Vize, nové technologie, právo a český prostor

26. 3. 2018 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

V Los Angeles se koncem ledna konala technologická konference, na níž světoví vizionáři debatovali o vizích budoucnosti. V Praze se v prvním únorovém dni v menším sešli tuzemští odborníci z řad akademické a podnikové sféry, aby na pozvání Hospodářské komory debatovali o umělé inteligenci. Z obou fór přichází stejná zpráva – technologie, o nichž dnes ani nevíme, jak budou vypadat a fungovat, se stanou za pár let běžnou každodenností.

Tím ale shoda mezi oběma akcemi končí. Americkou konferenci, kterou zorganizoval řecko-americký podnikatel Peter Diamandis a na níž přednášel mimo jiné asi nejslavnější a nejpřesnější futurolog Ray Kurzweil, sledovalo na internetu několik stovek pečlivě vybraných hostů, českou na internet nikdo nepřenášel.

Na americké byly prezentovány vize, z nichž mnohé se skutečností jistě stanou, ale nikdo dnes neví, ani kdy ani jak budou vlastně vypadat. Na české byla snaha pojmenovat problémy, které současnost a blízká budoucnost v technologiích přináší. Především ty právní. A najít prostor, který by české ekonomice slušel.

Již dnes se celkem otevřeně, především v souvislosti s GDPR, debatuje o mnoha aspektech. Zavádění technologií do běžného života totiž vyvolává otázky, které tu ještě včera nebyly. Aniž bychom si to nějak významně uvědomovali, hranice soukromí se zužují. Příkladem může být i nedávné zavedení chytrých brýlí u čínské policie. Zatím se využívají na nádražích a letištích. Malé přenosné brýle dokážou to, co superpočítač – totiž ve zlomku sekundy porovnat obličej s miliony jiných v databázi. Pekingský výrobce uvádí, že v laboratorních podmínkách jsou schopny identifikovat tvář a ztotožnit ji s údaji z databáze deseti tisíc lidí do 100 milisekund.

V běžném provozu je úspěšnost zatím nižší, ale i tak už v několika desítkách případů policie díky nim zadržela hledané osoby či osoby s falešnými doklady. Je zřejmé, že využití takové technologie je pro strážce pořádku výhodou, nicméně její plošné nasazení významně narušuje soukromí tak, jak je chápeme dnes.

Ale nejde jen o policejní aktivity. Již dnes je možné pouhou analýzou chování ve virtuálním světě detekovat nejrůznější momenty. Z nich je možné dovodit například změnu zdravotního stavu či přípravu k trestnému činu.

Otázkou je, jak se k těmto technologickým možnostem stavět. Laicky řečeno, dnes může ke sledování komunikace konkrétní osoby dojít pouze se souhlasem soudu, v budoucnosti hrozí, že budeme v režimu 24/7 kontrolováni všichni.

Omezení technologií

Z určitého úhlu pohledu není snaha o omezení technologií a jejich ukotvení do právního řádu nic zvláštního. Problémem je, že dnes chceme ukotvovat něco, o čem nic nevíme. Do hry vstupují nejrůznější lobby a rozhodně nejsou nevýznamné.

Prim technologického vývoje dnes určují ti největší hráči digitálního světa, Google, Amazon a jim podobní. Mimochodem, Amazon právě zkouší vibrační náramky, které mohou kontrolovat každý pohyb ruky kteréhokoliv skladníka a v sekundě jej upozorní, že udělal chybu či naopak že směřuje ke správnému druhu zboží. Celý prostor skladu je prošpikován citlivými kamerami. Pracovněprávní předpisy dnes ale na takové možnosti nepamatují a nejsou schopny řešit kritické situace.

Psychologický efekt takové situace může skončit i tím, že odpovědnost člověka kontrolovaného technologií klesne k nule. Kdo pak v případě škody bude odpovědný, je z pohledu dnešní legislativy neřešenou otázkou. Nicméně ona technologie je zde. A nese s sebou více otázek než jen odpovědnost za škodu. Je zřejmé, že technologie nám pomáhají, ale stejně tak je zřejmé, že na nás útočí.

Medicína i reklama

Chytré technologie změní zcela současné modely obchodu a marketingu. Reklama může být – a v dohledné době bude – tak personalizovaná, že bude oslovovat zcela konkrétního člověka se zcela konkrétní nabídkou nejen na internetu, ale i ve veřejném prostoru.

Technologie rozpoznávání obličeje v kombinaci s dokonalou analýzou vašeho pohybu v obchodě a sledovaného či vybíraného zboží a výší plateb dokáže optimalizovat nabídku pro vás do podoby, která je dnes zcela nemyslitelná.

V zemi, v níž se zvedla vlna nevole proti elektronickému receptu, je těžké si představit to, o čem dnes odborníci mluví jako o hotové věci, totiž o využití umělé inteligence v diagnostice.

Je nade vši pochybnost, že možnost pracovat v neuvěřitelně krátkém čase s neuvěřitelným množstvím dat dává technologiím před člověkem zřetelný náskok. Je jedno, jestli jde o diagnostiku vozu či diagnózu člověka.

Hledání prostoru

Debata na půdě Hospodářské komory přinesla ještě jeden poznatek. Důležité je, jaký prostor si pro sebe budeme schopni zabrat, abychom z technologické revoluce dokázali vytěžit něco pro sebe. Jak poznamenal prezident Hospodářské komory, při vší úctě k českým podnikům hrozí, že až na jednotlivé výjimky se sice posuneme na technologicky vyšší úroveň, ale zůstaneme ve stejné kategorii, v níž jsme dnes.

Hlavní hra o technologie probíhá jinde. Bylo by naivní se domnívat, že do ní můžeme vstoupit v celé její šíři. Ale jsou segmenty, ve kterých jsou čeští experti považováni za světovou špičku a kde se mohou s jistotu prosadit a udávat směr.

Definovat ty obory a podpořit je, to je bezesporu jednou z možností, jak uspět. Samo o sobě to ale nestačí – je nutno podpořit i spolupráci akademické a podnikatelské sféry. Jinak budou výsledky českých hlav využívat jiní. A to by byla škoda, zvláště když v mnoha oborech máme stále velmi dobré jméno.

Časová osa dynamiky předpovídaných změn

2018 – nastupují kvantové počítače a emoční inteligence v technologiích

2020 – 5G sítě, létající auta a umělá inteligence nedílnou součástí medicínské diagnostiky

2022 – běžný 3D tisk oblečení, umělá inteligence v hračkách, roboti standardem v domácnostech

2024 – pošta využívá k doručování drony, solární energie je pětkrát levnější než ostatní zdroje

2026 – většina vozů na silnicích je autonomní, běžná rychlost internetu překračuje 500 Mbps a virtuální realita je běžnou součástí života

2028 – roboti začínají mít skutečné vztahy s lidmi

2030 – umělá inteligence se vyrovná univerzální inteligenci člověka a bude možné s každým rokem života prodloužit život o více než rok

2032 – objevuje se elektronická komunikace přímo z mozku a turistika avatarů, virtuálních dvojníků člověka

2034 – objevují se nové vědní obory, kde se uplatní jen odborníci s rozšířením mozku o funkce umělé inteligence

2038 – virtuální realita a umělá inteligence tvoří neoddělitelnou realitu našich životů


Převzato z časopisu Komora, autor: Petr Karban

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek