Vietnamské hospodářství zaznamenalo v roce 2015 lepší výsledky než se očekávalo

7. 1. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Vietnamské hospodářství zaznamenalo v roce 2015 lepší výsledky než se očekávalo Ekonomické výsledky Vietnamu ukazují růst hospodářství v roce 2015 o významných 6,68 %, příliv přímých zahraničních investic v rekordním objemu 22,8 mld. USD, nízkou inflaci na úrovni 0,63%. Ukazují ale i slabiny hospodářského systému, kterými jsou špatná struktura zahraničního obchodu z pohledu nositelů proexportních aktivit v podobě zahraničních firem a prohlubující se veřejný dluh v souvislosti s hledáním zdrojů na rozvoj ekonomického růstu.

Vietnamské hospodářství zaznamenalo v posledním roce pětiletého plánu sociálně ekonomického rozvoje na období 2011–2015 přírůstek HDP o 6,68 %, zatímco byl očekávaný jen na úrovni 6,2 %. Přes nepříznivou situaci na globálním trhu a finanční nestabilitu ve světě se jedná o významné oživení hospodářství.

Průmyslová odvětví

Průmysl a stavebnictví zaznamenaly růst o 9,64 % (v roce 2014 jen 6,42 %), zemědělství s lesnictvím a rybolovem růst o 2,41 % (v r. 2014 o 3,44 %) a služby vzrostly o 6,33 %. Na celkovém přírůstku HDP se průmysl se stavebnictvím podílely 3,2 %, služby 2,43 % a zemědělství 0,4 %. Hrubý domácí produkt na osobu vzrostl o 57 USD na 2 109 USD.

Výkonnost průmyslu měřená indexem průmyslové výroby vzrostla o 9,8 % (v r. 2014 o 7,6 %), těžební průmysl zaznamenal růst 6,5 %, zatímco zpracovatelský o 10,6 % a výroba a dodávka energie dokonce o 11,4 %. Počet pracovníků v průmyslu se zvýšil o 6,4 %, a to zejména v podnicích z přímých zahraničních investic/PZI, kde nárůst zaznamenal 8 %. Z průzkumu u firem vyplývá pozitivní podnikatelské očekávání, kdy zhruba 91 % dotázaných firem předpokládá v roce 2016 vyšší výrobu i zahraniční objednávky ve srovnání s rokem 2015.

V oblasti agrárního sektoru stojí za pozornost podle údajů k 1. říjnu 2015 růst produkce rýže na 45,2 mil. tun, těžba dřeva se zvýšila o 11,9 % na 8,3 mil. m3, produkce ryb z chovu i rybolovu dosáhla 6,5 mil. tun a růst o 3,4 %. Počet chovaného dobytka vzrostl u prasat o 3,7 % na 27,7 mil. kusů a drůbeže o 3,4 % na 341 mil. kusů.

sektoru služeb zaznamenal maloobchod se zbožím a službami meziroční přírůstek o 9,5 %, přeprava osob vzrostla o 7,7 % a přeprava nákladu o 6 %. Počet zahraničních návštěvníků zaznamenal poprvé pokles od roku 2009 o 0,2 % na 7,94 mil. osob. Velký přírůstek turistů byl patrný z Korejské republiky (+31,3 %) nebo Singapuru (+16,9 %), naopak pokles byl zaznamenán u Číny (-8,5 %), Kambodži (-43,8 %), Thajska (-13,1 %) a Laosu (-16,6 %). Z evropských států více turistů přijelo z Nizozemska, Španělska nebo Itálie, naopak méně z Ruska.

Zahraniční obchod

Celkové přímé zahraniční investice registrované v roce 2015 dosáhly objemu 22,76 mld. USD a nárůst o 12,5 % oproti předchozímu roku. Realizované projekty PZI dosáhly objemu 14,5 mld. USD, nárůst o 17,4 %.

Vývoz dosáhl v roce 2015 objemu 164,4 mld. USD (přírůstek o 8,1 % oproti předchozímu roku), dovoz činil 165,6 mld. USD (přírůstek 12 %) a výsledné záporné saldo činilo 3,2 mld. USD, poprvé po třech letech.

Komoditní skladba vývozu zahrnovala průmyslové zboží a nerosty s podílem 45 % (nárůst 1,5 %), výrobky lehkého průmyslu s podílem 39,9 % (nárůst 0,6 %), výrobky zemědělského sektoru s podílem 10,5 % (pokles 1 %). Z teritoriálního pohledu byly na prvním místě USA s 20,6 % celkového exportu a na druhém místě EU s 19 %.

Dovoz zahrnoval zejména výrobní prostředky s 91,3 % (nárůst o 0,2 %) a spotřební zboží s 8,7 % (-0,2 %). Podle teritoriálního členění je na prvním místě Čína s podílem 28,8 %, dále Korejská republika s 16,7 % a státy ASEAN s 14,4 %.

Obchodní deficit se projevil po třech letech přebytků, jen s Čínou činil 32,3 mld. USD (nárůst o 12,5 % přes snahu vietnamské vlády snížit zejména závislost na dovozech z Číny) a po letech obchodního přebytku s Japonskem se Vietnam dostal do deficitu 0,3 mld. USD i s tímto tradičním partnerem.

Zajímavá je skladba zahraničního obchodu z pohledu původu vývozců. Na vietnamském vývozu se podílely podniky PZI celými 70 %, ale místní firmy jen 30 %. Zatímco podniky PZI zaznamenaly růst exportu o 13,8 %, místní firmy pokles o 3,5 %. Na celkovém dovozu se podniky PZI podílely 59 % (růst o 16,4 %). Z pohledu obchodní bilance podniky PZI zaznamenaly obchodní přebytek v objemu 17,1 mld. USD, zatímco místní firmy deficit 20,3 mld. USD.

Inflace, nezaměstnanost a státní rozpočet

Inflace měřená indexem CPI vzrostla jen o 0,63% a jádrová inflace o 2,05 %. Celkem populace Vietnamu čítá 91,7 mil. obyvatel, pracovní síla v produktivním věku má 48,2 mil. Nezaměstnanost činila v roce 2015 2,31 % (město 3,29 %, venkov 1,83 %). Produktivita práce vzrostla o 6,4 %.

Státní rozpočet k 15. 12. 2015 registroval příjmy v objemu 885 trilionů dongů (97,1 % očekávaných údajů za celý rok) a výdaje 1 065 tril. dongů (92,8 % očekávaných údajů). Za celý rok 2015 je očekáván deficit 5,3 % HDP a v příštích letech nárůst na 6,3 %.

Celkový veřejný dluh (vládní, vládou garantovaný a provinční dluhy) vzrostl z 51,7 % HDP v roce 2010 na 61,3 % v roce 2015 (vládou stanovený limit je 65 % HDP).

Půjčky po splatnosti činily v září 2015 2,9 %, což je od září 2012 obrovský posun, kdy činily 17,4 %, ale současný systém vykupování špatných dluhů státní VAMC (Vietnam Assets Management Corporation) není efektivní, protože není řešen odkup takto nabytých pohledávek.

Hospodářské výsledky Vietnamu naznačují mírné oživení, ale podstata fungování tržního hospodářství a celého ekonomického systému země nebyla dosud dořešena. Stále nedošlo k restrukturalizaci státních podniků, které jsou neefektivní, což mimo jiné ukazuje i struktura vietnamského exportu, kde 70 % vývozu tvoří zahraniční firmy.

Ani bankovní systém není saturován a přes řadu akvizic je stále roztříštěn a údaje o skutečných nedobytných pohledávkách zkreslují právě údaje o státních podnicích. Zahraniční podnikatelé současně stále poukazují na přebujelou byrokracii a korupční a klientelistické prostředí.

Dosud štědří donoři pomalu ze země odchází, protože Vietnam se dostal do kategorie středně příjmových zemí a stát se více zadlužuje, aby zajistil rostoucí potřebu zdrojů na financování rozvoje země. Infrastrukturální projekty vyžadují v období 2015–2020 zhruba 10–12 % HDP ročně, což přesahuje možnosti státního rozpočtu. Dosud byly projekty financovány ze SR přes státní a provinční dluhopisy a ZRS od donorů. Řešením je efektivní systém PPP, odstranění administrativních bariér a využití korporátních dluhopisů.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Hanoji (Vietnam).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek