Více zaměstnání mají statisíce lidí. Jak danit přivýdělky?

31. 8. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Nástup do druhého zaměstnání, příležitostné brigády, dohody o provedení práce nebo zahájení vlastního podnikání jsou pro řadu lidí řešením, jak si vylepšit rodinný rozpočet. Více než polovina Čechů má totiž problém vyjít s aktuálními příjmy. Ti, co si přivydělávají, si ovšem musejí dát pozor na daňové povinnosti.

Bonusy dohody o provedení práce

Druhé zaměstnání má v Česku 24 procent lidí.  Ti nejčastěji uzavírají takzvanou dohodu o provedení práce. Tu je možné uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, s každým však maximálně na tři sta hodin ročně.

„Dohoda o provedení práce je pro řadu lidí výhodná – je totiž poměrně administrativně nenáročná. Pokud je hrubá měsíční mzda z dohody o provedení práce nižší než deset tisíc korun, zdaní se patnáctiprocentní srážkovou daní, která je konečná. Dál není třeba tento příjem nikde vykazovat,“ uvádí daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.eDane.cz Blanka Štarmanová .

Pokud tuto smlouvu uzavřou s jedním zaměstnavatelem studenti, pro něž jsou brigády a příežitostné práce často jediným zdrojem příjmu, daň ve výsledku neplatí (respektive jim je vrácena a často jim dokonce vzniká přeplatek), a to vzhledem ke slevám, jež mohou uplatnit. Podrobnosti si přečtěte v článku Čas letních brigád. Jaké daně a kdy studenti odvádějí? na BusinessInfo.cz.

Překročení desetitisícové hranice ovšem znamená povinnost podat daňové přiznání. „Při překročení částky pět tisíc korun se odečte patnáctiprocentní daň ne jako srážka, ale jako záloha na daň z příjmu. Vzhledem k tomu, že tak nastane souběh dvou příjmů daněných zálohovou daní – dohoda o provedení práce a samotné zaměstnání – je třeba po skončení roku podat daňové přiznání,“ upozorňuje Blanka Štarmanová.

Člověk pracující pro více zaměstnavatelů současně se daňovému přiznání nevyhne v žádném případě. V případě, že hrubá odměna z dohody o provedení práce přesáhne deset tisíc korun za měsíc, podléhá výdělek také odvodům na sociální pojištění, které se jinak v případě dohody o provedení práce neplatí. Alespoň minimální zdravotní pojištění musíte platit vždy, a to bez ohledu na to, zda máte jakékoli zdanitelné příjmy či nikoli. Zálohy jsou u lidí s nezdanitelnými příjmy samozřejmě nižší.

Rozdíly ve smlouvách

Dohoda o provedení práce není totéž jako dohoda o pracovní činnosti.  Druhou variantu je možné uzavřít pouze na práci, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu běžné týdenní pracovní doby – tedy dvacet hodin.

„Bude-li měsíční odměna nižší než 2500 korun, neodvádí se z výdělku zdravotní ani sociální pojištění. Jestli je to ale v daném měsíci jediný příjem, ze kterého se zdravotní pojištění platí, a nehradí ho stát, je třeba se přihlásit zdravotní pojišťovně a pojištění zaplatit. Při překročení této částky se zdravotní i sociální pojištění odvádí. Z dohody o pracovní činnosti se vždy platí zálohová daň,“ upozornila Blanka Štarmanová. V praxi to znamená, že jste-li zaměstnán a navíc si ještě jinde přivyděláváte na základě dohody io pracovní činnosti, nevyhnete se daňovému přiznání.

Více hlavních pracovních poměrů?

Již deset let v Česku platí, že zákoník práce nerozlišuje hlavní a vedlejší pracovní poměr. Jeden člověk tedy může mít dva hlavní pracovní poměry, a to dokonce u jednoho zaměstnavatele.

„Při práci na hlavní pracovní poměr pro stejného zaměstnavatele je třeba splnit určité podmínky – oba pracovní poměry nesmějí mít stejnou náplň práce a nesmí se jednat o stejný druh činnosti. Pokud si člověk přibere úvazek u jiného zaměstnavatele a půjde o práci, která je shodná s činností původního zaměstnavatele, je třeba jeho písemný souhlas,“ upozorňuje daňová poradkyně. .

Při práci pro dva zaměstnavatele není třeba dělat si starosti s platbami záloh na pojištění. „Povinné odvody na daně, zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance bude zaměstnavatel nezávisle odvádět z každého zaměstnání. Slevu na dani je ale možné uplatnit pouze u jednoho z příjmů. Samostatně a nezávisle u obou pracovních poměrů probíhá i čerpání dávek nemocenského pojištění,“ popisuje Blanka Štarmnaová.

Protože jde ale opět o souběh pracovních poměrů, zaměstnanec musí po skončení roku podat daňové přiznání.

Podnikání při zaměstnání

Pokud se rozhodne zaměstnanec navíc podnikat, bude jeho podnikání v případě, že ze zaměstnání je odvedeno sociální a zdravotní pojištění (alespoň z minimální mzdy), posuzováno jako takzvaná vedlejší činnost. I na tu si ale musíte obstarat u většiny činností živnostenské oprávnění.

Připomínáme, že rozhodne-li se zaměstnanec podnikat ve stejném oboru, ve kterém je i zaměstnán, je nutný písemný souhlas zaměstnavatele.

První rok podnikání je u vedlejší činnosti administrativně nenáročný – není třeba odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění, protože ty se platí až zpětně po odevzdání přehledů a počítají se z reálného ročního výdělku z podnikání.

„Pokud roční příjem po odečtení výdajů nepřesáhne takzvanou rozhodnou částku, která pro rok 2016 činí 63 865 korun, sociální pojištění se neplatí. Ani v následujícím roce není třeba platit zálohy. Pokud rozhodnou částku člověk přesáhne, vypočítá se doplatek za sociální pojištění a zálohy na další rok z dosaženého zisku,“ vysvětlila poradkyně.

I podnikání na vedlejší činnost samozřejmě znamená povinnost odevzdat daňové přiznání. Jediný způsob, jak se mu vyhnout, je mít příjem z vedlejší činnosti nižší než šest tisíc korun ročně. „I při podnikání jako vedlejší činnosti je možné v daňovém přiznání uplatnit výdajové paušály, nezdanitelné části základu daně a slevy na dani,“ doplňuje Blanka Štarmanová. (red)

S využitím tiskové zprávy TaxVision.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek