Vietnam: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Hanoji (Vietnam)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu v posledních 7 letech

Ukazatel

2008

2009

2010

2011

2012 

 2013

2014

Export (mld. USD)

62,7

57,0

71,6

96,9

114,6

 132,2

150,0

Import (mld. USD)

80,7

69,9

84,0

106,7

114,3

 131,3

148,0

Bilance (mld. USD)

-18,0

-12,9

-12,4

-9,8

0,3

0,9

2,0

Celkový obchodní obrat docílil v roce 2014 objemu 298 mld. USD a obchodní přebytek 2 mld. USD. Export dosáhl objemu 150 mld. USD s nárůstem o 13,6% oproti předchozímu roku. Místní firmy vyvezly 48,4 mld. USD, zatímco zahraniční investoři 101,6 mld. USD. Mezi největší exportní komodity patří telefony a komponenty (24,1 mld. USD), textil, obuv, stroje a zařízení, počítače a komponenty. Z teritoriálního hlediska byly největším odběratelem vietnamského zboží USA s 28,5 mld. USD, následovaly státy EU s 27,9 mld. USD a ASEAN s 19,0 mld. USD.

Dovoz se realizoval v objemu 148 mld. USD, nárůst o 12,1% oproti roku 2013. Zahraniční investoři realizovali dovozy v objemu 84,5 mld. USD a domácí firmy v objemu 63,5 mld. USD. Stroje, zařízení a dopravní prostředky tvořily 37,6% dovozu, materiály a palivo 53,6% a spotřební zboží 8,8%. Nejvíce zboží bylo dovezeno z Číny (43,7 mld. USD), dále ze států ASEAN v objemu 23,1 mld. USD a z EU a USA bylo shodně dovezeno zboží za 8,9 mld. USD.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz:

  • z teritoriálního hlediska byly největším odběratelem vietnamského zboží USA s 28,5 mld. USD, následovaly státy EU s 27,9 mld. USD a ASEAN s 19,0 mld. USD.

Dovoz:

  • nejvíce zboží bylo dovezeno z Číny (43,7 mld. USD), dále ze států ASEAN v objemu 23,1 mld. USD a z EU a USA bylo shodně dovezeno zboží za 8,9 mld. USD.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura v roce 2013:

Strukturu vietnamského exportu tvořily ze 33% produkty místního hospodářského sektrou a ze 67% výrobky z podniků postavených v rámci přímých zahraničních investic. Následuje pořadí největších exportních komodit: telefony a náhradní díly (21,5 mld. USD), textil (17,9 mil.USD), elektronika a počítače (10,7 mil.USD), obuv (8,4 mil.USD), ropa (7,2 mil.USD), mořské plody (6,7 mil.USD), stroje (6 mil.USD), dřevo a výrobky ze dřeva (5,5 mil.USD), dopravní prostředky (4,9 mil.USD), rýže (3 mil.USD), káva (2,7 mil.USD), kaučuk (2,5 mil.USD). 

Struktura dovozu zahrnovala 43% dovozů pro domící podniky a 57% dovozů pro PZI. Pořadní největších dovozních položek: elektronika vč. počítačů a dílů (17,7 mil.USD), látky (8,4 mil.USD), telefony a náhradní díly (8 mil.USD), benzín (7 mil.USD), ocel (6,7 mil.USD), plastické hmoty v primární formě (5,7 mil.USD). 

Komoditní struktura v roce 2014:

Mezi největší exportní komodity patří telefony a komponenty (24,1 mld. USD), textil, obuv, stroje a zařízení, počítače a komponenty. Stroje, zařízení a dopravní prostředky tvořily 37,6% dovozu, materiály a palivo 53,6% a spotřební zboží 8,8%. 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Z hlediska posilování ekonomické integrace Vietnamu do mezinárodního společenství se projevuje pokles celních sazeb pro dovozy z členských zemí ASEAN v souvislosti se závazky Vietnamu, vyplývajícími z jeho členství v zóně volného obchodu AFTA. Větší otevřenost ekonomiky vůči regionálním konkurentům znamená sice určité ohrožení některých méně efektivních sektorů ekonomiky, což je ale naopak jediný prostředek, jak donutit státní sektor k výraznější restrukturalizaci. Koncem roku 2015 je očekáváno vytvoření ASEAN Economic Community, které integraci států ASEAN prohloubí. Sílící vliv zemí ASEAN pochopitelně není příznivá zpráva pro české exportéry. Další hrozbou pro evropské firmy je rostoucí zájem Vietnamu o účast v TPP (Trans Pacific Partnership), přestože poslední vývoj ukazuje, že vstup Vietnamu do tohoto uskupení nebude tak rychlý či jednoduchý.

Podpis FTA EU – Vietnam plánovaný během říjnové (2014) návštěvy vietnamského premiéra v Bruselu se uskutečnil jen na úrovni politické deklarace, zatímco na závazném dokumentu se ještě pracuje. V průběhu roku 2015 budou pokračovat jednání o FTA EU-Vietnam, která by měla být uzavřena v létě t.r. Podle vyjádření Eurocham (European Chamber of Commerce in Vietnam) podpis smlouvy bude pro Vietnam znamenat nárůst HDP o 10 až 15% a rozšíření exportu o 30-40%. Vzájemný obchod v r. 2013 mezi EU a Vietnamem dosáhl objemu 26,6 mld. EUR,  z toho vietnamský vývoz do EU činil 21,3 mld. EUR a dovoz jen 5,3 mld. EUR. V současné době 42% vietnamského zboží požívá při vstupu na trh EU výhod GSP, zatímco po uzavření FTA to bude více než 90% zboží s osvobozením od cla.

Průmyslové zóny - Vietnam má stovky průmyslových zón a desítky exportních průmyslových zón (EIZ), které jsou za zvýhodněných podmínek určeny především k výrobě zboží pro export (cca 70% vietnamského exportu tvoří výrobky z provenience zahraničních investorů). Novým fenoménem je zakládání vědecko-technických parků; zejména HCMC a Danang mají velmi dobré zkušenosti s touto aktivitou.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

PZI zaznamenaly v roce 2014 celkem příliv v objemu 21,92 mld. USD, což je o 1,9% lepší výsledek než v roce předchozím. Celkem 1843 nových projektů v objemu 16,5 mld. USD získalo investiční licenci a 749 stávajících projektů navýšilo kapitál v objemu 5,41 mld. USD. Objem realizovaných investic vzrostl v roce 2014 o 8,7% na 12,5 mld. USD.

Největšími investicemi jsou projekty Samsung Electronics Vietnam v Thai Nguyen v objemu 3 mld. USD a Samsung CE Complex  v hodnotě 1,4 mld. USD v HCM City a Dewan International´s plážový rezor za 1,25 mld. USD v Nha Trang.

Podle odvětví se na prvním místě umístil zpracovatelský průmysl s objemem investic 15,5 mld. USD, následovaly nemovitosti s 2,83 mld. USD a stavebnictví s 1,08 mld. USD.

Celkem 63 států a teritorií investovalo ve Vietnamu v roce 2014, na prvním místě je  Republika Korea se 7,7 mld. USD a 35,1% veškerých PZI, následuje Hong Kong s 3,03 mld. USD a Singapur s 2,89 mld. USD.  

Příliv zahraničních investic za leden – březen 2015 dosáhl objemu 1,8 mld. USD (registrovaný kapitál), což je pokles o 44% oproti srovnatelnému období roku 2014 (PZI do nových projektů činily 1,2 mld. USD a do rozšíření stávajících 0,6 mld. USD). Objem realizovaných PZI činil 3,0 mld. USD, tady růst o 7% oproti loňsku.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Přísun zahraničního kapitálu prostřednictvím přímých zahraničních investic má stěžejní význam pro rozvoj a modernizaci celé vietnamské ekonomiky a v posledních letech je hnací silou ekonomického rozvoje země. Investiční projekty jsou v souladu s možnostmi i potřebami vietnamské ekonomiky také nejvyhledávanější formou spolupráce se zahraničními firmami a tuto logiku by měly brát v úvahu i české firmy. Mezi ČR a VSR je v platnosti dohoda o podpoře a ochraně investic, která byla podepsána v listopadu1997 a po vstupu do EU vstoupila v platnost aktualizovaná verze v létě 2009.

Zahraniční investice mají velký význam v procesu modernizace vietnamské ekonomiky a podstatnou měrou přispěly ke vzniku a rozvoji řady ekonomických oborů jako např. ropného a plynárenského průmyslu, výrobě cementu, elektronického průmyslu a montáži automobilů a motocyklů.

Právní aspekty přímých zahraničních investic jsou regulovány investičním zákonem (Investment Law) z roku 2005 (v platnosti od 1.7.2006).  Tento zákon nově upravil podmínky pro vstup zahraničního kapitálu, výrazně zlepšil investiční prostředí ve Vietnamu a vnesl nové prvky do oblasti trhu s akciemi. Zákon vytváří jednotné podmínky pro zahraniční investory na základě principů WTO, jako je doložka nejvyšších výhod a principy veřejnosti a transparentnosti. Zákon je prvním právním dokumentem, koncipovaným na principu absolutní rovnoprávnosti konkurenčních příležitostí a podmínek. Výjimky a zvláštní pokyny pro domácí či zahraniční investory jsou jasně a důkladně vymezeny, s plánem na jejich postupné odstraňování. Anglický překlad zákona je možno najít na webových stránkách ZÚ Hanoj v sekci Obchodní úsek

Investiční pobídky se liší podle sektoru i provincie, významnou roli v systému pobídek hrají průmyslové zóny, kterých je více než 100 po celé zemi. Mezi pobídky patří daňové prázdniny, zproštění povinnosti platit dovozní cla a další daně za dovážené technologie a některé suroviny, poskytnutí pozemků k podnikání za zvýhodněné ceny.

Základní právní aspekty zahraničních investic:

  • Zahraniční investice ve Vietnamu jsou zákonem chráněny proti znárodnění a všem investorům je garantováno „spravedlivé a rovnocenné zacházení“.
  • Zahraniční investoři jsou oprávněni repatriovat své zisky do zahraničí stejně jako cizinci legálně pracující ve Vietnamu.
  • Zahraniční investoři mají právo pronajmout a využívat v souladu se schváleným podnikatelským záměrem vietnamskou půdu a vodní i mořskou plochu. V případě těžby nerostných surovin jsou pak povinni platit „daň z přírodních zdrojů“.

Každý projekt zahraniční investice musí být nejprve posouzen a schválen vietnamskými státními orgány a obdržet tzv. investiční licenci. Žádost o udělení investiční licence podává žadatel na Ministerstvu plánování a investic (Ministry of Planning and Investment), které ve spolupráci s příslušnými odbornými ministerstvy a orgány místní samosprávy projekt posuzuje. Projekty státního významu navíc podléhají schválení předsedou vlády.

Výjimku tvoří projekty bank se společnou majetkovou účastí, pobočky bank se 100 % zahraniční kapitálovou účastí, právní firmy se společnou majetkovou účastí, právní firmy a jejich pobočky se 100 % zahraniční kapitálovou účastí, pojišťovací společnosti se zahraničním kapitálem a jejich pobočky. Licence těmto institucím jsou udělovány Státní bankou, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem financí v uvedeném pořadí. V oblasti zdravotnictví je nutný i souhlas Ministerstva zdravotnictví.

Kromě MPI vydávají licence i odbory plánování a investic provinčních lidových výborů a řídící výbory průmyslových zón, a to v závislosti na objemu a povaze zahraniční investice.

Možné formy přímých zahraničních investic:

  • Výrobní kooperace (Business Cooperation Contract)
  • Společný podnik (Joint Venture)
  • Podnik se 100 % zahraniční účastí (100 % Foreign Invested Enterprise)
  • BOT, BT a BTO (Build-Operate-Transfer, Build-Transfer, Build-Transfer-Operate)
  • Nákup akcií, kapitálové příspěvky
  • Slučování a akvizice podniků

Společný podnik (JV):

JV je nejrozšířenější forma zahraničních investic ve Vietnamu a jejím prostřednictvím zde podniká více než 65 % zahraničních investorů. Minimální podíl zahraničního partnera na JV je 30 %, obvyklý poměr podílů však bývá 70-75 % ku 25-30 % ve prospěch zahraničního partnera. V některých oblastech (např. v některých projektech infrastruktury nebo cementáren) však vietnamská strana požaduje minimálně 30-40 % podíl. Doba činnosti společného podniku se stanovuje na dobu určitou a až na výjimky nesmí přesáhnout 50 let. Legální kapitál JV musí tvořit min. 30 % z jeho celkového investičního kapitálu. Kapitálový vklad zahraničního partnera může být tvořen finančními prostředky, strojním zařízením, nástroji, patenty, know-how nebo technickými službami. Vietnamský partner do podniku vkládá obvykle pozemky a výrobní prostory a zařízení. Může samozřejmě přispět i finančními prostředky, což ale v praxi není příliš obvyklé.

JV je řízen správní radou (Board of Management) v níž jsou zastoupeny obě strany podle podílu na JV, ale vietnamská strana v ní musí mít minimálně 2 zástupce. Výkonné pravomoci mají správní radou jmenovaní generální ředitel a jeho náměstkové, přičemž generální ředitel nebo jeho první náměstek musí být vietnamský občan.       

Podnik se 100% zahraniční účastí:

V počátcích zákona o zahraničních investicích nebyla tato forma investic vietnamskými orgány příliš podporována, neboť byla považována za příliš „nezávislou“. Situace se však změnila v roce 1993, kdy vietnamská vláda ve snaze razantněji zvýšit příliv zahraničního kapitálu do země, změnila postoj i k této investiční formě, jejíž podíl na počtu projektů v současné době činí kolem 30 %. V současné době je možno investovat formou 100 % zahraničního podniku prakticky do všech oblastí. Zůstává však skutečností, že schvalovací proces investiční licence formou 100 % zahraniční účasti je delší a komplikovanější, než u JV, ministerstva rovněž nerada schvalují odkup vietnamské části JV a jeho převod na 100 % zahraniční investici.

Přesto tuto formu investice ZÚ Hanoj jednoznačně doporučuje, neboť ve srovnání s JV má podstatné výhody:

  • odpadá nutnost vést zdlouhavá a komplikovaná vyjednávání s vietnamským partnerem;
  • činnost podniku může být zahájena mnohem rychleji a podle vlastní volby;
  • rozhodování o personálních otázkách, podnikové strategii, výběru obchodních partnerů atd. je zcela v rukou zahraniční firmy.

Výrobní kooperace:

Výrobní kooperace bývá realizována na základě dohody mezi zahraniční firmou a vietnamským partnerem s cílem vyrábět určité zboží nebo poskytovat služby. Vzhledem k tomu, že takovou dohodou nevzniká nový subjekt, je související legislativa mnohem jednodušší než v obou předchozích případech. Mnohem jednodušší je i vlastní spolupráce mezi partnery, která probíhá podle pravidel, na kterých se obě strany dohodnou. Dohoda o výrobní kooperaci však přesto podléhá schválení ze strany Ministerstva plánování a investic. I tato forma investice je praktičtější než JV.

V praxi se této formy investic využívá zvláště v textilním a obuvnickém průmyslu, kdy zahraniční firma dodá výrobní zařízení a materiál a vietnamský partner zajistí výrobu. Zajištění odbytu vyrobeného zboží je v těchto případech úkolem zahraniční firmy.

Z důvodu jednoduchosti a kapitálové nenáročnosti je tato forma velmi vhodná pro menší projekty výrobní spolupráce nebo jako úvodní test místního partnera před rozsáhlejší investicí do založení společného podniku.

4. BOT, BT a BTO (Build-Operate-Transfer, Build-Transfer, Build-Transfer-Operate:

Tyto investiční projekty se týkají budování infrastruktury (silnice, mosty, letiště, elektrárny a zařízení pro úpravu a dodávky vody).

Délka těchto kontrahovaných projektů nesmí přesáhnout 50 let a určuje ji vietnamská vláda.

Podmínky pro zahraniční investování upravují tyto právní normy: Investiční zákon z roku 2014, který nahradí od 1.7.2015 Investiční zákon z r. 2005. Nový zákon vymezil nový pojem pro zahranioční kapitál, místo “enterprise with foreign owned capital” je v zákoně z roku 2014 nová terminologie. “economic organization with foreign investment capital”. Příloha obsahuje výtak ze zákona v angličtině.

V souvislosti s investováním platí řada následných výnosů, oběžníků a dalších legislativních dokumentů.

Organizací, která se ve Vietnamu zabývá správou přímých zahraničních investic, je Foreign Investment Agency při Ministerstvu plánování a investic.

2 Hoang Van Thu St., Ba Dinh Dist, Hanoi, Vietnam
Tel: 080-48461
Fax: 04-37343769
E-mail: fia@mpi.gov.vn
Web: http://fia.mpi.gov.vn 

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: