Vladimír Mařík: Česká republika může na Industry 4.0 hodně vydělat

1. 2. 2016 | Zdroj: Technologická agentura České republiky (TA ČR)

Industry 4.0 je aktuálně jedním z nejvíce skloňovaných pojmů při diskuzích o dalším směřování průmyslu i celé společnosti. Je to globální téma, které dostává do varu stále více firem, vědců, výzkumníků, ale také vlád. Česká republika nechce zůstat pozadu. Tým odborníků pod vedením profesora Vladimíra Maříka (mimo jiné předsedy Výzkumné rady Technologické agentury ČR) proto nyní připravuje na objednávku Ministerstva průmyslu a obchodu významný strategický dokument s názvem Národní iniciativa Průmysl 4.0. Hotový má být v březnu 2016.

Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., zdroj: TA ČRJak vy osobně vnímáte Industry 4.0? Je to skutečně čtvrtá průmyslová revoluce? Jak byste ji stručně charakterizoval?
Není to revoluce ve smyslu „zítra to bude úplně jinak“. Je to revoluce postupnou evolucí, kdy nejen v průmyslu, ale i ve službách postupně přecházíme od užívání izolovaných počítačů a strojů k integrovaným řešením. A týká se to celého horizontálního řetězce od dodavatelů přes výrobu až k odběratelům, ale také vertikálního vztahu od výrobních procesů směrem k managementu firmy. Je to úplná integrace za pomoci nejnovějších technologií.

Ale tato revoluce není na druhé straně, a to bych chtěl zdůraznit, jenom o digitalizaci. V integraci se používají metody kybernetiky, umělé inteligence, internet se propojuje s fyzickým světem. Tak vznikají řešení, která jsou svým způsobem opravdu revoluční.

Do jaké míry vy osobně se podílíte na adaptaci České republiky na Industry 4.0?
Industry 4.0 byla původně německá iniciativa z roku 2011. Vyspělé průmyslové země ale postupně vytvářejí své vlastní iniciativy, které na to reagují. Česká republika není a nesmí být výjimkou, pokud nechce, aby jí ujel vlak.

Této problematiky se ujalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde pod přímou gescí pana ministra Mládka vzniká česká Národní iniciativa Průmysl 4.0. Mne pan ministr požádal, abych koordinoval početný tým odborníků vybraných pro její přípravu. Hotovo máme mít v březnu 2016. Do té doby musí být materiál v takové podobě, i prodiskutovaný se všemi hráči, kteří do toho mají co mluvit (například odbory, TA ČR, ministerstva práce, školství, vysoké školy), aby se tímto významným strategickým dokumentem mohla zabývat vláda. 

Kdo v České republice nejvíce ovlivňuje Industry 4.0? Čekáme jenom na to, zjednodušeně řečeno, co nám sem přinesou Němci?
Právě pan ministr Mládek a pod něj spadající Ministerstvo průmyslu a obchodu se rozhodli uchopit tuto problematiku do svých rukou. Při přípravě dokumentu s německými firmami samozřejmě spolupracujeme. Nicméně národní iniciativa, kterou připravujeme, je iniciativou pro místní podmínky. A Česká republika z ní musí vytěžit maximum.

Je logické, že nemůžeme ignorovat, co se děje v Německu. Jsme jeho velkým dodavatelem, přicházejí k nám od něj důležité technologie, a nejen z tohoto důvodu chceme být s ním kompatibilní. Usilujeme ale také o to, aby podniky, které přímo nedodávají do Německa a nejsou vázány na jeho průmysl, rovněž využívaly možností a výhod Průmyslu 4.0. A tím také získávaly výhodu na mezinárodním trhu, když budou spolupracovat například s Čínou, Japonskem či s USA. 

Jakou roli mají nebo budou mít v Industry 4.0 v celosvětovém měřítku hlavní světoví hráči, jako jsou Čína, USA nebo Evropská unie?
Každý z těchto subjektů, které jste jmenoval, je v Industry 4.0 zainteresován. Každý zareagoval trochu jinak. Například v USA mají sdružení firem, které se stará o jakousi standardizaci a unifikaci. Bílý dům aktuálně podporuje iniciativu Advanced Manufacturing Partnership 2.0, která umožňuje agenturám vyhlašovat výzvy programů pro projekty zaměřené na automatizaci ve výrobě. Nenazývají to ale, možná z taktických důvodů, Industry 4.0.

V Číně zase vznikla iniciativa Made-in-China 2025 v podstatě kopírující Industry 4.0 a velký podíl na jejím vzniku mají velké německé firmy, jako jsou například Siemens. Japonsko to naproti tomu nechalo na velkých firmách, které založily konsorcium Industrial Value Chain Initiative, a to sdružuje prostředky na vytváření integrovaných řešení.

Každý k tomu tedy přistoupil trochu jinak, ale podstata zůstává stejná. My hledáme předobraz pro vznik naší iniciativy zejména u evropských zemí, které nám jsou strukturou své ekonomiky blízké. Tedy například u Rakouska, Švédska nebo Holandska.

Přečtěte si také: Národní iniciativa Průmysl 4.0

Je Česká republika připravená a schopná prosazovat 4. průmyslovou revoluci do praxe?
Já si myslím, že Česká republika je poměrně dobře připravená ve srovnání s dalšími státy Evropské unie. Je to dáno tím, že jsme nejen těsně napojeni na německou ekonomiku, ale máme i blízkou kulturu a obdobné technické myšlení. Dlouhodobě navíc s Německem v tomto oboru spolupracujeme. Národní iniciativa Průmysl 4.0 má ukázat, kam směřuje perspektiva integrálního propojování komunikace a virtuálního světa, výroby a obchodu, a měla by sjednotit politiky jednotlivých resortů tak, aby společnost na to byla skutečně připravena.

Úspěch revoluce v našich podmínkách bude zajištěný tehdy, pokud společnost bude adekvátně připravována a bude odpovídajícím způsobem reagovat. A to je hlavní úkol. Jsem přesvědčený, že hlavní překážkou nebudou případné technické problémy a překážky, nýbrž komplikace spojené se vzděláním a trhem práce.

Problémy mohou nastat s rozprostřením myšlenek 4. průmyslové revoluce do služeb a do dalších odvětví, jako jsou energetika, elektromobilita či doprava. Je proto nesmírně důležité, aby stát jasně deklaroval, že myšlenky Průmyslu 4.0 jsou nosné, že se jimi budeme řídit a chceme pro jejich zdárnou aplikaci udělat jasná a rázná opatření.  Nejdůležitější bude zlomit myšlení lidí a připravit je na akceptaci myšlenky 4. průmyslové revoluce.

Jak moc se tyto zásadní změny týkají velkých, středních a malých firem?
Myslím si, že české střední i malé podniky jsou ve velké většině připraveny na Průmysl 4.0. Očekávají to, tuší to, cítí to. Domnívám se, že myšlenkově a duševně jsou na to dobře připraveny. A i po stránce technické k tomu směřují.  Jsem dokonce přesvědčen, že jsme na tom lépe, než průměr v Evropě. Tam ten problém nebude. 

Komplikace nastanou s akceptací nových obchodních modelů. Aby nová průmyslová revoluce skutečně něco přinesla, budou se muset opouštět staré obchodních modely a vznikat budou nové, které respektují, že virtuální svět a svět fyzický jsou propojeny.  A tam bude s lidmi nutné pracovat a připravovat je. To způsobí změnu v profesích, změny na trhu práce, změnu v chápání jednotlivých procesů. Tam bude ten největší problém.

A do jaké míry se to týká každého z nás? Máme mít z Industry 4.0 obavy?
Jsem přesvědčený, že z toho nemusíme mít strach. Je samozřejmě potřeba o tom vědět, je potřeba se na to připravit - je nezbytné na to připravit pracovní sílu. 4. průmyslová revoluce bezesporu nějaké profese utlumí, další zaniknou, jiné ale naopak vytvoří. Na významu nabyde oblast bezpečnosti - a nepůjde pouze o bezpečnost počítačovou. Velmi důležité bude dobré uspořádání kontroly bezpečnosti. Právě na ni se budou moci lidé kvalifikovat a hodně jich tam najde nové uplatnění. A budou další oblasti s vysokou absorpční schopností i pro méně kvalifikované pracovní síly. Z  toho obavu nemám. Panika tedy určitě není na místě. A stále si musíme důrazně připomínat, co by se stalo, pokud bychom novou průmyslovou revoluci nechali plynout mimo nás. Ztratili bychom konkurenceschopnost. Výroba by se nakonec odstěhovala od nás jinam. Nemáme jinou volbu.

Je v České republice ochota ke změně v duchu Industry 4.0? U koho více a u koho méně?
Podívejte se, revoluce by proběhla, ať chceme nebo nechceme. Národní iniciativa říká, co to je ta revoluce. A zároveň velmi jednoznačně a průkazně ukazuje, že když budeme dobře připraveni, budeme systémově myslet, dlouhodobě pro ni vytvářet předpoklady, tak tady proběhne rychleji, efektivněji, bez nárazů a my se budeme mít prostě lépe. Smyslem iniciativy je usměrňovat naše úsilí tak, aby revoluce, která by proběhla beztak, proběhla co nejhladčeji, co nejrychleji, co nejsmysluplněji.  A jednoznačně platí, že pokud vychováváte lidi, pracujete s trhem práce, tak každý náraz zvládnete mnohem lépe.

Náš tým se chystá analyzovat potřeby a předpoklady pro hladký přechod k novým učebním plánům na vysokých školách, hladký přechod k novému rozložení pracovních sil na trhu práce. Průmyslová revoluce bude probíhat deset, dvacet let. Chceme, aby probíhala rozumně, smysluplně, s jasným cílem. Pak bude průmyslová revoluce pro společnost mimořádně přínosná.

Český průmysl je specifický vysokým podílem subdodavatelských firem, které jsou součástí nadnárodních korporací a pod jejich vlivem. Komplikuje to adaptaci Industry 4.0 v českých podmínkách?
Při přípravě Národní iniciativy Průmysl 4.0 dobře spolupracujeme s Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou. Máme přímé vazby i na velké německé firmy, které tu působí, a jsou zapojeny do iniciativy. Musím říci, že nás velmi podporují a hledají s námi optimální řešení. Nemají zájem nám vnucovat jejich řešení. Je zřejmé, že Německu nepůjde o to, aby sem vnutili svoje pohledy na věc, ale aby úroveň myšlení na obou stranách umožňovala vzájemně výhodnou spolupráci.  A o to usilujeme.

Cítím, že německé firmy chtějí s námi spolupracovat, a to dokonce i na společných výzkumných projektech. Ostatně z iniciativy nejpřednějších německých vědců v oblasti Industry 4.0 připravujeme na duben 2016 v Praze workshop s cílem společně brainstormovat nové koncepční myšlenky. I to něco vypovídá o pozici ČR.

Stojíte i v čele Výzkumné rady Technologické agentury České republiky. Jak je podle vás na tento fenomén připravená?
Technologická agentura se připravuje na Průmysl 4.0 dlouhodobě. Ostatně, jeden z jejích programů – Centra kompetence – vznikal už s vidinou potřeby jakési integrace kapacit aplikovaného výzkumu, zejména po potřeby našeho průmyslu a služeb s přidanou hodnotou.  A bez integrace kapacit nemůžeme počítat s úspěšnou implementací myšlenek 4. průmyslové revoluce.

Střední podnik nemůže všechno vyzkoumat a ověřit sám. Právě jim by měla národní centra s desítkami až stovkami odborníků pomáhat s nejrůznějšími analýzami a vývojem řešení. Musíme vybudovat umělé poloprovozy, kde se myšlenky mohou ověřovat. A to nelze udělat v podniku. Tady je přínos Technologické agentury České republiky zásadní a tuto svou významnou roli jistě sehraje i ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Agentura je na to připravena velmi dobře. Rychle dokáže vyhlásit programy na podporu projektů, které budou vycházet z Národní iniciativy Průmysl 4.0. Vidím cestu v posilování Center kompetence a v jejich přeměňování na národní centra pro Průmysl 4.0. Nicméně bude to vyžadovat nějaké peníze, určité organizační a usměrňující úsilí. Je to ale nezbytné.

Co bude znamenat industry 4.0 pro konečného spotřebitele? Přinese mu to například zkvalitnění a zlevnění produktů?
Úspěšné zvládnutí 4. průmyslové revoluce posílí konkurenceschopnost České republiky. To znamená, že se zvětší hrubý produkt na jednoho obyvatele. Tím se zvýší i kupní síla kupní síla, a to v dobrém pocítíme ve svých peněženkách. Ubyde množství fyzické práce a přispěje to i k většímu množství volného času a k jeho lepší organizaci. Tedy to, o co by měl člověk jako živá bytost stát.

Bez přihlášení se k Průmyslu 4.0 bychom začali zaostávat za světem, a to se všemi negativními důsledky na náš každodenní život. Byli bychom pouhou rozvojovou zemí. Naopak díky vysoké technické vyspělosti a velkému rozsahu průmyslové výroby máme šanci se posunout v žebříčku konkurenceschopnosti výrazně dopředu. Máme šanci se vrátit do pozice silné evropské průmyslové země, tedy tam, kde bylo tehdejší Československo mezi dvěma světovými válkami. A to se samozřejmě pozitivně projeví na naší životní úrovni.

4. průmyslová revoluce je celospolečenským a poměrně složitým tématem. Co je podle vás nejdůležitější pro jeho správné pochopení a zvládnutí?
Musíme si uvědomit, že 4. průmyslová revoluce není pouze o zavádění počítačů, informatizaci.a digitalizaci. To je v době zavedení rychlého internetu pouze nezbytnou podmínkou kvalitního zvládnutí fenoménu 4. průmyslové revoluce.  Budeme muset používat interdisciplinární systémový nadhled. Revoluce je tedy o kybernetice, o inteligentních strojích, jejich propojování, o inteligentním zpracování a ukládání dat. K takovému uchopení je třeba, aby si lidé byli vědomi, kam směřují a co dělají. A proto musí jít vzdělání o krok napřed. A vzdělání pro Průmysl 4.0 znamená revoluci a restrukturalizaci vzdělávacího systému, zejména na vysokých školách, ale nejen tam. To je to prvotní, co potřebujeme.

Jste ale i vy sám aktivně zapojený do 4. průmyslové revoluce?
Na ČVUT vedu pracovní tým, který se dlouhodobě zabývá právě těmi technologiemi, které jsou v jádru pozornosti iniciativy Průmysl 4.0, zejména agentními systémy. Právě jsme dokončili tříletý evropský projekt. Byl zaměřený na dynamické plánování a rozvrhování s konkrétní pilotní aplikací při rozvrhování operací při montáži trupu letadel Airbus 350 pro firmu Airbus v Hamburku a  také kuchyněk do letadel v italské firmě Iacobucci. Řešení splňuje požadavky Průmyslu 4.0 a prokazuje ekonomickou přínosnost takovýchto moderních konceptů. Umožňuje například nejen plnou integraci s dalšími softwarovými systémy podniku, ale i mezi podniky. Významné je zkrácení doby montáží trupů letadel o deset až patnáct procent.

Přečtěte si také: Národní iniciativa Průmysl 4.0

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek