstvo průmyslu a obchodu i jemu podřízená agentura CzechTrade jedinou možnou cestu k tomu, aby naše podniky dlouhodobě obstály v globální konkurenci. Finsko a Švédsko, jež aplikují tento model „globální podpory lokálních firem“ již řadu let, mohou být v tomto ohledu naším vzorem. Obě zmíněné země jsou v získávání významných tržních pozic v rámci celosvětového trhu mimořádně úspěšné, a to zdaleka ne jen ve srovnání s ostatními zeměmi EU.

Inovační ekosystém jako prostředí pro budování úspěchu

Skandinávské zkušenosti jsou pro tvůrce nové české proexportní politiky nejen inspirací, ale v mnoha případech také přímým vodítkem a vzorem. Byť například finský inovační systém nelze beze zbytku implementovat na české podmínky, jeho základní teze jistě přenositelné jsou.

Problémy současné politiky inovací v ČR

V prvé řadě jde o zdůraznění významu inovačních firem a inovačního podnikání v ekonomice. Podpora vědy a výzkumu v České republice trpí v současnosti jedním zásadním nedostatkem, a to minimálním zapojením ze strany soukromého sektoru. Je to zejména proto, že současný systém inovací v ČR je příliš složitý, nereaguje na poptávky a trendy ze zahraničí a nevztahuje se k aktuálním potřebám trhu. Chybí jakékoliv dlouhodobé plánování priorit i vůbec obecná znalost toho, ve kterých oblastech a odvětvích máme vlastně významnější náskok či přednosti a máme tedy v rámci světového trhu co nabídnout. Navíc absentuje dialog mezi jednotlivými aktéry (výzkumnými institucemi, státem a podniky) i jednotný systém pro výměnu informací mezi nimi.

Finové byli na počátku 90. let v podobné situaci v jaké se nyní nachází Česká republika a tehdy zde došlo k zásadní změně uvažování o tom, jak prosazovat zájmy finského hospodářství ve světě. Velice záhy si totiž uvědomili, že možnosti malé otevřené ekonomiky při podpoře exportu jsou omezené a brzy se vyčerpají a proto je potřeba úsilí koncentrovat na několik málo prioritních odvětví, v nichž má jejich země komparativní výhodu. Zcela cíleně se soustředili na posilování inovačních kapacit průmyslu i služeb a na svou schopnost pružně reagovat na stále rychleji se měnící potřeby trhu.

Podařilo se jim nakonec vytvořit systém nebo lépe řečeno prostředí či atmosféru, v níž mezi jednotlivými aktéry (akademickou sférou, podniky i státními organizacemi) probíhá permanentní dialog a interakce založená na vzájemné důvěře, ale i praktičnosti a výhodnosti. Prostředí, v němž je od počátku využíván klientský přístup a kde hlavním cílem je peníze vložené na počátku do výzkumu a vývoje převádět do roviny znalostí a inovací a ty pak efektivně konvertovat do výstupu v podobě vyšší přidané hodnoty, resp. finančního efektu. Jinými slovy, systém podpory inovací, založený na tržně ekonomických stimulech, kde je kladen zásadní důraz na návratnost investic do vědy a výzkumu a komercionalizaci výsledků.

Pilíře funkčního inovačního prostředí

Finům se podařilo úspěšně překonat kompetenční spory a neefektivity (ne nepodobné těm tuzemským) ve prospěch modelu, který nabízí manažersky efektivnější řešení a který je založen na využívání příležitostí na globálních trzích. Klíčovou roli v rámci tohoto modelu má historicky první „trade promotion“ organizace na světě FINPRO, jejíž úloha se však v rámci nového systému výrazně změnila. Na rozdíl od minulosti, kdy FINPRO působilo jako klasická agentura na podporu obchodu, se nyní profiluje spíše jako specifická konzultační společnost státu. Působí jako prostředník na rozhraní tří sfér: státní správy, podniků a aplikovaného výzkumu. FINPRO se snaží podporovat konkurenceschopnost finských malých a středních podniků především prostřednictvím své zahraniční sítě a kolektivního know-how (včetně sektorové specializace a preference prioritních oborů). Cíleně vyhledává a vytipovává v zahraničí příležitosti pro své klienty a partnery, od nichž však současně získává cennou zpětnou vazbu ve smyslu možností domácí nabídky. Podstatná je přitom finanční spoluúčast klienta a jeho možnost spoluovlivňovat a kontrolovat celý proces hledání nových příležitostí. Ten je přitom založen na neustálém dialogu a srovnávání se světovou konkurencí (benchmarking).

Nová páteřní síť v zahraniční a její činnost

Právě směrem aktivního vyhledávání exportních příležitostí pro své klienty a partnery se má podle finského předobrazu vydat také naše posílená síť na podporu exportu. Dosud rozdělená zahraniční zastoupení v podobě kanceláří agentury CzechTrade, agentury CzechInvest a obchodně-ekonomických úseků ambasád mají v horizontu dvou let vytvořit jednotnou síť typu Business2Business (B2B). Páteř této nové sítě budou tvořit nově budovaná regionální centra, která budou koordinovat činnost stávajících zahraničních kanceláří. V regionálních centrech bude sektorová odbornost zajištěna prostřednictvím zapojení pečlivě vybíraných místních specialistů. Rovněž na činnost stávajících kanceláří CzechTrade se budou nabalovat ve větší míře aktivity místních spolupracovníků a dalších spolupracujících subjektů. Podstatné pro úspěch nového modelu je i funkční a těsná spolupráce mezi CzechTrade a zahraničními zastoupeními ministerstva zahraničních věcí (B2G a G2G). Řada nových opatření je proto zaměřena na zlepšení koordinace a posílení sdílení informací mezi subjekty činnými v exportu tak, aby byly maximalizovány pozitivní dopady na export a jeho rozvoj. Příslibem stability takto nastavené spolupráce by mělo být i to, že výše popsanému modelu naší budoucí proexportní sítě vyjádřilo podporu také dubnové zasedání České rady pro obchod a investice (ČROI) za účasti jak zainteresovaných ministerstev, tak i zástupců podnikatelů a zaměstnanců.

Rozšíření služeb v zahraničí

Nová zahraniční síť pro exportéry přinese navýšení kapacit pro klienty v zahraničí při zachování kvalitních a profesionálních služeb. Měla by být však ještě daleko více než dosud orientována na konkrétní potřeby firem. V letošním roce naroste počet exportních specialistů v zahraničí o 20 míst, v roce příštím pak o dalších 21 míst na necelých 100 pracovních pozic. Celkově tak dojde do roku 2012 ke zdvojnásobení počtu pracovníků v zahraničí. Oproti „skandinávským vzorům“, kde pracují v zahraničí stovky specialistů půjde stále o počet nedostatečný, přesto jde o vykročeím správným směrem. Základní schéma, cíle a prostředky naší „revitalizované“ proexportní sítě jsou totiž identické jako ve Skandinávii. Klíčovým prvkem sítě bude vytvoření tzv. regionálních center. Těch má být v první fázi celkem deset. Celkem tak bude zahraniční síť pro exportéry dostupná zhruba v sedmi desítkách zemí světa.

Mapa regionálních center proexportní sítě po rozšíření, plánovaný stav v roce 2012

Významnou změnou bude také „nasazení“ oborových specialistů v zahraničních kancelářích. Do dvou let by měl poměr oborových specialistů vůči tzv. business specialistům dosáhnout 70 % ku 30 %. Prioritní země tedy již budou nahlíženy prizmatem celých teritorií a jednotlivých perspektivních oborů, a to v rámci dlouhodobých výhledů (10–15 let). Nedílnou součástí práce expertů CzechTrade v zahraničí bude spoludefinování prioritních perspektivních oborů pro tuzemskou produkci. V rámci zjišťování potenciálu tuzemských inovačních firem musí pak logicky existovat úzké napojení agentury na domácí odvětvové asociace, specializovaná výzkumná a vývojová centra působí v rámci univerzit i mimo ně, např. na Technologickou agenturu apod.

Propojování agenturních činností

Jak bylo zmíněno, v rámci restrukturalizace páteřní sítě v zahraničí se připravuje propojování činností agentury CzechTrade a Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Sloučení zahraničních afilací CzechTrade a CzechInvest přinese nejen zvýšení efektivity, ale rovněž významné snížení nákladů. Dlouhodobá udržitelnost sítě by měla být zajištěna díky jejímu samofinancování. Z celkového odhadu nákladů pro rok 2011 ve výši 62 mil. Kč by mělo být 30 mil. Kč zajištěno formou samofinancování, v roce 2012 bude z celkových nákladů 77 mil. Kč samofinancováno 45 mil. Kč.

Schéma fungování regionálního centra

Nové nástroje a služby pro podporu obchodu

Vyjasnění kompetencí, nová „mise“ i nová struktura a optimalizace regionálního zastoupení by měly rovněž přispět k rozšíření možností poskytování chytrých služeb pro exportéry a k zavedení koncepčního přístupu k jejich poskytování. V rámci tohoto souboru opatření se proto navrhuje modernizace nabídky těchto služeb se zaměřením na poskytování strukturovaných informací (business a market intelligence), analýz cíleně zaměřených na identifikaci nových globálních trendů a jejich využití ve prospěch českého exportu. Důležité jsou samozřejmě již zmiňované služby spojené obecně s identifikací příležitostí na zahraničních trzích (průzkumy trhu, networking, aj.). Upraveny budou i systémy pro výměnu a zprostředkování informací mezi jednotlivými subjekty.

Statistika s přidanou hodnotou – Trade Intelligence

Jednou z klíčových služeb s jejichž nasazením se počítá ve větším rozsahu je využití nového nástroje CzechTrade nazývaného Trade Intelligence. Tento nástroj poskytuje kvalitativně vyšší úroveň zpracování „tvrdých“ statistických dat týkajících se exportu, importu a produkce jednotlivých výrobků v bezmála 300 zemích, za období posledních sedmi let. Statistické trendy vycházející z předchozího vývoje ukazují na možnosti uplatnění českého zboží na konkrétních zahraničních trzích a mohou být dobrým vodítkem pro strategické rozhodování exportérů, zdaleka ne však tím jediným. Vývoj vývozu do jednotlivých teritorií totiž mnohdy ovlivňuje řada více či méně zjevných příčin a okolností, jež samotné statistiky nemohou nikdy bez zasvěcené interpretace objasnit.

Přidanou hodnotu tohoto nového nástroje pro vývozce proto bude představovat právě zpracování statistických dat odborníky CzechTrade, kteří se dlouhodobě věnují příslušnému oboru a dané zemi či teritoriu. Role pracovníků CzechTrade se tak zde jednoznačně přesouvá z roviny dodavatele služeb do roviny expertní. Své expertní konzultace budou poskytovat jak firmám, tak i dalším partnerům působícím v rámci inovačního ekosystému. Činnost specialistů na mikro úrovni CzechTrade je přitom komplementární k činnosti pracovníků ministerstva průmyslu a obchodu, kteří vytvářejí podporu na makro úrovni. Ti zase statistické údaje třídí pomocí tzv. relačních analýz z pohledu komparativních výhod, jež má ČR v jednotlivých oborech a regionech. Takto lze průběžně definovat a cílit i na oblasti, kde Česká republika zatím obchodně aktivní není, ale kde je dostatečný potenciál pro to, aby zde uspěla.

Schéma aplikace nástroje Trade intelligence na makro i mikro úrovni

Odhady budoucí poptávky – Foresight

Z hlediska detekce možných příležitostí ještě více do budoucna orientovaným nástrojem je Foresight. Je to nástroj zaměřený zejména na zlepšování prostředí v oblasti vědy, výzkumu a inovací a je s úspěchem používán v řadě zemí, například v již zmiňovaném Finsku. Vlastním účelem Foresightu je včas identifikovat technologické oblasti strategického významu.

Jde v podstatě o otevřený systém sběru, hodnocení a transformace signálů pro strategické rozhodování, který pomůže poskytovat podnikům informace o nových požadavcích, klíčových technologiích, změnách trhů, nových sektorech či nových trendech. Motivací pro zavedení tohoto nástroje je snaha rychleji pochopit změny na trzích a umět na ně včas reagovat – ať již jde o nové technologie či o změny v chování spotřebitelů.

Neméně závažným důvodem pro nasazení Foresightu je snaha omezit rizika „špatných rozhodnutí“. Právě schopnost analyzovat možný další vývoj ještě předtím než bude prvně detekován statistikami může být oním pověstným „krokem napřed“ před zahraniční konkurencí. Foresight nabízí v zásadě neomezenou paletu možností a kombinací. Podstatným faktorem pro úspěšné nasazení tohoto nástroje je však aktivní zapojení všech hráčů, který zde již v oblasti výzkumu a vývoje působí. Zároveň by spolupráce mezi nimi měla být založena na vzájemném klienském přístupu. Pro agenturu CzechTrade, která dosud de facto působila vně celé struktury pro inovace, může být právě Foresight „vstupenkou“ do celého tuzemského inovačního ekosystému.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek